Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4930.

Zpráva

výboru rozpočtového

o vládním návrhu státního rozpočtu republiky Československé

a finančního zákona pro rok 1925 (tisk 4905).

Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny předkládá zprávu o vládním návrhu státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1925 a navrhuje:

Poslanecká sněmovno Národního shromáždění republiky Československé, račiž schváliti:

1. Státní rozpočet republiky Československé na rok 1925 podle přiloženého elaborátu rozpočtového výboru (příloha I. a II. finančního zákona);

2. Finanční zákon na rok 1925 podle návrhu rozpočtového výboru;

3. Návrhy resolucí (viz: Příloha zprávy).

V Praze dne 14. listopadu 1924.

Poznámka: Vzadu připojen obsah celé zprávy a obsah finančního zákona s přílohami.

I.

Vlastní státní rozpočet.

A.

Formální stránka rozpočtu.

Co do formální úpravy vykazuje rozpočet pro rok 1925 jen ony změny proti rozpočtu pro rok předchozí, které vyplývají z postavení státních podniků na základ soukromohospodářský v důsledku vládního nařízení ze dne 25. září 1924, čís. 206 Sb. z. a n.

Od 1. ledna 1925 mají státní podniky vedle své národohospodářské důležitosti pro státní finance i ten význam, že podle výsledku svého hospodaření buď přispívají svým přebytkem do státní pokladny aneb dostávají odtud zálohou prostředků ku hrazení svých případných schodků.

Své rozpočty musejí ovšem podniky jako dříve každoročně sestavovati a jsou tyto přílohou příslušné rozpočtové kapitoly.

Na základě těchto rozpočtů bude sice vedeno hospodaření podniku volněji, jak to také soukromohospodářskému rázu státního podniku odpovídá, ale za přímé součinnosti zástupců ministerstva financí ve správních sborech podniku; tím bude těmto zástupcům dána možnost podrobněji vniknouti v běžné hospodaření těchto podniků než jak tomu dosud bylo.

Pokud se týče formální závaznosti těchto rozpočtů pro celoroční hospodaření státních podniků, poznamenává se, že nemohou míti toho závazného významu jako má schválený rozpočet některého odvětví státní správy pro tuto, protože jejich detaily nejsou obsaženy v sumáři tvořícím integrující část finančního zákona. Ovšem však bude míti rozpočet státního podniku jako příloha k státnímu rozpočtu připojený pro něho přece jen význam jakéhosi hospodářského plánu neb programu pro rozpočtový rok a státní podnik bude zavázán dosíci aspoň preliminovaného přebytku aneb, je-li jeho situace méně příznivá, docíliti aspoň toho, aby nepožadoval po státní pokladně vyšší zálohy ku hrazení schodku, než jaký byl preliminován.

Otázku, jak sluší pohlížeti na přebytky neb schodky hospodářství podnikového, zda jsou to výdaje neb příjmy řádné neb mimořádné a zda jsou to výdaje osobní neb věcné, dlužno řešiti s toho hlediska, že státní podniky po svém osamostatnění představují pro státní správu trvalý hospodářský objekt, jehož výsledek hospodářské činnosti stále se bude objevovati v rozpočtu, třebas ne vždy stejným číslem; náleží tedy výsledky této činnosti preliminovati v řádných příjmech případně v řádných výdajích. Podnik sám pak tvoří pro stát majetek věcný a dlužno případný náklad na hrazení jeho schodku za řaditi do výdaje věcných, třeba dotčená částka jest výslednicí různých nákladů věcných i osobních, které podnik musí hraditi, aby preliminovaného celkového výsledku dosáhl.

