|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924. |
|
|
I. volební období. |
9. zasedání. |
4898.
Interpelace:
I. posl. dra Luschky a druhů vládě o protizákonných koupích velkostatků,
II. posl. dra Brunara a druhů ministrovi financí o bankovním úřadu ministerstva financí jako lombardním věřiteli držitelů válečných půjček,
III. posl. Tausika a soudruhů ministru sociální péče o neudržitelné správě nemocenských pokladen na Slovensku,
IV. posl. Kafky, Kostky a druhů ministrovi spravedlnosti o zabavení periodického tiskopisu "Deutsche Zeitung Bohemia", č. 220 ze dne 18. září 1924 a č. 224 ze dne 23. září 1924,
V. posl. Kostky a druhů ministrovi spravedlnosti o zabavení periodického týdenníku "Wirtschaft" VI. ročník č. 18,
VI. posl.dra Kafky, Kostky a druhů ministrovi spravedlnosti o zabavení periodického tiskopisu "Tagesbote aus Mähren" ze dne 13. září 1924,
VII. posl. Kreibicha a soudr. min. zahraničních věcí, že Společnost národů vměšuje se do vnitřních záležitostí Svazu socialistických sovětských republik,
VIII. posl. Bubníka a soudr. min. školství a nár. osvěty, že se žactvu obecných škol nezákonně odnímají školní rozvrhy vydané Federací DTJ,
IX. posl. dra Lelleyho a súdr. vláde o bezzákonném postupe štátného pozemkového úradu,
X. posl. Zierhuta, Kaisera a druhů předsedovi vlády, že státní pozemkový úřad vydává protizákonné výnosy,
XI. posl. dra Lelleyho a súdr. min. školstva a národnej osvety pre sebavoľné postupovanie školského referátu v Bratislave.
I./4898 (překlad).
Interpelace
poslance dra Luschky a druhů
vládě
o protizákonných koupích velkostatků.
Podle časopisecké zprávy koupili Josef a Marie Mašínovi, nájemci dvorů, od inž. Šebestiána Kličky Czerninský deskový velkostatek v okrese touškovském za 1,495.400 Kč, dále Zikmund Kaufmann, obchodník z Vídně, koupil od Samuela Finkelsteina dobrohošťský velkostatek v okrese sedlčanském zapsaný v zemských deskách i se zámkem za 250.000 Kč.
Podepsaní se táží, zdali státní pozemkový úřad schválil obě koupě velkostatků, které jsou v křiklavém odporu k obecně prospěšné pozemkové reformě.
V Praze dne 25. září 1924.
Dr. Luschka,
Scharnagl, Mark, Stencl, Schubert, Heller, dr. W. Feierfeil, dr. Brunar, dr. E. Feyerfeil, dr. Radda, dr. Schollich, dr. Petersilka, Kostka, J. Mayer, Schälzky, Böhr, Bobek, Budig, Patzel, Knirsch, Wenzel, inž. Jung, Simm, dr. Lodgman, Matzner.
II./4898 (překlad).
Interpelace
poslance dra H. Brunara a druhů
ministrovi financí
o bankovním úřadu ministerstva financí jako lombardním věřiteli držitelů válečných půjček.
Nejvyšší soud oloupil svým rozhodnutím, jímž označil bankovní úřad ministerstva financí za právního nástupce rakousko-uherské banky na území republiky Československé a jímž mu tedy přiznává právo vymáhati lombardní dluhy, které kdysi byly u rakousko-uherské banky sjednány na válečné půjčky nebo které tato banka převzal, sta lombardních dlužníků o naději, že ve svém hrozném postavení dojdou ochrany a porozumění aspoň u nejvyššího soudu tohoto státu.
Aniž bychom se chtěli příti s nejvyšším soudem o jeho právní mínění, a aniž bychom však také chtěli uznati za správné jeho právní odůvodnění, stojíme před hotovou věcí, že tímto rozhodnutím nejvyššího soudu jest tato tak dlouho sporná otázka nyní konečně rozřešena, jelikož nelze míti za to, že by v jiném obdobném případě týž soud dospěl k jinému mínění.
