|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924. |
|
|
I. volební období. |
10. zasedání. |
4974.
Odpovědi:
I. min. věcí zahraničních na interpelaci posl. dra Korlátha a druhů o křivdách způsobených obyvatelstvu města Tečova tím, že hranice státu ještě nejsou upraveny (tisk 4596/I),
II. min. vnitra a min. školství a národní osvěty na interpelaci posl. dra Korlátha a druhu o bídných dotacích učitelů církevních škol lidových v Podkarpatské Rusi (tisk 4596/III),
III. min. financí na interpelaci posl. Sedorjaka a soudr. o nastřelení Nikolaje Draškába z Velkého Bočkova finanční stráží (tisk 4781/II),
IV. min. s plnou mocou pre správu Slovenska na interpelláciu posl. Tománka a spol. o štatáriumu v obci Boleráz (tisk 4636/VII),
V. min. spravedlnosti na interpelaci posl. dra Kafky, Kostky a druhů o zabavení periodického tiskopisu ťTagesbote aus MährenŤ ze dne 33. září 1924 (tisk 4898/VI),
VI. min. spravedlnosti na interpelaci posl. Kostky a druhů o zabavení periodického týdenníku WirtschaftŤ, VI. ročník, č. 13 (tisk 4898/V),
VII. min. spravedlnosti na interpelaci posl. J. Mayera a druhů o zabavení č. 102, časopisu ťDeutscher LandrufŤ ze dne 2. září t. r. (tisk 4841/VIII),
VIII. předsedy vlády a min. obchodu v dohodě s ministrem železnic, financí a sociální péče na interpelaci posl. dra Kubíčka, Černého a soudr. o nynějším hospodářském stravu v zastupitelském okresu Novoměstském n. M. (tisk 3954/II),
IX. min. spravedlnosti na interpelaci posl. dra Lelleyho a soudr., pro neprávnickou úřední činnost dra Stolla, soudce u okresního soudu ve Velkém Sevljuši (tisk 4892/XIII),
X. min. vnitra na interpelaci posl. dra Kafky, Kostky a druhů o policejním zákazu zpívati píseň ťWir hatten gebauet ein stattliches HausŤ (tisk 4926/XV).
XI. min. vnitra na interp. posl. dra Labaye a spol. o stranickém postupu trnavského okresního náčelníka a tamního četnictva na shromáždění lidu v Trnavě (tisk 4835),
XII. min. veřejného zdravotníctva a telesnej výchovy a min. školstva a nár. osvety na interp. posl. Andreja Hlinku a spol. v záležitosti mladých slovenských lekárov (tisk 4443/XI),
XIII. min. financí na interp. posl. Tománka a spol. ve věci leopoldovského státního lihovaru (tisk 4443/IV),
XIV. Vlády na interp. posl. Blažka a soudr. o stranickém postupu státního pozemkového úřadu ve věci přídělu rozptýlené půdy ze dvora Pnětluky, v okresu lounském (tisk 4857/I).
XV. min. vnitra na interp. posl. dra Gažíka a druhů v záležitosti četnictva na Slovensku (tisk 4617/VII),
XVI. min. soc. péče na interp. posl. Tausika a soudr., že průmyslové podniky v okresu novovesském na Slovensku porušují beztrestné zákon o osmihodinné době pracovní (tisk 4793/VI),
XVII. min. spravedlnosti na interp. posl. Blažka a soudr. o konfiskaci časopisu ťZájmy železničářeŤ č. 27 z 10. září 1924 (tisk 4857/VI),
XVIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Skaláka a soudr., o konfiskaci ťRudého PrávaŤ ústředního deníku komunistické strany v Praze (tisk 4885/1),
XIX. min. spravedlnosti na interp. posl. Skaláka a soudr. o konfiskací překladu anglické brožury R. G. Ingersolla ťO bibli, bájích a zázracích (tisk 4952/X),
I./4974 (původní znění).
Odpověď
ministra zahraničních věcí
na interpelaci poslance dra Korlátha a druhů
o křivdách, způsobených obyvatelstvu města Tečova tím, že hraníce státu ještě nejsou upraveny (tisk 4596/I).
