Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.

o kožních aukcích.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§1.

Kdo chce pořádati pravidelné neb občasné hromadné prodeje surových koží (kožní aukce), jest povinen žádati za úřední povolení a předložiti ke schválení prodejní řád.

§2.

Povolení k pořádání kožních aukcí (§ 1) udílí ministerstvo průmyslu, obchodu a živností bez rozdílu, zda aukce se mají díti veřejně nebo zda přístup má se obmeziti na zvlášť sezvané koupěchtivé osoby. Povolení může býti místně i časově obmezeno. Při udílení povolení bude přihlíženo v prvé řádě k družstvům výrobců koží a obchodníků s kožemi nebo jejich skupinám, jakož i k tomu, aby byla zajištěna dostatečná nabídka a poptávka a dobrá jakost nabízeného zboží.

§ 3.

(1) Prodejní řád schvaluje ministerstvo průmyslu, obchodu a živností v rámci vzorných pravidel, jež budou sestavena, měněna a doplňována po vyslechnutí zájmových korporací.

(2) Prodejní řád musí obsahovati ustanovení, pro které druhy koží a pro jaká nejmenší množství koží smějí býti aukce pořádány a jakým způsobem má zboží býti tříděno, dále ustanovení zabezpečující, aby osoba aukci řídící nakládala stejně se všemi kupujícími a vůbec nezneužila svého postavení, konečně předpisy upravující zvláštní podmínky prodejní, zejména právo vzíti jednotlivé losy zpět, placení náhrad za vady zboží, vedlejší poplatky a způsob vyřizování sporů.

(3) Prodejní řád může býti ministerstvem průmyslu, obchodu a živností změněn nebo doplněn.

(4) Schválený prodejní řád i jeho změny a doplňky jsou závazny pro všechny účastníky kožní aukce a musí býti v místnostech, v nichž se aukce koná, vyvěšen.

§ 4.

Pořádání každé jednotlivé kožní aukce budiž hlášeno včas politickému úřadu (administrativní vrchnosti) I. stolice, v jehož obvodu se aukce koná. Tento úřad může vyslati k aukci svého zástupce za účelem dozoru.

§ 5.

(1) Ustanovení tohoto zákona nedotýkají se prodejů koží, zařízených podle platných předpisů zástavním věřitelem nebo jinými věřiteli za příčinou uspokojení jejich nároků, jakož i prodejů podle čl. 343 obchodního zákona uvedeného v platnost zákonem ze dne 17. prosince 1862, č. 1 ř. z. z r. 1863 a §u 347 zák. čl. XXXVII:1875 obchodního zákona.

(2) Zvláštní předpisy, jimiž se vyhrazuje právo povolovati dobrovolné dražby movitých věcí obcí, zůstávají tímto zákonem rovněž nedotčeny.

§ 6.

(1) Kdo bez povolení nebo bez schváleného prodejního řádu pořádá kožní aukce (§ 1) nebo jedná proti ustanovením prodejního řádu (§ 3) nebo proti ustanovením §u 3., odst. 4., nebo §u 4., trestá se, pokud nejde o čin přísněji trestný, za přestupek politickým úřadem (administrativní policejní vrchností) I. stolice, v jehož obvodu kožní aukce se pořádá, pokutou od 200 do 20.000 Kč nebo vězením (uzamčením) od 24 hodin do tří měsíců. Za nedobytnou pokutu vyměří se podle míry zavinění náhradní trest vězení (uzamčení) až do tří měsíců.

(2) Byl-li pořadatel kožní aukce nebo jeho orgán pro některý z uvedených přestupků více než dvakráte trestán, může ministerstvo průmyslu, obchodu a živností odníti povolení k pořádáni kožních aukcí navždy neb na čas.

§ 7.

Tento zákon nabývá účinnosti dva měsíce po vyhlášení. Provede jej ministr průmyslu, obchodu a živností v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Trh surových koží jest zásobován jednak obchodníky, kteří je za pomoci rozšířené organisace t. zv. sběračů po venkově získávají a dále prodávají, jednak družstvy řezníků a uzenářů, jež je prodávají v t. zv. kožních aukcích, které jsou zvláštním, svérázným zjevem a důležitým činitelem tohoto trhu.

Již od let předválečných sdružují se řezníci a uzenáři ve společenstva (družstva) a stanovami se zavazují dodati těmto družstvům veškeré své kůže. Družstvo naproti tomu stará se o rozprodej koží na účet svých členů.

