Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

II.

Rozpočet státních investic.

Vykázány jsou v něm investiční potřeby, jimiž má buďto opatřen býti základ pro nové zdroje příjmů, nebo umožněna lepší a dokonalejší výprava státních podniků a jejich rozšíření za účelem zvýšení jejich výnosnosti a zmenšení režie, či konečně jimiž mají býti získány nové majetkové hodnoty, nebo na zařízení, jež mají prospěti zájmu veřejnému.

Ježto v nynější době jest běžné hospodářství státní ještě příliš zatíženo znanými výdaji, které jsou důsledkem dlouho trvavší války, a tudíž běžné příjmy státní nestačí ke krytí všech potřeb, jest nutno opatřiti peníz potřebný na státní investice výpůjčkou, čímž umožňuje se jednak provádění investic a zdokonalení podniků státních rychlejším tempem, než bylo by možno z běžných prostředků státních, jednak však také urychluje se návrat urovnaných poměrů.

Snížení to jest zajisté nutné vzhledem k velkému zatížení, jež v budoucnosti přivodí potřebná výpůjčka na provedení investic placením úroku a úmoru v budoucích letech.

Avšak zmenšení potřeby na investice na míru požadovanou pro rok 1925 jest také odůvodněno jednak tím, že mnoho již bylo v letech minulých vykonáno, a jednak uváží-li se, že skutečný výdaj na investice činil v roce 1923 něco málo přes 1.200,000.000 Kč, a v roce 1924 bude podle dosavadních zkušeností na účet rozpočtu investičního pro rok 1924 vydáno asi okrouhle 1.300,000.000 Kč, takže potřeba navržená pro rok 1925 neznamená proti letům 1923 a 1924 žádné zmenšení výdajů k účelům investičním, nýbrž drží se přibližně na stejné výši s výdaji skutečnými v předcházejících letech.

Pro rozpočet státních investic na rok 1925 podržuje se stejné rozvrstvení na pět částí, právě jako tomu bylo pro rok předcházející, a sice vykazuje tentokráte:

Tu nutno poznamenati, že k tíži části E invest. rozpočtu pro rok 1924 pravděpodobná potřeba skutečná v roce 1924 bude činiti asi 400,000.000 Kč, v roce pak 1923 činila také přibližně stejný obnos (okrouhle 400 mil. Kč), takže pro rok 1925 preliminuje se větší částka, než činil skutečný výdaj v předcházejících dvou rocích.

Podrobné položky investičního rozpočtu nevyžaduji dalšího objasnění, neboť pravidlem konkrétně udávají, pro který účel ta která položka jest určena.

Jednotlivé položky neoznačují ovšem celý náklad, jehož vyžadovati bude úplné provedení té které akce (stavby, zařízení atd.), nýbrž vykazují jen tu část peněžní, které pro rok 1925 pravděpodobně bude zapotřebí, neboť jednotlivé akce stavební nebo zařizovací začasto zatěžují dvě i více správních období a postup prací namnoze závisí na tam, jak utváří se počasí.

Pro některé stavby zejména pokud jde o úřední budovy, zařazena jest poměrně malá částka, která na provedení díla přirozeně by nestačila, což vysvětluje se tím, že částka ta určena jest jen na výdaje spojené s pracemi přípravnými, jako pořízení stavebních plánů atd., poněvadž namnoze jedná se s městy, obcemi resp. s peněžními ústavy (záložnami, spořitelnami a podob.), aby na sebe vzaly financování stavebních nákladů a tu ovšem nastane potom pro státní správu povinnost placení úroku a úmoru až po provedení stavby, tedy až v pozdějších správních obdobích, kdy bude třeba potřebné splátky zařazovati do rozpočtu.

Při stavbách poštovních budov rozlišuje se stejným způsobem, jak tomu bylo v le tech předcházejících, zda jedná se o stavbu poštovní budovy nádražní, či o stavbu poštovní budovy ve městech, protože stavby takové na nádražích (zpravidla na pozemcích železničních) opatřuje resort železniční se zřetelem na potřeby provozu železničního, náklad však nese resort poštovní (invest. rozpočet část B), kdežto provedení staveb poštovních budov obstarává ministerstvo veřejných prací. Potřeba na tyto stavby jest zařazena v části E VII. lit. f investičního rozpočtu (ministerstvo veřejných prací, pozemní stavby, stavby v oboru ministerstva pošt a telegrafů).

Ohledně pozemních staveb uvedených v části E VII. investičního rozpočtu s celkovou potřebou 398,200.000 Kč se ještě přehledně dodává, že z částky té připadá na

Disposiční právo s úvěry, uvedenými v rozpočtu státních investic, příslušeti bude tomu ústřednímu úřadu, jemuž správní obor tam uvedený jest svěřen.

Bude tedy disponovati úvěry uvedenými:

a sice toto, pokud jde o úvěry uvedené v dílu VII. (pozemní stavby) vždy v dohodě s těmi resorty, pro něž stavba dotčená nebo příslušné opatření se provádí a jejichž obor správní tudíž pro součinnost přichází v úvahu.