Stížnosti občanů města Tečova do vyvlastnění jejích pozemků ležících na rumunské půdě, byly předmětem opětovného jednání s rumunskými úřady. Výsledkem těchto intervencí bylo ujednání s rumunskou vládou v tom smyslu, že bude sestavena smíšená komise sestávající s každé strany po jednom zástupci ministerstva zahraničních věcí, ministerstva vnitra a ministerstva zemědělství s případným přibráním zástupců jiných súčastněných resortů, která různé obtíže na československo-rumunské hranici vyšetří a vyřídí.
Nejožehavější otázkou, která nestrpěla odkladu, byla úprava malého pohraničního styku, zejména v otázce hospodářských legitimací. Vzhledem k tomu došlo dne 27. července mezi místními úřady československými a rumunskými k jednání o ústní dohodě, kterou obě strany se zavázaly plniti a kterou do definitivního řešení bude zejména pro majitele pozemků v pohraničním pásmu sjednán žádoucí pořádek.
Obsah tohoto ujednání je následující:
1. Budou pořízeny úplné úřední seznamy všech majitelů hospodářských pozemků v pohraničním pásmu ležících, seznamy tyto budou příslušnými úřady vzájemně vyměněny a jen osobám v těchto seznamech uvedeným budou hospodářské legitimace vydány a vzájemně uznány.
2. Tyto legitimace budou na celé československé hranici jednotné, budou platiti pro hospodáře s rodinou a stálým služebným personálem, neplatí zejména pro dělníky sezonní,
3. Na základě této legitimace jest dovolen přechod kdykoliv od 5. do 19. hodiny s polední přestávkou od 11. do 13. hodiny, poněvadž v tuto dobu rumunské orgány neúřadují. Přechod jest povolen zásadně i v neděli a ve svátky.
4. Legitimace hospodářské vydává na straně čsl. hlavnoslužnovský úřad, na straně rumunské obec s potvrzením celního úřadu a velitele hraničářského vojska; legitimace vydané budou vzájemně jednou pro vždy vidovány a sice na rumunské straně od celního úřadu a velitele pohraničního vojska, na naší straně od celního úřadu a inspektorátu finanční stráže,
5. Hodiny, sub 3. zmíněné platí od 1. dubna do 15. listopadu,
6. Kde nejsou zřízeny stálé přechody s pohraničními hlídkami, mohou pohraniční úřady vzájemnou dohodou v případě potřeby stanoviti pro přechod hraníce určitou hodinu ráno a večer a doporučuje se toto opatření učiniti v místech Terešva-Sapinca a Siget-Camara-Bílá Církev.
Tímto ujednáním bude alespoň prozatím odpomožena nejnaléhavějším potřebám obyvatelů pohraničního pásma až do doby, kdy smíšená komise učiní definitivní opatření.
V Praze dne 3. října 1924.
Ministr zahraničních věcí:
Dr. Bereš, v. r.
II/4974 původní znění).
Odpověď
ministra vnitra a ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dra Korlátha a soudruhů
o bídných dotacích učitelů církevních škol lidových v Podkarpatské Rusi (tisk 4596/III).
K dotazům obsaženým ve svrchu uvedené interpelaci odpovídají ministři vnitra a školství a národní osvěty, do jichž oboru působnosti záležitost spadá, takto:
Ad 1. Záloha na náhradu kobliny a rokoviny byla vyplacena pouze farářům a kantorům řeckokatolickým, poněvadž u nich příjem z kobliny a rokoviny tvořil hlavní část příjmů, kdežto u učitelstva církevních škol tomu tak není, ježto dostávají základní plat od dotyčné náboženské obce podle ustanovení zák. čl. XXVII:1907 a zák. čl. XVI:1903.
