Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č.

4944.

Vládní návrh.

ze dne...................................................................................1924,

jímž se mění některá ustanovení o přímých daních a stanoví se válečné přirážky ku přímým daním na rok 1925.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Ustanovení platná v území republiky Československé mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Čl. I.

Všeobecná daň výdělková.

§ 1.

Zákon ze dne 10. prosince 1918, č. 65 Sb. z. a n., jímž se pro ukládání všeobecné daně výdělkové pro období 1918-1919 částečně mění ustanovení zákona ze dne 25, října 1896, ř. z. č. 220, platí obdobně i na rok 1925 se změnami níže uvedenými.

§ 2.

1. V §§ 1, 3 a 6 nahradí se období "1918-1919" rokem "1925" a v § 6 rok "1917" rokem "1924".

2. Ustanovení § 2, odst. 1., mění se takto:

"Na rok 1925 zařadí se do berních společností (§ 12, odst. 1., 2., 6. a 7., zákona o osobních daních ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z.) poplatníci, kteří dne 1. ledna 1925 provozovali výdělkový podnik aneb vykonávali zaměstnání směřující k zisku, podle celoroční výše všeobecné daně výdělkové, předepsané jim na rok 1924, při tom dlužno přihlížeti ku všem přírůstkům a úbytkům (§§ 64 a 67 zákona o osobních daních), které budou provedeny do 30. dubna 1925."

3. Ustanovení § 5 mění se takto:

"Sazba daně výdělkové uloží se jen na rok 1925."

4. Ustanovení § 7 zní:

"O jednotné zdanění nesamostatných závodů vedlejších se.závodem hlavním (§ 37, odst. 2. a 4., zákona a osobních daních) může poplatník žádati nejpozději do konce dubna 1925."

5. Ustanovení § 8 zní:

"Každý poplatník jest povinen podati u berní správy, v jejímž obvodě má daň býti předepsána (§ 38 zákona o osobních daních), prohlášení o okolnostech rozhodných pro vyměření daně (§ 39 zákona o osobních daních), jakož i o výsledku provozování podniku (zaměstnání), a to nejdéle do konce dubna 1925."

6. Ustanovení § 9 zní:

"Pokud tento zákon nestanoví ničeho jiného, platí pro uložení všeobecné daně výdělkové na rok 1925 pravidla zákona o přímých daních osobních ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z. (ve znění zákona ze dne 23. ledna 1914, č. 13 ř. z., císařského nařízení ze dne 16. března 1917, č. 124 ř. z., a čl. II. zákona ze dne 17. března 1921, č. 123 Sb. z. a n.), jakož i ostatních pro tuto daň platných zákonů a nařízení."

§ 3.

Ustanovení čl. III. zákona ze dne 28. dubna 1922, č. 144 Sb. z. a n., o všeobecné dani výdělkové pro období 1922/23, platí též pro všeobecnou.daň výdělkovou, uloženou podle tohoto zákona na rok 1925.

Čl. II.

Daň důchodová (rentová) a daň z příjmu.

Platnost ustanovení §§ 1 až 3 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 336 Sb. z. a n., jimž se mění některá ustanovení zákona o osobních daních přímých a stanoví se válečná přirážka k dani z příjmu za léta 1921 až 1923, rozšiřuje se na rok 1925.

Čl. III.

Válečné přirážky.

Na rok 1925 buďtež vybírány válečné přirážky k daním přímým podle ustanovení čl. III. zákona ze dne 20. prosince 1923, č. 253 Sb. z. a n., jímž se mění některá ustanovení o přímých daních a stanoví se válečné přirážky ku přímým daním na rok 1924.

Ustanovení platná na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Čl. IV.

Zárobková daň III. třídy.

Čl. IV. zák. č. 253/1923 Sb z. a n., platí obdobně i na rok 1925 s tou změnou, že v §§ 1, 2, 4, 5 a 7 nahradí se rok "1924" rokem "1925" a v § 2 rok "1923" rokem "1924".

Čl. V.

Daň kapitálová a rentová a daň dôchodková (z příjmu).

§ 1.

Platnost ustanovení čl. I., §§ 1 až 3, čl. II. a III. zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 294 Sb. z. a n., jímž se mění některá ustanovení o přímých daních platných na Slovensku a v Podkarpatské Rusi a stanoví se válečná přirážka k dani dôchodkové (z příjmu) za léta 1921 až 1923, rozšiřuje se na rok 1925.

§ 2.

Ustanovení § 2 zák. čl. VII/1883 o zdanění výtěžku kapitálů uložených u peněžních ústavů mění se potud, že z úroků ze vkladů úsporných na vkladní knížky u spořitelen a úvěrních družstev (raiffeisenek), připadajících na dobu od 1. ledna 1924, dlužno srážeti a státní pokladně odváděti pouze 3% na dani kapitálové a rentové.

