Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.

I. volební období.

9. zasedání.


 

4801.

ZÁVĚREČNÝ ÚČET

republiky Československé

státních výdajů a příjmů za rok 1921

spolu s účty státního melioračního fondu,

státního bytového fondu

a dávky z majetku.

 

Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

 

V Praze, dne 1. srpna 1924.

 

Předseda:

 

Dr. KOERNER.


 

Obsah:

Úvod

     

Část

1.

-

Rozvaha příjmů a výdajů v hotovosti a cenných papírech

Část

2.

-

Úhrnný účet porovnávající náležitosti příjmové a výdajové se státním rozpočtem, jakož i ryzí výsledek rozpočtového hospodaření

     

Rozvržení ryzího výsledku rozpočtového hospodaření podle kapitol

Část

3.

-

Státní výdaje a příjmy na rozpočet a státní investice (úhrnem)

Část

4.

-

Státní výdaje na rozpočet a jejich pasivní nedoplatky (v podrobnostech)

     

President republiky

     

Kancelář presidenta republiky

     

Národní shromáždění

     

Nejvyšší správní soud

     

Nejvyšší účetní kontrolní úřad

     

Příděly zemím

     

Státní dluh republiky Československé

     

Pensijní a zaopatřovací platy

     

Předsednictvo ministerské rady

     

Ministerstvo zahraničních věcí

     

Ministerstvo Národní obrany

     

Ministerstvo vnitra

     

Ministerstvo školství a národní osvěty

     

Ministerstvo financí

     

Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností

     

Ministerstvo pošt a telegrafů

     

Ministerstvo železnic

     

Ministerstvo zemědělství

     

Ministerstvo spravedlnosti

     

Ministerstvo veřejných prací

     

Ministerstvo sociální péče

     

Ministerstvo pro zásobování lidu

     

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy

     

Opatření přechodné doby poválečné

     

Ministerstvo pro sjednocení zákonodárství a organisaci správní

     

Úřad pro zahraniční obchod

Část

5.

-

Státní příjmy na rozpočet a jejich aktivní nedoplatky (v podrobnostech)

     

President republiky

     

Kancelář presidenta republiky

     

Národní shromáždění

     

Nejvyšší správní soud

     

Nejvyšší účetní kontrolní úřad

     

Příděly zemím

     

Státní dluh republiky Československé

     

Pensijní a zaopatřovací platy

     

Předsednictvo ministerské rady

     

Ministerstvo zahraničních věcí

     

Ministerstvo Národní obrany

     

Ministerstvo vnitra

     

Ministerstvo školství a národní osvěty

     

Ministerstvo financí

     

Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností

     

Ministerstvo pošt a telegrafů

     

Ministerstvo železnic

     

Ministerstvo zemědělství

     

Ministerstvo spravedlnosti

     

Ministerstvo veřejných prací

     

Ministerstvo sociální péče

     

Ministerstvo pro zásobování lidu

     

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy

     

Opatření přechodné doby poválečné

     

Ministerstvo pro sjednocení zákonodárství a organisaci správní

     

Úřad pro zahraniční obchod

Část

6.

-

Výdaje státních investic a jejich pasivní nedoplatky (v podrobnostech)

     

A. Předsednictvo ministerské rady

     

B. Ministerstvo financí

     

C. Ministerstvo pošt a telegrafů

     

D. Ministerstvo železnic

     

E. Ministerstvo zemědělství

     

F. Ministerstvo veřejných prací

Část

7.

-

Příjmy státních investic a jejich aktivní nedoplatky (v podrobnostech)

     

C. Ministerstvo pošt a telegrafů

     

E. Ministerstvo zemědělství

     

F. Ministerstvo veřejných prací

     

G. Úhrada vlastními příjmy nekryté potřeby státních investic

Část

8.

-

Pasiva z hospodaření na rozpočet (vyjma státní dluh)

Část

9.

-

Stav státního dluhu koncem roku 1921

Část

10.

-

Aktiva z hospodaření na rozpočet

Část

11.

-

Aktiva státních investic

Část

12.