Toto poznání nás nutí, abychom ukázali na to, že bankovní úřad ministerstva financí přebíraje lombardní dluhy, nejen dělá skvělý obchod, nýbrž že, setrvá-li jako Shylock na svém stanovisku, dělá obchod, jenž jest contra bonos mores a jenž se také příčí zákonu o potlačování válečné lichvy, jelikož využívaje mimořádných poměrů vytvořených válkou zajišťuje si lichvářský zisk a tím ještě ničí velice mnoho hospodářských existencí. Neboť podle § 38 nařízení ministerstva financí č. 246 z roku 1919, které podle našeho mínění odporuje ústavě, jakož i podle hlavní dohody uzavřené dne 7. června 1921 mezi bankovním úřadem ministerstva financí a rakousko-uherskou bankou, přebírá sice bankovní úřad ministerstva financí veškeré pohledávky rakousko-uherské banky a zavazuje se, že aktiva, která tím získá, připíše ve prospěch této banky a vyplatí jí je, ale - a to je čertovo kopýtko této skvělé dohody - placení se provede v bankovkách této banky, t. j. v rakousko-uherské korunové měně, kdežto bankovní úřad si dá své pohledávky od československých dlužníků zaplatiti v československé měně, tj. 2000kráte tolik.
Vláda, která má býti strážcem veřejné mravnosti a jest povinna při svém jednání dbáti slušnosti, jelikož jinak ztrácí právo bojovati proti chybám a zločinům v obchodním životě, proti psaným a nepsaným zákonům slušnosti a spravedlnosti, nemůže rozhodně schvalovati a trpěti tak nemírného zisku na útraty vlastních státních občanů, i tehdy, když následkem rozhodnutí nejvyššího soudu se zdá, že formální právo jest na její straně.
Podepsaní se proto táží pana ministra financí:
1. Ví-li o celém tomto souhrnu otázek?
2. Je-li v zájmu ochrany veřejné mravnosti ochoten naříditi bankovnímu úřadu ministerstva financí nebo vhodným způsobem dosíci toho, aby tento úřad přihlížeje k těmto okolnostem ve všech případech, v nichž vystupuje jako lombardní věřitel proti držitelům válečných půjček, na žádost lombardních dlužníků po dohodě převzal válečné půjčky a za to škrtl lombardní dluhy i s úroky, také tehdy, když to není odůvodněno novelou o válečných půjčkách?
V Praze dne 25. září 1924.
Dr. Brunar,
inž. Kallina, dr. Radda, dr. E. Feyerfeil, dr. Keibl, Matzner, dr. Lelley, Füssy, dr. Körmendy-Ékes, Stenzl, Bobek, Böhr, Schälzky, Mark, Kostka, dr. Korláth, Palkovich, dr. Jabloniczky,dr. Schollich, dr. Lodgman, dr. Lehnert, Kraus.
III./4898.
Interpelace
poslance Heřmana Tausika a soudruhů
ministru sociální péče
o neudržitelné správě nemocenských pokladen na Slovensku.
Dne 25. června t. r. podal poslanec Tausik ministru sociální péče dotaz o rozpuštění správního výboru okresní nemocenské pokladny v Košicích. V dotazu poukázal na absolutistický systém, který zavádí Zemská úřadovna pre poistovanie robotníkov v Bratislavě do správy nemocenských pokladen na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, a jenž naprosto vylučuje pojištěnce z účasti na správě a kontrole.
Pan ministr sociální péče neuznal dosud za vhodné na tento dotaz, před třemi měsíci podaný, odpověděti. Tím méně se ovšem něco změnilo na poměrech, do nichž si poslanec Tausik stěžoval. Absolutistický režim, řízený jednotně ze Zemské úřadovny v Bratislavě, zajišťuje ještě dále své posice i do budoucnosti tím, že propouští staré úřednictvo nemocenských pokladen a dosazuje rychle, dokud je ještě čas, na jejich místi protekcí osoby, u nichž nerozhoduje odborná kvalifikace, nýbrž zájem politickostranický a snaha zabezpečiti tyto osoby pro případ, že ztratí své posice v životě politickém.
