Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.

o vraždění stávkujícího dělnictva v Trenčíně.

Dne 25. září t. r. podal poslanecký klub komunistické strany ministru sociální péče interpelaci, že v textilní továrně firmy Tiberghien v Trenčíně jsou porušována ustanovení zákona o 8hodinné době pracovní a předpisy bezpečnostní a zdravotní. V interpelaci stěžovali jsme se také na nízké mzdy a zejména na srážky, které firma činí dělníkům s mezd pod záminkou způsobených škod. Žádali jsme ministra sociální péče, aby zabránil porušování zákona o 8hodinné době pracovní, ustanovení o práci žen a dětí, jakož i porušování předpisů bezpečnostních a zdravotních, aby zakázal 10hodinnou pracovní dubu v továrně, zabránil nezákonným srážkám s mezd a konečně odstranil neschopného živnostenského inspektora v Trenčíně Boška, který toto všechno vydírání dělnictva trpí a podporuje. Varovali jsme v interpelaci výslovně před oprávněným pobouřením dělnictva.

Naše výstraha a volání po nápravě byly úplně odůvodněny, jak potvrdil vývoj událostí v nejbližších dnech. Firma, která s byla jista přízní dozorčích úřadů, odhodlala se k novým provokacím dělnictva. V posledním týdnu před vypuknutím stávky u firmy Tiberghien neobdrželo celkem 60 dělníků v důsledku jíž zmíněných srážek vůbec žádné mzdy, ač byli po celý týden zaměstnáni. Když textilní sekce Mezinárodního Všeodborového Svazu podala na výzvu dělnictva požadavky na uzavření rámcové kolektivní smlouvy, vyvěsila současně firma v závodě vyhlášku, podepsanou živnostenským Inspektorem Boškem, kterou nařizovala dělnictvu, že musí pracovat 10 hodin denně. Na dotaz důvěrníků, jak hodlá firma tuto práci přes čas platiti, odpověděla správa, že bude platiti obyčejnou hodinovou mzdu a když důvěrníci dělnictva tuto nabídku odmítli, byla ochotna připlatiti ještě 50. Poněvadž by takto vyměřovaná mzda za práci přes čas vzhledem k všeobecně nepatrné mzdě byla naprosto nedostatečná, žádali důvěrníci, aby firma zaručila dělníku za práci přes čas nejméně 2 Kč za přesčasovou hodinu. Když firma i tento jistě velice mírný požadavek odmítla, odepřelo dělnictvo přes čas pracovati. Na to firma odpověděla propuštěním 280 dělníků, mezi nimiž býlí všichni důvěrníci a členové výboru skupiny textilního dělnictva, a propuštění oznámila vyhláškou v závodě. Na zakročení odborové organisace svolalo ministerstvo sociální péče pro urovnání sporu zástupce firmy a dělnictva k jednání na 21. září do Trenčína. Jednání, kterého se účastnil zástupce ministerstva sociální péče v Bratislavě, skončilo bez výsledku, poněvadž firma neodvolala výpovědi propuštěných dělníků. Proto všechno dělnictvo zahájilo stávku.

Jakmile stávka byla vyhlášena, uzavřel trenčanský děkan, který jest akcionářem firmy Tiberghien, a zástupce odborové organisace křesťansko-sociální, Čavojský z Ružomberka, za přítomnosti živnostenského inspektora Boška smlouvu, kterou prohlásili stávku za skončenu, ač organisace křesťansko-sociální neměla v továrně žádných příslušníků. Agitací v tisku a s kazatelny trenčanského kostela byli verbováni stávkokazi, jichž se však podařilo získati jen 42, z nichž skorem žádný nebyl dříve v továrně zaměstnán. Tyto stávkokaze ozbrojil pokladník závodu Hoffensteter revolvery, jimiž vyhrožovali stávkujícím dělníkům a jejich hlídkám a dokonce dvakráte po hlídkách vystřelili. Na učiněné oznámeni skutečné několika stávkokazům četníci revolvery odňali. Proti stávkujícím byla v Trenčíně uměle vyvolávána nepřátelská nálada a samy veřejné orgány netajily se svou přízní vůči podnikati. V časopise ťTrenčanŤ, jehož odpovědným redaktorem jest trenčanský kaplan bylo na stávkující surově útočeno a vytýkáno jim, že stávkují, maje více než 20.000 Kč ročního příjmu. Ve schůzi městské rady v Trenčíně byl padán návrh, aby byla utvořena občanská garda, která by si vzala za úkol oběsiti všechny vůdce stávkujících. Na stížnost stávkujícího dělníka, jejž stávkokaz poranil nožem, odpověděli přítomni četníci odmítavě, že zranění není těžké a že se rána zahojí, četníci pohlavkovali mladé hochy, kteří konali stávkové hlídky u továrny; za to stávkokazům poskytovali ochranný průvod do továrny a zpět.

