Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.
|
I. volební období. |
9. zasedání. |
4844.
Odpovědi:
I. min. pro zásobování lidu na interp. posl. R. Mlčocha, Horáka a druhů o zamýšleném zřízení Velkonákupny pro opatření masa v cizině a zřízení tuzemských prodejen (tisk 4551/VI),
II. min. vnitra na interp. posl. Tománka a spol, v záležitosti nesvolání župních zastupitelstev (tisk 4443/VIII),
III. min. soc. péče na interp. posl. Tesky a soudy, o sníženi podpor nezaměstnaných (tisk 4780),
IV. vlády na interp. posl. A. Hlinky a spol. v záležitosti zabavení "Otevřeného listu amerických Slováků" adresovaného na pana presidenta prof. T. G. Masaryka (tisk 4781/XI),
V. vlády na interp. posl. dra Czecha, Pohla a druhů o úpravě požitků staropensistům (tisk 4449),
VI. předsedy vlády a min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dra Schollicha a druhů o vyplácení pensí na Slovensku (tisk 4617/II),
VII. min. vnitra na interp. posl. dra Lodgmana a druhů o uděleni státního občanství inž. Karlu Gstöttnerovi v Ústí nad Labem (tisk 4617/IV),
VIII. vlády na interp. posl. dra Czecha, Tauba, Schäfera a druhů o vypsání voleb v územích, jež dosud nejsou zastoupena v zákonodárných sborech (tisk 4655),
IX. min. nár. obrany na interp. posl. Jokla, Heegera, Uhla a druhů o krádežích a jiných nešvarech ve vojenské škole (dělostřel. pluk č. 7) v Olomouci (tisk 4677/II),
X. min. školstva a národ. osvety na interp. posl. Floriána Tománka a spol. o divadelnom predstavení pre školskú mládež v Trnave (tisk 4636/II),
XI. vlády na interp. posl. dra Schollicha a druhů o přídělu půdy od dvora Sádku (tisk 4617/I).
I/4844.
Odpověď
ministra pro zásobování lidu
na interpelací poslanců R. Mlčocha, F. Horáka a druhů
o zamýšleném zřízení Velkonákupny pro opatření masa v cizině a zřízení tuzemských prodejen (tisk 4551/VI).
Ministerstvo pro zásobování lidu, majíc v patrnosti stále nepřiměřeně vysoké ceny masa na zdejších trzích, jakož i u řezníků a uzenářů, zanáší se úmyslem vytvořiti organisaci nákupu a prodeje levného dobytka a masa na základě ryze obchodním. Snaží se spojiti největší a nejdůležitější činitele výrobní a spotřební s vyloučením meziobchodu, jakožto složky zdražovací, v obchodní společnost, jež má se státi zdravou konkurenční složkou na trhu dobytčím a masném a poskytovati nejširším vrstvám obyvatelstva maso za ceny pokud možno nejlevnější.
V daném případě nejedná se ani o ťVelkonákupnuŤ, ani o ústřednu, ani o nějaký druh státního obhospodařovacího systému, nýbrž o společnost na základě ryze obchodním. Tato společnost by nemohla býti samostatným obchodníkům ke škodě. znamenajíc pouze konkurenci, které volný obchod sám nejvíce se dovolává. Vzhledem k tomu, co bylo řečeno, nemůže dotčená společnost nikterak býti též na úkor státu, který by neměl zcela žádného závazku k hrazení event. ztrát společnosti.
V Praze dne 20. června 1924.
Ministr pro zásobování lidu:
Dr. Franke, v. r.
II./4844.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Tománka a spol.
v záležitosti nesvoláni župních zastupitelstev (tisk 4443/VIII).
Ani župní zákon, ani zákon o volbách župních zastupitelstev a okresních výborů (zákon č. 330/1920) neobsahují ustanovení, že nově zvolené župní zastupitelstvo má býti svoláno do 3 měsíců po provedení voleb. § 53 citovaného volebního řádu, který v tomto směru přichází předem v úvahu, ustanovuje: ťNebyla-li podána stížnost do volby, nebo bylo-li o stížnosti pravoplatně rozhodnuto, svolá župan členy župního zastupitelstva do sídla župního úřadu, aby složili do rukou župana slib...Ť Do kdy má členy svolati, není předepsáno. Ustanovení §u 16 ž. z. o tom, že se župní zastupitelstvo schází na pozváni županovo alespoň jednou za čtvrt roku, má na zřeteli pravidelnou činnost tohoto zastupitelského sboru a určuje, kolik schůzí se má konati (a contrario druhá věta téhož §u, pak §§ 27, odst. 2 a 72 ž. z.).