Ad 2. Platy aktivního učitelstva škol obecných a občanských v Podkarpatské Rusi, vydržovaných obcemi nebo náboženskými společnostmi, budou pro rok 1924 doplněny na výší služebních požitků učitelů, působících za stejných okolností na státních školách, drahotní výpomocí podle vládního nařízení ze dne 5. června 1924, č. 120 Sb. z. a n., o jehož provedení se jedná. O výplatě odpočivných a zaopatřovacích požitků a jednorázových výpomocí k nim, jednak učitelům škol obecných a občanských a opatrovatelkám dětských opatroven na Podkarpatské Rusi, vydržovaných církvemi a obcemi, jednak pozůstalým po těchto osobách, jedná zákon ze dne 3. července 1924, č. 166 Sb. z. a n.
V Praze dne 29. října 1924.
Ministr vnitra:
Malypetr, v. r.
Správce ministerstva školství a národní osvěty:
Dr. Markovič, v. r.
III/4974.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Sedorjaka a soudruhů
o zastřelení Nikolaje Draškába z Velkého Bočkova finanční stráží (tisk 4781/II).
Hlídka československé pohraniční fin. stráže z oddělení Velký Bočkov, a to respicient pohr. fin. stráže Ondřej Kontratovič a naddozorce pohr. fin. stráže František Pálka pozastavili 29. května t. r. o 2 hod. 15 min. v noci podloudnickou tlupu, když tato přecházela u Velkého Bočkova řeku Tisu, tvořící v těchto místech státní hranici.
Tlupa tato byla pozastavena mimo silnice a mimo obydlených míst.
Hlídka pohn. fin. stráže zavolala na podloudníky podle předpisu, avšak tito jejího vyzvání, aby zůstali státi, neuposlechli, pročež pohr. fin. stráž použila zbraně. Z podloudnické tlupy byli na to zadrženi dva podloudnicí se 60 litry lihu a ostatním účastníkům podařilo se uprchnouti.
Při tom byl nad dozorem pohr. fin. stráže Františkem Pálkou smrtelně zraněn účastník této tlupy Nikolaj Draškába z Velkého Bočkova, který od místa pozastavení prchal řekou Tisou na druhý břeh. Draškába vrátil se po svém zranění sám na československé území, kdež byl hlídkou pohr. fin. stráže na břehu řeky Tisy nalezen. Lékař byl sice ihned touto hlídkou zavolán, avšak zraněný zemřel před jeho příchodem.
Naddozorce pohr. fin. stráže František Pálka byv ve věci vyslechnut, uvedl, že pro neproniknutelnou tmu vůbec neviděl prchajícího podloudníka, kterého zranil a že neměl vůbec úmyslu použití proti němu zbraně. Zaslechnul prý v blízkosti volání o pomoc a to z místa, kde se třetí podúředník pohr. fin. stráže, který neměl v tu dobu službu a o jehož přítomností Kontratovič a Pálka nevěděli, střetl náhodou s dvěma podloudníky a proti prý spěchal Pálka se zbraní pohotovou k výstřelu v tato místa. Cestou spadl prý s hrázovitého výstupku, který ve tmě nezpozoroval, a při tom vyšla prý mu z pušky rána, která zasáhla v řece prchajícího Draškábu.
Případ byl finanční správou ohlášen státnímu zastupitelství v Hustu za účelem zavedení soudního řízení. Pokud finanční správa mohla zjistiti, použila hlídka pohr. fin. stráže střelné zbraně podle předpisu.
K uvedenému poznamenávám, že případ bude vyšetřen soudně a že v řízení soudním bude zjištěno, pokud lze pohraniční fin. stráží klásti za vinu usmrcení Nikolaje Draškáby z Velkého Bočkova. V případě, že některý orgán pohraniční fin. stráže bude soudem uznán vinným tímto činem, zakročím proti němu co nejpřísněji.
Prozatím neshledal jsem příčiny, abych zakročil vůči pohraniční finanční stráži, a to proto, že, jak z uvedeného je patrno, nejde o zavraždění dělníka z práce se vracejícího, nýbrž o zakročení pohraniční finanční stráže proti podloudníkům, které je platnými předpisy odůvodněno a které, bohužel, skončilo usmrcením jednoho z účastníků.
