Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.

o zřizování a rozšiřování pivovarských podniků v obcích sousedících s městem Plzní.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tamta zákoně:

§ 1.

(1) Na území obcí Bolevce, Božkova, Doubravky, Doudlevců, Lobez a Skvrňan v politickém okrese plzeňském nelze po dobu dvaceti let ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, zřizovati a rozšiřovati pivovarských podniků. Po této době lze na území jmenovaných obcí zřizovati a rozšiřovati pivovarské podniky jen s předchozím svalením, které udílí se zřetelem na ochranu označení původu plzeňského piva ministerstva průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministerstvem vnitra po vyslechnutí těch, kdož mají zájem na této ochraně.

(2) Ustanovení předchozího odstavce nevztahují se na rozšiřování pivovarských podniků, které v den účinnosti tohoto zákona jsou již zřízeny v městě Plzni.

(3) Pra posouzení otázky, zda jde a některé z území v odstavci 1. uvedených, jest rozhodný stav katastru a úřední název příslušné obce v den 1. listopadu 1924.

§ 2.

Živnostenský úřad nevezme na vědomí opovědi živnosti pivovarské a oznámení o zřízení vedlejších závodů pivovarských a odepře schválení příslušných provozoven, pokud opovědi, oznámení neb žádosti o schválení provozoven odporují ustanovením § 1.

§ 3.

Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení. Vztahuje se též na opovědi živností, oznámení o zřízení vedlejších závodů a žádosti o schválení provozoven, podané po 1. září 1924.

§ 4.

Ministrům průmyslu, obchodu a živností a vnitra se ukládá, aby ve shodě se zúčastněnými ministry zákon tento provedli.

Důvodová zpráva.

Účelem osnovy jest odvrátiti od pivovarských podniků plzeňských újmu, která jim hrozí ze sloučení města Plzně s okolními obcemi v jednu politickou obec, nesoucí jména Plzeň.

V Plzni jest několik pivovarů, jejichž výrobek známý pod označením ťPlzeňské pivaŤ pro svoji vynikající jakost stal se chvalně proslulým nejen v tuzemsku, ale i v cizině, kam ve velkém množství je vyvážen, čině takto důležitou položku našeho vývozního obchodu vůbec.

Světová pověst tohoto prvotřídního výrobku podněcuje ovšem snahy konkurence těžiti z obliby plzeňského piva pro vlastní prospěch.

Vhodným prostředkem k tomu je konkurenci zneužívání jména Plzně jakožto jména poukazujícího na místní původ výrobku.

A tak shledáváme se v obchodu, zejména cizozemském, s pivovarskými výrobky pod označením ťPlzeňské pivoŤ, které v Plzni vyrobeny nebyly. Jeví se dále u zahraniční konkurence snaha přeměniti název ťPlzeňské pivoŤ na pouhé označení jakostní (druhové) a zabezpečiti si tak beztrestnost vůči zákonům proti nekalé soutěži, které sice zakazují při označování výrobku zneužívání místního původu, dovolují však používání takových geografických jmen, jež v obchodních stycích mají význam pouhé jakosti neb druhu.

Snahám těmto, alespoň pro obvod našeho státu, učinil přítrž zákon o označování původu zboží ze dne 20. prosinec 1923, č. 5 Sb. z. a n. z r. 1924, který v 3, odst. 2, výslovně zakazuje dávati místním názvům piva význam pouhé jakosti neb druhu. Vláda pak vynakládá veškeré úsilí, aby cestou mezinárodních smluv, zejména obchodních, prosazena byla tato zásada i po stránce ochrany mezinárodní.

Veškerá snaha zabezpečiti Plzeňské pivo proti zneužívání jeho označení byla by však úplně podlomena, mělo-li by dojíti ke sloučení města Plzně se sousedními obcemi bez jakéhokoliv zřetele na povážlivé následky, jež by nezbytně vznikly pro pověst výrobku pivovarů nynějšího města Plzně.

Byloť by možno po sloučení označiti jako ťPlzeňské pivoŤ i výrobky všech těch pivovarů, které by vznikly v obcích s městem Plzní v jednu politickou obec ťPlzeňŤ sloučených. (Srv. § 1. zák. o označování původu zboží).

Konkurenci by kynula lákavá příležitost za poměrně malé náklady získati v těchto obcích pozemky pro zřízení pivovarů a pivem v těchto ťPlzeňskýchŤ pivovarech vyrobeným zaplavovati trh. Lze se dokonce obávati toho, že by konkurenční pivovary zřizovaly si v těchto obcích pobočné závady, jen aby získaly oprávnění na označení ťPlzeňské nivoŤ, jimž by pak event. označovaly i pivo v vlastních mimoplzeňských pivovarech vyrobené.

A tak zaplaven by byl trh množstvím piva, které sice všechna mělo by právo na označení ťPlzeňskéŤ, které však by svou jakostí stálo hluboko pod jakostí výrobku stávajících pivovarů.

Tím byla by vzbuzena nechuť k ťPlzeňskému pivuŤ vůbec, zejména i u ciziny která přirozeně nerozeznávala by mezi jednotlivými pivovary Plzeňskými a náš stát byl by o jeden významný výrazní artikl chudší, náš slibný, silně poplatný Plzeňský pivovarský průmysl pak nadobro zničen.

Je proto nejen užším zájmem pivovarů plzeňských, nýbrž i zájmem státním, aby světová pověst Plzeňského piva byla udržena, našemu zahraničnímu obchodu ponechán nedotčen důležitý vývozní artikl a znemožněn vznik nových podniků, jež by samozřejmě nevznikaly ze snahy po zdravé hospodářské soutěži jako sepíše ze snahy těžiti z dobré povésti výrobku jiných závodů.

