Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924
|
I. volební období |
9. zasedání. |
4833.
Zpráva
výboru rozpočtového
o usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé
(tisk posl. sněm. 4805)
k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 1896 a 1910)
o ražbě pětikorun.
K ustálenosti poměrů měnových náleží nesporně kovové oběživo. I náš stát, který projevil tolik silné vůle, směřující k nastoleni spořádaného měnového stavu, bude muset dospěti k tomu, aby papírové státovky, event. bankovky obmezeny byly jen na papíry vyšší jmenovité hodnoty. Avšak pro malé, častěji se opakující směny musí býti dostatečné množství drobného oběživa kovového. Je to nutno z těch důvodů, že drobné peníze papírové velení rychle se opotřebují, poškodí a zašpiněním stávají se jak z ohledů estetických, tak i zdravotních méně oblíbenými. Častá obnova těchto drobných papírových platidel stává se konečně i nákladnější nežli oběživo kovové.
Z těchto důvodů předložila vláda senátu Národního shromáždění zákon o ražbě kovových pětikorun, který schválen byl usnesením senátu ve 216. schůzi senátu s příslušnými dvěma resolucemi. Toto opatření je jen pokračováním v započaté ražbě drobných mincí, z nichž máme již 1, 2, 5, 10, 20 a 50 haléře a 1 Kč.
K ražbě těchto drobných mincí má býti použito směsi z téhož kovu, z něhož raženy jsou dosavadní 1 koruny, jež se celkem osvědčila. Stříbra nelze zatím k ražbě těchto drobných peněz dobře použíti, poněvadž jedná se pouze o přechodné opatření měnové a dále pak z těch důvodů, že by i přes event. menší svou vnitřní hodnotu stříbra byly předmětem thesaurace.
Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny projednal usnesení senátu ve své schůzi dne 10. září 1924, schváliv usnesení toto beze změny. Současně připojil se výbor rozpočtový k oběma resolucím senátním a doporučuje osnovu tuto tak, jak se na ní byl usnesl senát, k ústavnímu schválení.
V Praze dne 10. září 1924.
|
B. Bradáč, v. r., |
Antonín Remeš, v. r., |
|
předseda. |
zpravodaj. |
Zákon
ze dne ................
o ražbě pětikorun.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tamto zákoně:
§ 1.
(1) Vláda se zmocňuje raziti pětikoruny ze spěži (bronzu) niklové smíšené v poměru 75 dílů mědi s 25 díly niklu.
(2) Z kilogramu této směsi raziti jest 100 pětikorun.
(3) Líc této mince má malý znak republiky Československé, na rubu jest vyznačena její hodnota ve měně československé (5 Kč).
§ 2.
Pětikoruny (§ 1) razí se jen na účet státu, nejvíce za 300 milionů Kč.
§ 3.
(1) Státní a jiné veřejné pokladny povinny jsou přijímati pětikoruny bez obmezení.
(2) Bankovní úřad ministerstva financi jest povinen ve hlavním ústavě i ve filiálkách vyměňovati tyto mince (§ 1) neopotřebované bez obmezení za jiná platidla a mince obyčejným oběhem opotřebované za platidla téhož i jiného druhu.
(3) Ve styku soukromém není nikdo povinen přijímati pětikorun více než za 250 Kč.
(4) Ustanovení tato (odst. 1-3) netýkají se minci proděravěných, jinak než obyčejným oběhem zlehčených nebo poškozených, ani mincí padělaných.
§ 4.
(1) Pětikoruny (§ 1), které jen obyčejným oběhem byly opotřebovány, přijímají sice státní a jiné veřejné pokladny i jako zákonité platidlo i na výměnu, avšak nevydávají jich, nýbrž dávají je přemincovati.
(2) Mince proděravěné, jinak než obyčejným oběhem zlehčené nebo poškozené bere státní i jiná veřejná pokladna, u které se taková mince objeví, z oběhu bez náhrady.
(3) Mince padělané, těmito pokladnami zjištěné, propadají bez náhrady státu a zasílají se státní mincovně.
(4) Posouditi, jde-li a o opotřebování obyčejným oběhem, či a jiné poškození nebo o padělek, přísluší státní mincovně.
§ 5.
Mincovní zisk z ražby pětikorun rozmnožuje zlatý poklad státní.
§ 6.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení, provésti jej ukládá se ministru financí ve shodě s ministrem spravedlnosti.
Resoluce
I.
Senát vyslovuje přání, aby nové ražené kovové pětikoruny měly v průměru 30 mm.
II.
Senát jest toho přesvědčení, že úhrnná suma nově ražených pětikorun pohybovati se má v mezích kontingentu oběživa stanoveného § 10. zák. z 10. dubna 1919 č. 187 Sb. z. a n.