Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.
|
I. volební období. |
9. zasedání. |
4746.
Odpovědi:
I. ministra pošt a telegrafů na interpelaci poslance Borovszkého a soudruhů v záležitostí propuštění ze služby býv. smluvní poštmistrové Etelky Tarnoczyoyé v Drnavě (tisk 4515/IV),
II. ministra financí na interpelací poslance dra Jabloniczkého a druhů o sebevolném zvýšení vyměřené dávky z majetku a z přírůstku na majetku finančním ředitelstvím v Zlatých Moravcích (tisk 4515/II).
III. min. spravedlnosti na interp. posl. dra Budaye a spol. o protizákonném postupu bratislavského censora (tisk 4617/VIII),
IV. min. financí na interp. posl. J. Kříže, Blažka a soudr. o dodatečném předpisování daně z příjmu železničním zaměstnancům za minulá léta 1919-1922 (tisk 4462/XIV),
V. min. železnic na interp. posl. dra Schollicha a druhu, aby staniční budovy byly označeny také německým jazykem (tisk 4281/XIII),
VI. min. vnitra na interp. posl. Jokla, dra Haase, Heegera a druhů, že úřady a jejich činitelé porušili zákony při volbách do obecních zastupitelstev v hlučínském okrese (tisk 4281/V),
VII. vlády na interp. posl. dra Kafky, Kostky a druhů o zabavení časopisu ťBrünner TagesboteŤ ze dne 4. března 1924 (tisk 4525/X),
VIII. min. školstva a nár. osvety a min. vnútra na interp. posl. Kolomana Füssyho a súdr. o odnárodňovaní maďarskej ľudovej školy v Malé Máni (Kismánya) a o neoprávnenom zasahovaní nitrianského župana do školských záležitostí (tisk 3954/VII),
IX. min. vnitra na interp. posl. dra Lodgmana a druhů o protizákonném používání peněžních pokut (tisk 4443/XIII).
X. min. vnitra a min. obchodu na interp. posl. Krause a druhů o opatřeních okresních politických správ v České Lípě a Německém Jablonném, jimiž byla nařízena živnostensko-policejní úprava hostinské živností po stránce jazykové (tisk 4385/V),
XI. min. vnitra na interp. posl. inž. Kalliny a druhů, jak kadaňská okresní politická správa neodpovědně postupovala při slavnosti na paměť občanů padlých v březnu 1919, která se měla konati dne 4. března t. r. (tisk 4462/XI),
XII. min. vnitra na interp. posl. Matznera a druhů o vzmáhajícím se sužování Cikány (tisk 4551/XII).
XIII. min. vnitra a min. spravedlnosti na interp. posl. Dietla, Čermaka, Hackenberga a druhů o užívání zákona na ochranu republiky a jazykového zákona (tisk 4385/lI),
XIV. min. zemědělství na interp. posl. J. Mayera a druhů ve věci úpravy potoka Fleissenského a meliorace sousedních pozemků vzhledem ku stále se vyskytující sněti slezinové v údolí tohoto potoka (tisk 4306/I),
XV. min. pošt a telegrafů na interp. posl. dra Lodgmana a druhů o jazykové praksi poštovního šekového úřadu a o vyřízení dohlédací stížnosti advokáta dra Valtra Maresche z Ústí n. Lab. (tisk 3853/XVI, 4009/XV a 4171/IV),
XVI. vlády na interp. posl. Kreibicha, Kučery a soudr. v záležitosti soustavného porušování zákona o osmihodinné době pracovní (tisk 4506).
XVII. min. spravedlností na interp. posl. Warmbrunna a druhů o zabavení letáku ťWerktätiger Bauer und Kommunist!Ť (tisk 4596/IV),
XVIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Palkoviche a soudr. o nařízení předsedy soudní tabule bratislavské, kterým porušuje práva menšin (tisk 4515/VII).