Tak byl v Kežmarku propuštěn starý ředitel a na jeho místo dosazen poslanec Wittich. V Košicích byl suspendován ředitel Romanský, který tam sloužil již dvacettři léta a, jak se proslýchá, má místo toto obdržeti český soc. dem. poslanec, který o vedení nemocenské pokladny nemá ani ponětí. Před půl rokem byla správa této pokladny rozpuštěna a jmenován vládním komisařem okresní náčelník. Za tuto dobu bylo propuštěno 7 starých zaměstnanců a místa tato byla vesměs obsazena protekčními lidmi. V Prešově byla před rokem rozpuštěna správa pokladny a nedávno suspendován ředitel Schrelber, který přes 20 let byl ve službách pokladny, jedině proto, aby byl jmenován ředitelem této pokladny slovenský sociálně demokratický poslanec. Také jiní zaměstnanci této pokladny byli po dlouholeté službě propuštěni, aby se uprázdnila místa protekčním osobám. Podobně má býti dle všech známek postupováno i v jiných nemocenských pokladnách na Slovensku bez ohledu na zájem a potřebu těchto dělnických institucí.
Ve zmíněném dotazu žádal poslanec Tausik, aby hospodářství Zemské úřadovny v Bratislavě bylo ministerstvem sociální péče podrobeno revisi. Že je této revise nanejvýš potřebí, o tom svědčí i tato část řeči poslance Lehockého, pronesené 18. t. m.:
"Fondy (reservní nemocenských pokladen na Slovensku) tieto ležia na túto dobu dľa nášho starého zákona u Z. Ú. a nikto nevie, aký obnos dohromady činia, poneváč verejnosti zostávajú proti lepším zvykom utajené. Je však viac ako isté, že tento obnos činí dohromady pekných pár miliónov korún, jedine bratislavská pokladnica sama vyplatila ne reservný fond od prevratu vyššej 2 mil. K čs. a má ešte platiť skoro 2,000.000.- K čs. teda dohromady 4,000.000.- K čs. Z toho je vidno, že obnos z 29 pokladníc na Slovensku a Podkarpatskej Rusi musí obnášať úctyhodnú sumu."
Podepsaní se táží:
1. Je panu ministru tento nepořádek v administrativě sociálně pojišťovacích institucí na Slovensku a v Podkarpatské Rusi znám?
2. Je pan ministr ochoten neprodleně vypsati volby do nemocenských pokladen?
3. Je pan ministr ochoten zrušiti propuštění starých osvědčených zřízenců nemocenských pokladen a odstraniti z nich osoby, které pouze protekcí byly na jejich místa dosazeny?
4. Je pan ministr ochoten naříditi neprodleně revisi hospodářství Zemské úřadovny v Bratislavě?
V Praze dne 26. září 1924.
Tausik,
Sedorjak, Mondok, Merta, Rouček, dr. Šmeral, Haken, Šafranko, Burian, Houser, Malá, Teská, Svetlik, dr. Gáti, Koutný, Bubník, Kunst, Skalák, Darula, Kučera, Blažek, Warmbrunn, Toužil.
IV./4898 (překlad).
Interpelace
poslanců dra Kafky, Kostky a druhů
ministrovi spravedlnosti
o zabaveních periodického tiskopisu "Deutsche Zeitung Bohemia" čís. 220 ze dne 18. září 1924 a čís. 224 ze dne 23. září 1924.
V periodickém tiskopisu "Deutsche Zeitung Bohemia" ze dne 18. září 1924 byla zabavena z článku "Čím se imponuje panu Flakemu" a z čísla 224 ze dne 23. září 1924 z článku "Teplický projev" tato místa:
Z článku "Čím se imponuje panu Flakemu":
"Jestliže toto deptání menšin, jak zde bylo povýšeno na zásadu a vybudováno v soustavu, jestliže byzantinismus a servilismus, jak se zde strašlivým způsobem rozšiřuje, jestliže dále vzrůstající despotie úřednictva, jestliže nezakrytý militaristický ráz a rdoušení tiskové svobody patří k příznačným známkám nového pojmu Flakeovské demokracie, pak lze s jeho názorem těžko polemisovati."