Jestliže župní zastupitelstva nebyla dříve svolána, nelze v tom tudíž spatřovati porušení zákona. Stalo se tak, protože bylo třeba podrobně rozřešiti některé otázky a pochybnosti rázu organisačního a správně-technického, aby bylo zaručeno hned od počátku positivní jednání těchto sborů a jednotný postup v různých případech, které by mohly zavdati příčinu k pochybnostem. Jakmile tyto překážky byly odstraněny, došlo vesměs ke svolání župních zastupitelstev.
V Praze dne 15. srpna 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
III/4844.
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance Tesky a soudr.
o omezení podpor nezaměstnaných (tisk 4780).
O snížení podpor v nezaměstnanosti bylo již k dotazu pana poslance Schäfera před sněmovními prázdninami v sociálně-politickém výboru poslanecké sněmovny, jakož i v plénu senátu podáno podrobné vysvětlení. Ve vládním prohlášení předneseném ministrem sociální péče bylo uvedeno, že vláda republiky Československé za nejúčinnější prostředek řešení otázky nezaměstnanosti považovala opatření, vedoucí k oživení podnikání výroby a tím rozmnožení pracovní příležitosti ve všech oborech práce. K dosažení tohoto cíle snížila na příklad vláda uhelnou dávku a dopravní sazby, čímž zřekla se více jak půl miliardy korun svých příjmů. Usilovným vládním opatřením se podařilo, že stát československý bez větších otřesů přestál dobu největší krise, jež mohutnou vlnou zaplavila všechny státy evropské.
Podle úřední statistiky jest patrno, že v prosinci roku 1922 počet nezaměstnaných dosahuje počtu 437.841 osob, kterážto výše jest maximem počtu nezaměstnaných v Československu vůbec. Od března 1923 klesá počet nezaměstnaných a současně i státem podporovaných osob, takže v podzimních měsících 1923 činí počet podporovaných osob přibližně něco přes 50.000 osob, z nichž 20.000 jest podporováno přímo, 30000 prostřednictvím podniků. Tato poklesná tendence počtu nezaměstnaných osob postupuje i průběhem roku 1924, takže na př. k 1. červenci t. r. nedosahuje celkový počet podporovaných ani 28.000 osob (1. července 1924 bylo podporováno přímo 15.308 osob, prostřednictvím podniků 12.477 osob) Uvedené číslice nasvědčují tomu, ze veškerá opatření vládní, směřující k oživení podnikání a tím rozmnožení pracovní příležitosti setkala se plně s úspěchem.
V druhé řadě vláda republiky Československé snažila se řešiti otázku nezaměstnanosti zajištěním podpor ze státních prostředků. Úkolem všech zákonných opatření v tom oboru učiněných, bylo, přispěti osobám bez vlastní viny zbaveným možnosti výdělku v jejich tísnivé situaci. Opatření tato byla však toliko provisorní Přechodná povaha příslušných zákonů, počínajíc zákonem ze dne 10 prosince 1918. č. 63 Sb z a n a končíc zákonem ze dne 12. srpna 1921 č 322 Sb. z. a n. byla uznána oběma sněmovnami Národního shromáždění přijetím zákona o gentském systému jímž na místo dřívějších opatření provisorních má otázka péče o nezaměstnané býti upravena způsobem odpovídajícím celkové tendenci našeho sociálního zákonodárství.
Výše podpory nezaměstnanosti státem poskytované měnila se vzestupně a sestupně podle hodnoty peněz. výše mzdy a cen životních potřeb Stačí poukázati na úpravu podpory provedené zákonem ze dne 12 srpna 1921, č. 322 Sb z. a n kdy totiž hodnota koruny jak doma, tak v zahranič nejvíce poklesla (záznam koruny v Curychu v říjnu 1921 činil 5.10 šv. frs.) - jímž byla zvýšena podpora v nezaměstnanosti okrouhle o 100% proti výměře stanovené zákonem ze dne 10 prosince 1918, č. 63 Sb. z a n. - V roce 1923, kdy, jak známo hodnota koruny a nákupní její síla proti roku 1921 značně stoupla, byla podpora v nezaměstnanosti upravena dvakráte Nejprve byla snížen a podpora v nezaměstnanosti po uplynutí šesti měsíců doby podpůrné v jednotlivých případech na 50%. Na naléhání ministerstva sociální péče byla později v dohodě se zúčastněnými ministerstvy výše podpory v nezaměstnanosti po šesti měsících stanovena na 75% základní sazby a teprve po 9 měsících ponechána redukovaná sazba 50%ní.
