Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N.S. R. Č. 1924

4816.

Vládní návrh.

Zákon ze dne ........

o mimořádných úlevách při placení přímých daní,

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

() Nedoplatky přímých daní, dlužných za minulá léta až včetně 1923, mohou býti na žádost strany ve výjimečných případech přiměřeně sníženy nebo prominuty, jestliže je vážné nebezpečí, že by zapravení těchto nedoplatků mohlo ohroziti poplatníka v jeho hospodářském podnikání nebo ve výživě nebo ve výživě jeho rodiny, nebo je-li vymáhání nedoplatků spojeno se zvláštními a nepoměrnými obtížemi.

(2) Zejména jest přihlížeti k případům, kde ohrožení poplatníka (odst. 1.) bylo způsobeno ztrátami vzniklými poklesem cen zboží a hodnoty investic nebo ztrátami z pohledávek a jinakými následky poválečných poměrů.

(3) Nečiní rozdílu, jde-li o daně pravoplatně předepsané čili nic.

(4) Za okolností uvedených v odstavci 1. lze také upustiti od předepsání daní dosud neuložených.

§ 2.

(1) Příslušnost úřadů k povolování úlev dle ustanovení § 1 určuje nařízení.

(2) Příslušný úřad rozhoduje s platností konečnou.

§ 3.

Jakákoliv změna ve. výši nedoplatků přímých daní má v zápětí také změnu všech přirážek k nim vybíraných.

§ 4.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedením jeho pověřuje se ministr financí.

Důvodová zpráva.

Vyřizováním celé řady nových úkolů, často s vlastní daňovou agendou ani nesouvisejících, jaké přibyly vyměřovacím úřadům po převratu, zejména však vyměř ováním dávky z majetku, zdržely se vyměřovací úřady, které již při převratu byly zatíženy velikými nedoměrky z předchozích válečných let a jichž personál, beztak nedostatečný, byl ještě více zmenšen povoláváním úředníků do různých úřadů ústředních a vysíláním na Slovensko a Podkarpatskou Rus, ve vyměřování běžných daní za léta většinou neobyčejně příznivá. Když pak po uložení dávky z majetku k tomuto vyměřování přikročily, byla dosavadní příznivá obchodní konjunktura v mnohých oborech hospodářských již změněna, takže dodatečné předpisy působí v četných odvětvích, zejména tam, kde podnikatelé dřívější zisky rozdělovali nebo investovali, neberouce zřetele k příští daňové povinnosti, velmi tíživě.

Změny konjunktury, dále ztráty vzniklé poklesem cen zboží a surovin, jakož i hodnoty investic nebo ztrátami z pohledávek a jinakými následky poválečných poměrů, nezřídka také neprozíravé disposice s dřívějšími zisky měly v četných případech za následek četná vyrovnání, ať již nucená nebo dobrovolná. Zejména v těchto případech je finanční správa často nucena k mimořádným odpisům daní jinak řádně předepsaných.

Jsou sice již dnes jak v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, tak i na Slovensku a v Podkarpatské Rusi předpisy, které finanční správu opravňují k mimořádným odpisům daní, avšak předpisy ty jsou jednak nestejné, jednak zastaralé, jedna.i jsou roztroušeny v různých zákonech, nařízeních a vyneseních, takže jest třeba vysloviti je formou jednotného zákona. Vláda odhodlává se k tomuto kroku velmi nerada, neboť je velké nebezpečí, že fin. úřady, zejména I. stolice, budou - také vlivem agitace - zahrnuty nesmírně velikým počten, snad statisíci žádostí, a ježto není těžko si představiti, jak nepříznivě musí působiti takovýto zákon na mentalitu znaveného úřednictva vyměřovacích úřadů, uváží-li se, že právě dokončuje vyměřování daně z příjmu a výdělkové za minulá léta až včetně 1923, a v domnění, že bude co nejdříve s jedním úkolem úplně hotovo, chystá se přikročiti k vyřizování tisíců odvolání, jež u vyměřovacích úřadů leží. Zákon toho druhu bude ovšem pro ně se stanoviska kurentnosti agendy trpkým zklamáním.

Jestliže se vláda přes to odhodlala k podání tohoto návrhu zákona, chce tím dokázati, že má opravdovou vůli tam, kde to poměry odůvodňují, na pevném podkladu zákonném zasáhnouti pomocnou rukou, avšak musela by se brániti každé jiné úpravě předloženého návrhu, která by ztížila posici vyměřovacích úřadů, třebas uznává, že by bylo lze tento zákon po věcné nebo formální stránce také jinak přizpůsobiti.

Vláda projevuje přání, aby tato osnova byla přikázána v poslanecké sněmovně výboru rozpočtovému k projednání v době co nejkratší a po projednání poslaneckou sněmovnou v senátě výboru rozpočtovému za stejným účelem.

V Praze, dne 3. září 1924.

Předseda vlády:

Švehla m. p.