Z článku "Teplický projev":
"Poté se ujal slova poslanec prof. dr. Feierfeil; mezi jiným proslovil toto: Miliony německých bratří byly odtrženy od německého národního těla i s půdou, kterou obývají, a vydány nepřátelskému národu jako občané druhé třídy, jako bezmocná menšina. Tito Němci mají společný úkol: Zůstati Němci, uchovati německý mateřský jazyk, zachovati půdu německou. Zde bylo vždy cílem "poněmčené" území počeštiti. Hlavní rána má býti vedena nyní: Pod nohami má nám býti odňata německá půda.
Poté ujal se slova poslanec dr. Lodgman. Poukázal na zákaz schůze předešlého týdne a pokračoval: President Masaryk, jak známo, praví: Demokracie je diskuse; ano diskuse, ale v Pětce, nikoliv však pro nás Němce. Pražská sněmovna jest na venek španělskou stěnou, za níž jsme my Němci počešťováni a utlačováni. Jest klamem doufati ve sněmovnu.
Poté promluvil tajemník Krebs jménem národních socialistů. Prohlásil, že boj proti Čechům mohou vésti všichni Němci jen společně; i komunisté to uznávají, jak zřejmě vysvítá z nedávno vydané brožury."
Obě tato zabavení jsou neslýchaným přehmatem státních censurních činitelů proti německému časopisu. Jest nasnadě domněnka, že buď pražské státní zastupitelství dostalo shora pokyn, aby malicherným trýzněním jmenovaný časopis pokud možno nejvíce poškozovalo nebo že jmenovaný časopis jest vydán na pospas osobní nenávisti jednoho nebo několika censorů.
Naše domněnka jest ještě posilována tím, že zpráva o protestní schůzi Němců u teplického okresu byla bez závady otištěna v časopise "Teplitzer Zeitung" ze dne 23. září. Pravděpodobně byla zpráva bez závady otištěna také v mnoha jiných venkovských časopisech, což ovšem dnes ještě nemůžeme zjistiti.
Avšak naprosto nehledě k tomu, že zpráva byla bez závady otištěna v mnoha časopisech, v časopise "Bohemia" byla však censorem zabavena, dlužno konstatovati, že zabavená místa obsahují pouze výtah z projevů německých politiků, učiněných na veřejné schůzi, jíž se jistě zúčastnili zástupci vlády. Poněvadž řečníci na místě samém nebyli napomenuti ani vládním zástupcem ani schůze nebyla úředně rozpuštěna, nebyly tedy v řečech přednášejících shledány žádné státu nebezpečné výroky, zůstává úplně nepochopitelné, jak může pražské státní zastupitelství podkládati výtahu z těchto řečí, otištěném v časopisu "Bohemia" smysl který se přímo příčí názorům jiných státních činitelů.
Pokud jde o zabavení čísla 220 ze dne 18. září dlužno poznamenati, že v demokratickém státě německému časopisu nelze brániti, aby polemisoval s článkem, inspirovaným z míst Němcům nepřátelských, který jest přímo výsměchem daným poměrům, aby odhalil nesprávnosti a aby vylíčil věc se svého stanoviska.
Bude-li kdo zcela nestranně posuzovati místa, zabavená v časopisu "Deutsche Zeitung Bohemia" ze dne 18. a 23. září, jistě nebude moci souhlasit se zcela nepochopitelným názorem pražského censurního úřadu, že tato místa obsahují nějakou tendenci státu nepřátelskou nebo nebezpečnou.
Podepsaní se tedy táží pana ministra spravedlnosti:
Ví pan ministr spravedlnosti o obojím zabavení časopisu "Deutsche Zeitung Bohemia" ze dne 18. a 23. září?