Osnova snaží se dosíci tohoto cíle tím, že zakazuje po dobu dvaceti let zřizování a rozšiřování pivovarských podniků na území obcí, jež pro spojení s Plzní by mohl, přijíti v úvahu.

Teprve po uplynutí této doby bude možno nové pivovarské podniky v zmíněném území zřizovati, leč i to jen s předchozím svolením ministerským, pro jehož udílení bude směrodatný zřetel na ochranu označení původu plzeňského piva.

Tato konstrukce zákonná jest odůvodněna tím že jednak interní zákonodárství naše na poli potlačování nekalé soutěže jest teprve v počátcích a nezlí známo, jakým směrem se vyvine provádění zákona o označování původu zboží a připravované ostrovy zákona proti nekalé soutěži, jednak že mezinárodní, ekonomickým komitétem Společností národů velmi slibně zahájena akce na ochranu původu zboží bude vyžadovati delší doby ke svém provedení a zakotvení, konečně že i sama organisace Velké Plzně a řešení všech s ní souvisejících nynějších i budoucích problémů vyžádá si nesporně dlouhého času.

Po vplynutí doby dvaceti let bude možno ponechati ochranu názvu Plzeňského piva co-stě administrativní, která při svých rozhodnutích bude se moci opírati o bezpečnější právní podklady a bohatší zkušenosti.

Zákonná úprava tohoto rázu není našemu právu cizí; viz § 17 nařízení z 29. srpna 1916, čís. 278 ř. z. a zřizování nových továren na zápalky.

Jiné cesty k ochraně Plzeňského piva vzhledem k otázce rozšíření Plzně ukázaly se býti nedostačujícími, resp. neproveditelnými.

Nedostačovalo by zejména utvořiti chráněný okrsek s výlučným používáním označení ťPlzeňské pivoŤ pro obvod nynějšího města Plzně podle zákona o označování původu zboží, ježto by se tím nijak pivovarům z připojených obcí nezabránila, aby používaly jména Plzeň ve své firmě k označení místa výroby atd. Zakázati pak užívání tohoto jména v jakémkoliv obchodním styku pro tyto pivovary šlo by příliš daleka, ježto by to předpokládalo změnu celé řady právních předpisů, řadu kasuistických ustanovení a jiných vyjímečných opatření.

K jednotlivostem osnovy uvádí se tato: Ve výpočtu obcí, na něž se zákaz vztahuje (§ 1), zahrnuty jsou nejen obce, které se nyní mají sloučiti s Plzní (Skvrňany, Lobzy, Doudlevce, Doubravka) nýbrž i obce Bolevec a Božkov, které spolu patří do policejního rayonu plzeňského. Neníť vyloučeno, že tyto poslednější obce dříve nebo později s pokračujícím rozvojem a případným rozšiřováním obvodu Plzně sloučeny budou s Plzní, čímž novelisování zákona stane se zbytečným.

Osnova, mluvíc v § 1, odst. 1, rejem o zřizování, nýbrž i a rozšiřování pivovarských podniků, čelí obcházení tendence zákona, jež by se mohla díti tím způsobem, že by pivovary mima území obcí tu uvedených ležící zřizovaly v těchto obcích vedlejší závody, chtějíce těžiti ze jména města Plzně. Není však vzhledem k tendenci zákona důvodu brániti tomu, aby se pivovary zřízené v nynějším městě Plzni nemohly rozšířiti (na př. zříditi ledárnu, sladovnu a pod.) na území sousedních obcí.

Proto obsahuje § 1, odst. 2, tomu odpovídající výjimku. Na území obcí uvedených v 1, odst. 1, není dosud žádných pivovarů.

Na zřizování a rozšiřování pivovarských podniků na území dosavadního města Plzně se osnova vůbec nevztahuje, neměníc v této příčině prozatím ničeho na dosavadním právním stavu. V nejbližší době bude předložena k ústavnímu projednání osnova zákona proti nekalé soutěži, jež poskytne příležitost znovu upraviti předpisy o okrskových pojmenováních (§ 6 zákona č. 5 ex 1924 o označování původu zboží) a prohloubiti ochranu těchto pojmenování, tedy i názvu plzeňského piva, proti různým, dosud nepostihnutým počinům nekalé soutěže, na př. v tom směru, aby mimoplzeňský pivovar nesměl za účelem nekalé soutěže, zříditi sídlo v Plzni a pod.

Ježto během času mohou nastati změny jak co do obvodu katastrálních hranic obecních, tak i ca do úředních názvů obcí, ustanovuje 1, odst. 3, že rozhodný je stav 1. listopadu 1924.

§ 2 osnovy obsahuje předpisy, vyplývající pro obor živnostenské správy z ustanovení 1. Jeť podle živnostenského řádu pivovarství svobodnou živností, k jejímuž nastoupení a provozování stačí podle § 11 živnostenského řádu pouhá opověd u úřadu živnostenského. Ke zřízení vedlejšího závodu jest potřebí oznámení. Ke zřízení provozovny (pivovaru) jest podle hlavy III. živnostenského řádu zapotřebí zvláštního úředního schválení:

Aby nemohla v době, kdy osnova zákona se projednává, býti založena práva, jimiž by intence zákona mohly býti zmařeny, vybavuje 5 osnovy zákon zpětnou působností.

Vláda projevuje přání, aby tento její návrh zákona byl v poslanecké sněmovně přikázán výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností, v senátě pak výboru živnostensko-obchodnímu k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 6. listopadu 1924.

Předseda vlády:

Švehla, v. r.

Ministr průmyslu, obchodu a živností:

Inž. L. Novák, v. r.