Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.

4889.

Naléhavá interpelace

poslance Tesky a soudruhů

vládě

o protizákonném a podvodném řádění fürstenbergské kliky na Křivoklátsku a o podezřelém mlčení státních úřadů.

Deník ťRudé PrávoŤ píše již od 1. března t. r. o neslýchaných švindlech, jichž se dosud beztrestně a za blahovolného mlčení státních orgánů dopouštěli správa fürstenbergských domén v Čechách, správní rada akciové společnosti Podnikatelství staveb Kress v Praze, zodpovědní orgánové filiálky Moravské agrární a průmyslové banky v Praze, správní rada dřevařské akciové společnosti Lesna, jakož i někteří ťsilníŤ jedinci z koncernu Fürstenberg-Moravobanka.

I.

1. Podkladem všech těchto nezákonnosti a zločinů, - které poškodily nejen republiku, ale i věřitele těchto podniků, dále zaměstnance četných, přímo nebo nepřímo ad tohoto koncernu odvislých závodů, jakož i malorolníky, marně čekající na provedení tak zv. pozemkové reformy na Křivoklátsku - jsou dvě podvržené smlouvy mezi Fürstenbergem a Kressem, opatřené obě fingovaným datem 14. října 1918, ač uzavřeny byly teprve 19. března 1919 resp. v lednu 1919. Účelem fingování doba těchto smluv bylo, aby stát byl jimi vázán, neboť smlouvy uzavřené po 28. říjnu 1918 jsou podle § 18 zákona a zabírání velkého majetku pozemkového proti státu bezúčinny. Smlouvy tyto byly podepsány se strany Kresse: předsedou správní rady firmy drem Josefem Janatkou a ředitelem a členem správní rady Karlem Kressem, se strany Fürstenberga jeho býv. centrálním ředitelem drem Slukou. Předmětem těchto smluv byl prodej a koupě veškerého mniškou zamořeného dříví v křivoklátských revírech: Alžběta, Korunní princ Rudolf, Mášova obora, Hana, Leontýnsko, v nejmenším množství však 150.000 krychlových metrů užitkového dříví.

2. Za veškeré škody, které vznikly nebo ještě vzniknou z těchto smluv jednak akcionářům firmy Kress, jednak jejím zaměstnancům, ručí správní rada Kresle rukou společnou a nerozdílnou celým svým jměním. Jednání správní rady bylo totiž hrubým porušením stanov, dle nichž každý podnik nebo smlouva, vyžadující náhradu vyššího než 20 akciového kapitálu, musí býti schváleny řádnou nebo mimořádnou valnou hromadou. Totéž platí o správní radě Moravo-banky, která se uvázala nejen ve financování, ale i ve vykonávání dozoru i revisí u firmy Kress za účelem pozdějšího zakcionování dřevařského oddělení této firmy. Dne 30. prosince 1920 konala se ustavující valná hromada akciové dřevařské společnosti Lesna na základě povoleni ministerstva vnitra, uděleného Moravobance a firmě Kress jako zakladatelům. Na této valné hromadě byli drobní akcionáři, získaní ztajením pravého stavu tak zv. přínosu Kressova, mystifikováni a Gründeři provedli tu největší švindl, jakého snad ještě v českém akciovém podnikání nebylo. Tyto věci vylíčilo podrobně ťRudé PrávaŤ ze dne 14., 20. a 21. srpna.

3. Jak státní finanční orgánové, známí svou říznosti ve vymáhání daní a dávek na malých poplatnících, jdou na ruku této fürstenbergské klice, nejlépe je viděti z případu Fürstenbergova. Fürstenberg dluží republice,: jak vytklo již 1. srpna ťRudé PrávoŤ, na dávce z přírůstku na majetku 36 a půl milionů Kč a na dani z převodu 10 milionů Kč. Mimo to mu nebyla vůbec od r. 1920 předepsána daň z příjmů, která také bude ovšem činiti několik pěkných milionů. Ukládací okres, aby se mohl vykázati nějakou činností, a odvésti státu připadající naň kvotu berní, musel ovšem drakonicky vymáhati daně na malých poplatnících. A Fürstenberg platiti mohl. Když vnucený správce panství křivoklátského, inž. Ambrož, odevzdával 30. června 1921 úřad do rukou tak zv. vnuceného správce dra Krtka, činila odevzdaná hotovost 11 milionů Kč. K tomu ještě nutno přičísti výnos lesů za rok 1921 až 1923, okrouhle 35 mil. Kč.

