Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.

na osnovu zákona o zajištění stavebních pohledávek.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:

Zákon

ze dne............ 1924.

jímž se zajišťují stavební pohledávky.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Stavební pohledávky u novostaveb a přestaveb se zajišťují podle ustanovení tohoto zákona.

Za novostavbu podle tohoto zákona jest pokládati stavbu, byl-li onen pozemek přece úředním povolením ke stavbě nezastavěn anebo byly-li na něm vystavěny jen vedlejší stavby, které pro zřízení nové obytné budovy nemalí všeobecně významu.

Přestavba podle tohoto zákona jest stavba vybudou a na místě staveb jíž stojících, nikoliv pouze podřadného rázu (2), byt se i k novým stavbám už do také základů nebo sklepních zdí dřívější budovy a to zcela nebo z částí.

§ 2.

Za stavební pohledávky jest pokládati:

1. Peněžní pohledávku živnostníků, kteří pracovali o zbudování stavby, za práci, kterou vykonali pro stavbu vedle věcí, které k tomu dodali, dále úředně oprávněných soukromých techniků za jejích činnost při stavbě a jejich výdaje učiněné na stavbu. Pro stavitele platí toto ustanovení, jestliže při provádění stavby nepoužívají jiných majetníků živnosti.

2. Peněžní pohledávky, které náležejí stavitelům obstarávajícím provádění stavby, k němuž si přibrali jiné majetníky živností a jiným podnikatelům stavby nebo jednotlivých její částí jako náhrada za jejich námahu v této věcí nebo které vznikly tím, že umořovali pohledávky druhu uvedeného pod č. 1.

Rozdílu nečiní, zda se nároky na pohledávky uvedené pod č. 1 a 2 zakládají na právním poměru k majetníku pozemku, či vznikly-li proti jiným osobám.

3, Peněžní pohledávky zapsané v pozemkových knihách po poznámce stavebního povolení (§ 4) a před poznámkou užívacího povolení (7) výslovně jako hypotéky stavebního úvěru, jestliže stavební věřitel odevzdal valutu půjčky peněžnímu stavebnímu úřadu, zřízenému podle § 6 a jestliže je tento vyplatil. Úroky z tito valuty půjčky až do výše 1 nad zákonitou úrokovou míru náležejí rovněž ke stavebním pohledávkám.

§ 3.

Stavební povolení k novostavbě nebo přestavbě, jakmile nabylo právní účinnosti, budiž bez prodlení oznámeno stavebním úřadem knihovnímu soudu. Při čem budiž uvedeno katastrální označení a vložka oněch nemovitostí v pozemkových knihách a odevzdán znalecký posudek, jde-li o novostavbu nebo stavbu obytné budovy podle tohoto zákona.

§ 4.

Knihovní soud, shledá-li, že jde o zřízení novostavby nebo přestavby určené k bytovým účelům, poznamená stavební povolení u příslušného knihovního tělesa (záznam stavby), při čemž musí býlí vyznačeno, jde-li o novostavbu nebo přestavbu. Je-li nemovitost věnována na stavbu jen částí knihovního tělesa, budiž odepsána a zapsána do vlastní vložky; je-li třeba k tanuto knihovnímu rozdělení pozemku geometrického polámu, budiž opatřen na náklad knihovního vlastníka.

Odvolání podaná proti záznamu stavby buďtež poznamenána v pozemkových knihách.

Shledá-li knihovní soud, že nelze naříditi zapsání záznamu stavby, nařídí, aby do pozemkových knih byla zapsána poznámka zamítavého usnesení.

Knihovní soud, jde-li o novostavbu a jsou-li na nemovitost před záznamem stavby vložena břemena, jakmile záznam stavby nabyti právní účinnosti, zjistí cenu stavebního místa přibrav si k tomu potřebné znalce. K tomu buďtež pozvání vedle vlastníka nemovitostí všichni, jejichž knihovní práva na oné nemovitosti váznou, aby hájí-li svého zájmu.

