Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.
|
I. volební období. |
9. zasedání. |
4764.
Návrh
poslance Blažka a soudruhů
na vydání zákona o jmenování úředníků v kancelářské službě.
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne.............
o jmenování úředníků v kancelářské službě.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Kancelářské práci buďtež konány zásadně kancelářskými úředníky.
§ 2.
(1) Kancelářské pomocné síly buďtež jmenovány kancelářskými úředníky nejnižší hodnostní třídy příslušné skupiny ve smyslu § 5 2 zákona ze dne 25. ledna 1911, č. 15 ř. z., (služební pragmatika), jestliže
a) vykazují aspoň čtyřletou službu konanou po ukončení 17. roku věku v poměru kancelářského oficianta neb pomocníka (kancelářské oficiantky neb pomocnice), nebo plně zaměstnané kancelářské pomocné neb výpomocné síly ve státních úřadech neb ústavech,
b) vyhovují podmínkám předepsaným pro ustanovení úředníkem vůbec a kancelářským úředníkem příslušné skupiny zvláště.
(2) Ustanovení toto neplatí pro kancelářskou službu dočasného nebo přechodného rázu.
§ 3.
(1) Při jmenování podle 2 budiž v poměru úřednickém započtena do postupu platového i časového celá započitatelná služební doba pokud přesahuje čtyři roky, při čemž se nehledí k čekatelské době.
(2) Je-li služné z tohoto zařadění vyplývající nižší, nežli dosavadní služné včetně osobních přídavků podle § 3 zákona ze dne 18. února 1919, č. 89 Sb. z. a n., provede se zařadění do požitků hodnostní třídy a platového stupně podle dosavadního služného.
(3) Nekryje-li se v tomto případě služné s platovým stupněm úřednického schématu, nastupuje zařadění do nejblíže vyššího. Doba ztrávená v příslušné třídě služebního stáří započte se při tom do časového i platového postupu v úřednickém schématu, a nastane-li zařadění do vyššího platového stupně než prvého, započte se do lhůty časového postupu stanovené pro hodnostní třídu, do jejíž požitků nastalo zařadění, vedle toho též doba potřebná podle čl. I., § 2 zákona ze dne 7. října 919. č. 541 Sb. z. a n., k dosažení tohoto stupně.
§ 4.
Veškerá doba v dosavadním služebním poměru do pense započitatelná, započítává se kancelářským úředníkům takto jmenovaným pro nárok i výměru pensijních a zaopatřovacích požitků.
§ 5.
Kancelářským úředníkům, jimž podle ustanovení § 4 p případě § 13 nařízení ze dne 22. prosince 1920, č. 666 Sb. z. a n., jest odčísti 7 let od služby která se podle tohoto nařízení započítává, budiž započtena do časového a platového postupu této odečtené služby doba čtyři roky přesahující.
§ 6.
Zákon tento, jehož provedením se pověřují veškeří ministři nabývá účinnosti 1. ledna 1921.
Důvodová zpráva.
Zákonem ze dne 18. února 1919, č. 89 Sb. z. a n., bylo stanovena jmenování kancelářských oficiantů kancelářskými úředníky pro oficianty, kteří v den vydání citovaného zákona dokončili čtyři, resp. 7 roků služby. Ti kancelářští oficianti, kteří stanovenou lhůtu v den vydání zákona nenaplnili, byli z dobrodiní zákona vyloučeni, zůstávají mimo statut a nejsou kancelářskými úředníky jmenováni. Tím byla spáchána křivda na desetitisících státních zaměstnanců. Při propočítání celkové služební doby dle zákona z 9. dubna 1920, č. 222 Sb. z. a n., odečteno jim čtyři po př. sedm let z celkové služební duby. Tento postup vyvolal veliké vzrušeni mezi kancelářskými zaměstnanci.
Toto bezpráví nahlédla sama vláda. Všechny poslanecké kluby pak podaly dne 11. ledna 1921 společný návrh (tisk čís. 1240), kterým křivda a rozpory měly býti odstraněny. Otázkou novelisace zákona z 18. února 1919, č. 89 Sb. z. a n., zabýval se výbor státně zřízenecký a rozpočtový a výsledek jednání těchto vzorů jsou zprávy ze dne 18. května a 20. července 1921 (tisk č. 2648), v jejichž znění byl pak návrh také oběma sněmovnami v r. 1921 schválen. Pan president republiky vrátil však tento zákon s připomínkami k §§ 1 a 2. Námitek proti zpětné platnosti zákona k 1. lednu nebylo.
Od té doby již tři roky čekají trpělivě desetitisíce státních zaměstnanců, že bude odčiněna křivda, na nich spáchaná.
Dne 24. září 1923 prohlásilo ministerstvo sociální péče, že ťpokládá za akt spravedlnosti uskutečnění novely oficiantského zákonaŤ. Rovněž ministr vnitra 2. října 1923 oznámil, že o novele oficiantského zákona počne se v nejkratší době mezi interesenty vyjednávati.
Všichni zúčastnění činitelé zásadně tedy uznávají naléhavou potřebu, aby novela oficiantského zákona byla vydána. Nevidíme důvodů, proč by se za těchto okolností mělo s věcí stále otáleti přes tolikeré prosby a žádosti jedné z nejubožejších kategorií státních zaměstnanců a podáváme proto návrh novely v úpravě, jež jest jistě při dobré vůni všem přijatelnou.
Náklad, který při prvním projednávání této věci odhadl rozpočtový výbor na pouhých 10 milionů Kč, budiž uhražen úsporou ve výdajích vojenské správy.
Po stránce formální navrhujeme, aby byl tento návrh přikázán výboru sociálně-politickému a pak rozpočtovému.
V Praze dne 20. června 1924.
Blažek, Burian, Houser, Rouček, Darula, Kučera, Kunst, Mondok, Svetlik, Toužil, Tausik, Šafranko, Haken, Warmbrunn, dr. Gáti, Koutný, Krejčí, Sedorjak, Malá, Teska, Mikulíček, Merta, Skalák, J. Kříž.