4. Neméně zajímavý je případ odkoupení Lán. Jak píše ťRudé PrávoŤ ze dne 10. května, mohla republika v r. 1920 tehdy byla koruna ťnízkoŤ - získati celé panství fürstenbergské i s Lány za 42 milionů Kč. Zato však byla by převzala úrodu v ceně 10 milionů, lesní výnos v ceně 15 mil. a jiná aktiva v ceně 2 a půl milionů, takže by státní pokladna byla doplatila na celé fürstenbergské panství i s Lány toliko asi 14 milionů. Zatím však jenom za Lány zaplaceno 25,000.000.- Kč (ač byly smluveny za 16 milionů Kč) a k tomu ještě ponechána Fürstenbergovi celá lesní těžba lánských revírů v hodnotě asi 12 a půl mil. Kč. Kdo má prsty v tamto okrádání státní pokladny?

5. Za nového režimu centrálního ředitele dra Krtka začalo soustavné plundrování křivoklátského panství. Vykácené plochy se proti zákonu nezalesňují, a když přece, děje se to takovým způsobem, že se mladá kultura nemůže uchytiti (kopečkové hospodářství). Kácí se i zdravé porosty. Povolená lesní těžba k vykácení překračuje se o polovinu a jest dokonce snaha, jak vysvítá ze žádosti lesní správy křivoklátské ministerstvu zemědělství, překročiti ji i několikanásobně. Kmenové dříví způsobilé k seřezání na pilách, rozřezává se do méněcenného brusného dříví, které se pak Jo statisících metrech vyváží do Německa firmě Waldhof ze skupiny Stinnesovy. Tím nejen uniká státu 2% daň obratová, jež se při vývozu neplatí, ale domácí pily, odkázané na dříví z lesů fürstenberských, jsou nuceny zastavovati práci a tisíce dělníků pozbývá výživy. Mimo to způsobuje se takto umělý nedostatek a drahota stavebního a truhlářského dříví, což znemožňuje nebo aspoň ohrožuje zvýšení stavebního ruchu. Kdyby vykácené plochy byly řádně dle zákona zalesňovány, nalezlo by při tom zaměstnání sta a sta lesních dělníků. Za těchto okolností musil by ve spořádaném státě býti okamžitě dosazen ne vnucený správce, nýbrž sekvestor, který by udělal pořádek.

6. Také úřady nekonaly svou povinnost, ač byly důrazně upozorněny, jednak obsáhlými zprávami ťRudého PrávaŤ, jemuž přece jinak věnuji takovou pozornost, jednak tak zv. resolucí rakovnickou ze dne 16. dubna, jež byla zaslána presidentovi republiky, předsednictvu ministerské rady, ministerstvu vnitra, zemědělství, financí, školství, spravedlnosti, sociální péče, dále předsednictvu poslanecké sněmovny a senátu a poslaneckým i senátorským klubům všech politických stran, jakož i Národní radě, Státnímu Pozemkovému Úřadu, Ústřednímu Výboru Národní Jednoty, Severočeské a hlavním denním Listům. Resoluce byla podepsána místními i okresními organisacemi koaličních stran, obecními úřady některých obcí na Rakovnicku, jakož i městským úřadem v Rakovníku a Národní Jednotou Severočeskou. Složky komunistické strany resoluci tuto nepodepsaly, nemajíce vůbec důvěry v nápravu touto cestou a skutečnost dada jim zva pravdu. Odhaleni ťRudého PrávaŤ v těchto věcech potlačovala s počátku censura a umlčoval je od počátku dispozice celý koaliční tisk. Ke všem obviněním ťRudého PrávaŤ o podvodech a korupcích fürstenbergské koalice a o podivném mlčení státních orgánů však mlčely též úřady dohlédací a nadřízené, řídíce se patrně skvělým příkladem koaličního tisku. Mlčí dosud ministerstva vnitra, financí, spravedlnosti, národní obrany, zemědělství, sociální péče, Státní Pozemkový Úřad, Nejvyšší kontrolní úřad i Úřad pro vyměřování poplatků a Státní lesní inspekce. Pan ministerský předseda se kdysi vyjádřil, že bude stíhat každou korupci bez ohledu na osoby a, strany. Zde má skvělou příležitost, aby shora uvedl v čin.