Útraty spojené se zjištěním ceny hradí vlastník.

Cena zjištěná s právní účinností se vyznačí v pozemkových knihách.

Nedojde-li ke zjištění ceny staveniště podle odst. 4, oznámí soud stavebnímu úřadu, že se zjištění ceny nekonalo, v opačném případě však, že byly zapraveny útratu spojené se zjištěním ceny. Teprve poté lze započíti se stavbou.

§ 5.

Všem stavebním pohledávkám se poskytuje zástavní práv o na nemovitost; pořadím záznamu stavby (§ 4).

V poměru stavebních pohledávek mezi sebou, mají peněžní hypotéky na stavbu (§ 2, č. 3) přednost před ostatními stavebními pohledávkami.

Je-li několik hypoték stavebního úvěru, určí se jejich pořadí mezi sebou podle pořadí, jak jsou zapsány do pozemkových knih.

Byla-li postavena novostavba podle obsahu záznamu stavby, stavební věřitelé, dojde-li k nucené dražbě nemovitosti, mají stran části největší nabídky, která přesah je cenu staveniště (§ 4, odst. 6) přednost také před oprávněnými osobami, zapsanými před záznamem stavby.

Prodejem nemovitostí z volné ruky, k němuž došlo po zápisu záznamu stavby, zůstává uplatňování stavebních pohledávek nedotčeno.

§ 6.

Použije-li vlastník pozemku stavebního úvěru, musí věřitel stavebního úvěru, aby se mu dostalo výhod přiznaných tímto zákonem, odevzdati valutu půjčky peněžnímu stavebnímu úřadu.

Peněžnímu stavebnímu úřadu přísluší způsobem označeným v § 2, č. 1 a 2 zajistiti použití půjčené valuty na zapravení stavebních pohledávek.

Peněžní stavební úřad smí zapraviti stavební pohledávku jen tehdy, je-li doložena dokladem, opatřena visem stavebníka nebo jeho zástupce a když se úřad pečlivým zkoumáním dokladu a vhodnými zprávami, je-li toho třeba ohledáním přesvědčil o trvání a splatností pohledávky.

Bylo-li přihlášeno k zaplacení několik stavebních pohledávek a peníze které jsou v té době k použití pro onu stavbu, nepostačují k jejích úplnému zaplacení, zaplatí se na všechny pohledávky poměrné splátky.

Peněžní stavební úřad jest povinen vésti řádné účty o penězích na stavbu, které přijal a které zaplatil.

Zřizovati peněžní stavební úřad jest věcí příslušené obce. Obec však může zříditi peněžní stavební úřad jen tehdy, převezme-li pravoplatně ručení, že peněžní stavební úřad bude hospodařiti podle své povinnosti, zvláště za řádné uschování peněz na stavbu jemu odvedených a za je jich náležité použití podle platných zákonu.

Podrobnější předpisy o hospodařeni peněžního stavebního úřadu budou ustanoveny stanovami, které podléhají schválení ministra spravedlnosti, obchodu, průmyslu a živností a vnitra.

§ 7.

Stavební úřad bez prodlení oznámí knihovnímu soudu úřední stavební povolení k používání vystavěné obytné budovy.

Udělí-li se užívací povolení pro jednotlivé částí obytné budovy v různých dobách jest podati knihovnímu soudu zprávu teprve při posledním užívacím povolení.

Knihovní soud poznamená užívací povolení v pozemkových knihách.

§ 8.

Během tří měsíců po dojití této zprávy ke knihovnímu soudu jest přihlásiti k likvidací všechny nezapravené stavební pohledávky s udáním lhůty jejich splatnosti a to písemně u knihovního soudu nebo ústně do zápisu.

Každá přihláška nechť obsahuje pokud možno přesný seznam vykonaných prací označením objednavatele a udáním ceny jednotlivých výkonů a obdržených splátek. K přihlášce buďtež přiloženy listiny v originále nebo opise osvědčující nárok.