Je pan ministr spravedlnosti ochoten rozkázati pražskému censurnímu úřadu, aby tento úřad a jeho činitelé upustili od jakéhokoliv nenávistného činu proti časopisu "Deutsche Zeitung Bohemia"?
V Praze dne 23. září 1924.
Dr. Kafka, Kostka,
Stenzl, Windirsch, Bobek, Budig, dr. Petersilka, Mark, Scharnagl, dr. W. Feierfeil, dr. Luschka, Schälzky, Böhr, J. Mayer, Schubert, J. Fischer, dr. Spina, Křepek, Heller, Böllmann, dr. Hanreich, Kaiser.
V./4898 (překlad).
Interpelace
poslance Kostky a druhů
ministrovi spravedlnosti
o zabavení periodického týdenníku "Wirtschaft", VI. ročník, č. 13.
V čísle 13. ze dne 30. srpna 1924 periodického týdenníku "Wirtschaft" byl na stránce 262 uveřejněn tento článek s nadpisem "Pan Bečka":
"Rozhledy.
Pan Bečka
je stále ještě ministrem financí, ač sami národní demokraté byli na jaře přesvědčeni, že se tento ministr financí z milosti Preise a Kramáře na podzim opět vrátí ke svému stavitelství. tento člověk, který sám mluviti neumí, ale o němž se nyní opět dá mluviti, těší se všeobecné, avšak nikoliv milé vzpomínce ještě pro svou aféru se splátkami, napřed složenými na IX. válečnou půjčku, pro kterou aféru by měl býti bez cavyků postaven před soud a odsouzen. Obvinění, která na něho kdysi vzneslo "Rudé Právo", jak se zdá, ponechal na sobě. Učinil sice gesto pohrůžkou státním zastupitelstvím, které zřejmě mělo imponovati a zastrašiti. Avšak při tom gestu zůstal, ač člověk, který dá na svou čest, byl by tehdy musil se očistiti jednoduše žalobou pro urážku na cti. Ze stěžejního tvrzení, že jako ministr jednal protizákonně, nemůže se ovšem očistiti, proto raději mlčí a ledacos spolkne; jinak by tak leccos z úzkých a nikoliv vždy čistých vztahů mezi Živnostenskou bankou a palácem v Husově ulici mohlo vyjíti najevo, což se vládci v paláci Živnobanky nezdá žádoucí. Neboť renomé jest věcí prestiže a prestiž je také renomé.
Jsou to často jemné črty, které z podobizny učiní obraz povahy.
Nyní pan Bečka počíná sahati na život všem německým a židovským devisovým jednatelům. Používá k tomu posledního nařízení o obchodu s devisami, jehož ustanovení ubohé jednatele vydávají na pospas tomuto člověku, který by - kdyby vše bylo, jak by mělo býti - nesedal na soudcovskou stolici, nýbrž sám se zodpovídal před soudem ze svého protizákonného jednání, poněvadž tito jednatelé nyní musí žádati, aby jim bylo znovu povoleno vykonávati povolání, jež provozují mnohdy již po celá léta. Žádosti židů a Němců, pokud dosud vyřízeny, byly vesměs zamítnuty, kdežto ostatní žádosti se prostě nevyřizují, takže se žadatelům nebrání, provozovati jejich povolání. poněvadž z rozhodnutí Bečkova není odvolání, není možno proti svévoli tohoto člověka dojíti práva u správního soudu nebo jiného nestranného úřadu, nenakaženého národními a plemennými momenty.
Jsme přesvědčeni, že všichni ostatní členové vlády odsoudí tento postup ministra financí co nejostřeji již proto, že takovéto praktiky, o nichž se ovšem doví také cizina, naprosto nepřispějí k povznesení demokratické pověsti tohoto státu; také neprospějí jeho úvěru, jehož jest nyní velmi nutně potřebí, když se zamýšlí zříditi cedulovou banku.
Jest nejvýše na čase, aby národní demokraté, kteří dosud dovedli vyslati do vlády muže způsobilé, učinili ministra financí neškodným, i když Živnostenská banka v této chvíli nedovede dodati způsobilého svého důvěrníka."
