Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924

4836.

Zpráva

výboru rozpočtového

o vládním návrhu zákona (tisk 3793),

jímž se částečně mění ustanovení § 94, lit. c, zákona ze dne 25. října 1896, čís. 220 ř. z., o osobních daních přímých.

Zákon

ze dne ......................... 1924,

jimž se částečně mění ustanovení § 94, lit. c, zákona ze dne 25. října 1896, čís. 220 ř. z., o osobních daních přímých.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. 1.

Úroky z dluhů, uzavřených v obchodních létech 1922 až 1925 (1921/1922 až 1924/1925) výrobními podniky na podkladě hypothék, prioritních obligací aneb jinakých dílčích dlužních úpisů, započtou se pří vyměřování daně výdělkové podle II. hl. zák. a os. d. do základu zdaňovacího pauze pětinou, pokud dluhy v uvedených formách uzavřené nečiní více, nežli kmenový kapitál v podniku činný. (§ 30 zákona ze dne 16. února 1918, čís. 66 ř. z.).

Tato výhoda poskytuje se na dobu 25 let, počínajíc berním rokem, který následuje bezprostředně po obchodním roce, v němž zápůjčka byla uzavřena.

Výhoda uvedená neplatí v případech, kde výpůjčka se jeví pouze přímou nebo nepřímou konversí dluhů, uzavřených před obchodními roky 1922 až 1925 (1921/1922 až 1924/1925) ve farmách § 94 lit. c, zákona a os. d.

Pro výrobní podniky samosprávných svazků platí vata výhoda bez ohledu na poměr cizího kapitálu ke kapitálu kmenovému a to i co do dluhů, uzavřených v obchodním roce 1921.

Pro daň důchodovou považují se úroky v prvém odstavci uvedené za plně zdaněny daní výdělkovou (§ 125, čís. 14 zák. o os. d.). Ustanovení ta platí i po dobu úplného osvobození od daně výdělkové ve smyslu § 6, čís. 2 zákona a státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace ze dne 22. července 1919, čís. 438 Sb. z. a n.

Uvedené výhodě není na překážku, provozuje-li podnik vedle výroby i obchod s cizími výrobky (§ 108 zák. a os. d.), jestliže tento obchod jest jen významu poměrně podřadného.

Čl. II.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr financí.

Osnova tohoto zákona byla předložena k ústavnímu projednání již r. 1922. Poněvadž již tenkráte jistě byly uzavírány smlouvy v tam pevném očekávání, že předloha se stane zákonem, usnesl se rozpočtový výbor ve své schůzi dne 10. září 1924 doporučiti, aby účinnost tohoto zákona, stejně jenom dočasná, byla vztažena na běžný rok a rok 1925, aby však se také týkala i let 1922 a 1923, pro která původně byla osnova proponována. Ba malým doplňkem odst. čtvrtého v článku I. přiznány příslušné výhody výrobním podnikům samosprávných svazků i s platností pro rok 1921.

Aby byly vyloučeny některé pochybnosti, které se v praksi vyskytly, doplněn v článku I. odstavec pátý nynější druhou větou.

V Praze dne 10. září 1924.