Navrácení v předešlý stav pro zmeškání přihlašovací lhůty jest nepřípustné.

§ 9.

Zároveň s knihovní poznámkou užívacího povolení knihovní soud ve vyhlášce, kterou jest vyvěsiti na stavbě na nápadném místě, poučí stavební věřitele o povinností přihlásiti své stavební pohledávky podle §§ 2, 5, poslední odstavec a 8, Ve vyhlášce budiž kalendářně uveden poslední den přihlašovací lhůty.

§ 10.

Přihlášky podané sice včas, které však byly shledány vhodnými, knihovní soud stranám vrátí vyznačiv formální chyby a naloživ jim, aby přihlášku po napraveni formálních chyb podaly opět nejpozději posledního dne zákonité přihlašovací lhůty, jinak že se k ním v dalším řízení nebude přihlížeti.

Přihlášky, které byly podány nebo znovu podány po uplynutí zákonité lhůty, jest odmítnouti jalo opožděné.

§ 11.

Ze všech přihlášek jest ihned poté, kdy dojdou ke knihovnímu soudu, sestavili přehled. Každý může do něho nahlédnouti a na vlastní útraty si opatřiti opisy a výtahy.

§ 12.

Jestliže během určené lhůty (§ 9) nebyly přihlášeny žádné stavební pohledávky nebo podané přihlášky byly vesměs odvolány, knihovní soud jest z úřední moci povinen vymazati záznam stavby, poznámku ceny stavebního místa a poznámku užívacího povolení.

Vlastníkovi pozemku jest na jeho žádost vydati stavební peníze uložené u peněžního stavebního Úřadu pro příslušnou stavbu.

Hypotéky stavebního úvěru zůstávají jako zástavní správa na pohledávky z úvěru poskytnutého podle § 14, odst. 2 všeobecného knihovního zákona podle svého pořadí založeného zápisem (§ 29 všeobecného knihovního zákona) nedotčeny.

§ 13.

Byly-li přihlášky stavebních pohledávek podány včas, knihovní soud určí po vplynutí lhůty státní u knihovního soudu jako soudu stavebního k ústnímu přelíčení o trvání a splatnosti přihlášených pohledávek. K němu jest pozvati všechny přihlášené věřitele, vlastníka nemovitostí a změnil-li se vlastník během stavby, také jeho právní předchůdce, dále stavebního podnikatele řídícího stavbu, objednavatele práce a peněžní stavební úřad podle předpisů o dodávání žaloby.

§ 14.

Stavební soud se skládá ze soudce knihovního soudu jako předsedy a 4 přísedících.

Z těchto dva jmenuje ministr spravedlnosti z členů společenstev stavebních živností, jednoho z majetníků domů a jednoho z architektů na dobu tří let; opětné jmenování není vyloučeno.

Týmž způsobem jest jmenováno pro přísedící stavebního soudu 8 nebo 12 náhradníků.

Úřad přísedících a náhradníků stavebního soudu jest úřad čestný. Způsobilí jsou k němu jen muži zachovalí, zvláště důvěry hodní a ve věci zběhlí odborníci, kteří dokonalí 30. rok věku a nejsou zákonem nebo soudním nařízením (opatřením) omezení v vžívání svých občanských práv nebo nakládání svým majetkem.

Přísedící a náhradnicí stavebního soudu vykonají před nastoupením svého úřadu pod přísahou slib, že budou svůj úřad vykonávati svědomitě a nestranně. Tento slib přijímá přednosta knihovního soudu při opětném jmenování stačí odkázati na slib již dříve vykonaný.

Stran postavení přísedících a náhradníků stavebního soudu platí obdobně předpisy § 21, odst. 2 zákona o organisaci soudní ze dne 27. listopadu 1896, č. 217 ř. z.

Podrobnější organisační předpisy se vyhrazují nařízení.

§ 15.

Při přelíčení podporuje stavební soud sjednání dohody stran pokud možno po dobrém, ostatně však postupuje podle zásad řízení sporného.

