Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N.S. R. Č. 1924

o vymílání pšenice a žita.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Počínaje dnem účinnosti tohoto zákona smí se žito vymílati jen na jednomletou mouku, a to nejméně na 70 - 75%.

§ 2.

Týmž dnem počínaje smí se pšenice vymílat jen nejméně na 75 - 80%.

V těchto procentech je také zahrnuta výroba krupice, které se smí vyráběti nejvýše 3%

Ministerstvo pro zásobování lidu stanoví padle výkonnosti mlýnů procento vymílán v §u 1. a 2. (první odstavec) uvedeného a u pšenice také typy mouky.

§ 3.

Aby bylo zajištěno, že vyrobená mouka bude vyhovovat předpisům § 3. a 2. tohoto zákona, nesmí býti mouka uvedena do obchodu lepší jakosti a barvy, než oficielní typy opatřená péčí komise, jejíž složení a okruh působnosti stanoví ministerstva pro zásobování lidu.

§ 4.

Ustanovení §§ 1. až 3. tohoto zákona vztahují se také na výrobu mouky, kterou pěstitelé obilí nebo jiní spotřebitelé dávají si vyráběti.

§ 5.

Obchodníci, živnostníci, nebo jiní zprostředkovatelé smějí uváděti do oběhu jen takovou mouku, jež vyhovuje tomuto zákonu. Rovněž tak smějí živnostníci k výrobě používati pouze mouky odpovídající předpisům tohoto zákona.

Mouka posavadního způsobu vymílání smí býti dána do oběhu jen do 14 dnů, a jí k živnostenskému zpracování používáno jen do 3 neděl po účinnosti tohoto zákona.

§ 6.

Ceny mouky musí býti v přiměřené relaci k cenám obilí.

V případě potřeby může vláda tuto relaci stanoviti.

§ 7.

Vláda může povolovati výjimky z ustanovení §§ 1. a 2. tohoto zákona, nebo politické úřady zmocniti, aby povolovaly takové výjimky, ale jen z důvodů obzvláštního zřetele hodných.

§ 8.

Předpisy tohoto zákona nevztahují se na mouku cizozemskou, která nejpozději 3 dny po vyhlášení tohoto zákona byla předána k dopravě.

§ 9.

Za účelem kontroly nad zachováváním předchozích ustanovení mohou býti učiněna zvláštní opatření.

V každém okresu ustanoví politický úřad komisi zemědělců, mlynářů, pekařů, konsumentů a technického znalce, která má povinnost na dodržení tohoto zákona dbáti. Komise buď ihned odstraní závady, nebo oznámí výsledek šetření politickému úřadu.

Zevrubnější ustanovení o působnosti komise budou upravena zvláštním nařízením.

Každý jest povinen dozorčím orgánům, ustanoveným příslušným úřadem a řádně legitimovaným, dáti žádané vysvětlení.

Těmto dozorčím orgánům budiž dovolen přístup do obchodních a provozovacích místností a zásobáren a nahlédnutí do obchodních záznamů veškerých podniků.

§ 10.

Přestupky tohoto zákona, pokud nezakládají skutkové povahy činů trestních, náležejících do příslušnosti soudní, trestají politické úřady peněžitou pokutou až do 20.000 Kč, při nedobytnosti vězením až do 6 měsíců, nebo tresty na svobodě do 6 měsíců. Tyto tresty mohou býti uloženy-, též současně. Trestem vězení dlužno rozuměti, pokud jde o Slovensko a Podkarpatskou Rus, trest uzamčení.

Držiteli živnostenského oprávnění může býti mimo to odňato dočasně, při opakování trestného činu i trvale toto oprávnění.

§ 11.

Ukládá-li se trest, lze v nálezu vysloviti, že mouka nebo výrobky z ní, k nimž se trestní čin vztahuje, bez rozdílu, náležejí-li pachateli nebo nikoliv, nebo výtěžek za ně připadá ve prospěch státu.