-

Účiny mimo rozpočet

     

Rozbor záloh na úhradu nákladů spojených s úpravou učitelských platů.

     

Účiny kmenového jmění náboženských matic a studijních fondů

     

Účiny státem spravovaných zemských pensijních a zaopatřovacích ústavů (fondů) na Slovensku a v Podkarpatské Rusi

     

Výdajové a příjmové nedoplatky účinů mimo rozpočet

     

Dluhy a pohledávky účinů mimo rozpočet

Část

13.

-

Úhrnný účet účinů v cenných papírech

Část

14.

-

Vyrovnávací účet (saldo) veškerých státních příjmů a výdajů, sestavený podle pokladen a úřadů

Část

15.

-

Nedoúčtované položky

Část

16.

-

Pokladní hotovosti a zásoby cenných papírů

Část

17.

-

Výkaz hospodářského výsledku státních báňských závodů

       
     

Státní meliorační fond

     

Popis jmění státního melioračního fondu

       
     

Státní bytový fond, odd. A - pro záruky

     

Popis jmění stát. bytového fondu, odd. A - pro záruky

       
     

Státní bytový fond, odd. B - pro přímé půjčky

     

Popis jmění stát. bytového fondu, odd. B - pro přímé půjčky

       
     

Účet dávky z majetku a přírůstku na majetku

     

Účet z výtěžku dávky z majetku a přírůstku na majetku

     

Pokladní účet

     

Rozvaha příjmů a výdajů v hotovosti

     

Celkový přehled splatných částek na dávce z majetku a přírůstku na majetku

     

Pasiva


 

Úvod.

Podle ustanovení § 10., zákona ze dne 20. března 1919, čís. 175 Sb. z. a n., měl býti tento státní závěrečný účet předložen do konce června 1923. Důvodem průtahu jest, že dílčí účetní závěrky jednotlivých poukazovacích úřadů byly předkládány později než v stanovených lhůtách, mnohé teprve na počátku roku 1924 a poslední až v červnu 1924. Příčiny opožděného předkládání dílčích závěrek, jež jsou nezbytným podkladem sestavení státního závěrečného účtu, byly v podstatě tytéž, které uvedl nejvyšší účetní kontrolní úřad již v úvodech ke státním účtům za léta 1919 a 1920, a mohou býti jen postupně odstraňovány. Nejvyšší účetní kontrolní úřad se snažil, jako v letech předešlých, urychliti sestavení závěrečného účtu písemnými připomínkami i četnými intervencemi na místě. V dalším postupu prací bylo nutno opatřiti obsáhlou korespondencí doplnění a opravy dílčích závěrek, než mohly býti příslušné výsledky pojaty do souhrnného účtu. Tím se vysvětluje opožděné předložení tohoto státního závěrečného účtu.

Závěrečný účet za rok 1921 sestaven jest po formální stránce podle dosavadních norem, i odkazuje se v té příčině na výklad, podaný v úvodu k státnímu účtu za rok 1919.

Státní rozpočet na rok 1921, schválený finančním zákonem ze dne 17. prosince 1920, čís. 682 Sb. z. a n., byl z důvodů, které jsou uvedeny ve vysvětlivkách k tomuto finančnímu zákonu, sestaven odlišně od rozpočtů pro léta předešlá. Podstatná změna jest v tom, že státní rozpočet byl rozdělen ve dvě samostatné, od sebe oddělené části: v první stanoví se výdaje a příjmy běžného hospodářství, v druhé pak potřeba na státní investice. Mimo tuto změnu jest v rozpočtu na rok 1921 odděleně vykázána potřeba a úhrada jednotlivých správních odvětví pro území Podkarpatské Rusi, pokud se týká výhradně tohoto území, a dále jsou přídavky státních zaměstnanců, vyplacené z důvodů mimořádných drahotních poměrů poválečných, které byly v předešlých rozpočtech preliminovány sumárně při kapitole 24. "Opatření přechodné doby poválečné", rozděleny na jednotlivá správní odvětví, čímž se umožnilo vykázati úplný náklad, jehož každé odvětví státní správy v tomto roce skutečně vyžadovalo.

