Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4961.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne...........,

kterým se prodlužuje promlčecí lhůta pro nedoplatky úroků z některých lombardních zápůjček.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tamto zákoně:

§ 1.

Promlčecí lhůta pro nedoplatky úroků z lombardních zápůjček poskytnutých na dluhopisy válečných půjček nebo předválečného státního dluhu rakouského, uherského a společného, ať zajištěného ať neujištěného, prodlužuje se dále tak, že tyto pohledávky se promlčí nejdříve uplynutím jednoho roku ode dne, který bude ustanoven vládním nařízením.

§ 2.

Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej ministři spravedlnosti a financí.

Důvodová zpráva.

§em 192 cís. nař. ze dne 19. března 1916, č. 69 ř. z., (III. dílčí novely k ob. zák. abč.) zkrácena byla promlčecí lhůta toliko pro annuity z 30 let na tři roky, jinak byla dosavadní tříletá promlčecí lhůta pro ostatní pohledávky v tomto paragrafu uvedené ponechána v platnosti.

Proto nevztahovala se nařízení, jimiž promlčecí lhůta pro některé pohledávky uvedené v §§ 1480 a 1486 ob. zák. obč. prodloužena byla, na úroky. Totéž platilo i pro. úroky z lombardních zápůjček.

Úroky z lombardních zápůjček poskytnutých na válečné půjčky dlužníky velice tísní a bezodkladné vymáhání i jen úroků by existenci mnohého ohrozilo. Proto navrhlo ministerstvo spravedlnosti poprvé při vydání nařízení o prodloužení promlčecích lhůt shora uvedených v roce 1922, aby současně prodloužena byla i promlčecí lhůta pro úroky z těchto lombardních zápůjček a doplnilo toto ustanovení na žádost ministerstva financí ještě prodloužením promlčecích lhůt i pro úroky z lombardních půjček poskytnutých i na dluhopisy předválečného dluhu.

Toto nařízení ze dne 10. března 1922, č. 97 Sb. z. a n., které nabylo účinnosti dnem 18. března 1922 a platilo do 1. dubna 1923, bylo pak prodlouženo nařízeními ze dne 15. února 1923, č. 36 Sb. z. a n., do 1. dubna 1924 a ze dne 8. února 1924, č. 31 Sb. z. a n., takže promlčecí lhůty celkem prodlouženy byly podle dnešního stavu až do 1. dubna 1925.

Ovšem nutno podotknouti, že první prodloužení promlčecí lhůty nabylo účinnosti 18. březnem 1922, takže v Čechách, na Moravě a ve Slezsku vzhledem k tamtéž platné tříleté promlčecí lhůtě již promlčeny jsou ony nedoplatky úroků z lombardních zápůjček poskytnutých na dluhopisy válečných půjček nebo předválečného státního dluhu, které byly splatné do 17. března 1919 a jejichž promlčecí lhůta uplynula proto do 17. března 1922.

Dosavadní prodloužení promlčecí lhůty, jež končí dnem 31. března 1925, nepostačí k tomu, aby byli lombardní věřitelé, podobné zápůjčky poskytnuvší, uchráněni možných škod, jež by jim a konečně i lombardním dlužníkům samotným z neprodloužení promlčecí lhůty přes toto datum byly způsobeny. Je totiž naprosto vyloučeno, že by výměna válečných půjček za dluhopisy čtvrté státní půjčky nebo za odškodňovací dluhopisy podle zákona ze dne 30. září 1924, č. 216 Sb. z. a n., mohla býti zcela provedena do 1. dubna 1925. Do té doby nebude ani skončena výměna rakouských předválečných rent za prozatímní listy československé podle vládního nařízení ze dne 11. prosince 1922, č. 365 Sb. z a. n. Mimo to zbývá ještě provésti výměnu předválečných rent uherských podle téhož vládního nařízení a teprve normativně upraviti převzetí státních předválečných nezajištěných dluhů slosovatelných a konečně státních předválečných dluhů zajištěných.

Prodloužení promlčecí lhůty mohlo by se nyní zase státi na základě zmocňovacího zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n. Vyskytly se však pochybnosti o tom, lze-li i nadále na základě tohoto zákona prodlužovati promlčecí lhůty, ježto vlastně již nejde o uspořádání poměrů válkou vyvolaných. Navrhuje se proto, aby otázka promlčení těchto úroků řešena byla zákonem a aby současně dáno bylo vládě zmocnění stanoviti nařízením, od které doby se tyto úroky mají promlčeti. Toto vládní nařízení bude vydáno, jakmile to hospodářské poměry dovolí.

V případech, kde tříletá promlčecí lhůta by skončila teprve po uplynutí lhůty, jejíž konec bude určen vládním nařízením, bude platiti tato tříletá promlčecí lhůta podle § 1480 ob. zák. obč.

Vláda doporučuje, aby tento její návrh zákona byl v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázán výboru ústavně-právnímu k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 28. listopadu 1924.

Předseda vlády:

Švehla, v. r.