Zabavení tohoto článku nařídilo pražské státní zastupitelství, ač při nestranném posuzování obsahu tohoto článku nebylo pro zabavení nejmenší příčiny. V článku se poukazuje nejprve jen na věc, již dávno dostatečně známou, že pan ministr financí, pokud jde o vrácení splátek na IX. válečnou půjčku, přiznal bankovnímu konsorciu, v jehož čele stála Živnostenská banka, privilegia, jejichž udělení jest porušením zákona. Také namůže býti důvodem pro zabavení, že vysloven byl poduv nad tím, že ministr financí neodkázal před soudní forum útoky časopisů, dotýkající se jeho cti. Konečně nemůže býti důvodem pro nařízené zabavení celého svrchu zmíněného článku ani to, že uvedena taková skutečnost, jako že ministr financí nepostupuje proti německým devisovým agentům nestranně. Zabavení jest najisto přehmatem státního zastupitelství.
Tážeme se tedy pana ministra spravedlnosti:
1. Ví pan ministr o zabavení tohoto článku "Pan Bečka" v týdenníku "Wirtschaft" ze dne 30. srpna t. r.?
2. Schvaluje pan ministr postup státního zastupitelství?
3. Jest pan ministr ochoten postarati se, aby příště byly znemožněny takovéto přehmaty státního zastupitelství, které jsou způsobilé nebezpečně omeziti svobodu veřejného projevu mínění?
V Praze dne 16. září 1924.
Kostka,
dr. Kafka, Mark, Simm, Böllmann, Schubert, Böhr, dr. W. Feierfeil, Pittinger, Schälzky, Kaiser, Křepek, Windirsch, Stenzl, dr. Spina, J. Fischer, Scharnagl, Bobek, dr. Medinger, dr. Hanreich, dr. Petersilka.
VI./4898 (překlad).
Interpelace
poslanců dra Kafky, Kostky a druhů
ministrovi spravedlnosti
o zabavení periodického tiskopisu "Tagesbote aus Mähren" ze dne 13. září 1924.
Po delší přestávce zabavil opět censor několik německých časopisů. Mezi jinými byla také zabavena část článků "Hra s ohněm" z periodického tiskopisu "Tagesbote aus Mähren" v Brně ze dne 13. září 1924.
Zabavené místo zní takto:
"Zaplacení válečných půjček jak bylo vládou navrženo a poslaneckou sněmovnou s bezvýznamnými změnami přijato, jest důkazem, že vedoucí čeští politikové stále ještě nepochopili, že takovéto surovosti jsou spojeny s následky, jichž mnohdy nelze již napraviti. Netřeba vždy hned obsazovati Poruří, postačí i takovéto události, na něž jsme zde zvyklí. Avšak tentokráte dříve než se páni domnívají, vymastí se, že válečné půjčky nebyly zaplaceny. Bez společné pomoci německého hospodářství nemůže vůbec prospívati hospodářský život tohoto státu. Což se české strany nebojí, že by si německé hospodářské vrstvy mohly nyní rozmysliti byť i jen haléř zbytečně dáti k volnému použití státu, který tisíce jejich německých spoluobčanů přivedl na žebrotu? Přijde doba, kdy každá německá slza, která byla prolita pro válečné půjčky, přijde Čechům draze. Jest to příliš smělá hra, jež se odvažuje hráti s nevinným německým obyvatelstvem tohoto státu. Jest to hra s ohněm, při níž případně může lehnouti popelem také dům paličův."
Jistě lze stěží za to míti, že by censor v zabaveném místě mohl shledati protistátní tendenci. Či mělo se právě časopisu "Tagesbote" zabrániti, aby - jak to v každém spořádaném státě přísluší tisku - mohl činiti nárok na právo svobodného projevu mínění? Lze označiti za státu nepřátelský způsob psaní, podrobí-li se jednání odpovědných státních vůdců oprávněné kritice a poukáže-li se veřejně na následky spáchaných chyb?