V těchto případech může propadnutí vysloviti politický úřad také tehdy, nelze-li zjistiti nebo potrestati viníka.

Bezpečnostní úřady a úřady, jimž náleží vyřknutí propadnutí, mohou k jeho zabezpečení naříditi, aby mouku nebo výrobky z nich nebo jejich výtěžek byly zajištěny, a mohou dále prodati zajištěné předměty, hrozí-li jim nebezpečí zkázy nebo zhořením, nebo vznikají-li jich uschováním veliké náklady. Nemohou-li býti dopadeny mouka neb výrobky z ní nebo jejich výtěžek, lze uloženou peněžitou pokutu zvýšiti, hledíc k jejich hodnotě nebo výtěžku tak, aby uložená pokuta nepřevýšila 20.000 Kč. Bylo-li uznáno na propadnutí a nelze-li je provésti, vyřkne úřad toto zvýšení pokuty ve zvláštním výměru, proti němuž lze podati stížnost do 8 dnů.

§ 12.:

Pokuty a výtěžky z propadlých předmětů plynou do státní pokladny.

Činy trestné podle tohoto zákona promlčují se do roka. Promlčení počíná se dnem spáchaného činu.

§ 13.

Obce a zájmové svazy jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona.

§ 14.

Ustanovení tohoto zákona o obcích platí také o městech s právem municipálním.

Kde v tomto zákoně se mluví o úřadech politických, rozumí se tím na Slovensku a Podk. Rusi administrativní vrchnosti, tam kde jde o výkon pravomoci trestní, administrativní policejní vrchnosti.

§ 15.

Tento zákon nabývá, účinnosti 15. dnem po vyhlášení.

Jeho provedením se pověřuje ministr pro zásobování lidu v dohodě s ministry obchodu, zemědělství a vnitra.

Důvodová zpráva

Dovoz chlebovin a jich výrobků do československé republiky činil ve vagónech po 10 t:

Protože pohříchu letošní sklizeň chlebovin bude menší než loňská, nutno počítati, ještě s dalším vzrůstem dovozu.

Pro celkové státní hospodářství je důležito tento dovoz co nejvíce omeziti, aby zabráněno bylo vývozu stamilionů našich peněz do ciziny a zhoršení naší platební bilance.

Při dnešním způsobu vymílání (30% nulky ze 100 kg pšenice) jest zapotřebí na 1 vagon hrubé nulky 3 vagony pšenice a více. Při projektovaném vymílání (nejméně 60 kg nulky na 100 kg pšenice) na 1 vagon nulky jen něco málo více než 1^1/2 vagonu pšenice, tudíž asi o polovinu méně než dnes.

Projektovaným vymíláním zmenší se tudíž dnešní spotřeba pšenice, v níž nejsme soběstačnými, a zmenší se tudíž i dovoz. Vezmeme-li za podklad jen poměrně malý dovoz z r. 1922/23 - 3000 vag. pšenice a 20.000 vagonů mouky - uspořilo by se asi 1500 vagonů pšenice a 10.000 vagonů mouky v ceně přes 330 milionů korun! Při zvýšeném dovozu bude tato úspora ještě větší.

Podobné poměry jsou dnes u vymílání žita, v r. 1923 nebyli jsme v žitě soběstačnými a letos pravděpodobně budeme potřebovati ještě větších dovozů.

Proto jest důležito, aby bylo také žito racionelněji využitkováno a není možno nadále trpěti, aby se někde žito vymílalo pouze na 55% a tak zvyšoval náš dovozní schodek.

Ve všech západních státech vymílá se obilí racionelněji než u nás (na př. ve Spojených státech pšenice až na 85 %). Tyto mouky se k nám dovážejí a jsou hledány.

Vytahováním krupičnatých částí ze zámelu na mouku hrubou, jak se u nás praktikuje, stávají se ostatní typy mouky méněcennými jak co do jakosti, tak co do barvy, a proto je nikdo u nás nechce kupovati.

