Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.
|
I. volební období. |
10. zasedání. |
4907.
Vládní návrh
Zákon
ze dne..............
jímž se prodlužuje platnost zákona ze dne 8. června 1923, č. 123 Sb. z. a n., kterým se mění některá ustanoveni zákonu o soudní příslušnosti: o soudním řízení v občanských věcech, o exekučním řízení, o pozůstalostním řízení a o poručenských věcech.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Platnost zákona č. 123/1923 Sb. z. a n. prodlužuje se až do jiné zákonné úpravy.
§ 2.
Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení; provésti jej náleží ministrům spravedlnosti a financí.
Důvodová zpráva.
Zákonem ze dne 8. června 1923, č. 123 Sb. z. a n., jednak prodloužena byla platnost oněch ustanovení zákona ze dne 1. dubna 1921, č. 161 Sb. z. a n., kterými byly změněny předpisy a příslušnosti sborových a okresních soudů a o působnosti samosoudců sborových soudů I. stolice, jednak zavedena některá nová ustanovení, jejichž účelem byla co nejvíce ulehčiti přetíženým soudům. Tak rozšířena byla pravomoc samosoudců u sborových soudců I. stolice na majetkové spory do 20.000 Kč, jakož i na ony spory o rozvod a rozluku manželství, ve kterých strany před vydáním průvodního usnesení nenavrhly, aby věc projednána byla před senátem. Vyloučeno bylo dále z pravomoci sborových soudů I. stolice rozhodování ve věcech směnečných a šekových, nepřevyšuje-li hodnota sporného předmětu 5.000 Kč, ustanovení o věcech nepatrných rozšířena byla na spory do 300 Kč a hranice nepřípustnosti mimořádného dovolám zvýšena na 2.000 Kč.
Pro Slovensko a Podkarpatskou Rus zavedeny byly zvláštní úlevy pro projednání sporů, zahájených ještě za platnosti starého civilního řádu soudního. Zakázána byla exekuce proti obci, ústavu ve státní správě nebo ústavu, který byl prohlášen výrokem správního úřadu za veřejný a všeužitečný, a umožněno, aby exekuce byly vykonány soudními zřízenci a úředníky soudní kanceláře.
Vláda byla mimo to zmocněna, aby nařízením mohla bud v celém státním území nebo v jednotlivých jeho částech úředníky soudní kanceláře u okresních soudů a poručenských úřadů I. stolice zmocniti ku vyřizování určitých záležitostí. Konečné zrušen byl čl. IX. zákona č. 161/21, jímž byly pozůstalosti v Čechách, na Moravě a ve Slezsku přikázány notářům, a obnoven stav, který byl před vydáním tohoto zákona.
Při projednání zákona č. 123123, jehož platnost podle vládního návrhu časově nijak omezena býti neměla, vzešly pochybnosti, zdali tak pronikavých změn bude zapotřebí na delší dobu, a usneseno prozatím platnost tohoto zákona omeziti do 31. prosince 1924.
Podle zprávy sborových soudů II. stolice, jakož i nejvyššího soudu usvědčila se ustanovení zákona č. 123123 co nejlépe, důvody pak, které zavdaly příčinu k jeho vydání trvají dosud. Pokud jde o ustanovení, která hlavně byla důvodem pro časové omezení působnosti zákona, nutno zdůrazniti, že přikázáni manželských sporů samosoudcům objevilo se býti účelným, strany, které mají práva navrhnouti, aby věc jinak přikázaná samosoudci projednána byla senátem, tohoto práva téměř nepoužívají. Tak v době ad 1. července 1923 do 31. pralince 1923 projednána bylo celkem 4657 manželských sporů a toliko v 80 případech učiněn návrh, aby věc byla postoupena senátu. V prvním pololetí 1924 projednáno jich bylo 3433 a návrh na projednání senátem učiněn tolika v 74 případech. Nebyl tudíž učiněn tento návrh ani ve dvou procentech celkového počtu případů. Z toho jest vidno, že strany i jejich zástupci mají k samosoudcům úplnou důvěru.
Pokud jde o spory směnečné u okresních soudů, přinesla nová úprava súčastněným stranám podle souhlasných zpráv soudů značné výhody: snažší dosažitelnost právní ochrany u okresního soudu, který stranám z místa jich pobytu nejsnáze jest přístupný, dále urychlení věcí a zmenšení nákladů sporu, aniž by okresní soudy byly touto agendou podstatně zatíženy.
Ostatní ustanovení zákona č. 123/23 již pro svou povahu nebyla určena k tomu, aby platila toliko krátkou dobu. Některá z nich (čl. VII.-X.) pak pro časové omezení vůbec ani nemohla býti provedena.
Jelikož poměry, které byly důvodem k vydání zákona č. 123/23, - jak svrchu uvedeno, - dosud nepominuly a ustanovení tohoto zákona v plné míře se osvědčila, navrhuje vláda, aby platnost jeho bez jakýchkoliv změn prodloužena byla až do jiné zákonné úpravy. Při tom poukázati dlužno i k tomu, že ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy již vypracovalo osnovu unifikované jurisdikční normy, která byla projednána na poradách jak českých, tak i slovenských právníků za účasti zástupců súčastněných ministerstev; dále pracuje ministerstvo toto na osnově sjednoceného civilního řádu soudního, která v době nejbližší má býti předložena právní veřejnosti k posouzení. Lze se nadíti, že obě tyto osnovy v dohledné době předloženy budou Národnímu shromáždění ku projednání, takže ustanovení zák. č. 123/23, jehož prodloužení až do jiné zákonné úpravy se navrhuje, v poměrně krátké době nahražena budou konečnými ustanoveními nových zákonů procesních.
Vláda doporučuje, aby tana osnova jak v poslanecké sněmu ně, tak i v senátu přikázána byla ústavně-právním výboru k podání zprávy ve lhůtě nejkratší.
V Praze dne 31. října 1924.
Předseda vlády:
Švehla, v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.