Zde dlužno též připomenouti, že vzhledem k tonu, že rozpočtové návrhy byly sdělávány ještě před vydáním vládního nařízení ze dne 25, září 1924, čís. 206 Sb. z. a n., jímž zákon o státních podnicích ze dne 18. prosince 1922, čís. 404 Sb. z. a n., uveden v praktickou působnost, nemohly býti některé náklady, které mají vlastně zatěžovati podniky, avšak dosud v rozpočtech administrativních obsaženy byly, z těchto vyloučen..a do rozpočtů podniku přeřazeny. Jsou to zejména výdaje na osobní platy oněch zaměstnanců, kteří dosud u ústředních úřadů zařazení byli, avšak po osamostatnění podniků do těchto přejdou, u některých podniků náklady na pense a jiné zaopatřovací platy, konečně pak různé administrativní náklady, které ve prospěch podniku hradil dosud ústřední úřad, do jehož oboru působnosti podnik náleží, ze svého rozpočtu jako: odměny a výpomoci, cestovné, nájemné, úřední paušál, poštovní, telegrafní, telefonní poplatky, výt doje se správou státních budov a podobné.

Jelikož všechny výdaje tohoto druhu mají od roku 1925 zatěžovati podnik, avšak vyloučení jich z administrativního rozpočtu prozatím nebylo z důvodů technických možno, byly pro rok 1925 ještě v administrativním rozpočtu ponechány.

Totéž platí o korespondujících příjmech, jako jsou ku př. pensijní příspěvky.

Během roku 1925 bude ovšem nutno tyto položky spolehlivě zjistiti a pro příští rok do rozpočtů podnikových zařaditi.

Provedení srážky u konečné cifry výdajů u všech kapitol mimo některé má svůj původ v tom, že při konečné redakci státního rozpočtu byla vládou provedena další snížení a všech kapitol vyjímaje 1., 6., 6 a. a 25. na další interkalář a jiné úspory. Protože pak z důvodů čistě technických nebylo možno srážky tyto provésti u jednotlivých položek rozpočtových, aniž by tím nebylo ohroženo včasné předložení rozpočtového návrhu, byla volena tato zkrácená cesta, aby výše úvěrů jednotlivým kapitolám přikázaných byla uvedena na pravou míru.

Dále se podotýká, že v rozpočtu pro rok 1925 neuvádí se dosud obvyklý celkový výkaz osobních a věcných výdajů, protože výše výdajů státních podniků nedochází již výrazu v jednotlivých kapitolách rozpočtových, kde se zařazuje pouze rozdíl mezi vdají a příjmy, tedy buď přebytek neb schodek.

Konečně se připomíná, že rozpočty podniků státních dosud v příslušných kapitolách pro Podkarpatskou Rus obsažené, jsou zahrnuty v dotčeném jednotném podniku, jak to odpovídá jeho osamostatnění od 1. ledna 1925.

B.

Materielní stránka rozpočtu.

Státní rozpočet pro rok 1924 schválený zákonem ze dne 14. prosince 1923, čís. 245 Sb. z. a n. stanovil veškeré

Dle tohoto rozpočtu vykazovalo státní hospodářství:

V návrhu finančního zákona pro rok 1925, který se předkládá k ústavnímu schválení, jsou rozpočteny

Dle tohoto návrhu by vykazovalo státní hospodářství pro rok 1925

Ale tato částka nevyjadřuje úplně zlepšení rozpočtu pro rok 1925 proti roku předchozímu, poněvadž tím, že jak shora bylo uvedeno z hospodaření podniků státních se v rozpočtu objevují jen výsledky čisté, tj. buď přebytky neb schodky, není možno srovnávati konečné cifry výdajů a příjmů v rozpočtovém návrhu pro 1925 obsažené s ciframi roku 1924, protože by to bylo srovnávání cifer na nestejných základech vypočtených.

Chceme-li míti správný úsudek o poměru výdajů a příjmů rozpočtů pro 1924 a 1925 nutno srovnati výdaje a příjmy roku předchozího s výdaji a příjmy pro rok 1925 na témž podkladu sestavené.

Výdaje pro rok 1925, sestavíme-li je na témž podkladu jako pro rok 1924 a rozdělíme-li je na

Příjmy pro rok 1925, sestavíme-li je na témž podkladu jako pro rok 1924 a rozdělíme-li je na

Státní výdaje.