Nemohu uznati závazek, aby finanční správa poskytla pozůstalým zastřeleného doživotní rentu, jelikož není pro to žádného právního důvodu, vzhledem k tomu, že jmenovaný svým nedovoleným jednáním sám přivodil zakročení pohr. fin. stráže. Pozůstalí po Draškábovi mohou ovšem uplatňovati svoje nároky cestou práva v řízení soudním.
V Praze dne 21. října 1924.
Ministr financí:
Inž. Bečka, v. r.
IV./4974.
Odpověď
ministra s plnou mocou pre správu Slovenska na interpeláciu poslanca Floriána Tománka
a spoločníkov
o štatáriume v obci Boleráz (tisk 4636/VII).
Pre neshody v obecnom výbore došlo počiatkom roku 1924 v Boleráze ku ostrým politickým sporom, ktoré vyvrcholily niekoľkorázy sa opakujúcim vážnym narušením verejného kľudu a poriadku.
Keď zariadené bezpečnostné opatrenia sa nedokázaly dostatočnými, trnavský okresný náčelník k žiadosti občanov zkrátil v Bolerázu záverečnú policajnú hodinu a zakázal hlučné zábavy a potulovanie sa v dobe nočnej po obci lebo práve v hodinách nočných vždy k narušeniu verejného kľudu dochádzalo.
Toto opatrenie, nariadené 12. marca 1924, bolo odvolané 2. júna 1924, keď okresný náčelník zistil, že sa výtržnosti v Bolerázu neopakovaly.
Osoby v interpellácii uvedené boly skutočne oznámené okresnému úradu ku potrestaniu. Mladíci, ktorí sa zúčastnili skládania dosák, bolí právoplatným rozsudkom župného úradu oslobodení výjmúc jediného, ktorý bol pre urážku četníctva odsúdený ku 20 Kčs peňažitej pokuty.
V ostatných prípadoch v interpellácii spomenutých bolo trestné pokračovanie okresným úradom zastavené.
Vzhľadom k vážnym dôvodom, pre ktoré okresný náčelník v Trnave svoje opatrenie urobil, nemám dôvodov proti nemu zakročiť.
V Bratislave, dňa 30. októbra 1924.
Minister:
Dr. Kállay.
V/4974 (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců dra Kalky, Kostky a. druhů
o zabavení periodického tiskopisu ťTagesbote aus MährenŤ ze dne 13. září 1924 (tisk 4898/VI).
Čs. 424 periodického tiskopisu ťTagesboteŤ z 13. září 1921 zabaví o státní zastupitelství v Brně pro část článku: ťDas Spiel mit dem FeuerŤ v interpelaci uvedenou, ježto v obsahu jejím shledalo skutkovou podstatu přečinu § 488 tr. z. a čl. V. zákona ze 17. prosince 1862, č. 8, z r. 1863, dále přečinů § 15, č. 1 a § 14, č. 5, zákona na ochranu republiky a mělo také za to, že veřejný zájem žádá, aby obsah závadného místa nebyl rozšiřován.
Soud zabavení potvrdil. Bylo věcí těch, kdož i po rozhodnutí soudu cítili se dotčeni konfiskací, aby podáním opravných prostředků umožnili přezkoumání nálezu konfiskací potvrzujícího. Nestalo-li se tak, sami musí si přičísti k vině, že zůstalo při rozhodnutí soudu učiněném bez jich slyšení. Ministerstvo spravedlností nemá příčiny k nějakému opatření.
V Praze dne 13. listopadu 1924.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
VI/4974 (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlností
na interpelaci poslance Kostky a druhů o zabavení periodického týdenníku ťWirtschaftŤ, VI. ročník, č. 13 (tisk 4898/V).
Č. 13 periodického tiskopisu ťWirtschaftŤ bylo státním zastupitelstvím v Praze zabaveno pro článek v interpelaci doslovně uvedený, v němž shledalo státní zastupitelstvo skutkovou podstatu přečinu podle §§e 491, 493 tr. z. a čl. V. zák. ze 17. prosince 1862, č. 8 z r. 1863.