Zejména naše pšenice, jež jsou chudšími na lepek, nesnesou tak vysokého tažení hrubých druhů.

Protože vnitřek zrna pšeničného má více škrobu, ale méně lepku, než část zrna, jež leží pod slupkou, v níž jsou také obsaženy bílkoviny a tuky, tudíž výživné látky, je mouka promletá, jež spojuje všechny druhy mouky v zrně obsažené, výživnější a vydatnější než tažené mouky.

Pokud se týče ceny, je nabíledni, že při výrobě většího množství bílé mouky ze stejného množství zrna je kalkulace mlýnská výhodnější a v důsledku průměrná cena promleté mouky nižší, než cena dnešní mouky tažené.

Cenový rozdíl činí asi 50 hal. na 1 kg. Celkově vzato, poskytuje projektovaný způsob vymílání tyto výhody:

1. menší spotřeba pšenice a žita a tím zvýšení naší soběstačnosti,

2. zmenšení dovozu a tím zlepšení naší obchodní a platební bilance,

3. nižší ceny mouky a tím i pečiva.

K jednotlivým paragrafům se podotýká:

§ 2. Výkonnost mlýnů je různá podle zařízení. Proto nutno ponechati stanovení přesných procent vymílacích prováděcímu nařízení a u pšenice i typů mouky.

§ 3. Z tohoto paragrafu vysvítá, že není překážek, aby se vyráběla mouka výše vymletá, to jest aby se pšenice zužitkovala ještě lépe. Komise pro stanovení typ sestavena bude v každé zemi ze zástupců mlynářů, pekařů, konsumentů a technického znale a provede mlecí zkoušku v menším mlýně.

Získané typy vydají se plodinovým bursám.

§ 5. Jelikož se do oběhu smí uváděti jen mouka vymletá dle předpisů, jest tím nepřímo vysloven i zákaz dovozu cizí mouky neodpovídající těmto předpisům.

§ 6. Ceny obilí, jež jsou směrodatny pro ceny mouky, jsou podrobeny ustavičným změnám, i v jednotlivých oblastech republiky jsou cenové rozdíly. Výrobní náklady mlýnů jsou různé. Proto nelze stanoviti maximální nebo směrnou cenu.

§ 7. Změny mohou býti povoleny jen co do většího vymílání krupice (z 3 až do 5%), případně snížení procenta vymílání pro zvláštní potřeby.

§ 8. Aby bylo zabráněno dovozu cizích mouk, neodpovídajících předpisům do té doby, než nabude zákon účinnosti, bylo nutno stanoviti zvláštní lhůtu, do které možno dovážeti mouku na dovozní povolení vydaná před vyhlášením zákona.

Lhůta dána třídenní, by mohli býti vyrozuměni i cizozemští dodavatelé.

§ 9. Kontrola dodržování zákona není nikterak snadnou. Máme v tom ohledu ne zrovna příznivé zkušenosti z doby vázaného hospodaření.

Komise z místních nájemníků, místních poměrů znalá, dává ještě nejlepší záruku, že předpisy nebudou hrubě porušovány. Jedná se zejména o větší závady, jelikož kontrola je také lehčí.

§§ 10, 11, 12. Trestní ustanovení jsou obdobná vlád. nař. č. 516 Sb. z. a n. z. roku 1920. Jen trvalé odnětí živnostenského oprávnění je však možno jen při opakování trestního činu.

§ 15. účinnost zákona 15. dnem po vyhlášení byla stanovena, aby mlýny mohly se zařídit na nové vymílání.

Vláda projevuje přání, aby osnova tato byla přikázána v poslanecké sněmovně výboru zásobovacímu za stejným účelem k projednání v době co nejkratší a po projednání poslaneckou sněmovnou v senátě výboru národohospodářskému.

V Praze, dne 4. září 1924.

Předseda vlády:

Švehla v. r.