Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.

4827.

Zpráva

výboru rozpočtového

o vládním návrhu zákona (tisk 4814),

jimž se vláda zmocňuje převzíti pohledávky vzniklé z dodávek za doby války.

Státním převratem v r. 1918 bylo způsobeno, že četným firmám povstaly za bývalým erárem rakouským, uherským a společným finanční pohledávky, vzniklé ze státních pohledávek. Jedná se o částku asi 700,000.000 Kč, na níž podílí se kolem tří tisíc věřitelů s pohledávkami číselně menšími i stamilionovými.

Pohledávky tyto jsou. ve smyslu ustanovení posledního odstavce čl. 205 mírové smlouvy St. Germainské a čl. 188 mírové smlouvy Trianonské povinny zaplatiti vlády rakouské a maďarské. Žádná z nich však dosud svou povinnost nesplnila. Rovněž tak brání se dluhy vyrovnati pomocí clearingu z důvodu, že dluhy ty jsou povahy veřejnoprávní, kdežto clearingu že může být použito jen ku vyrovnání závazku soukromoprávních.

Přistoupil-li náš stát od převratu již po druhé a tentokráte k definitivnímu řešení otázky válečných půjček, je z důvodů národohospodářských spravedlivo, poskytnouti pomoci průmyslu a obchodu, jež mají takto uznávaný značný provozovací kapitál, jejž při nynější vysoké míře úrokové dvojnásob postrádají a který - bude-li účelně užit - může přinésti dobrý užitek nejen našemu hospodářskému životu, nýbrž také státu.

Vláda, vedena jsouc důvody národohospodářskými, rozhodla se předložiti sněmovně návrh zákona, podle kterého má stát převzíti ve formě jisté cesse tyto pohledávky. Nelze ovšem přes to, že tito věřitelé Rakouska a Uherska slevili již celou polovinu ze svých původních pohledávek, poskytnouti plné úhrady ani takto snížených nároků. Pomáhá se jen v té míře, jak nevyhnutelně potřebují ohledy národohospodářské. Valnou část tohoto břemena musí i pro budoucnost nésti zúčastněné podniky.

Vláda ve svém návrhu doporučovala na úplatu převzatých pohledávek vydati 3% neslosovatelné dluhopisy v poměru 50 Kč jmenovité hodnoty dluhopisů za 100 K pohledávky.

Výbor rozpočtový přihlížeje však k té okolnosti, že dluhopis ten při svém pravděpodobném kursu nebude znamenati ani 10%, původní pohledávky a že naproti tomu držitelům titrů válečných půjček dostává se 75% náhrady nominelní hodnoty, ač stát nebyl vůbec povinen k jich převzetí, usnesl se za souhlasu finanční správy státní na tony, ay dluhopisy tyto byly slosovatelné a to v 90 létech, počínaje dnem 1. dubna 1935, jali je tomu obdobně u válečných půjček honorovaných v souvislosti se IV. státní půjčkou.

Tento způsob řešení úpravy pohledávek, jež týká se dodávek od 28. července 1914 do 28. října 1918, zachovává státu možnost, aby v pozdější době uplatnil vůči Rakousku a Uhrám nárok na zaplacení pohledávek. Převod pohledávek na stát není povinným a je podmíněn podáním žádosti se strany věřitele, která musí dojíti do šesti měsíců ode dne platnosti zákona. Nároky na výhody plynoucí z tohoto zákona mají českoslov. státní občané, kteří od převratu měli v tuzemsku trvalé bydliště, u osob právnických vyžaduje se tuzemské sídlo. Podniky, které při převratu měly v tuzemsku své sídlo a hospodářské vedení do 1. července 1924 nebo aspoň do té doby za přenesení sídla zažádaly, mohou taktéž užíti předlohou navrhovaných výhod.

Postoupením veškerých práv na stát z pohledávky plynoucích nemá věřitel pro sebe vůči státu žádných nároků nad ty, jež mu plynou z tohoto zákona. Stát vyhrazuje si právo k dluhopisům pro případ nezaplacení pohledávek z daní a jiných dávek veřejných. Nařízením pak bude stanoven kurs, podle kterého se zadržené papíry na dluh věřitelův přepočtou.