Soud potvrdil zabavení státním zastupitelstvem nařízené v celém rozsahu jeho z týchž důvodů, pro něž státní zastupitelstvo zabavení nařídilo. Bylo-li i po rozhodnutí soudu považováno zabavení za neodůvodněné, bylo věcí těch, kdož zabavením byli dotčeni, aby použitím opravných prostředků umožnili přezkoumání rozhodnutí soudu zabavení potvrzujícího. Nestalo-li se tak, sami zavinili, že zůstalo při rozhodnutí učiněném bez jich slyšení.
Za uvedeného stavu věci nemám příčiny k nějakému opatření.
V Praze dne 13. listopadu 1924.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
VII/4974 (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance J. Mayera a druhů o zabavení čís. 102 časopisu ťDeutscher LandrufŤ ze dne 2. září t. r. (tisk 4841/VIII).
Zabavení č. 102 (správně 101) periodického tiskopisu ťDeutscher LandrufŤ nařídilo státní zastupitelství v Chebu, tedy úřad podřízený ministerstvu spravedlnosti. Proto odpovídám na interpelaci sám, ježto obsah její netýká se ministerstva vnitra.
Důvodem pro nařízení konfiskace byl pro státní zastupitelstvo v Chebu obsah článku uvedeného v interpelaci, v němž shledalo skutkovou podstatu přečinu podle §u 300 tr. z. a § 14, č. 1 zákona na ochranu republiky.
Státní zastupitelstvo mělo také za to, že veřejný zájem nudně vyžaduje, aby bylo zabráněno rozšiřování obsahu zmíněného článku, ježto tvrzením článku, že úřady republiky ustupují terroru a na újmu určitých skupin obyvatelstva státu porušují platné zákony, zlehčována sou opatření úřadů republiky způsobem, který by mohl vyvolati u této skupiny obyvatel nenávist ke státním úřadům.
Neodvislý soud, na nějž se státní zastupitelství obrátilo s návrhem na potvrzení konfiskace, uznal důvody zákonné, státním zastupitelstvím uplatňované a konfiskaci z týchž důvodů potvrdil. Bylo tedy věcí těch, kdož i po tomto rozhodnutí soudu považovali konfiskaci za zákonem neodůvodněnou, aby použitím opravných prostředků umožnili přezkoumání nálezu soudu, kterým konfiskace byla potvrzena. Nestalo-li se tak, sami si musí přičísti k vině, že zůstalo při rozhodnutí učiněném bez jich slyšení.
Spatřují-li páni interpelanti neodůvodněnost konfiskace v té okolnosti, že článek převzat byl z pražského listu, kde nebyl zabaven, vytýkají tím nestejnoměrnost tiskové přehlídky u různých úřadů. Avšak i tato výtka není plně oprávněnou, ježto při ocenění veřejného zájmu jsou ne v poslední míře rozhodny i poměry v místech, pro něž jest periodický tiskopis určen. Že pak obsah článku svými účinky v Chebu a okolí mohl tíživěji zasáhnouti do poměru obyvatel míst těchto vůči úřadům než v Praze, o tom, hledíc k obsahu článku, zajisté nelze pochybovati.
Za daného stavu věci nemám příčiny k opatřením, jež jsou pány interpelanty na mně žádána.
V Praze dne 10. listopadu 1924.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
VIII/4974.
Odpověď
předsedy vlády a ministra obchodu v dohodě s ministrem železnic, financí a sociální péče
na interpelaci poslance dra Černého a soudruhů
o nynějším hospodářském stavu v zastupitelském okresu Novoměstském n. M. (tisk 3954/II).
Vládě byla a jest známa neutěšená hospodářská situace v okrese Novoměstském. Hlavní důvod hospodářské krise tamní je uveden v interpelaci samé. Většina obyvatelstva okresu jest odkázána hospodářsky na textilní průmysl, jenž však trpí obecnou krisí našeho hospodářského podnikání vůbec, a krisí textilního podnikání zvlášť. Specielní d%vody nepříznivého stavu textilního průmyslu spočívají ve známé skutečnosti, že převzali jsme z bývalé monarchie většinu jejího textilního průmyslu, jenž však postrádá dřívějšího velkého odbytiště vnitrostátního a jemuž je vývoz podstatně znesnadněn.