Finanční zákon pro rok 1921 ze dne 17. prosince 1920, čís. 682 Sb. z. a n., stanovil

v první části státní výdaje částkou

13.841,738.127.- Kč

a státní příjmy částkou

14.129,919.550,-Kč

v druhé části schválil potřebu na státní investice částkou

3.052,606.000,- Kč


 

Průběhem roku 1921 se však ukázalo, že povolené úvěry jak pro běžné státní výdaje, tak pro potřebu investiční nevystačují, jednak proto, že se hospodářské poměry, které byly vzaty za podklad výpočtů jednotlivých preliminárních položek výdajových, v roce tom podstatně změnily a způsobily zvýšení potřeby všech správních odvětví, jednak že bylo třeba opatřiti úhradu pro výdaje vzniklé schválením nových zákonů, jež neopatřovaly současně potřebnou úhradu (na př. zákon č. 222/1920 a propočítání služební doby státním zaměstnancům, čís. 625/20 o nouzových výpomocích, čís. 48/1921 a 99/1921 o úpravě vojenských i civilních zaopatřovacích požitků aj.).

Proto podala vláda návrh na dodatečný rozpočet pro rok 1921, jehož projednáváni vyžadovalo delší doby, takže byl schválen až po uplynutí roku 1921 finančním zákonem ze dne 16. února 1922, čís. 67 Sb. z. a n.

Tímto zákonem byly původně stanovené

státní výdaje zvýšeny o

4.184,722.017 Kč

na

18.026,460.144 Kč

a státní příjmy o

3.168,997.080 Kč

na

17.298,916.630 Kč


 

potřeba státních investic

byla zvýšena o

120,896.691 Kč

na

3.173,502.691 Kč


 

Původní finanční zákon předvídal pro rok 1921

 

z běžného hospodaření státního přebytek v částce

288,181.423 Kč

podle dodatečného finančního zákona očekával se

 

z běžného hospodaření státního schodek v částce

727,543.514 Kč

a vláda byla zmocněna, aby k úhradě státních výdajů běžného hospodaření, neuhrazených příjmy,

 

opatřila prostředky úvěrními operacemi do výše

728,000.000 Kč

a týmž způsobem aby opatřila peníze

 

pro investiční potřebu příjmy nekrytou do výše

8.174,001.000 Kč


 

Zvláštními zákony byly povoleny další výdeje nad rozpočet:

I. Pro vojenskou správu:

a) K úhradě nekryté potřeby způsobené válečnými poměry na Slovensku v roce 1919 do výše

677,308.188,48 Kč

(zákon ze dne 18. března 1921, čís. 127 Sb. z. a n.).

 

b) k pořízení první části augmentační zásoby oděvu a výstroje pro mužstvo do výše

322,000.000,-- Kč

(zákon ze dne 12. srpna 1921, čís. 312 Sb. z. a n.).

 

 

Ministr financí byl zmocněn oběma zákony, aby opatřil potřebný peníz úvěrními operacemi.

II. Na podporu stavebního ruchu podle § 1. a 32. zákona ze dne 11. března 1921, čís. 100 Sb. z. a n.:

a) do výše

80,000.000 Kč

k podpoře staveb domů s malými byty a

 

b) do výše

100,000.000 Kč


 

na povolování přímých zápůjček na stavby, účelu tomu měla sloužiti losová výpůjčka do výše 1 miliardy Kč.

III. K úhradě bezúročné zápůjčky státnímu zástavnímu a půjčovnímu úřadu v Praze

do výše

8,000.000 Kč

(zákon ze dne 18. března 1921, čís. 307 Sb. z. a n.).


 

Ministr financí byl zmocněn, aby opatřil úhradu této částky, jakož i úhradu částek, potřebných na další bezúročné zápůjčky tomuto ústavu k úhradě pensí a zaopatřovacích požitků úředníků a zřízence a jich pozůstalých, úvěrní operací.