I.

Kapitoly, které nevykazují změn:

Kapitola 1. President republiky.

II.

Kapitoly, které vykazují změny a jichž konečné cifry vzhledem k tomu, že při nich nebyla provedena srážka na další interkalář a jiné úspory, lze s rozpočtovými ciframi roku 1924 srovnati.

Poměrně malé snížení vzniklo v důsledku nižší preliminace příjmů na dávce z lihu a na dani pozemkové.

Zmenšená částka zařazuje se vzhledem k výsledkům dosavadního postupu likvidačních prací a vzhledem k tomu, že v roce 1923 bylo poukázáno k těmto účelům asi 50 mil. Kč, v roce 1924 v první polovici roku žádáno bylo 40 mil. Kč. Pokládá se proto částka 50 mil. Kč za přiměřenou vzhledem k tomu, že nedoplatky nejpotřebnějším jíž byly poukázány a že s výplatou méně potřebným lze, jak z ohledů administrativních, tak z ohledů finančních posečkati.

III.

U kapitol v tomto odstavci uvedených provedena byla od celkových výdajů všeobecná srážka na další interkalář a jiné úspory a nutno tudíž při odůvodnění rozdílu vzhledem k tomu, že srážku v podrobnostech nebylo lze dosud provésti, míti na paměti, že přesné odůvodnění rozdílů není možné.

Menší potřeba odůvodňuje se hlavně tím, že náklad na stavby a přestavby na pražském hradě a v Lánech převeden byl do rozpočtu státních investic.

Menší potřeba nastala snížením režijních výloh a zmenšeným nákladem na sněmovní tisky.

Zvýšení odůvodňuje se tím, že preliminují se soudcovské přídavky členům Nejvyššího správního soudu analogicky dle přídavků, přiznaných v roce 1923 soudcům nejvyššího soudu v Brně, jednak zařazením větší potřeby na vnitřní zařízení úřadoven.

Vyšší potřeba odůvodněna jest hlavně částečným rozmnožením personálu, jehož je nutně potřebí k provádění zákonem předepsané kontroly.

Zvýšený výdaj odůvodněn jest tím, že u vnitřních dluhů zvýšil se stav půjček novými úpisy; u zahraničních dluhů pak, že přibyla splátka dluhu anglické vládě částkou 66,389.185 Kč a druhá emise čsl. 8°%ní zahraniční půjčky.

Větší potřeba odůvodněna, jest zákonnou úpravou služebních požitků a pensí u státních zaměstnanců civilních i vojenských, četnických, jakož i u obecních a obvodních lékařů, při čemž usnadněním odchodu na odpočinek počítá se s větším počtem percipientů.

Snížení docíleno bylo jednak zrušením některých méně důležitých konsulátů, jednak redukcí výdajů osobních i věcných, a to jak u ústředí, tak zvláště u zastupitelských úřadů, pokud to bylo možno, zejména též vzhledem k ustálenému kursu naší koruny.

Snížení výdajů jest odůvodněno očekávaným menším rozsahem Sbírky zákonů a nařízení, dále při potřebě na četnictvo pokračující konsolidací poměrů, a tím omezenější potřebou přesunů mužstva, hlavně však pokračující likvidací péče o válečné uprchlíky.

Zvýšení toto způsobeno jest prováděním mimořádné akce ku podpoře lidového uměleckého průmyslu, zejména na Slovensku, a mimořádnými opatřeními ku podpoře čsl. plavebních podniků.

Zvýšení potřeby nastalo jednak zvýšením požitků soudních zaměstnanců v důsledku časového postupu do vyšších platů, jednak tím, že částka, připadající na drahotní přídavky v roce 1924, neodpovídala skutečné potřebě vzhledem k tomu, že zákon ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n., nebyl ještě všude v době sdělávání rozpočtu proveden.

Ačkoliv byly jednotlivé výdaje většinou značně sníženy, jest celková potřeba zvýšena. Odůvodňuje se to zvláště zvýšením výdajů, spojených s prováděním zákonů o stavebním ruchu.

Vzhledem k pokračující konsolidaci poměrů snížena byla položka úvěru na zlevňovací akci.

Snížení nastalo provedením srážky na další interkalář a jiné úspory.

IV.

V následujících kapitolách obsaženy jsou hospodářské výsledky státních podniků pouhými saldy, tj. přebytky neb schodky, pročež nelze preliminované úhrnné výdaje těchto kapitol srovnávati s celkovými výdaji, preliminovanými pro rok 1924.

Kapitola 9. a 9. A. Předsednictvo ministerské rady.

Kapitola 11. Ministerstvo národní obrany.

Kapitola 13. a 13. A. Ministerstvo školství a národní osvěty.

Kapitola 14. a 14. A. Ministerstvo financí.

Kapitola 16. Ministerstvo pošt a telegrafů.

Kapitola 17. Ministerstvo železnic.

Kapitola 18. a 18. A. Ministerstvo zemědělství.

Kapitola 20. a 20. A. Ministerstvo veřejných prací.

Kapitola 23. a 23. A. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Státní příjmy.

I.

Kapitoly nevykazující změny:

Kapitola 1. President republiky.

Kapitola 3. Národní shromáždění.

Kapitola 5. Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

Kapitola 6. a 6. A. Příděly samosprávným svazkům.

Kapitola 7.Státní dluh republiky Československé.

Kapitola 24. Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy.

Kapitola 25. Likvidace repatriačních nákladů čs. příslušníků.

II.

Kapitoly vykazující změny:

Zvýšení odůvodňuje se očekávaným vyšším příjmem z polního hospodářství.

Za opisy nálezů Nejvyššího správního soudu očekává se zvýšený příjem.

Vyšší příjem odůvodňuje se tím, že zákonem ze dne 21. prosince 1921, č. 495 Sb. z. a n., byla povinnost platiti 8%ní příspěvky pro účely pensijní rozšířena na všechny státní zaměstnance v činné službě, pokud mají stanoveny pensijní základny; úhrn těchto postupem doznal zvýšení.

Následek snižování, po případě zrušení visových poplatků.

Se zvýšeným příjmem počítá se zvláště při Sbírce zákonů a nařízení vzhledem ke stoupajícímu výtěžku Sbírky.

Zvýšení toto očekává se hlavně v důsledku průběžného příjmu z pronájmu státních skladišť a hangárů v Hamburku, Štětíně a jinde, z úroků ze zápůjček, poskytnutých jednotlivým plavebním podnikům a z patentových poplatků.

Preliminování příjmů nižší částkou jest odůvodněno hlavně snížením příjmů z prací trestanců a chovanců polepšovacích ústavů v důsledku poklesu cen.

Příjmy podstatně zvýšeny nastavší splatností splátek na zápůjčky poskytnuté jednak válečným poškozencům a jednak družstvům konsumním a výrobním dělnickým.

Počítá se s příjmem, plynoucím z převzetí likvidační agendy Státního obilního ústavu.

III.

V následujících kapitolách obsaženy jsou hospodářské výsledky státních podniků pouhými saldy, tj. přebytky neb schodky, pročež nelze preliminované úhrnné příjmy těchto kapitol srovnávati s celkovými příjmy, preliminovanými pro rok 1924.

Kapitola 9. a 9. A. Předsednictvo ministerské rady.

Kapitola 11. Ministerstvo národní obrany.

Kapitola 13. a 13. A. Ministerstvo školství a národní osvěty.

Kapitola 14. a 14. A. Ministerstvo financí.

Kapitola 16. Ministerstvo pošt a telegrafů.

Kapitola 17. Ministerstvo železnic.

Kapitola 18. a 18. A. Ministerstvo zemědělství.

Kapitola 20. a 20. A. Ministerstvo veřejných prací.

Kapitola 23. a 23. A. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.