Čl. VI.

Dočasné zastavení vybírání některých daní a všeobecné dôchodkové přirážky.

Čl. VI. zák. č. 253/1923 Sb. z. a n., platí obdobně i na rok 1925.

Čl. VII.

Válečné přirážky.

Na rok 1925 buďtež vybírány válečné přirážky k daním přímým podle ustanovení čl. VII. zák. č. 253/1923 Sb. z. a n.

Ustanovení platná v celém území republiky československé.

Čl. VIII.

Prodloužení platnosti § 32 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n. o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním.

Platnost ustanovení § 32 zák. č. 329/1921. Sb. z. a n., prodlužuje se na rok 1925. Tím se však ničeho nemění na ustanovení § 1 zákona ze dne 3. července 1923, č. 143 Sb. z. a n., o finančních a právních výhodách na podporu soustavné elektrisace.

Čl. IX.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení, provedením pověřuje se ministr financí.

Důvodová zpráva.

Při podávání osnovy zákona ze dne 20. prosince 1923, čís. 253 Sb. z. a n., kterým se měnila některá ustanovení o přímých daních a stanovily se válečné přirážky na rok 1924, domnívala se vláda, že chystaná reforma přímých daní bude moci býti tak včasně projednána, aby nabyla působnosti zákona počátkem roku 1925, a že tudíž není třeba zvláštních opatření také ještě na rok 1925. Toto očekávání se bohužel nesplnilo. V ministerstvu financí byl sice návrh reformy v létě 1924 dokončen, ukázalo se však, že vzhledem k důležitosti a obsáhlosti díla čítajícího přes 400 paragrafů jakož i vzhledem k různostem názorů o obsahu navrhované reformy jest fysicky nemožno, aby navrhovaná reforma do konce roku 1924 mohla se státi zákonem. Nezbývá tudíž nic jiného, než aby daňové zákony, jichž platnost končí projitím roku 1924 a které v osnově jsou blíže označeny, byly z týchž důvodů a týmž způsobem, jako se stalo zákonem čís. 253/23 Sb. z. a n., v příčině roku 1924, prodlouženy na rok 1925 a to jen na tento rok, poněvadž vláda pevně doufá, že reforma daní přímých bude během roku 1925 projednána, takže bude moci vstoupit v platnost rokem 1926 počínajíc. Aby reforma uzákoněná v roce 1925 působila zpět, to jest aby platila již od 1. ledna 1925, tomu stojí v cestě jisté překážky teoretické i praktické povahy, z nichž nejdůležitější je ta, že máme také daně vybíraně srážkou (daň z příjmu srážená zaměstnavatelem při výplatě služebních požitků, daň rentová a daň tandemová vybíraná srážkou u dlužníka), při nichž je nezbytno, aby daňová povinnost a výše daně byla již na počátku roku zákonem stanovena, poněvadž jinak není srážení daně možné.

Odůvodnění jednotlivých ustanovení osnovy je stejné jako v osnově zákona čís. 253/23 Sb. z. a n., a proto se na ně poukazuje.

Jedinou úchylkou jest ustanovení čl. VL, § 2, jímž se pro rok 1925 snižuje na Slovensku a v Podkarpatské Rusi sazba daně kapitálové a rentové z úroků ze vkladů úsporných na vkladní knížky u spořitelen a úvěrních družstev (raiffeisenek). Podle platných ustanovení uherských (§ 2 zák. čl. VII-1883) byly jmenované všeužitečné ústavy peněžní na Slovensku a v Podkarpatské Rusi povinny odváděti z vyplacených a připisovaných úroků úsporných 10% na dani kapitálové a rentové, kdežto tytéž ústavy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku odvádějí podle zákona o osobních daních a podle platných ustanovení o válečných přirážkách na rentové dani i s válečnou přirážkou pouze 3%. Aby tyto nesrovnalosti v daňových sazbách, které ztěžovaly činnost všeužitečných peněžních ústavů na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, byly odčiněny, svolilo ministerstvo financí vynesením ze dne 1. dubna 1924, čís. 33510, k tomu, aby až do nové zákonné úpravy bylo z úroků ze vkladů úsporných na vkladní knížky u spořitelen, vyhovujících ustanovením zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 302 Sb. z. a n., a u úvěrních družstev (raiffeisenek) na dani kapitálové a rentové na Slovensku a v Podkarpatské Rusi sráženo a státní pokladně odváděno místo dosavadních 10% pouze 3%, a to pokud jde o úroky připadající na dobu od 1. ledna 1924. Zmíněným ustanovením čl. VI., § 2, návrhu zákona má se dostati tomuto provisornímu administrativnímu opatření zákonného podkladu.

Vláda doporučuje, aby osnova byla v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázána výboru rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 22. listopadu 1924.

Předseda vlády: Švehla, v. r.