Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.

4839.

Zpráva

výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu a výboru zahraničního

o dodatkové smlouvě k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským, podepsané v Římě dne 23. března 1921.

I.

Mezi republikou Československou a Italií upraveny byly hospodářské styky rámcovou obchodní a plavební smlouvou, podepsanou v Římě dne 23. března 1921. Smlouva ta uvedena byla prozatímně v platnost nařízením vlády republiky Československé z 9. ledna 1922, č. 4 Sb. z. a n. a po schválení zákonodárnými sbory v obou státech ratifikována 1. března 1924 v Římě výměnou ratifikačních spisů, podepsaných za republiku Československou p. Janem Dvořáčkem, splnomocněným ministrem a p. Frant. Peroutkou, odborovým přednostou ministerstva obchodu, za království Italské ministerským předsedou, ministrem vnitra B. Mussolinim.

Tato obchodní a plavební smlouva zajišťuje výrobkům i plodinám ve vzájemném styku nakládání podle doložky o nejvyšších výhodách. V době uzavření této smlouvy byla doložka a nejvyšších výhodách úplně postačitelná pro oba smluvní státy. Poněvadž ale po uzavření smlouvy došlo ke změně cel - v Italu zavedením nového celního tarifu z 9. června 1921, v Československu pak vedle nové adaptace cel tak zv. součiniteli odpadl smluvní tarif bývalé monarchie modifikací smluv s královstvím SHS a Švýcarskem v důsledku zavedení nového celního tarifu v těchto jmenovaných státech - objevila se nutnost smlouvu založenou na pouhé doložce a nejvyšších výhodách doplniti úmluvu tarifní, která by ustanovením smluvních cel pro typické produkty s obou stran umožnila intensivnější rozvinutí vzájemných hospodářských styků.

K vůli úplnosti byla by uvésti některá důležitější statistická data ve styku obou zemí: celkový náš vývoz do Italie pohyboval se v r. 1920 za 1.300,000.000.- Kč, v r. 1921 za 921,000.000 Kč, v roce 1922 za 663,000.000 Kč, v roce 1923 za 463,500.000 Kč. Naproti tomu dovoz z Italie do Československa rovná se v roce 1920 1.002,000.000. Kč, v roce 1921 733,000.000 Kč, v roce 1922 295,000.000 Kč, v roce 1923 462,000.000 Kč.

Jest tedy zřejmá po celou dobu čtyřletí od roku 1920 do r. 1923 aktivní bilance našeho styku obchodního s Italií, ze které resultuje v náš prospěch v roce 1920 298,000.000 Kč, v roce 1921 188,000.000 Kč, v roce 1922 dokonce 368,000.000 Kč, v r. 1923 však jen 1,500.000 Kč.

Všimneme-li si hlavních tříd zboží, které přichází v úvahu při našem vývozu do Italie, jest to hlavně: cukr, jehož bylo vyvezeno (prvé čisto značí 1920, druhé 1921, třetí 1922, čtvrté 1923) za 158,000.000 Kč, 170,000.000 Kč, 106,000.000 Kč, 172,000.000 Kč. Obilí, zejména však slad: 134,000.000 Kč, 91,000.000 Kč, 83,000.000 Kč, 249000.000 Kč. Ovoce, zelenina a rostliny: 20,000.000 Kč, 24,000.000 Kč, 14,000.000 Kč, cca 10,000.000 Kč. Dříví, uhlí, rašelina: 129,000.000, 76,000.000, 17,000.000, cca 6,000.000. Bavlna, bavlněná příze a zboží bavlněné: 57 mil., 11 mil., 26 mil., cca 9 mil. Vlna, vlněná příze a zboží vlněné: 25 mil., 27 mil., 89 mil., 23 mil. Zboží konfekční: 48 mil., 31 mil., 17 mil. dosud nevykázáno. Papír a papírové zboží: 43 mil., 40 mil., 42 mil, cca 21 mil. Vydělaná kůže a kožené zboží: 17 mil., 5 mil., 12 mil., cca 5 mil. Zboží dřevěné: 56 mil., 23 mil., 26 mi., cca 6 mil. Jednu z největších položek našeho importu do Italie činí sklo všeho druhu: 226 mil., 141 mil., 95 mil., 51 mil. Zboží hliněné a porcelán: 34 mil., 37 mil., 22 mil., cca 10 mil. Železo a železné zboží: 117 mil., 56 mil., 21 mil., cca 10 mil. Obecné kovy a zboží z nich: 28 mil., 21 mil., 9 mil, 6 mil. Stroje a přístroje, zejména také stroje hospodářské 127 mil., 81 mil., 33 mil., 31 mil. Chemické produkty: 12 mil., 11 mil., 6 mil., nevykázáno.

Dovoz z Italie naproti tomu týká se především produktů zemědělských, a to v prvé řadě fíků, jejichž dovoz k nám stoupá, dále citronů, pomerančů, lískových oříšků, ranného ovoce a ranné zeleniny, zejména květáku, cibule a česneku, ranných brambor. V produkci průmyslové jest interes Italie značně menší interesu našeho a jsme tu odkázáni na typické italské produkty, jako jest mramor a pod. Avšak i srovnáním dovozu zemědělských produktů s našim vývozem zemědělské produkce vysvitne jasně, že také v tomto směru podařilo se nám až doposud udržeti aktivitu v tomto oboru výrobním.

V posledních dvou letech jeví se sice u všech tříd velmi znatelný pokles našeho vývozu co do ceny, avšak tu nutno uvážiti jednak, že ceny vůbec postupem doby značně poklesly a stále klesají, jedou náhlý vzestup koruny měl v zápětí velmi rapidní pokles cen. Přes to však srovnáním kvanta vyvezeného množství v minulých letech do Italie vyjde na jevo, že byly zdi také příčiny jiné, z nichž jedna z hlavních byla značně vysoká cla italská, která právě touto dodatkovou úmluvou docházejí uspokojivého řešení a umožňují nám uplatniti význam našeho průmyslu, mezi nějž čítáme také průmysl zemědělský, který v Italii, zejména v některých předmětech (cukr, slad, čekanka, chmel, líh, sušená zelenina) si udržuje významné postavení.

Tato úmluva, jež vyrovnala podstatné nesrovnalosti celně tarifní a jiné na obou stranách, platí do konce moku 1925 a bude míti nepochybně ve svých důsledcích prohloubení a větší oživeni obchodních styků mezi oběma zeměmi.

Senát Národního shromáždění ve své 202. schůzi dne 25. dubna 1924 dodatkovou smlouvu schválil.

Výbor pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu navrhuje:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s připojenou Dodatkovou úmluvou z 1. března 1924 k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským, podepsané v Římě dne 23. března 1921.

Dále doporučuje přijetí připojené resoluce.

V Praze dne 10. září 1924.

Resoluce.

Vláda se vybízí, aby vzhledem na uzavřené obchodní smlouvy pokud možno nejdříve učinila všechna opatření, která jsou způsobilá povznésti konkurenční schopnost našeho průmyslu.

II.

Zahraniční výbor, pojednav o Dodatkové úmluvě k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským, podepsané v Římě dne 23. března 1921, připojuje se k usnesení a ke zprávě výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu a doporučuje, aby návrh jim učiněný byl schválen.

V Praze dne 12. září 1924.