V dalším podává se přehled o číslicích dosavadních státních rozpočtů investičních, dále přehled o skutečných výdajích k tíži těchto rozpočtů v uplynulých letech, po případě v roce 1924, jakož i o úhradě této potřeby.

Investiční potřeba byla stanovena dosavadními finančními zákony takto: Pro rok 1921, kterým zaveden byl zvláštní rozpočet investiční

Z tohoto výkazu vyplývá, že rozpočet státních investic vykazoval největší potřebu v roce 1922, a že od té doby stále se snižuje.

Tato tendence sestupná jest diktována jednak nutností zmenšení výdajů státních, jednak však jest také umožněna tím, že celá řada nákladných investičních opatření byla v uplynulých letech již provedena a tudíž vybudování státu pokročilo.

Rozpočet státních investic rozpadá se na několik částí, podle toho, kterému ústřednímu úřadu přísluší disposice s dotyčnými úvěry; ovšem jsou-li dotčeny při jedné investiční akci zájmy několika resortů, pak nutno postupovati ve vzájemné dohodě.

Z celkové potřeby investiční připadalo resp. připadá na:

Z toho přehledu je zřejmo, že největší potřebu investiční vykazuje ministerstvo železnic, na druhém místě ministerstvo veřejných prací, na třetím ministerstvo pošt, na čtvrtém ministerstvo zemědělství a na pátém místě předsednictvo ministerské rady.

V procentech připadá z celkové potřeby investiční vykázané v rozpočtu státním pro rok 1925:

Největší kvota připadající na ministerstvo železnic má důvod svůj v tom, že při tomto oboru státní správy přicházejí v úvahu právě nejnákladnější investice, jako jsou nové stavby státních drah, přestavby a doplnění stávajících tratí atd. Ostatně jest již o činnosti investiční v oboru železniční správy podrobněji pojednáno vpředu u kapit. XVII.

Vysoký podíl ministerstva veř. prací na potřebách investičních spočívá v tom, že tomuto resortu přísluší disposice úvěry, určenými pro stavby pozemní, kde vyskytuje se potřeba bezmála všech oborů správy státní.

Poměrně značná částka na investice v o bor u poštovní správy odůvodněna jest hlavně nutností vybudovati spoje telefonní a hod.

Investiční potřeba resortu ministerstva veř. prací dělí se pro rok 1925 stejně jako v roce 1924 na 7 oddělení, a podává se doleji srovnání ohledně potřeb preliminovaných pro 1924 a navrhovaných pro 1925.

Z této tabulky plyne, že u některých oddílů bylo provedeno podstatné snížení potřeb, což diktováno jest tím, že preliminovati lze jen nejkrajnější náklady z důvodů úsporných.

Ohledně oddílu VII. (Pozemní stavby), který vykázán byl v předchozí tabulce, podává se ještě tento přehled celkový a srovnání s číslicemi rozpočtu investičního pro rok 1924:

Z přehledu toho ukazuje se, že provedeno bylo podstatné snížení ve všech položkách, vyjma potřebu pro ministerstvo obchodu, kde zůstává potřeba 2 mil. Kč na stejné výši, jak tomu bylo pro rok 1924.

Ohledně skutečných výdajů, jež v uplynulých letech k tíži investičního rozpočtu byly provedeny, podává se tento přehled:

Pokud jde o rok 1924, který není ještě ukončen, nelze udávati ovšem ještě nyní konečných cifer skutečných výdajů, nýbrž lze výdaje ty jen aproximativně odhadovati.

Dá se očekávati, že skutečné výdaje na investiční potřeby nebudou v roce 1924 patrně přesahovati:

Z předchozího vyplývá, že vydáno bylo k tíži rozpočtu státních investic okrouhle

Připočte-li se k tomu pravděpodobná potřeba

Ohledně investičních výdajů se poznamenává, že podle finančních zákonů pro příslušná správní období byla vláda zmocněna, aby opatřila peníz pro investiční potřeby příjmy nehrazené úvěrovými operacemi.

Výtěžků těchto úvěrních operací nesmí se použíti k hrazení jiných než investičních výdajů a s druhé strany zase příjmů řádného hospodářství státního nesmí býti použito ku hrazení výdajů investičních.

Investiční výdaje (případné příjmy) jest ve státní účetní závěrce vykázati odděleně od hospodářství podle státního rozpočtu.

Pro potřeby investiční byly kontrahovány resp. vypsány tyto státní půjčky:

Aby potřebné platby mohly býti provedeny, bylo třeba kontrahovati další krátkodobé výpůjčky, po případě vypomáhati si zálohovou platbou z pokladních hotovostí, s výhradou, že tyto poslednější platby budou zase pokladní správě nahrazeny z budoucí výpůjčky investiční.

Uváží-li se, že běžné hospodářství státní, zatížené tak značnými břemeny vyplývajícími z dlouholeté války a jejích následků, mohlo vypomáhati zálohami na platby investiční, aby půjčka na investice nemusela býti kontrahována v době nepříhodné, jest to jistě úkazem velmi uspokojujícím a svědčícím o hospodářské zdatnosti a síle našeho státu.