K otázce vyslovené v interpelaci, uznává-li totiž vláda pro okres Novoměstský za vhodný a postačující prostředek ku zamezení nezaměstnanosti provedení zemních prací na projektu horské dráhy v okresu Novoměstském přes Olešnici do Solnice, nutno však uvésti toto:
Projekt označeného úseku místní dráhy z Nového Města n. M. do Solnice jest po stránce technické ku stavbě zcela připraven; v dalším jsou však směrodatna ustanovení zákona ze dne 27. června 1919, čís. 373 Sb. z. a nař. - zejména pokud se týče průkazu prosperity a finančního zajištění stavby této dráhy.
Výsledek provedených komerčních a dopravních šetření nezaručuje však zákonem podmíněnou výnosnost do té míry, že by nebylo třeba, obávati se provozního schodku, a rovněž příspěvky místních interesentů na stavbu nejsou zajištěny. Vzhledem k ustanovení §u 4, cit. zákona nelze k stavbě této dráhy prováděním zemních prací přikročiti, neboť nejsou splněny předpoklady, jež jsou nutny pro zmocnění vlády k zahájení stavby. Zmocnění toto dle §u 4, uvedeného zákona děje se zvláštním zákonem, jehož vydání musí předcházeti vyřešení otázky finančního zajištění celkového stavebního nakladu. Interpelací navržený způsob úhrady nebyl by ovšem v souladu se zásadami citovaného zákona.
Hledán proto jiný způsob, jak zlepšiti situací novoměstského okresu. Vláda vyslechla prostřednictvím ministerstva obchodu z podnětu interpelace a o jejich návrzích representanty textilního průmyslu novoměstského, aby využitkovala jich praktických místních znalostí a vyslechla jich mínění o návrhu pánů interpelantů. Zástupci ti stěžovali si zejména na vysoké zdanění textilního průmyslu v okresu novoměstském. Bylo vyšetřeno, že při uložení všeobecné daně výdělkové textilním průmyslníkům na Novoměstsku vyskytly se skutečně nestejnoměrností v předepsaných sazbách proti okresům sousedním, jež měly svůj původ hlavně v tom, že daň výdělková pro léta 1919 až 1921 ubyla berní správou v Novém Městě uložena mimo společnosti berní, poněvadž podniky zmíněné byly úplně zastaveny a teprve po dlouhé době opět uvedeny v provoz a zdaněny znova obdobně jako podniky nově vzniklé. Tím, že při uložení všeobecné daně výdělkové pro podniky zdaňované mimo společnosti berní jsou rozhodny provozovací poměry ze zcela jiné doby, která v daném případě byla pro podniky textilní příznivější, než u podniků zařazených do berních společností, možno si snadno vysvětliti hlavní příčinu nesrovnalostí, k čemuž ovšem přistoupila ještě různá výše autonomních přirážek a pak též ta okolnost, že berní komise okolních okresů v některých případech uložily sazby příliš nízké, tak že předseda byl nucen podati odvolání do nízké jich výměry.
Ministerstvo financí, jakmile se dovědělo o uvedených skutečnostech, nařídilo neprodleně, aby věc byla vyšetřena a jednotlivým poplatníkům vzhledem k panující krisi v textilním průmyslu a s ohledem na pravděpodobný výsledek podaných odvolání povoleny byly platební úlevy, zejména mírné splátky a v odůvodněných případech také sníženy úroky z prodlení, což se skutečně stalo. Pokud jde o podaná odvolání textilních průmyslníků jmenovaného okresu proti všeobecné dani výdělkové, byla daň tato ve 27 případech z celkových 36 podstatně snížena.