K přihláškám stran, které se nedostavily, jest přihlížeti jen, jsou-li nepopíratelné.

Navrácení v předešlý stav pro zmeškání stání jest nepřípustné.

16.

Při přelíčení se projedná závazek k placení stavebních pohledávek druhu, označeného v § 2, č. 1 a 2; při pohledávkách stavebního úvěru (§ 2, č. 3) k projednání platebního závazku nedojde.

Jestliže se stran přihlášené pohledávky všichni zúčastnění dohodnou, má to účinek soudního vyrovnání.

Jestliže se naproti tomu zcela nebo z části popírá trvání nebo splatnost přihlášené pohledávky nebo povinnost zaplatiti a nedojde v té věci k dohodě, rozhodne stavební soud rozsudkem na základě průvodních prostředků podaných stranami a výsledků konaných šetření, je-li toho třeba, po výslechu znalců a ohledání.

Bude-li uloženo platiti, budiž ustanovena lhůta 14 dnů.

§ 17.

Přesahuje-li přihlášená stavební pohledávka obvyklou cenu vykonané práce o více než pětinu, může nejen vlastník pozemku, nýbrž i každý jiný účastník žádati, aby byla zmenšena na obvyklou mzdu nebo cenu avšak bez újmy vyšší odměny za výkony, které byly vykonány s potížemi, jakož i za výkony zvláštní povahy. Zakládá-li se však výše pohledávky na dohodě, toto právo druhé smluvní straně nepřísluší.

§ 18.

V nálezu stavebního soudu jest zároveň rozhodnouti o náhradě soudních útrat podle těchto předpisů:

Výdaje spojené s podáním přihlášek, dále útraty spojené s účastí stran a jejich zástupců při přelíčení a dodací útraty postihují příslušné strany.

Jiné výdaje spojené s přelíčením hradí stavebník. Byla-li však přihláška zcela nebo z částí uznána za neodůvodněnou, nebo větší výdaje byly zaviněny neodůvodněným přednesením věci spřed soudem, příslušné útraty přelíčení hradí onen věřitel.

§ 19.

Proti nálezům stavebního soudu jsou opravné prostředky nepřípustné.

§ 20.

Na základě zjištění stavebních pohledávek nařídí knihovní soud po uplynutí 14 dní z úřední moci knihovní provedení tímto způsobem:

Při hypotékách stavebního úvěru jest zapsati, jaká částka byla z toho zjištěna jako stavební pohledávka.

Pro jiné stavební pohledávky, jestliže snad nebylo prokázáno, že byly mezitím zaplaceny, jest vložiti zástavní právo na nemovitost, při čemž jest každou stavební pohledávku výslovně označiti jako stavební pohledávku.

Pří tom musí býti vyznačeno pořadí příslušející jednotlivým stavebním pohledávkám podle § 5, odst. 1-3 a týká-li se stavební záznam novostavby, jejich přednost stran dílu nejvyšší nabídky přesahující cenu staveniště před pohledávkami (§ 5, odst. 4) zapsanými před záznamem stavby. Zároveň jest vymazati záznam stavby a poznámku užívacího povolení.

Opisy potřebné pro sbírku listin, jest zhotoviti z úřední povinností.

§ 21.

Zaniklo-li stavební povolení před počátkem stavby, oznámí to stavební úřad neprodleně knihovnímu soudu.

Soud nařídí výmaz záznamu stavby a poznámky ceny staveniště.

Majetníkovi pozemku jest vydati na jeho žádost stavební peníze složené na onu stavbu u peněžního stavebního úřadu.

Stran zapsaných hypoték stavebního úvěru platí ustanovení § 12, odst. 3.

§ 22.

Stavební úřad rovněž neprodleně oznámí knihovnímu soudu, jestliže se po zahájení stavby od pokračování v ní vpustilo nebo stavební povolení bylo pravoplatně prohlášeno za právně neúčinné.