Rozpočtový výbor projednal tuto osnovu vládního návrhu ve své schůzi, konané dne 5. září 1924, a předkládají plenu poslanecké sněmovny s návrhem, aby jí byla přiznána ústavní sankce ve znění připojeném.

V Praze dne 5. září 1924.

Zákon

ze dne ................................................... 1921,

jíme s vlád zmocňuje převzíti pohledávky vzniklé z dodávek za doby války.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně

§ 1.

Vláda se zmocňuje, aby převzala pohledávky vzniklé vůči bývalému eráru rakouskému, uherskému a společnému z dodávek provedených za války, tj. od 28. července 1914 do 28. října 1918 a aby poskytla. za ně úplatu podle ustanovení tohoto zákona.

§ 2.

Úplata může býti dána pouze původnímu věřitel leč by změna v osobě věřitelově byla nastala dědickou posloupností mezi osobami vyhovujícími podmínkám odstavce druhého nebo před účinností zákona převodem pohledávky na peněžní ústav, který poskytl úvěr k provedení dodávky, z níž pohledávka vznikla.

Další podmínkou převzetí pohledávky jest, že věřitel jest od 28. října 1918 státním příslušníkem československým a že bydlí od té doby nepřetržitě v tuzemsku. Je-li věřitelem osoba právnická, může ji býti dána úplata jestliže má své sídlo v tuzemsku nepřetržité od 28. října 1918 nebo jestliže je sem přenesla před 1. červencem 1924 podle zákonů ze dne 11. prosince 1919, čís. 12 Sb. z. a n. z r. 1920 neb ze dne 15. července 1919, čís. 417 Sb. z. a n. nebo jestliže za přenesení sídla před 1. červencem 1924 zažádala.

Společnostem obchodním, na které se nevztahují ustanovení druhé věty předchozího odstavce, může býti dána úplata, mají-li v tuzemsku své sídlo nepřetržitě od 28. října 1918 a pokud jsou zúčastni na společnosti společníci vyhovující podmínkám prvé věty předešlého odstavce.

§ 3.

Převzaty mohou býti pouze ty likvidní pohledávky, které byly přiznány k dávce z majetku a z přírůstku na majetku podle zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n.

§ 4.

Za převzatou pohledávku budou dány na úplatu 3% slosovatelné dluhopisy a to v poměru 50 Kč jmenovité hodnoty dluhopisů za 100 K pohledávky, jež budou vylosovány v 90 létech, a to od 1. dubna 1935 do konce roku 2024.

Dluhopisy ty budou způsobilé k ukládání sirotčích peněz a úroky z nich budou osvobozeny od daně důchodové (rentové).

§ 5.

Při určení výše úplaty bude vzat přiměřený zřetel na odškodnění jakéhokoliv druhu za tyto pohledávky již poskytnuté.

§ 6.

Má-li stát za věřitelem, jehož pohledávka byla převzata, pohledávku z daní, poplatků nebo jiných dávek veřejných, jest oprávněn ponechati si dluhopisy na místě placení. Podrobné předpisy o súčtování takto zadržených dluhopisů budou dány nařízením.

§ 7.

O převzetí pohledávky a úplatě rozhodne ministerstvo financí na žádost věřitelovu, kterou nutno podati do šesti měsíců od účinnosti zákona.

Věřitel jest povinen vydati finanční správě všechny právní a zjišťovací prostředky potřebné k uplatnění převzaté pohledávky. Postoupení pohledávky státu podle tohoto zákona jest osvobozeno od poplatku.

§ 8.

O podmínkách a účincích převzetí pohledávky platí pouze ustanovení tohoto zákona, která budou podrobněji provedena vládním nařízením.

Právní poměry mezi věřitelem a státem vznikající podle tohoto zákona nejsou občanskými právními věcmi a jsou tudíž spory mezi státem a věřiteli z převzetí pohledávek provedeného podle tohoto zákona vyloučeny z pořadu práva.

§ 9.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej všichni členové vlády.