Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.

kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému souhlasu prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a Islandem, sjednaná v Praze dne 8. května 1924.

I.

Vláda republiky Československé, jako vláda státu po výtce vývozního, sleduje snahu navázati co nejširší obchodní styky s cizinou.

K řadě smluv, sjednaných s velkými státy, pojí se prozatímní smlouva s Islandem, státem co do rozlohy i počtu obyvatelstva nevelikým. Od r. 1918 je samostatný Island spojen pouze personální unií se státem Dánským. Rozlohou měří 104.000 km a má 93.000 obyvatelů. Na 1 km připadá tu 0.8 obyvatele. Více než polovinu této výměry představují pusté skaliny, ledovce a lávová pole. Nejhustěji je obydleno jihozápadní pobřeží, jež má nejpříznivější podnebí.

Zde je také koncentrován život kulturní a politický, v osadě Rejkjavik, kdež je sídlo sněmu, university a vyslanectev. V zemi není výhodných podmínek pro zemědělství; ani výnos chovu ovcí a koní není uspokojivý, takže vystěhovalectví je značné.

Již za jednáni o úpravě styky mezi republikou Československou a Dánskem v lednu r. 1924, nabídla mám vláda islandská prostřednictvím dánského vyslance v Praze, uzavření podobné obchodní smlouvy. Návrh tento jest odůvodněn poukazem na státoprávní poměr mezi Dánskem a Islandem, v důsledku spolkového zákona dánsko-islandského, kterým byla ustanovena personální unie mezi oběma zeměmi. Vláda československá sjednala na tomto podkladě obchodní smlouvu.

Stalo se tak tím spíše, že také Island obdobně jako Dánsko může aplikovati trestní celení tarif na zboží ze států, které by se zbožím islandským nakládaly nepříznivěji, než se zbožím z některého třetího státu. Bez úpravy smluvního poměru nabylo by u nás pro podobné zacházení zákonného podkladu. Předkládanou smlouvou vytvoří si tedy obě vlády legální basi pro vzájemné výhodnostní nakládání s obapolnými příslušníky, společnostmi a zbožím.

Naše hospodářské vztahy k Islandu nelze statisticky přesně vyjádřiti, ježto jich pašo statistika nevykazuje separátně, nýbrž zahrnuje dovoz a vývoz na a z Islandu pod statistická data o obchodě s Dánskem. Island dováží do republiky Československé toliko tresky, kdežto náš vývoz do Dánska a na Island obsahuje hlavně průmyslové výrobky a to: v první řadě zboží skleněné, kamenné a hliněné, obuv a brašnářské výrobky, dále zboží bavlněné, lněné, jutové, vlněné atd. Celkový náš vývoz do oblasti dánsko-islandské obnášel v r. 1920 Kč 216,105.640, v r. 1921 Kč 171,590.765, v r. 1922 Kč 177,239.733. Uzavření smlouvy sleduje úmysl vzájemné dohody o vztazích obchodníci, jich-posílení, a povznesení klesajícího dovozu, aby se tak přispělo k zvýšení výroby.

Smlouva je vybudována na zásadě nejvyšších výhod a byla uvedena v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 15. května 1924.

Výbor pro záležitosti průmyslu, živnosti a obchodu doporučuje sněmovně, aby přijala návrh tohoto schvalovacího usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé dodatečně schvaluje prozatímní opravu obchodních styků mezi republikou Československou a Islandem, sjednanou v Praze dne 8. května 1924, uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 15. května 1924, čís. 104 Sb. z. a n.

V Praze dne 11. září 1924.

II.

Předkládaná tato prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a Islandem je vybudována na zásadě nejvyšších výhod s výjimkami, jež plynou z personální unie Islandu. Dánskem na jedné, z mírových smluv saintgermainské a trianonské na druhé straně. Nevztahujeť se zásada nejvyšších výhod na výhody, jež by Island získal od Dánska, nebo mu přiznal, jakož i na výhody, jež by republika Československá získala nu základě mírových smluv vůči Maďarsku a Rakousku. Dále nelze užití zásady o nejvyšších výhodách pro zvláštní výhody poskytnuté k ulehčení hospodářských styků v pohraničních pásmech.

Prozatímní smlouva stane se definitivní, nebude-li vypovězena třicet dní před 1. lednem 1925 jednou ze stran smluvních. V tomto případě nastoupí tříměsíční lhůta výpovědní:

Import islandský neohrožuje produkci domácí a export náš není bezvýznamný.

Ježto rozvoj hospodářských styků mezi republikou Československou a Islandem nutno podporovati, doporučuje výbor zahraniční dodatečné schválení prozatímní této úpravy, smluvené 8. května 1924, uvedené v platnost vyhláškou ze dne 15. května 1924, čís. 104 Sb. z. a n.

V Praze dne 12. září 1924.