Knihovní soud poznamená tuto zprávu v pozemkových knihách. Od doby, kdy došla zpráva, počíná se lhůta určená v § 8 k přihlášce stavebních pohledávek a koná se další řízení k zabezpečení stavebních pohledávek podle §§ 8-19.

§ 23.

Pokud se v tomto zákoně nenařizuje nic jiného, jest se říditi při řízení, jež upravuje, zásadami nesporného řízení.

Zvláště pokud jde o odporování soudním usnesením, platí předpisy §§ 9-11, dále 14 a 15 císařského patentu ze dne 9. srpna 1854, č. 208 ř. z. Avšak proti rozhodnutí II. stolice, jímž se potvrzuje rozhodnutí instance nižší, není dalšího opravného prostředku.

Má-li zakročiti jako knihovní soud soud sborový, obstará věci přikázané v tomto zákoně knihovnímu soudu člen sborového soudu jako samosoudce.

Co se týká vyrozumění o knihovních spisech, platí předpisy všeobecného knihovního zákona.

Proti knihovním výměrům vydaným podle tohoto zákona jest přípustné jako opravný prostředek jedině odvolání do 14 dnů po doručení.

§ 24.

Věci uložené tímto zákonem soudům jest projednávati jako věci feriální.

§ 25.

Se zahájením nucené dražby nemovitosti, při níž jest zapsán záznam stavby, přísluší provésti řízení vpravené v §§ 823 nebo v něm pokračovati exekučnímu soudu. Knihovnímu soudu se vyhrazuje provésti pouze příslušné knihovní zápisy. Spisy a rozhodnutí knihovního soudu a stavebního soudu, které byly vydány před zahájením nucené dražby, zůstávají v platnosti v řízení přeš soudem exekučním.

Jako předseda stavebního soudu nastupuje po zahájení nucené dražby na místo knihovního soudce soudce exekuční.

§ 26.

Pří zahájení nucené dražby, bylo-li jíž vydáno vyzvání k přihlášce stavebních pohledávek (§ 9), knihovní soud odstoupí příslušené spisy s přihláškami, které byly u něho podány, ihned exekučnímu soudu. Rovněž jest neprodleně zaslati exekučnímu soudu přihlášky, které by došly knihovního soudu později.

Nebylo-li při zahájení exekučního řízení svrchu zamýšlené vyzvání ještě vydáno, je-li dražba povolena nebo žádá-li se o provedení povolené dražby, exekuční soud vyhlásí příslušnou vyhlášku podle § 9, Poslední den přihlašovací lhůty jest vyznačiti na stavbě podle dne, kdy byla vyhláška vyvěšena; exekuční soud jest vyznačiti jako přihlašovací úřad. Lhůtu dražby jest určiti tak, aby mezí vyvěšením vyhlášky a lhůtou dražby uplynula doba aspoň 3 měsíců.

Do vplynutí přihlašovací lhůty jest na staveništi vyvěsiti na nápadném místě také vyhotovení všech usnesení vydaných v dražebním řízení, jež dodati zapsaným hypotekárním věřitelům jest předepsáno zákonem. Mimo to jest dodati vyhotovení dražebního ediktu oněm stavebním věřitelům, kteří podali přihlášky; dále jest pozvati tyto věřitele k přelíčení o rozdělení nejvyšší nabídky.

Ustanovení § 171, odst. 2 exekučního vádu stran stavebních věřitelů kategorií zmíněných v § 2, č. 1 a 2 neplatí.

Při odhadu nemovitosti jest stavební náklad dosud vzrostlý zjistiti zvláště. Tento stavební náklad při prozatímním zjištění stavu břemen představuje tím stavebních pohledávek zajištěných zástavním právem. Jejich výší oznámí soudce při dražebním roku.

§ 27

Výhod přiznaných tímto zákonem stavebním pohledávkám nelze se napřed účinně zříci.

§ 28.