Aby zpeněžení koží stalo se za cen odpovídajících stavu trhu, a aby zároveň jednotlivým členům družstva dána byla příležitost zjistiti, jaká cena za jejich kůže byla docílena, děje se rozprodej koží hromadně ve normě aukcí, které jsou buď veřejně přístupny nebo obmezeny na zvané koupěchtivé osoby.

Družstvo seskupí pohotové kůže podle druhu a váhy v tak zvané losy, obsahující zpravidla asi 50 kusů koží. Losy tyto se osobou aukci řídící vyvolávají a kupci se nabízejí, aby učinili podání. Při tom si prodávající družstvo pravidelně vyhrazuje právo vzíti vyvolané zboží (los) zpět, nevyhovuje-li nabídka jeho očekávání. Kožní aukce; jsou tudíž zvláštním druhem prodeje, který se nejvíce přibližuje formě dražeb.

Tento způsob prodeje koží těšil se značné oblibě, ježto jednak zaručoval prodávajícímu docílení přiměřené ceny, jednak dával také kupujícímu jistotu, že cena, za kterou koupil, odpovídá tržním poměrům a že koupaná kůže je dobré jakosti. Družstva totiž sama, zvláště před válkou, vyvinovala úsilí v tom směru, aby řezníci a uzenáři náležitě kůže stahovali a uvarovali se každého jejich poškození, zaviněného pořezáním neb nedostatečným konservováním, čímž bylo uchráněno velmi mnoha těchto doma produkovaných surovin a tudíž i národního majetku. Proto také výrobci uspí vždy dávali přednost surovinám, které družstva uváděla na trh a které byly zpracovány podle určitých ustálených usancí.

Za války byly dobrovolné dražby koží nařízením ze dne 20. ledna 1915, čís. 14 ř. z., zakázány. K obnovení kožních aukcí došlo teprve po vydání vládního nařízení ze dne 30. prosince 1920, čís. 2 Sb. z. a n. ex 1921, kterým bylo vysloveno, že obchod se surový mi kožemi je volný. Od té doby datuje se veliký rozmach kožních aukcí; tyto zahrnují dnes téměř veškerou produkci surových koží, takže zůstává jen nepatrné množství zboží na volném trhu. Nejen družstva řezníků a uzenářů pořádají aukce, nýbrž vznikla za tím účelem i družstva obchodnická.

Kdežto před válkou požívaly družstevní aukce nejlepší pověsti, přinesl rozmach aukcí s sebou výstřelky, které vedou k četným stížnostem nejen se strany kupujících, nýbrž i se strany takových, hlavně starších družstev, jimž záleží na zachování dobré pověsti této družstevní instituce.

Tak přílišná roztříštěnost v pořádání a akcí má za následek, že na jednotlivé aukce přichází příliš málo zboží a cena na nich docílená neodpovídá skutečným poměrům na trhu koží. Zejména se tak stává pravidelně při drobných kožich, t. zv. kožkách, kde proti nepatrné nabídce stojí velká poptávka, která samozřejmě vždy již automaticky způsobuje zvýšení ceny.

Také jakost zboží se zhoršila a vyskytují se určité nesprávnosti v řízení aukcí. Velmi spornou je otázka braní losů zpět, na něž si kupující často právem stěžují, ač ovšem nutno zase uznati, že naprostým zákazem braní losů zpět byli by prodávající po případě vystaveni úmluvám kupujících.

Zakročiti k nápravě poměrů není za nynějšího právního stavu možno, ježto, nehledí-li se k ustanovením obecních řádů, jimiž se vyhrazuje právo povolovati dobrovolné dražby movitých věcí představeným obcí, není vůbec předpisů umožňujících účinný zásah. Jest zajisté zájmem státu aby tyto poměry byly uspořádány, ježto se zde jedná o instituci, která je pro trh důležité suroviny směrodatnou podobně jako bursy pro zboží a plodiny. Tento nedostatek má býti odstraněn osnovou, jež sjednává právní základ pro aukce tím, že váže pravidelné neb občasné hromadné prodeje koží na úřední povolení a předpisuje pro postup při aukcích prodejní řád. Při tom jde pouze o to, vpraviti instituci kožních aukcí do rámce právního řádu, nejedná se tudíž o obmezení svobody obchodu v jeho přirozeném vývoji.

Možno ještě podotknouti, že stížnosti do aukcí nejsou snad zjevem obmezeným pouze na náš stát. Také v Německu, kde rovněž aukce došly značného rozšíření, jest mnoho stížností. Poměry tamější vedly dokonce k prohlášení boykotu vůči aukcím se strany kupujících. Také tam pociťuje se potřeba ustaviti aukce na spolehlivý právní základ.