Správa finanční poukazujíc na vydání jež výplatou podpor v nezaměstnanosti stát.u vznikají vícekráte upozorňovala na změnu poměrů, srovnávajíc cenovou hladinu ze září 1921, kdy vešel v platnost zákon č. 322/1921 Sb. z. a n. se stavem cen v době přítomné a vypočetla, že klesnutí cenové hladiny v indexu I. (potraviny, topivo. svítivo) činí proti listopadu a prosinci 1923 asi 30%, a u indexu II (ostatní životní potřeby, látky, obuv) přibližně 50% Rovněž bylo upozorňováno že též mzdy od počátku působnosti citovaného zákona do doby přítomné značně se snížily a výpočtem na statistickém šetřen založeným bylo snížení mzdového průměru vyjádřeno přibližně 25%.
Po zásadním usnesení vlády republiky Československé, aby byla provedena redukce výše podpory v nezaměstnanosti vyčkávalo ještě ministerstvo sociální péče, doufajíc jednak v další pokles cen životních potřeb, ale hlavně očekávajíc pokles celkové nezaměstnanosti vůbec k tomuto poklesu. jak předem bylo uvedeno, došlo pak v letních měsících t. r. Avšak i toto snížení, provedené výnosem ze dne 28. června 1924, č. 21.700/E není tak značné, že by hodnota podpory a tím i životní úroveň podporovaných osob byla podstatně zmenšena. Citovaným výnosem byla pro období prvních šesti měsíců doby podpůrné upravena výše podpory na 6. Kč proti dřívějším 8 Kč v obcích do 7000 obyvatel a v obcích s větším počtem obyvatel než 7.000 na 7.50 Kč proti dřívějším 10 Kč denně Rodinné příplatky na ženu 2 Kč a na každé dítě do 14 let 1 Kč redukovány nebyly, takže celková podpora hlavy rodiny i s rodinnými příplatky může dostoupiti v obcích do 7.000 obyvatel denně 14 Kč a u osob. bydlících v obcích majících více jak 7000 obyvatel 1550 Kč denně. Od 7. až do 9. měsíců.pokud pro jednotlivé pracovní kategorie na základě specielního souhlasu ministerstva financí podpora výjimečně se přiznává, byla výše podpory upravena na výši poloviční.
Z uvedeného jest patrno, že celkové snížení podpory v prvních šesti měsících obnáší přibližně 25% a porovná-li se současně snížení cen životních potřeb nastavší za období počínající měsícem září 1921 a končícím dobou přítomnou, nemělo opatření vlády - pány interpelanty jako nesociální označované - za následek nespravedlivé snížení životní úrovně podporovaných osob.
Pokud způsobu provedení tohoto opatření se týče nutno konstatovati. že bylo učiněno zadost ustanovení § 18 zákona č. 322/1921 Sb z. a n. neboť súčastněné odborové organisace byly vyslechnuty. případně měly možnost ministerstvu sociální péče své stanovisko tlumočiti. Z výše uvedeného jest patrno, že ministerstvo sociální péče, provádějíc nařízení vlády republiky Československé, upravilo výměru podpor v nezaměstnanost způsobem vyhovujícím nejen předpisům zákona, nýbrž i současným poměrům hospodářským i sociálním.
V Praze dne 29. srpna 1924.
Ministr sociální péče:
Habrman, v. r.
IV./4844.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Andreje Hlinky a společníkův
v záležitosti zabaveni ťOtevřeného listu amerických SlovákůvŤ, adresovaného na pana presidenta prof. T. G. Masaryka (tisk 4781/XI).