Pro potřeby investiční byly zákony ze dne 11. března 1921, čís. 100 Sb. z. a n. a ze dne 12. srpna 1921, čís. 325 Sb. z. a n. stanoveny další úvěry, a to: 150,000.000,- Kč na stavbu obytných budov pro státní zaměstnance a 540,000.000,- Kč na opatření vozidel pro železniční správu. Podle ustanovení uvedených zákonů bylo o povolené částky zvýšiti investiční výdaje schválené finančním zákonem. Proto se vykazuje při státních investicích ve sloupci "Rozpočet" úhrnem částka 3.863,502.691,- Kč. O úvěrních operacích výše uvedených jednáno jest v oddílu "Státní dluh".

Zákonem ze dne 2. srpna 1921, čís. 320 Sb. z. a n., byl povolen k boji proti nákazám zvířecím, zvláště proti moru skotu, úvěr 10,000.000,- Kč a vláda byla zmocněna, aby opatřila prostředky krátkodobými úvěrními operacemi. Tento zvláštní úvěr byl však pojat do dodatečného rozpočtu na rok 1921, kapitola 18., titul 5., a vztahuje se naň tudíž co do úhrady ustanovení finančního zákona čís. 67 z roku 1922.

Podle ustanovení odst. 3. čl. III. finančního zákona pro rok 1921 dalo Národní Shromáždění v tomto roku svolení k poukazu vyšších výdajů nad rozpočet:

v kapitole

3. do výše

17,75.053,- Kč

v kapitole

4. do výše

656.454,- Kč

v kapitole

10. do výše

9,044.685,- Kč

v kapitole

19. do výše

6,000.000,- Kč.


 

Z částek takto povolených byla do dodatečného rozpočtu zařazena jen zvýšená potřeba pro kapitolu 3.; ostatní povolení úvěrů docházejí výrazu ve sloupci "Odůvodnění" u příslušných rozpočtových položek.

Uvedené tu zákonné předpisy a dodatečná svolení vyznačují hranice, ve kterých mohly býti státní výdaje v roce 1921 poukazovány. V důsledku toho, že finanční zákon čís. 67/22, jímž byl schválen dodatek k rozpočtu na rok 1921, změnil původní finanční zákon co do výše stanovených výdajů a příjmů, bylo třeba učiniti opatření, aby za rok 1921 mohl býti sestaven jen jeden závěrečný účet, obsahující i účiny súčtované na dodatečné úvěry. To se stalo oběžníkem nejvyššího účetního kontrolního úřadu ze dne 13. února 1922, čís. 385 pres., jímž byl dán pokyn, aby obnosy poukazů vydaných v době přípustné podle článku VI., odst. 1., zákona ze dne 16. února 1922, čís. 67 Sb. z. a n. byly účtovány na náležitost roku 1921; ježto však nebyly v roce 1921 realisovány, jsou vykázány v účetní závěrce jako konečné nedoplatky.

Účet pokladní.

Výsledek pokladní jeví se takto:

Účiny na rozpočet:

Příjmy

21.425,870.617,07 Kč

 

Výdaje

18.156,582.084,18 Kč

 
 

Přebytek

3.269,288.53289 Kč


 

Státní investice:

Příjmy

246.930,99 Kč

 

Výdaje

1.775,293.594,08 Kč

 
 

Výdaje vyšší o

1.775,046.663 09 Kč


 

Účiny mimo rozpočet:

Příjmy

 

6.737,934.526,32 Kč

 

Výdaje

9.286,350.644,61 Kč

   

po odečtení částky vydané k úhradě potřeby státních investic vlastními příjmy nekryté (oddíl D)

1.775,046.663,09 Kč

7.511,303.981,52 Kč

 
 

Výdaje vyšší o

 

73,369.455,20 Kč

v celku převyšují reelní příjmy reelní výdaje o

 

720,872.414,60 Kč.

   

Připočte-li se k tomuto výsledku počáteční pokladní hotovost reelního hospodaření

1.426,357.877,53 Kč,

vyplývá konečná pokladní hotovost reelního hospodaření podle rozvahy příjmů a výdajů

2.147,230.292,13 Kč.


 

Účet správní.