Nelze ovšem tvrditi, že by tímto opatřením se byla situace textilního průmyslu v Novoměstském okresu od základu zlepšila, přece však možno konstatovati v poslední době v tomto okresu zlepšení situace na trhu práce, neboť - jak zjištěno bylo šetřením okresní politické správy v Novém Městě n. Met, koncem měsíce srpna t. r. situace se skutečně zlepšila. Toho času omezen je provoz v pěti průmyslových textilních podnicích, které vyplácejí celkem 70 částečně nezaměstnaným osobám podpory v nezaměstnanosti proti refundaci. Firma Folbrecht a spol., mechanická tkalcovna v Novém Městě n. Met., zaměstnávající 31 dělníků, zastavila dnem 30. června 1924 dočasně výrobu a vyplácí rovněž podpory svému dělnictvu. Podle vyjádření majitele firmy ubude výroba v dohledné době opět zahájena. Firma Ferdinand Přibyl a synové, mechanická tkalcovna v Krčíně, kde výroba již dne 1. ledna 1922 byla zastavena, nepřichází vůbec již v úvahu, neboť dělnictvo této firmy našlo většinou zaměstnání již v jiných průmyslových podnicích aneb při jiných pracovních odvětvích.
Vzhledem k této zlepšené situaci, jakož i k částečnému umístění nezaměstnaných při jiných, zejména zemědělských pracích, není toho času v politickém okrese novoměstském státem přímo podporovaných nezaměstnaných osob.
Z této zkušenosti čerpá vláda naději, že celkovým zlepšením poměrů výrobních a zejména i odbytových zlepší se trvale také situace hospodářská v politickém okresu novoměstském.
V Praze dne 21. září 1924.
Předseda vlády:
Švehla, v. r.
Ministr obchodu:
Inž. L. Novák, v. r.
IX/4974 (původní znění).
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dra Lelleyho a soudruhů
pro neprávnickou úřední činnost dra Stolla, soudce u okresního soudu ve Velkém Sevljuši (tisk 4892/III).
Věc dal jsem již dříve vyšetřiti na základů článku uveřejněného v novinách.
Rada zemského soudu dr. Jan Stoll zjišťoval před rozhodnutím jazykové otázky, vzhledem k praxi nejvyššího soudu, zda dr. Nagy jest československým státním občanem. Proti usnesení okresního soudu, jímž dru Nagyovi byla vrácena stížnost k sepsání ve státním jazyku, mohl se dr. Nagy brániti stížností k nadřízenému úřadu. Podle spisů použil dr. Nagy tohoto práva stížnosti.
Pokud dr. Stoll v uvedeném usnesení učinil zmínku o možností vypovězení dra Nagye, dal jsem ho důtklivě upozorniti, že tímto výrokem dotkl se otázky spadající do působnosti správních úřadů a že použití výroku toho nebylo správným.
K dalšímu opatření proti tomuto soudci, jehož dosavadní činnost jest celkem bezzávadná, neshledal jsem důvodu.
V Praze dne 5. listopadu 1924.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
X/4974 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců dra Kafky, Kostky a druhů
o policejním zákazu zpívati píseň ťWir hatten gebauet ein stattliches HausŤ (tisk 4926/XV.).
Policejní ředitelství v Praze povolilo dne 3. listopadu 1924 zahajovací slavnostní večer německých studentů v Praze. Dne 5. listopadu 1924 pak dodatečně ještě předloženy byly k schválení písně, které při té příležitosti směly býti zpívány a tu policejní ředitelství píseň v interpelaci uvedenou zakázalo.
Proti výměru policejního ředitelství bylo podáno odvolání k zemské správě politické v Praze, o němž dosud nebylo rozhodnuto. Straně zůstává v případě potvrzení tohoto výměru vyhraženo ještě právo další stížností. Za tohoto stavu věcí nemám zákonného podkladu, abych do věci zasahoval a neshledávám také příčiny, abych shora vzpomenutý výměr policejního ředitelství v Praze z úřední moci opravoval, poněvadž bude přezkoumán pořadem správních instancí.
V Praze dne 17. prosince 1924.
Ministr vnitra:
Malypetr, v. r.