Otevřený list amerických Slovákův - správně ťSdružení slovenských katolíků v AmericeŤ zabavilo státní zastupitelstvo v Bratislavě, ježto v celém jeho obsahu shledalo skutkovou podstatu přečinů podle § 11, č. 1. a 2. zákona na ochranu republiky a přečinů §§ 1, 2. 3, II, č. 1. a 2., § 8, č 2. zák. čl. XLI. z roku 1914. Státní zastupitelstvo hledíc jak k obsahu, tak i znění tohoto listu mělo také právem za to, že otevřený list jako projev hrubě urážející mravnost a ohrožující bezpečnost státu musí býti potlačen a jeho rozšiřování zabráněno.
Soud, na nějž se státní zastupitelství s návrhem na potvrzení obrátilo, potvrdil nařízené zabavení z týchž důvodů a tím uznal, že zabavení nařízeno bylo státním zastupitelstvem podle zákona. Nemá proto vláda př.činy k jakémukoliv opatření.
V Praze dne 17. srpna 1924.
Předseda vlády:
Švehla, v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
V./4844 (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců dra Czecha, Pohla a druhů
o úpravě požitků staropensistům (tisk 4449).
Na námět v interpelaci uvedený dala vláda odpověď při zodpovědění interpelace posl. Kříže a soudruhů (tisk č. 4496), jakož i při zodpovědění interpelace posl. Jarosl. Blažka a soudr. o zrovnoprávnění staropensistů s novopensisty (tisk č. 4741).
Vláda doufá, že finanční prostředky státu jí umožní, aby mohla přikročiti.co nejdříve ke zlepšeni hmotného postavení těchto pensistů.
V Praze dne 5. srpna 1924.
Předseda vlády:
Švehla, v. r.
Ministr financí:
Inž. Bečka, v. r.
VI./4844 (původní znění).
Odpověď
předsedy vlády a ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů
o vyplácení pensí na Slovensku (tisk 4617/II).
Vláda je si vědoma nepříznivých poměrů, v nichž žijí pensionovaní učitelé nestátních škol na Slovensku a jejich.pozůstalí. Proto se starala o to aby, dokud nebude vyřešena otázka nestátních škol národních na Slovensku vůbec, byly aspoň zatímně upraveny požitky pensionovaného učitelstva těchto škol a jeho pozůstalých. V tom směru má býti vyhověno dotčené naléhavé potřebě i vládním návrhem zákona, jenž byl právě projednán v poslanecké sněmovně pod čís. tisku 4598 a má zlepšiti dosavadní zaopatřovací požitky osob, jichž se týče.
V Praze dne 30. června 1924.
Předseda vlády:
Švehla, v. r.
Zástupce ministra školství a národní osvěty:
Dr. Markovič, v. r.
VII./4844 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dra Rudolfa Lodgmana a druhů
o udělení státního občanství inž. Karlu Gstöttnerovi v Ústí n. L. (tisk 4617/IV).
V interpelaci vylíčený postup zemské správy politické v Praze není nezákonným jeho správnost potvrzuje i judikatura býv. rakouského nejvyššího správního soud.ního dvoru (nález ze dne 11. prosince 1912, č. 10.997, Budw. 9265 A). Podotýkám však, že zemská správa politická v Praze výnosem ze dne 28. května 1924, č. 229.628/24 inženýru Karlu Gstöttnerovi udělila československé státní občanství.
V Praze dne 15. srpna 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
VIII./4844 (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslanců dra Czecha, Tauba, Schäfera a druhů
o vypsání voleb v územích, jež dosud nejsou zastoupena v zákonodárných sborech (tisk 4655).
Dne 2. listopadu 1920 předložila vláda poslanecké sněmovně Národního shromáždění vládní návrh zákona kterým se mění článek I. zákona ze dne 29. února 1920, čís. 123 Sb z. a n. (řád volení do poslanecké sněmovny), dále § 9 zákona ze dne 29. února 1920, čís.. 124 Sb. z. a n. (zákon o složení a pravomoci senátu), a příloha A k § 2 zákona ze dne 29. února 1920, čís. 126 Sb. z a n. (zákon o zřízení župních a okresních úřadů) (čís 648).
V § 5 tohoto vládního návrhu je obsaženo ustanovení že území vyloučená článkem II. zákona ze dne 29. února 1920. čís. 123 Sb. z. a n. z prvých voleb poslanecké sněmovny a senátu, a to soudní okresy: Bohumín, Frýdek, Frýštát, Jablunkov Ostrava Slezská, Těšín, Hlučín, a území Vitorazska, Valčic, Oravy a Spiše, zvolí dodatečně v den, určený ministrem vnitra, pro prvé období volební šest poslanců a dva senátory.