V části 2. "Úhrnný účet porovnávající atd." se vykazuje:

Náležitost státních výdajů

18.557,527.147,47 Kč

proti povolenému rozpočtu

18.026,460.144,-- Kč

jest náležitost vyšší o

31,067.003,47 Kč


 

V této náležitosti výdajové jsou však započteny nepreliminované výdaje v částce

1.250,042.970,89 Kč,

o jejichž úhradu jest postaráno příslušnými zákony zvláštními,

 

takže výdaje na rozpočet jsou ve skutečnosti oproti rozpočtu nižší o

718,975.967,42 Kč

   

Porovnáním náležitosti státních příjmů

21.893,823.897,32 Kč

s příjmy stanovenými rozpočtem

17.298,916.630,--Kč

jeví se náležitost příjmová vyšší o

4.594,907.267,32 Kč.

   

V této náležitosti příjmové jest však započtena úhrada nepreliminovaných výdajů

 

z výtěžku úvěrních operací podle zvláštních zákonných ustanovení v částce

1.168,333.441,63 Kč

takže příjmy na rozpočet jsou ve skutečnosti vyšší o

3.426,573.825,69 Kč


 

Nižší výdaje oproti rozpočtu vykazují zejména:

Kap. 6. Příděly zemím, kap. 7. Státní dluh, kap. 8. Pense, kap. 9. Předsednictvo ministerské rady, kap. 13. Ministerstvo školství a národní osvěty, kap. 18. Ministerstvo zemědělství, kap. 21. Ministerstvo sociální péče a kap. 26. Úřad pro zahraniční obchod.

Vyšší výdaje než rozpočtené vykazují zejména:

Kap. 10. Ministerstvo zahraničních věcí, kap. 14. Ministerstvo financí, kap. 17. Ministerstvo železnic, kap. 20. Ministerstvo veřejných prací a kap. 24. Opatření přechodné doby poválečné.

Proti výsledkům roku 1920 jest náležitost státních výdajů vyšší o 4.625,744.820,84 Kč. tj. o 33% a náležitost státních příjmů vyšší o 7.636,060.623,77 Kč, tj. o 53%.

Státní výdaje v roce 1921 se zvýšily v značnější míře proti výdajům roku předešlého při odvětví:

kapitola

3.

Národní Shromáždění

z

16 mil. na

40 mil.

kapitola

6.

Příděly zemím

z

171 mil. na

317 mil.

kapitola

7.

Státní dluh

z

398 mil. na

577 mil.

kapitola

9.

Předsednictvo ministerské rady

z

46 mil. na

126 mil.

kapitola

10.

Min. zahraničních věcí

z

64 mil. na

222 mil.

kapitola

12.

Ministerstvo vnitra

ze

197 mil. na

601 mil.

kapitola

13.

Ministerstvo školství a nár. osvěty

z

273 mil. na

710 mil.

kapitola

14.

Ministerstvo financí

z

1319 mil. na

2308 mil.

kapitola

16.

Ministerstvo pošt a telegrafů

z

449 mil. na

1022 mil.

kapitola

17.

Ministerstvo železnic

z

3700 mil. na

5634 mil.

kapitola

18.

Ministerstvo zemědělství

ze

148 mil. na

285 mil.

kapitola

19.

Ministerstvo spravedlnosti

ze

115 mil. na

344 mil.

kapitola

20.

Ministerstvo veřejných prací

z

749 mil. na

1178 mil.

kapitola

21.

Ministerstvo sociální péče

z

260 mil. na

389 mil.

kapitola

23.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví

ze

48 mil. na

93 mil.

kapitola

26.

Úřad pro zahraniční obchod

ze

17 mil. na

56 mil.

       

U kap. 24. Opatření přechodné doby poválečné jeví se snížení výdajů

z

3170 mil. na

677 mil.


 

které bylo způsobeno zejména převodem mimořádných přídavky drahotních na jednotlivé resortní kapitoly.

