Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4978.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne.....................

kterým se mění ustanovení § 1. bodu 4. zákona ze dne 18. března 1921, č. 117 Sb. z. a n. ve znění zákona ze dne 21. prosince 1922, č. 406 Sb. z. a n., o zmocnění vlády k dalšímu slučování a rozlučování obcí, ke změně hranic obcí, okresů, žup a zemí; jakož i k potřebným opatřením s tím souvisejícím.

Národní shromážděni republiky Československé usnesla se na tomto zákoně:

Čl. I.

Čl. I., bod 4., zák. č. 406/1922 Sb. z. a n. mění se a má zníti takto:

Slučování a rozlučování obcí, jakož i změny hranic obcí, okresů správních a soudních a k tomu cíli i hranic žup na Slovensku a v Podkarpatské Rusi může vláda povolovati do konce roku 1926, byl-li do konce roku 1923 písemným podáním dán k tomu podnět slúžnovským (okresním) neb politickým úřadům jim nadřízeným, nebo bylo-li těmito úřady v téže lhůtě z moci úřední zahájeno řízení. Před každým takovýmto opatřením budiž zúčastněným obcím, okresům a župám poskytnuta příležitost, aby se k věci mohly ve lhůtě 30 dnů vysloviti. Jinak není ke všem těmto opatřením třeba dobrých udání, vyjádření nebo souhlasu jakýchkoli sborů a úřadů správních nebo sborů zákonodárných, ani podmínek v zák. čl. XXI. a XXII. z roku 1886 předepsaných. Vláda jest však povinna zamýšlené sloučení, rozloučení neb změnu hranic uveřejniti po dobu osmi dnů vyhláškou ve zúčastněných obcích. V dalších osmi dnech má každý právo podati k tomu připomínky u ministerstva vnitra, o nichž se rozhodne zároveň s rozhodnutím ve věci samé. Při rozlučování obci budiž dbáno toho, aby obce nově vznikající byly hospodářsky tak zajištěny, aby mohly plniti úkoly veřejné správy.

Čl. II.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1925. Provedení jeho ukládá se ministru vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Zákonem ze dne 18. března 1921, č. 117 Sb. z. a n. ve znění zákona ze dne 21. prosince 1922, č. 406 Sb. z. a n., byla vláda zmocněna slučovati a rozlučovati obce, jakož i měniti hranice obcí, okresů správních a soudních a k tomu cíli i hranice žup na Slovensku a v Podkarpatské Rusi do konce roku 1924, byl-li do konce roku 1923 písemným podáním dán k tomu podnět slúžnovským (okresním) nebo politickým úřadům jim nadřízeným, nebo bylo-li těmito úřady v téže lhůtě z moci úřední zahájeno řízení.

Se stanovenou jednoroční lhůtou k projednání všech podnětů, jež došly politických úřadů do konce roku 1923, z nichž více jak 80 čeká dosud konečného řešení, nebylo lze vystačiti.

Příčiny toho jsou ponejvíce rázu administrativně-technického. Stav katastru na Slovensku a Podkarpatské Rusi činil namnoze nemožným, aby včas mohly býti opatřeny potřebné pomůcky, najmě kopie map katastrálních. Mnohé obce na Slovensku a Podkarpatské Rusi nemají dosud map katastrálních, nýbrž jen mapy z dob dřívějších, v nichž nejsou nastalé změny vyznačeny, nebo mají jen mapy konkretuální čili daňové, které obsahují jen znázornění obvodů celých tratí. K tomu ještě přistupuje, že na Slovensku a Podkarpatské Rusi není soulad mezi knihami pozemkovými a katastrem ani nařízen, ani proveden a že evidenční mapy mnohých obcí nalézají se, dosud v Maďarsku. Důsledkem toho neposkytuje pozemkový katastr dostatečných pomůcek pro spisové projednání územních změn v hranicích obcí a není namnoze možno, aby podle katastrálních elaborátů bez předchozího místního vyšetření byly určeny hranice tak, aby odpovídaly skutečnému stavu v přírodě. Veškerá tato šetření budou v každém jednotlivém případě, kde se toho objeví potřeba, vyžadovati delší doby.

V případech zvláště důležitých bylo podle zákona vyžádáno ve věci mínění župních zastupitelstev na Slovensku, jež o daných podnětech teprve nyní budou se moci usnášeti, neboť schůze těchto sborů konají se pravidelně jen jednou za 1/4 léta.

Přihlížejíc k obtížím, jež řádnému projednání zmíněných záležitostí staví se v cestu, považuje vláda za svou povinnost žádati, aby platnost výše zmíněného zákona, pokud se vztahuje na Slovensko a Podkarpatskou Rus, byla prodloužena o další 2 léta, tedy do konce roku 1926.

Vláda navrhuje, aby osnova byla projednána jednáním zkráceným dle §u 55 jednacích řádů sněmovních; zároveň se doporučuje, aby osnova byla přikázána v obou sněmovnách výborům ústavně-právním k podání zprávy v krátké lhůtě.

K odůvodnění návrhu na zkrácené jednání se uvádí, že působnost zákona ze dne 18. března 1921, č. 117 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 21. prosince 1922, č. 406 Sb. z. a n., končí posledním prosincem b. r.

V Praze dne 2. prosince 1924.

Předseda vlády:

Švehla, v. r.