II.

O tom, jak směle a drze jednali korupčníci a jak naproti bonu podivuhodně shovívavě se chovaly stáhni úřady, uvádíme tyto podrobnosti:

1. Fingované smlouvy. Důkazy, že smlouvy byly zhotoveny několik měsíců po převratu:

a) smlouvy znějí na rakouské koruny, protože Fürstenberg nevěřil československé koruně. Avšak 14. října (předstírané datum smlouvy) nebyly rozlišovány ještě československé a rakouské koruny, což se stalo teprve na začátku Rašínovy okolkovací akce.

b) Ve smlouvě mluví se o usancích pražské dřevařské bursy, které za Rakouska pro kulatinu neexistovaly, a platily jen usance vídeňské, terstské a jihoslovanské.

c) Zástupci Fürstenberga a Kresle sešli se k první jen informativní schůzce teprve přesně za 14 dní po příjezdu presidenta Masaryka do Prahy (21. prosince 1918) na hradě Křivoklátě v kanceláři tehdejšího centrálního ředitele dra Sluky.

d) Bylo třeba, aby se datum zdálo pravděpodobné opatřiti smlouvy rakouskými kalky, aule tyto kolky byly koupeny teprve 1. dubna 1919 v jisté trafice na Příkopech.

2. Zavinění správních rad Kresse, Moravobanky a Lesny.

a) Ačkoliv smlouvy zněly dle požadavku Fürstenbergova na rakouské koruny, byla cena dříví vyplacena Fürstenbergovi v korunách československých, což znamená poškození asi a 22 a půl milionů Kč.

b) Přejímací cena tak zv. přínosu Kressova do Lesny stanovená za souhlasu druhého spolugründera, Moravobanky, na 5,042.425.80 Kč, byla pro Lesnu úplně problematická. Z.a tuto hodnotu přejímala Lesna nucené hodnoty, které ve skutečnosti nebyly Kressovým vlastnictvím, jako na př. lesní dráha, stavební pozemek pily, cena řeziva neexistujícího atd. Lokomotivy, vozy a létací koleje na příklad, MNO propůjčilo firmě Kress a tato opět dala je dále do nájmu Lesně zva roční nájemné 130.000.- Kč, ač dle podmínek ministerstva národní obrany každý podnájem je nepřípustný. To stalo se v době maďarského vpádu na Slovensko.

c) Správní rada Lesny - sestávající ze zástupců Moravobanky, jež převzala 30% akcií Lesny, firmy Kress, která převzala 60% akcií a bankovního domu firmy Prokop a Bouda s 10% -, převzala závazek Kressův proti Fürstenbergovi, že po odvezení 150.000 krychlových metrů kulatiny, stane se dráhu s celým příslušenstvím majetkem fürstenbergovým bez náhrady, avšak firma Kress nehledě k tomuto závazku, účtovala v tak zv. ťsvém přínosuŤ za tuba dráhu úplatu 1,358.092:27 Kč, ač nabyla ani jejím vlastnictvím.