Vládní návrh zákona. o nějž jde, není však dosud parlamentně vyřízen.
Jakmile se tak stane, budou bez průtahu provedeny volby v územích, jež dosud nejsou v Národním shromáždění zastoupena.
V Praze dne 13. srpna 1924.
Předseda vlády:
Švehla, v. r.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
IX./4844 (původní znění).
Odpověď
ministra národní obrany
na interpelaci poslanců Jokla, Heegera, Uhla a druhů
o krádežích a jiných nešvarech ve vojenské škole (dělostřel. pluk č. 7) v Olomouci (tisk 4677/II).
K vyšetření poměrů v dělostřeleckém učilišti byla sestavena zvláštní komise. Komise vyslechla protokolárně vojíny všech baterií o krádežích, sbírkách, pracech na závodní dráze. líčení světnic atd. a vyžádala si zprávu od velitele učiliště o budíčku a dovolených.
Jest pravda, že u dělostřeleckého učiliště v Olomouc byl zaveden u útvarů které mají ve stavu koně, počínaje 1. dubnem časný budíček a to ve 4 hodiny ráno. Stalo se tak proto aby koně mohli býti náležitě opatřeni. Rovněž večerka byla u instrukčního oddílu do 10./5. v 21 hodin, aby se mužstvo více vyspalo. Později, když nával práce pominul. byla večerka v 22 hodin.
Opatření tato jsou na jaře a v létě v dělostřeleckém učilišti nutna, poněvadž pro množství kursů, které jsou časově omezeny. musí býti čas této intensivní práci věnovaný náležitě využitkován. Vyžaduje to i zkrácená služební doba, zájem a bezpečnost státu. aby mužstvo bylo náležitě vycvičeno.
Na příležitostné sbírky přispívá mužstvo dobrovolně, nikdo není nucen a nikomu se nevyhrožuje. Vojenská správa omezuje se pouze na to, že sbírku doporučí. Rovněž i sbírka na cenu k závodům poddůstojníků byla dobrovolná. Na závodní dráze a stavbě tribun pracovala jen velmi malá část mužstva.
Na bílení světnic, jakož i na pomůcky k čištění dodává vše potřebné vojenská správa Pouze mužstvo 1. baterie a plynového ústavu dobrovolně přispělo k obarvení světnic podle vlastního vkusu, aby si pobyt v nich zpříjemnilo a tak místo pouhého obílení byly světnice natřeny barvou. Přes to, že nestalo se zde nic nesprávného, zakázal jsem opakování takovéhoto případu. Potřeby k čištění a zametání světnic jsou rovněž přiděleny vojenskou správou v množství přiměřeném.
Dovolená byla odpírána pouze těm vojínům, jichž chování se nesrovnávalo s vojenskými předpisy. Jinak byla dovolená mužstvu vždy podle možnosti a jak zájem služby dovoloval, bez průtahu udělena Stalo se, že někteří vojíni nemohli obdržeti velikonoční dovolenou, poněvadž vystřídáni dovolenců pro překážky nastalé nebylo lze uskutečniti ježto rámcový termín dovolených již vypršel. Vojíni takto zkrácení obdrželi však svoji dovolenou při nejbližší příležitosti.
O ztrátách obyčejných i doporučených dopisů, jakož i peněžních částek v nich zaslaných, nebylo velitelství ničeho známo, poněvadž byl hlášen pouze případ svobodníka Kašpara a vojína Legra u 2. baterie. Zavedené vyšetřování bylo bezvýsledné nařídil jsem však, aby bylo mužstvo poučeno, že zaslání peněz v dopisech ať již obyčejných neb doporučených jest nepřípustné a že příčí se předpisům poštovní správy, Bylo rovněž učiněno opatření, aby bylo zabezpečeno řádné a včasné doručování dopisů a vojíni vyzváni, aby každý jednotlivý případ jakékoliv poruchy ihned hlásili.
V Praze dne 12, srpna 1924.
Ministr národní obrany:
Udržal, v. r.
X./4844.