Vyšších příjmů oproti rozpočtu docílilo se zejména:

u kap. 8. Pense, u kap. 10. Ministerstvo zahraničních věcí, u kap. 11. Ministerstvo Národní obrany, u kap. 13. Ministerstvo školství a národní osvěty, u kap. 14. Ministerstvo financí (přímé daně o 529 milionů, cla o 72 milionu, spotřební daně o 263 milionů, poplatky s daněmi dopravními a daní z obratu o 835 milionů, úhrnem o 1.699 milionů), u kap. 15. Ministerstvo obchodu, u kap. 16. Ministerstvo pošt a telegrafů, u kap. 17. Ministerstvo železnic (tyto vyšší příjmy byly však spotřebovány vyššími výdaji), u kap. 21. Ministerstvo sociální péče, u kap. 23. Ministerstvo zdravotnictví, u kap. 24. Opatření přechodné doby poválečné (přeplatkový fond cukerní komise 1.598 milionu), u kap. 26. Úřad pro zahraniční obchod.

Nižší příjmy proti rozpočtu vykazují zejména:

kap. 9. Předsednictvo ministerské rady, kap. 18. Ministerstvo zemědělství, kap. 20. Ministerstvo veřejných prací.

Státní příjmy proti roku 1920 se zvýšily při odvětvích:

kap.

8.

Pense

z

30 mil. na

47 mil.

   

(pensijní příspěvky státních zaměstnanců)

     

kap.

9.

Předsednictvo ministerské rady

z

36 mil. na

67 mil.

   

tisk. odbor

z

1 mil. na

3 mil.

 
   

Statistický úřad

z

9 mil. na

22 mil.

 
   

Státní tiskárny

z

19 mil. na

23 mil.

 
   

Úřední noviny

z

3 mil. na

4 mil.

 
   

Pozemkový úřad

z

3 mil. na

14 mil.

 

kap.

10.

Ministerstvo zahraničních věcí

z

18 mil. na

51 mil.

   

(konsulární poplatky)

     

kap.

11.

Ministerstvo Národní obrany

ze

128 mil. na

189 mil.

   

(Státní zbrojovka, vyřazený materiál a prodej prachu)

     

kap.

13.

Ministerstvo školství a nár. osvěty

z

12 mil. na

23 mil.

   

(školné a příspěvky)

     

kap.

14.

Ministerstvo financí

z

7665 mil. na

12.400 mil.

   

v tom:

       
   

přímé daně

z

1350 mil. na

2089 mil.

 
   

cla

z

422 mil. na

828 mil.

 
   

spotřební daně

z

1885 mil. na

2748 mil.

 
   

poplatky

z

1562 mil. na

3036 mil.

 
   

(v tom vzestup daně z obratu o 909 mil.)

     
   

monopoly

z

1315 mil. na

2061 mil.

 
   

pokladní správa

z

320 mil. na

448 mil.

 

kap.

16.

Ministerstvo pošt a telegrafů

z

532 mil. na

832 mil.

   

(v tom poštovní šekový úřad z 43 mil. na 106 mil.)

     

kap.

17.

Ministerstvo železnic

z

3274 mil. na

5072 mil.

kap.

20.

Ministerstvo veřejných prací

z

54.4 mil. na

803 mil.

   

(v tom státní báňské závody z 430 mil. na 542 mil.)

     

kap.

21.

Ministerstvo sociální péče

z

6 mil. na

83 mil.

   

(předepsané náhrady stavebních podpor)

     

kap.

24.

Opatření přechodné doby poválečné

z

1688 mil. na

1861 mil.

   

(v tom předplatkový fond cukerní komise z 1296 mil. na 1098 mil.)

     

kap.

26.

Úřad pro zahraniční obchod

z

173 mil. na

269 mil.

   

(v roce 1920 byl úřad jen 4 měsíce v činnosti).

     

 

Státní investice.

V důsledku ustanovení čl. X. finančního zákona vykázal nejvyšší účetní kontrolní úřad investiční výdaje a příjmy ve zvláštním oddílu závěrečného účtu (část 6 a 7).