Podepsaní se tedy táží pana ministra spravedlnosti:
1. Ví pan ministr spravedlnosti o zabavení časopisu "Tagesbote aus Mähren" ze dne 13. září?
2. Jak může pan ministr spravedlnosti v tomto případě ospravedlniti chování státního zástupce?
3. Jak zamýšlí pan ministr spravedlnosti příště takovému neodůvodněnému zabavování a k jakým opatřením hodlá sáhnouti, aby německé časopisy nebyly již vydávány na pospas svévoli censury?
V Praze dne 18. září 1924.
Dr. Kafka, Kostka,
dr. W. Feierfeil, Pittinger, Simm, Stenzl, Scharnagl, Mark, dr. Spina, J. Fischer. Windirsch, Schälzky, Böllmann, Kaiser, Schubert, Křepek, dr. Medinger, dr. Hanreich, dr. Petersilka, J. Mayer, Patzel.
VII./4898.
Interpelace
poslance Kreibicha a soudruhů
ministru zahraničních věcí,
že Společnost národů vměšuje se do vnitřních záležitostí Svazu socialistických sovětských republik.
Podle zpráv z posledního zasedání Shromáždění Společnosti národů v Ženevě byl v politické komisi projednán návrh francouzské, anglické a belgické delegace, kterým se doporučuje Radě Společnosti národů, aby intervenovala v záležitosti pokusu o povstání v Socialistické Sovětské republice gruzínské a aby "zprostředkovala mezi Ruskem a Gruzínskem.."
Jak jest panu ministrovi jistě známo, byla v Gruzii po vítězné revoluci gruzínských dělníků a rolníků 25. února 1921 proklamována socialistická sovětská republika, která se z usnesení rad zástupců dělníků, rolníků a vojáků připojila k Ruské Socialistické Federativní republice rad a jest nyní součástkou Svazu socialistických sovětských republik. Okolnost, že Gruzie, jako všechny jednotlivé části resp. autonomní republiky a oblasti SSSR, požívá dalekosáhlé samosprávy vůbec a úplné samostatnosti na poli národní kulturní zvlášť, jaký žádný z tak zv. demokratických států svým národnostem ani zdaleka neposkytuje, nemění ničeho na skutečnosti, že Gruzie se všemi ostatními autonomními republikami a oblastmi SSSR tvoří jednotný pevný suverenní státní útvar, vzešlý z jednotné železné vůle pracujícího lidu tohoto ohromného státu. Státoprávní poměr, jakož i veškeré ostatní vztahy mezi jednotlivými částmi, jako je Gruzie na jedné straně a mezi státním celkem SSSR na straně druhé, jsou tedy jasně vymezenou vnitřní záležitostí SSSR a vměšují-li se do nich buď vláda druhého státu nebo Společnost národů, jejíž členem SSSR dokonce ani není, lze to jen pokládati za neslýchaný pokus, porušiti suverenitu vlády SSSR. Čeho se politická komise Shromáždění Společnosti národů dopustila, je tím horší, že záminkou tohoto neobyčejného kroku nebyla snad nějaká událost, která by se odehrála mezi sovětskou vládou gruzínskou - a jiné vlády gruzínské vůbec není - a vládou SSSR, nýbrž ubohý pokus o povstání několika tlup, který se stal 28. srpna t. r. a jenž byl na místě ještě téhož dne zmařen samými dělníky a rolníky.
Z těchto důvodů tážeme se pana ministra zahraničních věcí:
1. Dala delegace vlády republiky Československé ve Shromáždění národů svůj souhlas k takovému vměšování se do vnitřních záležitostí SSSR?
2. Učinila-li tak, jak odůvodní pan ministr takový pokus o porušení suverenity vlády SSSR, která jako vláda dělníků a rolníků se těší vřelým sympatiím většiny pracujícího lidu v Československu a o které pan ministr vždy tvrdil, že československá vláda s ní chce žíti v dobrém poměru?
3. Není-li tomu tak, co hodlá pan ministr jako člen Rady Společnosti národů činiti, aby Společnost zanechala jakéhokoliv kroku namířeného proti suverenitě vlády SSSR?