Odpoveď
ministru školstva a národnej osvety
na interpelláciu poslanca Tománka a spol.
o divadeľnom predstavení pre školskú mládež v Trnave (tisk 4636/II).
Divadeľná hra, o ktorej sa v interpellácii jedná je známa Jiráskova veselohra ťKolébkaŤ. V nejnie je nič závadného a preto tiež sa riaditelia gymnázia a občianskej školy v Trnave nijako. neprevinili, keď doporučili návštevu divadeľného predstavenia odrastlejšej mládeži Pripomínam že vo hre nevystupuje vôbec kňaz a že tedy ani po tejto stránke ne sú výtky interpellácie odôvodnené.
Nebolo tiež zistené že hrou by bol býval niekto pohoršený, lebo že by bola dajaká učiteľka z predstavenia ušla.
V Prahe dňa 21. srpňa 1924.
Zástupca ministra školstva a národnej osvety:
Minister:
Dr. Markovič, v. r.
XI./4844 (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů
o přídělu půdy od dvora Sádku (tisk 4617/I).
Řízení přídělové na dvoře Sádku bylo provedeno přesně dle předpisu zákona. Zejména nerozhodovala o přídělu půdy národnost uchazečova Zatím byla ovšem přidělena půda toliko uchazečům z těch obcí. kde se jevila potřeba pozemkové reformy zvláště naléhavou, takže bylo nutno přikročiti tam v prvé řadě k jejímu provedení. Od dvora Sádku přejímalo se toliko asi 56 ha půdy, takže nemohli býti uspokojeni všichni uchazeči z okolí Jedině proto nebyla také obec Bratříkovice pojata zatím do zájmového obvodu. O zmíněné obci bude rozhodnuto dodatečně dle míry naléhavosti.
V Praze dne 2. srpna 1924.
Předseda vlády:
Švehla, v. r.
Překlad ad V./4844.
Antwort
der Regierung
auf die Interpellation des Abgeordneten
Dr. Czech, Pohl und Genossen
wegen Regelung der Bezüge der Pensionisten (Druck 4449).
Auf den in der Interpellation angeführter Antrag hat die Regierung bei Beantwortung der Interpellation des Abgeordneten J. Kříž und Genossen (Druck 4496) sowie bei Beantwortung der Interpellation des Abgeordneten Jaroslav Blažek und Genossen wegen Gleichstellung der Altpensionisten mit den Neupensionisten (Druck Nr. 4741) die Antwort erteilt.
Die Regierung hofft, daß die finanziellen Mittel des Staates ihr ermöglichen werden. ehestens an die Verbesserung der materiellen Stellung dieser Pensionisten zu schreiten.
Prag, den 5. August 1924.
Der Vorsitzende der Regierung
Švehla, m p
Der Finanzminister:
Ing. Bečka, m. p.
Překlad ad VI./4844.
Antwort
des Vorsitzenden der Regierung und des Ministers für Schulwesen und Volkskultur
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. Schollich und Genossen
betreffend die Pensionsauszahlung in der Slovakei (Druck 4617/II).
Die Regierung ist sich der ungünstigen Verhältnisse bewußt, in welchen die pensionierten Lehrer nichtstaatlichen Schulen in der Slovakei und ihre Hinterbliebenen leben. Daher war sie darum bemüht, daß solange die Frage der nichtstaatlichen Volksschulen in der Slovakei überhaupt nicht gelöst sein wird, wenigstens provisorisch die Bezüge der pensionierten Lehrerschaft dieser Schulen und ihrer Hinterbliebenen geregelt werden. In dieser Richtung soll dem bezüglichen dringenden Bedürfnis auch durch eine Regierungsgesetzvorlage entsprochen werden, die soeben im Abgeordnetenhause unter Druck Zahl 4598 in Verhandlung gezogen wurde und die bisherigen Versorgungsgenüsse der betreffenden Personen bessern soll.
Prag, den 30 Juni 1924.
Der Vorsitzende der Regierung:
Švehla, m. p
Der Vertreter des Ministers für Schulwesen und Volkskultur:
Dr. Markovič, m. p.
Překlad ad VII./4844.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. Rudolf Lodgman und Genossen
betreffend die Verleihung der Staatsbürgerschaft an Ing. Karl Gstöttner in Aussig a. E. (Druck 4617/IV).