Všechno toto štvaní podnikatelů, páteru a úřadu zvyšovalo přirozeně ještě více oprávněné pobouření stávkujícího dělnictva, které stávkou hájilo takřka pouhé práva na holý život. Téhož dne, kdy došlo ke srážce, bylo četníkům, konajícím v textilní továrně hlídku, posláno větší množství kořalky, takže nebyli pak při svém jednání ve stavu normálním. Hlídku stávkujících, která přišla o 5. hod. več. před továrnu, četníci bez důvodu zatkli, zbili a zatáhli do továrny. Shromážděné dělnictvo žádalo propuštění zatčené hlídky a vyslalo deputaci důvěrníků na okresní úřad, která upozorňovala okresního náčelníka na pobouřen, jež zatčení hlídky vyvolalo. Žádosti o propuštění zatčených nebylo však vyhověno a hlídka byla dopravena do budovy sedne. Před budovou shromáždilo se na 150 dělníků a dělnic, kteří žádali propuštění nevině zatčených. Zesílené četnictvo však podniklo na shromážděné dělníky bodákový útok a tlouklo je pažbami. Když pak někteří z vyprovokovaných dělníků v sebeobran hoditi po četnících kameny, vystřelilo četnictvo tři salvy do zástupu, který prchal, čehož svědectvím je, že všechna zranění způsobena byla od zadu. Zranění podlehl dělník Drko, ženatý, 52 let starý.

Na to podnikla četnictvo útok na Dělnický dům, pozatýkalo všechny přítomni důvěrníky a dělnický dům vyklidilo. Zatčení byli četníky zbiti. Slúžný okresního úřadu v Trenčíně mířil na důvěrníka Gajloše revolverem, zatímco zatčeného bil četník do tváře. Zatýkání důvěrníků dělnictva pokračovalo pak celou noc i celý příští den přes protesty zástupců odborových organisací. Ačkoliv okresní náčelník slíbil, že zatýkání zastaví, byl zatčen sám důvěrník, který doprovázel zástupce odborové organisace k okresnímu úřadu: Zatčeným nebylo dovoleno ani, aby je jejich ženy navštívily.

Když druhý den bylo jednáno u ministerstva sociální péče v Bratislavě a skončení stávky, žádali zástupci odborových organisací, aby k jednání byli propuštěni uvěznění důvěrníci bez nichž nelze mzdovou smlouvu uzavříti. Avšak ani této žádosti nebyla vyhověna. V Trenčíně vyhlášen výminečný stav, zakázány i sebemenší schůze a shromažďování, ba i účast na pohřbu zastřeleného dělníka Drka. Takovýmito brutálními prostředky hodlají úřady mírniti pobouření, které samy zavinily.

Za toto nové krveprolití jest odpovědna vláda, která nedbá stížností dělnictva a jeho zástupců, která nadržuje vědomě při každé příležitosti podnikatelům a klidně, přihlíží jak tito porušují zákony, jež mají aspoň minimální ochranu dělnictvu zaručovati. Již jsme několikráte protestovali proti tomu, jak ledabyle se chová vláda i ke stížnostem podaným cestou interpelační v parlamentě. Jako nový dohled uvádíme dnes tyto dva případy z poslední doby: Dne 26. června t. r. podal poslanecký klub komunistický ministru sociální péče interpelaci, že jsou hrubé porušována ustanoveni zákona o 8hodinné době pracovní, týkající se sobotní práce žen. Dne 24. června t. r. podal poslanecký klub komunistický interpelaci ministru sociální péče, že v továrně na obuv fy Baťa ve Zlíně se soustavné porušuje zákon o 8hodinné době pracovní. (obě tyto interpelace byly rozdány 4. srpna t. r. Ač od jejich podání i rozdání uplynuly již více než dva měsíce, neuznalo ministerstvo sociální péče za vhodné odpověděti, třebaže zákon předpisuje dvouměsíční lhůtu pro odpovědní. Je přirozeno, že při takovéto liknavosti a ledabylosti ústředního úřadu, jehož povinností jest bdíti nad dodržováním zákona o 8hodinné dubě pracovní, roste jenom odvaha podnikatelů, kteří právem spatřuji v této nečinnosti souhlas se svým protizákonným jednáním. Při nedávném sjezdu sociální politiky v Praze snažilo se ministerstva sociální péče i celá vláda namluviti nejen cizině, ale i zdejšímu dělnictvu, že její sociálně-politická činnost dosahuje samých mezí možnosti. Nové vraždění dělníků v Trenčíně, kteří hájili stávkou svůj zákonný nárok na 8hodinnou dobu pracovní, jest smutnou ilustrací k sociálně-humanitářskému gestu vlády, která se marně sráží zostřiti svůj kapitalistický charakter.

Tážeme se vlády:

1. Jak dlouho hodlá provokovati neustálým vražděním dělnickou třídu v Československu?

2. Jest si vědoma své odpovědnosti za případ trenčínský?

3. Propustí vláda ihned všechny zatčené, zastaví proti ním trestní řízení a poskytne náhradu všem zraněným i ženě zavražděného dělníka Drky?

4. Odstraní vláda ihned neschopného živnostenského inspektora Boška z Trenčína a požene k odpovědnosti hlavního slúžného i okresního náčelníka v Trenčíně, jakož i děkana Miszu a kaplana Marsinu, kteří s kazatelny štvali proti stávkujícímu dělnictvu?

5. Zjedná vláda v podniku firmy Tiberghien zákonný stav ve smyslu naší interpelace ze dne 25. září t. r.?

V Praze dne 14. října 1924.

Svetlik, Darula, Tužil, Mondok, dr. Šmeral, Kučera, Tausik, Teska, Malá, Warmbrunn, Blažek, Koutný, Mikulíček, Ruček, Kunst, Kreibich, Krejčí, J. Kříž, Skalák, Merta, Haken, Šafranko, Sedorjak, Houser, Burian, dr. Gáti, Bubník.