K §u 1: Osnova definuje pojem "kožní aukce" jakožto "pravidelný neb občas.-sý hromadný prodej surových koží". Jde tedy nejen o hromadný prodej pořádaný v pravidelně se opakujících lhůtách (měsíčních, čtvrtletních atd.), nýbrž i o hromadný prodej čas od času pořádaný.

Úředního povolení nebude třeba, pořádá-li se hromadný prodej jen příležitostně.

K §u 2: Dnešním aukcím vytýkána jest přílišná roztříštěnost. Aby tomuto nedostatku mohlo býti čeleno, jest potřebí míti přehled o všech pořadatelích aukcí ve státě. Toho dosáhnouti je možno pouze soustředěním agendy u centrálního úřadu a proto udílení povolení ve smyslu §u 1. vyhrazuje se ministerstvu obchodu, tím spíše, že půjde o poměrně malý počet případů.

Vylíčením dosavadního vývoje kožních aukcí jako instituce družstevní jest odůvodněno, že k družstvům má býti při udílení povolení v první řadě přihlíženo. Při tom jest nutno zajistiti, aby pořádány byly jenom aukce, zabezpečující zdárný výsledek. Ježto však malá družstva nemívají pohotově dostatečného počtu koží, pamatuje osnova na to, aby, sdruží-li se družstva za účelem pořádání aukce, mohlo býti povolení k pořádání aukcí dáno také jejich skupinám, čímž bude zároveň dán podnět k takovémuto sdružování.

.Při udílení povolení bude nutno přihlížeti také k tomu, aby jednotlivé aukce se místně nekřížily a aby pořádání aukcí s menší nabídkou a poptávkou bylo obmezováno jen na přechodnou dobu, pokud na př. seskupením jednotlivých družstev nebude zaručeno pořádání aukcí významnějších jak co do množství a jakosti zboží, tak i co do počtu koupěchtivých.

K §u 3: Podkladem pro schvalování jednotlivých prodejních řádů budou vzorná pravidla, sestavená po vyslechnutí zájmových korporací. Samozřejmě bude při tom přihlíženo k dobrovolným ujednáním mezi organisacemi prodávajících a kupujících, o která již delší dobu jest usilováno, a o nichž ježto jde o skupiny zájmů naprosto protichůdných, lze v mnohém směru předpokládati, že budou v souhlase se zájmem veřejným.

Osnova výslovně určuje, o čem prodejní řád ustanovovati musí. Jde o opatření, kterými má býti docíleno, aby odstraněny byly příčinu stížnosti do aukcí a zneužívání jich jakýmkoliv způsobem, při čemž důraz kladen jest i na nestrannost osoby aukci řídící.

Pojetí konkrétních ustanovení do zákona samého není vhodným ani dobře možným, poněvadž jednak různé poměry vyžádají si ustanovení různých a poněvadž vzorný řád bude nutno podle změněných poměrů a nabytých zkušeností měniti a doplňovati.

Doplnění nebo změna vzorných pravidel vyžádá si ovšem i změnu nebo doplnění jednotlivých prodejních řádů.

Schválený prodejní řád bude závazným pro všechny účastníky aukce, kterým jeho vyvěšením v místnostech aukce má býti dána příležitost s jednotlivými ustanoveními se seznámiti.

K §u 4: Pořadatelům uloženo jest včasné oznámení aukce politickému úřadu I. instance, který může k aukci vyslati svého zástupce za účelem dozoru.

K §u 5: Osnova vylučuje z působnosti zákona hromadné prodeje, cizí pojmu kožních aukcí, tak prodeje exekuční nebo prodeje podle obchodního zákona.

Osnovou zůstávají dále nedotčeny zvláštní předpisy, podle nichž vyhrazuje se představeným obcí právo povolovati dobrovolné dražby movitých věcí.

K §u 6: Dodržování předpisů jak zákona, tak i prodejních řádů zaručeno jest přiměřenými trestními sankcemi.

Orgánem pořadatele aukcí ve smyslu druhého odstavce tohoto paragrafu rozumí se zejména osoba aukci řídící.

Vláda projevuje přání, aby tento její návrh zákona byl přikázán v poslanecké sněmovně výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností, v senátě pak výboru živnostensko-obchodnímu k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 6. listopadu 1924.

Předseda vlády:

Švehla, v. r.

Ministr průmyslu, obchodu a živností:

Inž. L. Novák, v. r.