Das in der Interpellation dargestellte Vorgehen der politischen Landesverwaltung in Prag ist nicht ungesetzlich; seine Richtigkeit bestätigt auch die Judikatur des ehemaligen österreichischen Verwaltungsgerichtshofes (Erkenntnis vom 11. Dezember 1912 Zahl 10.997, Budw. 9.263 A). Ich bemerke jedoch. daß die politische Landesverwaltung in Prag mit Erlaß vom 28. Mai 1924. Zahl 229628/24 dem Ing. Karl Gstöttner die čechoslovakische Staatsbürgerschaft verliehen hat.
Prag am 15. August 1924.
Der Minister des Innern:
J. Malypetr, m p.
Překlad ad VIII./4844.
Antwort
der Regierung
auf die Interpellation der Abgeordneten Dr. Czech, Taub, Schäfer und Genossen
wegen Ausschreibung der Wahlen in den bisher parlamentarisch nicht vertretenen Gebieten (Druck 4655).
Am 2. November 1920 hat die Regierung dem Abgeordnetenhause der Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik eine Regierungsvorlage unterbreitet, durch welche der Artikel I des Gesetzes vom 29. Feber 1920, S. d. G. u. V. Nr. 123 (Wahlordnung in das Abgeordnetenhaus), ferner der § 9 des Ges. vom 29. Feber 1920, S. d. G. u. V. Nr. 124 (Ges. über die Zusammensetzung und den Wirkungskreis des Senates) und die Beilage A zum § 2 des Gesetzes vom 29. Feber 1920, S. d. G. u. V. Nr. 126 (Gesetz über die Errichtung der Gau- und Bezirksbehörden, Zahl 648) abgeändert werden.
Im § 5 der genannten Regierungsvorlage ist die Bestimmung enthalten, daß die durch Artikel ll des Gesetzes vom 29. Feber 1920, S. d. G. u. V. Nr. 123, aus den ersten Wahlen des Abgeordnetenhauses und des Senates ausgeschiedenen Gebiete, und zwar die Gerichtsbezirke Oderberg, Friedeck, Freistadt, Jablunkau, Schles. Ostrau, Teschen, Hultschin und das Weitraer, Feldsberger Oravaer und Zipser Gebiet, nachträglich an dem von dem Minister des Innern zu bestimmenden Tage für die erste Wahlperiode 6 Abgeordnete und 2 Senatoren zu wählen haben werden.
Die in Rede stehende Regierungsgesetzvorlage ist jedoch bisher parlamentarisch nicht erledigt. Sobald dies geschehen ist, werden unverzüglich in den Gebieten, die bisher in der Nationalversammlung nicht vertreten sind, die Wahlen durchgeführt werden.
Prag den 13. August 1924.
Der Vorsitzende der Regierung:
Švehla, m. p.
Der Minister des Innern:
J. Malypetr, m. p.
Překlad ad IX./4844.
Antwort
des Ministers für nationale Verteidigung
auf die Interpellation der Abgeordneten Jokl, Heeger, Uhl und Genossen
betreffend die Diebstähle und sonstige Unzukömmlichkeiten in der Armeeschule (Art.-Reg. Nr. 7) m Olmütz (Druck 4677/II).
Zur Erhebung der Verhältnisse in der Artillerieschule wurde eine besondere Kommission eingesetzt. Die Kommission verhörte protokollarisch Soldaten aller Batterien über die Diebstähle, Sammlungen, Arbeiten an der Rennbahn, Reinigung der Zimmer u. s. w. und holte den Bericht des Anstaltskommandanten über die Tagwache und die Urlaube ein.
Es ist wahr, daß bei der Artillerieschule in Olmütz bei den Formationen, die Pferde im Stande haben, vom 1. April angefangen zeitige Tagwache ist, und zwar um 4 Uhr morgens. Es geschah dies deshalb, damit die Pferde gehörig versorgt werden können. Ebenso war der Zapfenstreich bei der Instruktionsabteilung bis zum 10. Mai auf 21. Uhr angesetzt, damit die Mannschaft sich besser ausschlafen kann. Später, als der Andrang der Arbeit nachließ, war der Zapfenstreich um 22 Uhr.