3. Proč nemusí Fürstenberg platiti daně? Kdo mu jde tak na ruku? Jaké tendence se tu sledují? Uvážíme-li, že Fürstenberg předlužuje svá panství, vyplundrovává lesy, vyváží dříví do ciziny za nižší cenu, než jaké by, docílil zde, že ze svých průmyslových podniků, jen aby je dobře zpeněžil, míní vytvořiti novou akciovou společnost, že lesy nevysazuje a dlužných daní vůbec ani neplatí, že odprodává z volné ruky pozemky atd., zdá se; že prsa všechny případy počítá s tím, že v nejhorším případě odevzdá státu úplně zkrachované a vyplundrované panství.

4. Prodej Lán.

a) Proč konaly se zbytečné odhadní komise, když se pak na odhady jejich nevzal zřetel? Proč jsou zváni k odhadním komisím i odborníci na slova vzatí z vysoké školy technické, když státní pokladna na kanec přece jen kupovaný objekt kavalírsky přeplatí, a v či interesu to bylo?

b) Jak byla možno, trhovou smlouvu o Lánech tak dlouho nepředložiti parlamentu ke schválení až Fürstenberg mohl odprodati zásoby pokáceného dříví v revírech, jichž cara byla pojata do kupní geny Lán? Uvážíme-li, že úřední odhad byl daleka pod 18 milionů a že republika dala mu kavalírsky 25 milionů Kč, jest přímo záhadný další present 12 a půl milionu Kč za dříví, které odprodal. Omlouvá prý se ta tím, že Fürstenberg musí platiti 10 milionů Kč převodních poplatků. Ale vždyť jeho otci Maxu Egonu Fürstenbergovi hrozila, že mu - jakožto spoluvinníku světové války - budou jeho statky zabrány vůbec bez náhrady. Převedení stonků na syna bylo tedy pouhým zmařením všeobecně osekávané konfiskace a tak zv. ťrestituce Bílé HoryŤ.

5. Pustošení Křivoklátska. Na pustošení Křivoklátska má podíl centrální ředitel dr. Krtek. Již dávno před nastoupením svého nynějšího úřadu zabýval se záležitostmi fürstenbergskými jako ministerský rada v ministerstvu zemědělství; dokonce se tvrdí, že prý měl svěřen zábor Křivoklátska a provedl jej tak důkladně, že nastoupil na tomto panství úřad centrálního ředitele. Podnes nikdo neví, je-li vnuceným správcem, který po provedení svěřeného jemu úkolu vrátí se na své původní působiště do ministerstva zemědělství, nebo je-li centrálním ředitelem fürstenbergských domén křivoklátských. V tomto případě by však podléhal rozkazům skutečného centrálního ředitele fürstenbergského, bývalého pruského státník a návladního dra Künziga, který se vyslovoval o českých 100% vlastencích, kteří přiskočili v zlých dobách tak ochotně na pomoc německému magnátu Fürstenbergovi ťČeskému psu stačí ukázat buřta, abych jej dostal kam chci.Ť Komise vyslané na Křivoklátska ministerstvem zemědělství, Státním pozemkovým úřadem a Lesní inspekcí buď nechtějí vidět nebo nejsou schopny posouditi pravý stav lesního a polního hospodaření na statcích. Zvláště podezřelé jsou ťvýsledkyŤ komise, kterou vyslal 13. března 1922 tehdejší ministr Staněk. V komisi byli za ministerstva zemědělství dr. Šimon, za Státní pozemkový úřad vrchní hospodářský rada Preidl, za Lesní inspekci rada Vosyka a úkolem jejich byla vyšetřiti stížnosti, přednesené počátkem břevna 1922 min. Staňkovi a zejména zjistiti pravý stav březnové a lednové smlouvy fürstenbergské z r. 1919. O výsledku šetření ze záhadných důvodů nebyl vůbec ani sepsán protokol!