Státní investice -,jak svrchu uvedeno - stanovené úhrnnou částkou .863,502.691 Kč měly býti provedeny podle čl. IX. ve spojení s článkem IV. finančního zákona jen potud, pokud bylo možno je hraditi prostředky získanými půjčkou. V roce 1921 nedošlo však k uzavření všech předpokládaných úvěrních operací nepříznivý stav peněžního trhu v zájmu hospodárnosti státu nepřipouštěl, aby půjčka v cizině byla kontrahována a z téhož důvodu nebylo ani naděje, že by vnitřní půjčka k tomu účelu se setkala s úspěchem. Proto bylo použito prostředků uvolněných ministerstvem financí z pokladních hotovostí na nutné investice, v prvé řadě na dokončení staveb již započatých a na výplatu likvidních pohledávek stavitelů, resp. podnikatelů staveb; na nové stavby, koupě realit a jiné investice bylo použito těchto prostředků tehdy, jestliže odkladem by byla mohla vzniknouti státní správě škoda anebo ujíti jí nenahraditelný zisk. Tyto prostředky byly však poskytnuty toliko zálohou za budoucí refundaci z výnosu investičních půjček.

Výsledek hospodaření investičního v roce 1921 byl tento:

celkem bylo na nákladech investičních vyplaceno

1.775,293.59408 Kč

na příjmech bylo dosaženo celkem

246.93099 Kč,

takže vznikl nekrytý výdaj

1.775,046.663,09 Kč

   

Tento nekrytý výdaj byl uhrazen výnosem půjček uzavřených ve smyslu

 

čl. IX., případně XIII. finančního zákona pro rok 1921 v částce

769,996.450,36 Kč

zbytek per

1.005,050.212,73 Kč


 

bylo třeba uhraditi z volných pokladních hotovostí, jež se doplnily přebytkem hospodářství na rozpočet a nespotřebovanými výtěžky ostatních úvěrních operací. (Viz účiny mimo rozpočet, oddíl D)

Z úhrnných investičních výdajů a příjmů vypadá na:

I. Min. pošt a telegrafů a min. železnic (oddíl C a D)

potřeba

1.521,609.589,81 Kč,

 

vlastní příjem

13.072,20 Kč,

 

vyšší potřeba

 

1.521,596.517,61 Kč


 

byla uhrazena:

výnosem dopravní půjčky podle zák. ze dne 18. března 1921, čís. 126 Sb. z. a n.

 

488,813.450,-- Kč


 

a výnosem úvěrních operací podle čl. XIII. fin. zákona ze dne 17. prosince 1920, čís. 682 Sb. z. a n.

 

277,685.000,36 Kč

766,498.450,36 Kč

 

zbytek

   

755,098.067,25 Kč

byl kryt zálohou z pokladních hotovostí.

 

 

II. Ministerstvo zemědělství (oddíl E)

potřeba

4,713.570,25 Kč

 

vlastní příjem

233.858,79 Kč

 

vyšší potřeba

 

4,479.711,46 Kč


 

byla uhrazena:

výnosem elektrisační půjčky podle čl. IX. fin. zákona ze dne 17. prosince 1920, čís. 682 Sb. z. a n.

   

3,498.000,-- Kč

 

zbytek

   

981.711,46 Kč

byl kryt zálohou z pokladních hotovostí.

 

 

III. Předsednictvo ministerské rady, min. financí a min. veřejných prací (oddíly A, B a F)

potřeba

   

248,970.434,02 Kč

byla celá kryta zálohou z pokladních hotovostí.

     

 

Úvěrů investičního rozpočtu nebylo plnou měrou použito. Příznivý takto výsledek u jednotlivých úvěrů vysvětluje se zmíněnou již okolností, že nebyly provedeny potřebné úvěrní operace a že tudíž nebylo finančním zákonem předpokládaných peněžních prostředků na investiční výdaje. Mimo to mnohé novostavby, jež nebylo možno odložiti a jejichž náklady měly býti zálohově hrazeny z pokladních hotovostí, byly povoleny až na sklonku roku, tedy mimo příhodnou stavební dobu, nemohlo proto s jich stavbou býti započato a nedošlo tudíž u nich k žádným stavebním výdajům v roce 1921. Nespotřebované úvěry nelze tedy pokládati za úspory, vzniklé jinou administrativní disposicí nebo levnějším provedením investicí, nýbrž jde nejčastěji o pouhý odklad výdaje.