Diese Maßnahmen sind im Frühjahr und im Sommer in der Artillerieschule notwendig, weil wegen der Menge der Kurse, die zeitlich eingeteilt sind. die dieser intensiven Arbeit gewidmete Zeit gehörig ausgenützt werden muß Es erfordert dies auch die abgekürzte Dienstdauer, das Interesse und die Sicherheit des Staates, damit die Mannschaft entsprechend ausgebildet werde.
Zu gelegentlichen Sammlungen trägt die Mannschaft freiwillig bei, niemand ist gezwungen und niemandem wird etwas angedroht. Die Militärverwaltung beschränkt sich nur darauf, die Sammlung zu empfehlen. Ebenso war die Sammlung für den Preis der Unteroffizierswettrennen freiwillig. An der Rennbahn und beim Tribünenbau war nur eine sehr kleine Zahl der Mannschaft beschäftigt.
Zur Reinigung der Zimmer stellt die Militärverwaltung alles Erforderliche, auch die Utensilien zur Reinigung bei. Nur die Mannschaft der ersten Batterie und der Gasanstalt hat zum Malen der Zimmer nach ihrem eigenen Geschmack freiwillig beigetragen, um den Aufenthalt in denselben angenehmer zu machen, und so wurden die Zimmer anstatt des bloßen Weißens mit der Farbe gestrichen. Trotzdem in diesem Falle nichts Unrechtmäßiges geschehen ist, habe ich dennoch die Wiederholung eines solchen Falles untersagt. Die Utensilien zum Reinigen und Auskehren der Zimmer werden ebenfalls von der Militärverwaltung in angemessener Menge beigestellt.
Der Urlaub wurde nur jenen Soldaten verweigert, deren Betragen nicht den militärischen Vorschriften entsprach. Sonst wurde der Mannschaft immer nach Möglichkeit, und so weit es das Interesse des Dienstes gestattete, ohne Verzug Urlaub erteilt. Es kam vor, daß einzelne Soldaten keinen Osternurlaub erhalten konnten, weil das Abwechseln der Urlauber wegen entstandener Schwierigkeiten nicht durchgeführt werden konnte, da der Rahmentermin der Urlaube bereits abgelaufen war. Die so verkürzten Soldaten erhielten jedoch ihren Urlaub bei nächster Gelegenheit.
Von den Verlusten gewöhnlicher und rekommandierter Briefe sowie der in denselben gesandter Geldbeträge war dem Kommando nichts bekannt, weil bloß der Fall des Gefreiten Kašpar und des Soldaten Leger bei der II. Batterie gemeldet worden ist. Die eingeleiteten Erhebungen waren ohne Erfolg; ich habe jedoch angeordnet, daß die Mannschaft beehrt werde daß die Einsendung von Geld in Briefen seien sie gewöhnlich oder rekommandiert, unzulässig ist und den Vorschriften der Postverwaltung widerspricht. Es wurde zugleich Verfügung getroffen, daß die richtige und rechtzeitige Zustellung der Briefe gesichert werde, und die Soldaten aufgefordert, jeden einzelnen Fall welcher Verletzung immer sofort zu melden.
Prag den 12. August 1924.
Der Minister für nationale Verteidigung:
Udržal, m. p.
Překlad ad XI./4844.
Antwort
der Regierung
auf die Interpellation des Abgeordneten
Dr. E. Schollich und Genossen in Angelegenheit der Bodenzuteilung des Hofes Zattig (Druck 4617/I).
Das Zuteilungsverfahren auf dem Hofe Zattig wurde genau nach den gesetzlichen Vorschriften durchgeführt. Insbesondere war für die Zuteilung von Grund und Boden nicht die Nationalität des Bewerbers ausschlaggebend. Vorläufig wurde allerdings nur den Bewerbern aus jenen Gemeinden Boden zugeteilt wo das Bedürfnis einer Bodenreform besonders dringend hervortrat, so daß dort in erster Reihe an ihre Durchführung geschritten werden mußte Vom Hofe Zattig wurden nur etwa 56 ha Bodens übernommen so daß nicht alle Bewerber aus der Umgebung befriedigt werden konnten. Einzig deshalb wurde auch die Gemeinde Brättersdorf vorläufig nicht in den Interessentenkreis aufgenommen. Über die erwähnte Gemeinde wird nachträglich nach dem Maße der Dringlichkeit entschieden werden.
Prag, am 2. August 1924.
Der Vorsitzende der Regierung:
Švehla, m. p.