Zajímavý je případ volného odprodeje dvora Petrovic u Rakovníka. Na dvoře tom není vnucené správy, ač je majetkem starého Maxe Egona Fürstenberga a měl tudíž dávno býti bez náhrady zabrán. Tato okolnost byla svého času oznámena ministerstvu zemědělství, Státnímu pozemkovému úřadu a zapsána do pozemkových desk, což však nevadí centrálnímu řediteli dru Krtkovi, aby valně disponoval s odprodejem tohoto dvora. Zaměstnanci dvora a malorolníci, dychtící po půdě, jsou ovšem opomenuti. Inž. Karel Čermák, který se první postavil proti těmto partykám a to již v r. 1920 v Státním pozemkovém úřadě a u firmy Kress, v r. 1921 ve správní radě Lesny, v r. 1922 u ministra Staňka, v r. 1923 ve svém sporu s Lesnou u zemského soudu, je fürstenbergskou klikou existenčně poškozován. V r. 1921 a 1922 znemožnil mu úplně provaz na pile v Městečku tím, že neodklidili své zásoby dříví, což bylo v r. 1921 soudně zjištěno a Lesna odsouzena ve všech instancích jednak k vyklizení pily, jednak k náhradě školy a ta v červenci 923. Do dnes nebyla však náhrada vyplacena. Mimo ta odepřela správa křivoklátská dodávati dříví pro tuto pilu, ač se dříví za daleka nižší ceny vyváží do Německa. To znamená zastavení práce nejen na této pile, ale také skorem na všech místních pilách. Takový systém vedl k vyvážení surovin, jež mohou býti zpracovány u nás a pak teprve vyváženy.

6. Proč úřady mlčí? Proč nedbají, aby zákony zachovávali nejen chudáci, ale i privilegovaní silní jedinci? Jak je možno, že, ač ťRudé PrávoŤ obvinilo řadu osob ve věrni angažovaných, z celé řady deliktů, státní zastupitelství neuznalo za vhodné zakročiti a bylo nutno, aby z řad maloakcionářů učiněno bylo trestní oznámeni? Jak je možno, že bylo bezvýsledné trestní oznámení ve věci Lesny, které učinil v r. 1922 vrchní finanční rada Buchtela, bývalý úřadující správní rada Lesny? Jak je možné, že ani úřad pro vyměřování poplatků, ani ministerstvo financí neodpověděly dosud na přímý dotaz ťRudého PrávaŤ, kdy a kým byly předloženy obě faIšované smlouvy, s fingovaným datem 14. října 1918? Vždyť právě tyto smlouvy jsou pramene a základem strašné korupce a podvodů, jež čekají dosud marně na soudce.

Podepsaní se táží:

1. Je vláda ochotna zasáhnouti okamžitě co nejpřísněji do tohoto začarovaného kruhu podvodů, korupcí a krádeží, které páše podněcovati světové války a německý magnát společně se stoprocentními českými vlastenci a vysokými byrokraty?

2. Je vláda ochotna podvody ihned vyšetřiti, vinníky potrestati a zabaviti ihned jmění všech súčastněných podvodníků?

3. Jest vládě známo, že obě zmíněné smlouvy jsou fingovány a jak hodlá nahraditi ztráty, jež tím vznikly?

4. Jak zodpoví vláda, že úřady nevymáhají a nepředpisují Fürstenbergovi daní?

5. Jak mohla vláda klidně přihlížeti k ohromným podvodům při založeni Lesny?

6. Proč byly Lány tak přeplaceny a proč byla Fürstenbergovi ponechána ještě celá lesní těžba v hodnotě 12 a půl milionů Kč?

7. Proč vláda nezjednala dosud ve všech uvedených věcech pořádek, ač jí byly jak z denního tisku, tak ze stížností a trestních oznámení známy?

8. Je vláda ochotna, přihlížejíc, že se vytrvale neplatějí daně a porušují zákonné předpisy o hospodaření na zabraném majetku pozemkového, fürstenbergské panství přiděliti pod pravomoc sekvestora?

V Praze dne 29. září 1924.

Teska, Blažek, Kunst, dr. Kříž, dr. Gáti, Kučera, Svetlik, Sedorjak, Mondok, Warmbrunn, Mikulíček, dr. Šmeral, Kreibich, Haken, Bubník, Burian, Darula, Koutný, Houser, Skalák, Krejčí, Šafranko, Tausik, Malá, Merta, Rouček, Toužil.