|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924. |
|
|
I. volební období. |
10. zasedání. |
Původní znění.
4989.
Antrag
des Abgeordneten Dr. Keibl und Genossen
auf Erlassung eines Gesetzes betreffend die Fürsorge für ehemalige Kriegsgefangene.
Die Unterzeichneten stellen folgenden Antrag:
Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:
Die Regierung wird aufgefordert, innerhalb eines halben Jahres einen Gesetzesantrag vorzulegen, durch welchen für die ehemaligen österreich-ungarischen Kriegsgefangenen, soweit sie čechoslovakische Staatsbürger sind, in nachstehender Weise vorgesorgt wird:
1. Die Selbstverwaltungskörper und die Unternehmer sind zu verpflichten, freiwerdende Arbeitsplätze nicht nur, mit Kriegsinvaliden sondern auch mit ehemaligen Kriegsgefangenen zu besetzen.
2. Den ehemaligen Kriegsgefangenen sind für die Jahre ihrer Gefangenschaft in weitestem Ausmasse Steuererleichterungen und Steuernachlässe z gewähren und die Steueradministratione zu beauftragen, bei Vorschreibung der Steuern für die Jahre 1919 bis 1923 deren persönliche Verhältnisse in Betracht zu ziehen.
3. Es sind ihnen staatliche Subventionen und Kredite zum Antritt selbstständiger Handel- u. Gewerbebetriebe zu gewähren.
4. Es ist ihnen die Ausübung der in der Gefangenschaft erlernten Berufe und Handwerke - eventuell nach Ablegung einer einfachen Prüfung - zu ermöglichen und sind die ausgestellten Zeugnisse über die in der Gefangenschaft besuchten Handels- und Fortbildungskurse staatlich anzuerkennen.
5. Es ist ihnen die Kriegsinvalidität auch bei verspäteter Meldung anzuerkennen und
6. sind ihnen in den staatlichen Bädern Freiplätze zu gewähren.
Begründung.
Die Kriegsgefangenen haben ihre Heimat in den meisten Fällen erst mehrere Jahre nach dem Waffenstillstande wiedergesehen. Sie konnten daher die kurze aber sehr günstige Zeit des wirtschaftlichen Aufschwunges unmittelbar nach dem Kriege nicht ausnützen und sind leer ausgegangen. Deshalb finden sich heute noch unter den Arbeitslosen vielfach ehemalige Kriegsgefangene. Sie fallen der staatlichen Arbeitslosenunterstützung zur Last und würden sehr gerne auf sie verzichten, wenn ihnen Arbeit, ganz gleich, welcher Art, verschafft werden würde. Dabei sind die ehemaligen Kriegsgefangenen in den meisten Fällen auch gleichzeitig bis zu 40% invalid.
Die Arbeitslosigkeit nimmt nun immer mehr zu. Es ist daher höchste Zeit, dass der Staat sich um diese Menschen bekümmert, weil sie sonst dem Verbrechen in die Arme getrieben werden. Es sind schon einige derartige Fälle bekannt geworden.
Wenn der Staat viele Millionen für die ohnedies bevorzugten Legionäre übrigt hat, muss er auch hier helfen. können.
Die Steuererleichterungen werden begehrt, weil es klar ist, dass das Geschäft des Kriegsgefangenen während seiner langen Abwesenheit in Unordnung geraten musste und die jetzige Zeit nicht darnach angetan ist, es wieder selbst in die Höhe zu bringen.
In der Gefangenschaft haben sich die Kriegsgefangenen die verschiedenartigsten Fertigkeiten und Kenntnisse angeeignet, es wurden von berufenen Lehrkräften, ja von Universitätsprofessoren, welche selbst Gefangene waren, Handel- und Fortbildungskurse abgehalten und auch Zeugnisse darüber ausgestellt.
Es ist nun ein Gebot der sozialen Gerechtigkeit, dass der jetzige Staat den ehemaligen Kriegsgefangenen hier entgegenkommt, ihnen keine Schwierigkeiten bereitet, wenn sie ihre neuerworbenen Kenntnisse in der Heimat nutzbringend verwerten wollen und ihnen ihre Zeugnisse als rechtsgiltig anerkennt.
Die meisten Heimkehrer sind Kriegsinvaliden. Oft zeigte sich die Krankheit, welche zur Invalidität führte, erst viel später. Die Frist zur Anmeldung ist inzwischen längst verstrichen, der Heimkehrer dadurch wieder benachteiligt. Aber jeder erfahrene Arzt kann nach einer Untersuchung feststellen, dass das Lenden mit dem Kriegsdienste oder der Gefangenschaft in unsächlichem Zusammenhange steht. Es ist demnach nicht einzusehen, warum ein solcher Kriegsgefangener nur deshalb schlechter behandelt werden soll, als ein anderer Krieg invalide, weil er das unverschuldete Unglück hatte, erst nach geraumer Zeit in seine Heimat zurückkehren zu können.
Die erforderliche Bedeckung ist durch Ersparnisse im Kapitel XI. des Staatsvoranschlages herbeizuführen.