Jako důvody překročení úvěrů investičních možno uvésti, že v době sestavování rozpočtu nebyly v mnohých případech ještě vypracovány projekty a rozpočty, dále třeba uvážiti, že náklad na koupě stavebních pozemků, budov a na jiné investice jest závislý na smluvních podmínkách a nelze jej proto napřed přesně určiti a konečně, že v době stálého kolísání cen jest nemožno stanoviti přesně náklad pro stavební projekty do budoucna, protože vývojem poměrů i nejlépe propracovaná kalkulace podléhá změnám.

Průběhem roku nastaly úchylky od původního rozpočtu též v tom směru, že byly prováděny stavby, koupě a jiné investice, na něž v rozpočtu nebylo pamatováno; náklad na tyto investice jest vykázán v závěrečném účtu na zvláštních položkách, jejichž znění samo již označuje účel výdaje. Tyto úchylky jsou vysvětlitelny neustálenými poměry a vznikem nových nutných potřeb, jež nebylo lze předvídati. U těchto nepreliminovaných položek jest rovněž poznamenána úhradová položka, pokud řízení podle § 7. zákona ze dne 20. března 1919, čís. 175 Sb. z. a n. bylo provedeno. Tam, kde řízení dle citovaného § 7. nebylo vůbec anebo jen z části provedeno, jest to vyjádřeno poznámkou, že úhrada byla nalezena v celkových úsporách rozpočtu státních investic.

Účiny mimo rozpočet.

Pojem účinů mimo rozpočet jest vysvětlen v úvodu k závěrečnému účtu za rok 1919

V tomto účtě se vykazují v příjmu jako první skupina výtěžek docílený v roce 1921

ze IV. státní půjčky, losové půjčky a pokladničních poukázek, úhrnem

1.936,941.612,87 Kč


 

dále výtěžky půjček uzavřených většinou již v letech předchozích

v cizině na opatření potravin a vojenských potřeb, celkem

3.103,682.462.06 Kč

jakož i výtěžek půjček investičních v částce

769,996.450,36 Kč


 

Jako druhá skupina jest zařazen ryzí výsledek hospodaření kmenovým jměním fondů, a jako třetí skupina náhrady záloh, vyplacených z volných pokladních hotovostí.

Jako výdaje z volných pokladních hotovostí se vykazují zálohy na výplatu zadržených vkladů na účet dávky z majetku, ryzí výdaje fondů pensijních na Slovensku a Podkarpatské Rusi,

zálohou vyplacený náklad na zvýšené platy učitelské úhrnem

922,954.208,21 Kč,

záloha na splátku francouzského úvěru

2,553.134,28 Kč

a zálohy vyplacené Ústřední státní pokladnou Státnímu obilnímu ústavu v Praze v částce

2.527,698.864,21 Kč.

   

Z výnosu úvěrních operací se spotřebovalo na částečné splacení půjček

431,012.417,07 Kč


 

konečně se vykazují ve výdaji jako zálohy hodnoty na úvěr opatřených potravin, které byly odevzdány

finanční správě Ruských legií a Státním ústavům obilnímu a tukovému

2.458,751.916,12 Kč


 

Z výtěžku úvěrních operací a z volných pokladních hotovostí, pokud celá potřeba nebyla hrazena výnosem úvěrních operací, se vyrovnaly

v účtu za rok 1921 výdaje nad rozpočet, povolené zvláštními zákony v částce

1.168,33.441,63 Kč


 

která jest vykázána v příjmech na rozpočet při kap. 14., tit. 5., § 13.

Pokladniční správa. Tohoto vyúčtování jest třeba, aby výdaje, které z důvodů přehlednosti se vykazují u příslušných položek státního rozpočtu a pro které jest určena zvláštní mimorozpočtová úhrada, neměly vlivu na hospodaření na rozpočet.

V oddílu "D" se vykazují prostředky, kterých se použilo

na úhradu potřeby státních investic, vlastními příjmy nekryté, v částce

1.775,046.663,09 Kč.


 

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP