Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.
|
I. volební období. |
10. zasedání. |
Původní znění.
4924.
Antrag
der Abgeordneten Hoffmann, Schäfer, Grünzner und Genossen
auf Abänderung des § 11 des Gesetzes vom 27. Dezember 1875, R. G. Bl. Nr. 158 betreffend die Militärversorgung der Personen des K. K. Heeres, der K. K. Kriegsmarine und der K. K. Landwehr.
Die Unterzeichneten stellen den Antrag:
Das Abgeordnetenhaus wolle beschliessen:
Gesetz
vom.................
betreffend die Abänderung des § 11 des Gesetzes vom 27. Dezember 1875, R. G. Bl. Nr. 158 betreffend die Militärversorgung der Personen des K. K. Heeres, der K. K. Kriegsmarine und der K. K. Landwehr.
Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:
§ 1.
Der § 11 des Gesetzes vom 27. Dezember 1875, R. G. Bl. Nr. 158 wird aufgehoben.
§ 2.
Die in den Jahren 1914-1918 in Kriegsgefangenschaft geratenen Personen geniessen alle jene Vergünstigungen, die in der Verordnung vom 10. Dezember 1915, R. G. BI. Nr. 362 den Zivilstaatsbeamten gewährt werden.
§3.
Das Gesetz tritt mit dem Tage der Kundmachung in Kraft.
§ 4.
Mit der Durchführung des Gesetzes werden die beteiligten Minister betraut.
Begründung.
Nach dem obzitierten Gesetze vom 27. Dezember 1875 wird bloss ein Jahr und zwar jenes, in welchem der betreffende in Gefangenschaft geraten ist in die Pension eingerechnet. Dieser Zustand bedeutet - dies ist ohne weiteres einleuchtend - eine schwer zu ertragende soziale härte und Ungerechtigkeit, die zu beseitigen der vorliegende Antrag bezweckt. Zum zweiten ist wohl auch das schwere entbehrungsreiche Leben, das die meisten Kriegsgefangenen führen müssen, zu berücksichtigen. Diese Ungerechtigkeit wirkt umso aufreizender, als allgemein bekannt ist, welch überall wohlwollende Behandlung den Legionären zuteil wird, denen die während des Krieges in der Gefangenschaft zugebrachten Dienstjahre in zweifachem, öfters auch in dreifachem Ausmasse angerechnet werden. Dabei kann keinesfalls behauptet werden, dass das Schicksal der Legionäre während des Krieges in allen Fällen ein schlechteres war, als das der übrigen Kriegsgefangenen. Es ist daher eine krasse Ungerechtigkeit, wenn der obskizzierte Vorgang gegenüber den Lehrern (Kriegsgefangenen) Beobachtet wird. Aus dieser Erwägung heraus haben wir diesen Antrag eingebracht.
Die Bedeckung ist durch Herabsetzung des Kapitels XI des Voranschlages herbeizuführen.
Prag, den 30. Oktober 1924.
Hoffmann, Schäfer, Grünzner, Uhl, Pohl, Schweichhart, Häusler, Beutel, Dietl, Leibl, R. Fischer, Kaufmann, Hausmann, Hirsch, Taub, Hackenberg, Jokl, Kirpal, Dr. Czech, Blatny, Heeger.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.
|
I. volební období. |
10. zasedání. |
Překlad.
4924.
poslanců Hoffmanna, Schäfera, Grünznera a druhů
na změnu § 11 zákona ze dne 27. prosince 1875, č. 158 ř. z. a vojenském zaopatření osob c. k. vojska, c. k. válečného loďstva a c. k. zemské obrany.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne.................
jímž se mění § 11 zákona ze dne 27. prosince 1875, č. 158 ř. z. a vojenském zaopatření osob c. k. vojska, c. k. válečného loďstva a c. k. zemské obrany.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tamto zákoně:
§ 1.
§ 11 zákona ze dne 27. prosince 1875, č. 158 ř. z. se ruší.
§ 2.
Občané, kteří upadli do válečného zajetí v létech 1914-1918, požívají všech výhod, které se poskytují občanským státním úředníkům nařízením ze dne 10. prosince 1915, č. 362 ř. z.
§ 3.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
§ 4.
Provedením tohoto zákona se pověřují zúčastnění ministři.
Odůvodnění.
Podle svrchu uvedeného zákona ze dne 27. prosince 1875 započítává se do výslužby poveze jeden rok a to, v němž dotčený občan vpadl do zajetí. Tento stav - jest to bez dalšího výkladu zřejmé znamená těžce snesitelnou sociální krutost a nespravedlivost, již napraviti jest účelem tohoto návrhu. Za druhé dlužno jistě také přihlédnouti k těžkému životu, plnému strádaní, jaký musí vésti většina válečných zajatců. Tato nespravedlivost působí tím větší pobouření, když jest všeobecně známo, jak nesmírně blahovolně se nakládá s legionáři, jimž se služební léta ztrávená za války v zajetí započítávají dvojnásobně, často i trojnásobně. Při tom nelze naprosto tvrditi, že osud legionářů za války byl vždy horší než ostatních válečných zajatců. Jest tedy krutou nespravedlivostí, jestliže se vůči učitelům (válečným zajatcům) zachovává svrchu uvedený postup. Z této úvahy podali jsme tento návrh.
Úhrada budiž opatřena snížením XI. kapitoly rozpočtu.
V Praze dne 30. října 1924.
Hoffmann, Schäfer, Grünzner, Uhl, Pohl, Schweichhart, Häusler, Beutel, Dietl, Leibl, R. Fischer, Kaufmann, Hausmann, Hirsch, Taub, Hackenberg, Jokl, Kirpal, dr. Czech, Blatny, Heeger.