V Praze dne 9. října 1924.
Kreibich,
Blažek, Svetlik, dr. Šmeral, Mondok, Rouček, Kunst, Skalák, Kučera, Bubník, Krejčí, Malá, Sedorjak, Tausik, Teska, Burian, dr. Gáti, Darula, Merta, J. Kříž, Koutný, Toužil, Warmbrunn, Houser, Haken, Mikulíček.
VIII./4898.
Interpelace
poslance Josefa Bubníka a soudruhů
ministrovi školství a národní osvěty,
že se žactvu obecných škol nezákonně odnímají školní rozvrhy vydané Federací Dělnických Tělocvičných Jednot.
Federace Dělnických Tělocvičných Jednot vydala k praktickému používání svého žactva zvláštní rozvrhy hodin vyučovacích, které rozeslala svým jednotám k rozšíření mezi žáky a žačkami obecných škol. Tyto rozvrhy jsou úplně bezvadné a text věnovaný dětem dělnickým a rolnickým byl uveřejněn rovněž bez závady v časopise pro děti "Kohoutek". Na rozvrzích jsou ovšem kromě obrázku děvčete a hocha cvičícího, fotografie zakladatelů a nejvýznačnějších vůdců socialistického hnutí Karla Marxe a Mikuláše Lenina. Barva tiskopisu je bílá a rudá a v záhlaví jejich jest odznak proletářské solidarity, kladivo se srpem v rudé hvězdě. Stalo se, že na mnohých místech tyto rozvrhy byly dětem zakazovány a nejenom to, dokonce učiteli ničeny.
Uvedu pouze dvě místa konkrétní:
Ve Smidarech byly rozvrhy školním dítkám rozdány, pokud jsou žáky nebo žačkami místní FDTJ. Dne 1. října byly však všechny rozvrhy učitelstvem obecné školy sebrány a dokonce starosta Federované DTJ, Tomann Antonín, bal na oznámení učitelů četnickým strážmistrem předvolán k výslechu. Připomínám, že dle objektivního vyšetření jedná se o učitele, které jsou čelnými funkcionáři místní tělocvičné jednoty Sokol. Jejich jednání přirozeně vzbudilo pravé pobouření mezi rodiči dítek, kterým rozvrhy byly odebrány.
Druhý případ podobného nekvalifikovaného zakročení učitelů stal se v Boru u České Lípy. Zde někteří žáci a žačky přinesli si rozvrhy do školy a z dětské radosti ukazovali je ostatním žákům. Učitelé však to nemile nesli, takže jeden z nich dokonce před celou třídou rozvrh demonstrativně roztrhal a ostatním rozvrhy sebral.
Jedná se o dar a praktickou příručku žákům a žačkám obecných škol, pokud jsou zapsáni ve Federovaných DTJ. Vystupování učitelů je neomluvitelné, poněvadž se především jedná o majetek žáků a o soukromé používání jeho k potřebě mimoškolní. Jde-li však nenávist učitelů tak daleko, že žákům trhali příručku, na které jsou fotografie vůdců dělnického hnutí světového, pak je to počínání neodpovědné. A proto se podepsaní táží.
1. Jest panu ministru známo, jakým způsobem chovají se správy škol a někteří učitelé k rozdaným rozvrhům školním, expedovaným FDTJ?
2. Souhlasí pan ministr s jednáním učitelů, vylíčeným v případech shora uvedených?
3. Hodlá pan ministr zakročiti proti vinníkům a naříditi nestranné jednání i pro pomůcky, dodané žactvu tělovýchovnou organisací dělnickou jako jest FDTJ?
V Praze dne 8. října 1924.
J. Bubník,
Blažek, Koutný, dr. Šmeral, Sedorjak, Krejčí, Malá, Merta, Šafranko, Kučera, Toužil, Warmbrunn, Kreibich, Teska, J. Kříž, Tausik, Darula, Burisn, Mondok, Mikulíček, Haken, Rouček, Houser, Svetlik, Skalák, Kunst, dr. Gáti.