Předpisy tohoto zákona zůstává nedotčeno jinaké uplatňování nároků stavebních věřitelů, o jejíchž zajištění nečiní zákon opatření, nebo které nebyly podrobeny řízení, v něm upraveném.

Týká se to zvláště případných nároků na úroky ze stavebních pohledávek označených v § 2, č. 1 a 2 a nároků stavebních věřitelů, opomenuli-li podati včas přihlášku.

§ 29.

Peníze na stavbu uložené u peněžního stavebního úřadu jsou úplně vyňaty ze zástavy a exekuce.

§ 30.

Obec, která zřídí peněžní stavební úřad (§ 6), má vůči vlastníkovi pozemku nárok nepřiměřenou náhradu za úřadování obstarávané peněžním stavebním úřadem podle sazby určené stanovami, která podléhá schválení ministrů spravedlností, obchodu, průmyslu a živností a vnitra. Náhrada nesmí přesahovati 1 peněz odvedených peněžnímu stavebnímu úřadu.

K vymáhání tohoto poplatku jest přípustna politická nebo soudní exekuce; mimo to přísluší obci k zajištění poplatků retenční právo k penězům, které má k volnému použití peněžní stavební úřad.

§ 31.

Dojde-li k exekuci na nemovitost, vzhledem ke které poplatek povstal, pokud nevázne nezaplacen přes 3 léta, dojde naň v pořadí stavebního záznamu před stavebními pohledávkami.

Ustanovení tohoto zákona platí obdobně v územích, kde jsou ukládací knihy.

§ 32.

Nařízením ministrů spravedlností, obchodu, průmyslu a živností a vnitra po slyšení příslušné obchodní a živnostenské komory, společenstevních svazů a zemských výborů bude určeno, v kterých obcích a částech obcí tento zákon m platiti.

Předpokladem pro použití tohoto zákona jest, že zřízení peněžního stavebního úřadu, ustanoveného v § 6,;bude zajištěno tím, že obec převezme ručení a budou předloženy vhodné stanovy pro zamýšlený úřad.

Nařízení budiž po slyšení úřadů vyznačených v 1, odstavci zrušeno, jakmile není v onom místě třeba používati více tohoto zákona nebo se obec usnesla na zrušení peněžního stavebního úřadu.

§ 33.

Stavby státu, zemí a obcí a veřejných fondů jimi spravovaných, dále stavby na železničních pozemcích železnic sloužících veřejné dopravě, jsou vyňaty z předpisů tohoto zákona.

§ 34.

Provedením tohoto zákona se pověřují ministři spravedlnosti, vnitra a obchodu, průmyslu a živností.

Odůvodnění:

Již dlouhá léta se zabývá veřejnost a veškeří stavební řemeslníci opatřením účinné ochrany stavebních pohledávek.

Takovýto zákon mají jíž v severní Americe přes 60 let a v Německu od r. 1909.

V zákonech o námořské a vnitrozemské plavbě jest jíž ustanovena jistota stavebně právních pohledávek pro vnitrozemské lodí a lodi mořské a toto zákonem ustanovené ručení se výborně osvědčilo.

Několikráte žádaly živnostenské jednoty a stavovské svazy, aby v nynější stavební nouzi byl konečně ve smyslu racionelního podporování stavby vypracován návrh zákona, jímž by stavebním řemeslníkům a stavebním dělníkům byly zajištěny pohledávky vzniklé z jejich prací a dodávek a novostavby a přestavby.

Nynější nejistota stavebně živnostenských dodávek stavebních řemeslníků po stránce finanční a nedostávající se zajištění stavebně právních pohledávek řemeslníků v přímém styku s peněžními ústavy poskytujícími stavební kapitál bránila dosud podstatně každé možností stavěti.

Dodávky stavebních řemeslníků jsou do dnešního dne úplně bez ochrany, to jest; Nyní nemáme zákonného zajištění stavebně právních pohledávek jako v jiných zemích.