Der Antrag wolle dem sozialpolitischen Ausschusse zugewiesen werden.
Prag, am 3. Dezember 1924.
Dr. Keibl,
Dr. Lodgman, Dr. Brunar, Ing. Kallina, Dr. Jabloniczky, Dr. Körmendy-Ékes, Böllmann, Windirsch Kaiser, Szentiványi, Sauer, Dr. Korláth, Füssy, Zierhut, Dr. E. Feyerfeil, Palkovich, Matzner, Kraus, Dr. Radda, Dr. Lehnert, Dr. Lelley, Dr. Schollich.
|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924. |
|
|
I. volební období. |
10. zasedání. |
Překlad.
4989.
Návrh
poslance dra Keibla a druhů
na vydání zákona upravujícího péči o bývalé válečné zajatce.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Vláda se vybízí, aby během půl roku padala návrh zákona, jímž se zaopatřují bývalí rakousko-uherští váleční zajatci, pokud jsou československými státními občany, tímto způsobem:
1. Samosprávným sborům a podnikům budiž uloženo za povinnost, aby uprázdněná pracovní místa neobsazovaly pauze válečnými invalidy, nýbrž i bývalými válečnými zajatci.
2. Bývalým válečným zajatcům buďtež za léta jejich zajetí poskytnuty nejrozsáhlejší měrou daňové úlevy a slevy a berním správám budiž uloženo, aby při předpisování daní za léta 1919 až 1923 přihlížely k jejich osobním poměrům.
3. Buďtež jim poskytnuty státní subvence a úvěry, aby mohli započíti obchod nebo živnosti.
4. Budiž jim umožněno vykonávati povolání a řemesla, jimž se vyučili v zajetí - případně po vykonání jednoduché zkoušky - a vysvědčení vydaná o obchodních a pokračovacích kursech, do nichž docházeli v zajetí, buďtež státně uznávána.
5. Budiž jim přiznána válená invalidita i přihlásí-li se později a
6. ve státních lázních buďtež jim poskytnuta volná místa.
Odůvodnění.
Váleční invalidé spatřili svou vlast ve většině případů teprve za několik let po přiměří. Nemohli tedy krátké, avšak velmi příznivé doby hospodářského rozmachu přímo po válce využíti a neměli z toho nic. Proto ještě dnes nalézáme mezi nezaměstnanými bývalé válečné zajatce. Připadají za obtíž státní podpoře v nezaměstnanosti a velmi rádi by se jí vzdali, kdyby se jim opatřila práce, úplně lhostejno, jakého druhu. Při tom jsou bývalí váleční zajatci většinou také zároveň invalidy až do 40%.
Nezaměstnanost nyní stále vzrůstá. Jest tedy nejvyšší čas, aby se stát o tyto lidi postaral, poněvadž jinak budou vehnáni v náruč zločinu. Několik takových případů jest již známo.
Má-li stát mnoho milionů pro legionáře, jimž se beztoho dává přednost, musí moci i zde poskytnouti pomoc.
Daňové úlevy se žádají proto, že jest jasno, že se záležitosti válečných zajatců za jejich dlouhé nepřítomnosti musily octnouti v nepořádku a nynější doba není vhodná, aby je opět sami povznesli.
V zajetí se váleční zajatci vyučili nejrůznějším zručnostem a osvojili si nejrůznější vědomosti; povolaní učitelé, dokonce universitní profesoři, kteří sami byli v zajetí, konali s nimi obchodní a pokračovací kursy a vydávali o tom také vysvědčení.
Jest jen sociálně spravedlivé, aby nynější stát vyšel zde vstříc bývalým válečným zajatcům, nečinil jim potíží, chtějí-li své nově získané vědomosti ve vlasti užitečně zhodnotí i a aby jim jejich vysvědčení uznal za pravoplatná.
Většina repatriantů jsou váleční invalidé. Často se nemoc, která byla příčinou invalidity, ukázala teprve mnohem později. Lhůta k přihlášce mezitím dávno uplynula, repatriant utrpěl tím opět újmu. Avšak každý zkušený lékař může po vyšetření zjistiti, že nemoc jest v příčinné souvislosti s válečnou službou nebo zajetím. Nelze proto pochopiti, proč by se s takovým válečným zajatcem mělo nakládati hůře než s jiným válečným invalidou jen proto, že ho postihlo nezaviněné neštěstí, že se mohl vrátiti do své vlasti teprve po dlouhé době.
Potřebná úhrada budiž opatřena úsporami v kapitole XI. státního rozpočtu.
Návrh budiž přikázán výboru sociálně-politickému.
V Praze dne 3. prosince 1924.
Dr. Keibl,
dr. Lodgman, dr. Brunar, inž. Kallina, dr. Jabloniczky, dr. Körmendy-Ékes, Füssy, Böllmann, Windirsch, Kaiser, Szentiványi, Sauer, dr. Korláth, Zierhut, Palkovich, dr. E. Feyerfeil, Matzner, Kraus, dr. Radda, dr. Lehnert, dr. Lelley, dr. Schollich.