Jaké následky má tento nynější nezdravý hospodářský stav?. Dejme tomu, že by se stavěl dům (tříposchoďový) za 700.000 Kč. Dílčí práce stavebních řemeslníků dělí se takto:

Hlavní překážkou stavební činnosti vyhovující potřebě byl dosud vládnoucí nedostatek kapitálu. Odpor peněžních ústavů, aby samy daly své peníze k volnému použití stavebníkům, záležel v tom, že dosud jediným příjemcem úvěru byl stavební podnikatel.

Kdyby byly bývaly stavebně právní pohledávky za všechny práce stavebních řemeslníků zákonitě zajištěny, pak by úvěr pro stavební činnost nebyl býval odevzdáván jedině jednotlivému místu.

Každá jednotlivá malá banka byla by bývala mohla své půjčky, která chce poskytnouti stavebním řemeslníkům, zajistiti si zákonem pro ztráty.

Veškerá činnost stavebních řemeslníků byla by tak po každé stránce zajištěna. Dnes se banky a peněžní ústavy zdráhají dáti peníze na stavební činnost, poněvadž risiko pro příjemce peněz ve stavební činnosti jest příliš vysoké.

Stav soukromé stavby bytů přes všechny oprávněné naděje jest dosud velmi platný. Počátek úspěšné soukromé stavební činnosti úplně selhal, neboť se v tomto roce očekávala daleko větší stavební činnost.

S příchodem jara se jinak před válkou začínala pravidelně stavební činnost. Od vypuknutí války jest tomu však jinak, a jest velmi silně třeba stavby soukromých bytů, veškerý peněžní trh pro stavby vázne.

Stavba soukromých obydlí trpí nejistotou financování. Nedostává se zajištění živnostenských pohledávek.

Tohoto jara spoléhaly široké vrstvy na oživení stavební činností. Zvláště tisíce mladých manželů, kteří pro nedostatek bytů musí bydliti v podnájmu a mnoho rodin, které trpí bytovou nouzí, doufalo určit, že se tohoto jara začne soukromá stavební činnost a do podzimu bude vybudováno větší množství bytů.

Poněvadž nemáme zákona k zajištění stavebně právních pohledávek, tisíce lidí jest tímto způsobem o naději chudší.

Tak jak dnes poměry jsou, soukromý podnikatel, drobný stavební řemeslník naprosto nemůže se svou slabou silou započíti se stavbou. Risika, vlastní risika stavebních živnostníků jsou příliš velká, nemají zákonité jistoty.

Tvořící stavební živnostník se svým dělnictvem jest tímto způsobem vydán velmi často na pospas spekulantům nebo pochybným podnikům.

Poněvadž se stále ještě slyší, že by při dobré vůli již bylo možno učiniti konečně počátek, budiž tímto zjištěno, že příčinu ochablé stavby budov jest hledati v nynějším odporu peněžních ústavů, které dosud při používání peněz na stavební činnost pro stavební řemeslníky neměly dostatečné jistoty.

Kdyby se tento návrh zákona o zajištění stavebních pohledávek stal zákonem, v krátké době by se úspěšně začala stavební činnost a došlo by k jistějšímu financování staveb v každém směru.

Byl by konec bytové nouzi. Lehce bylo by lze odstraniti napětí mezí majetníky domů a nájemníky, které bylo způsobeno zákonem o ochraně nájemníků, kdyby tímto způsobem v krátké době vzniklo dostatečné množství bytů.

Tisíce lidí našlo by práci a výdělek na stavbě a občané státu měli by opět dostatečné množství velkých a zdravých bytů.

V Praze dne 27. května 1924.

Wenzel, Simm, dr. W. Feierfeil, dr. Luschka, Budig, Knirsch, Füssy, inž. Jung, Patzel, Kraus, Matzner, Windirsch, Stenzl, dr. Radda, J. Fischer, Mark, Heller, Schälzky, dr. Lehnert, Bobek, Mikle, Scharnagl, dr. Körmendy-Ékes, Schubert.