I./4746 (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelací poslance Borovszkého a soudruhů
v záležitostí propuštění ze služby býv, smluvní poštmistrově Eteiky Tarnoczyové
v Drnavě (tisk 4515/IV),
Etelka Tarnoczyová byla ustanovena ještě bývalou uherskou poštovní správou smluvní poštmistrovou u poštovního úřadu Drnava.
V této vlastnosti přešla po politickém převratu do služeb čs. poštovní správy se služebními požitky jako všichni ostatní smluvní poštovní úředníci býv. uherské poštovní správy, které jim - a také Tarnoczyové - byly později upraveny po vzoru platových poměrů smluvních poštovních úředníků v zemích historických.
Službu nekonala na místě poštovního dopravního úředníka, nýbrž na místě expedientském - podúřednickém.
Její žádosti o převzetí do stavu poštovních dopravních úředníků skupiny D, na něž neměla nároku, nebylo vyhověno, ježto nesplnila ani všech podmínek stanovených pro ponechání v dosavadním služebním poměru, takže její služební smlouva byla po předchozí šestiměsíční výpovědi zrušena.
Její žádost o znovupřijetí byla zamítnuta, poněvadž neovládá státního jazyka ani na tolik, aby rozuměla nejpotřebnějším slovům a výrazům, jichž se užívá v každodenním životě a že neprojevila ani nejmenší vůle, státnímu jazyku se přiučiti.
Za základ odbytného (za šest měsíců) byly vzaty požitky, které požívala jmenovaná - jako všichni smluvní expedienti v celé Čs. republice - v době výpovědi.
Celkem poukázáno jí po zrušení služebního poměru 8320,88 Kč.
Vedením poštovního úřadu v Drnově po zproštění Tarnoczyové byla pověřena Josefa Fischmeisterová jako smluvní poštovní expedientka, která byla od roku 1918 zaměstnána u poštovního úřadu ve Filakově.
Úřední zařízení bylo od Tarnoczyové odkoupeno, t. j. jí dobrovolně poštovní správě prodáno, za 390 Kč.
Také nájemné bylo jí zaplaceno a to ve výši, odpovídající rozhodnutí okresního soudu v Rožnově.
V Praze dne 23. května 1924.
Ministr pošt a telegrafů:
Dr. Franke, v. r.
II./4746 (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelací poslance dra Jabloniczkého a druhů
o sebevolném zvýšení vyměřené dávky z majetku a z přírůstku na majetku finančním ředitelstvím v Zlatých Moravcích (tisk 4515/II.),
Při vyměřování dávky z majetku v obvodu finančního ředitelství v Zlatých Moravcích dopustil se bývalý referent dávky, berní ředitel Josef Nechvíle, některých nezákonností, pro které je nyní ve vyšetřovací vazbě sedrie nitranské pro zločin zneužití mocí úřední. V důsledku toho, byla nařízena v případech, kde nezákonností byly zjištěny, reasumace předpisů a dávka byla znovu vyměřena novým usnesením odhadní komise, k znovuprojednání těchto případů svolané. Jiné případy než ony, kde byly nezákonností zjištěny, projednávány nebyly.
Dotyční poplatníci jsou ovšem, vzhledem-k ustanovení § 3, odst. 2, a 3, zákona ze dne 16. března 1921, čís. 116 Sb. z. a n., povinní zvýšený předpis vyrovnati do 30 dnů po doručení platebního rozkazu, pokud jde o lhůty platební v době doručení již prošlé.
Odůvodněným žádostem o poshovění bylo v mezích pokynů, které byly pro případné poshovění placení vydány, dle možnosti vyhověno.
Pokud se týče odpisů dle novely k zákonu o dávce, budou tyto svého času postupně i u zmíněných případů provedeny. Domnívá-li se však některý ze zmíněných poplatníků, že mu bylo předpisem ublíženo, je mu volno, aby odvoláním domáhal se přezkoušení předpisu komisí odvolací.
V Praze dne 27. května 1924.
Ministr financí:
Inž. Bečka, v. r.
III./4746.
Odpověď
ministra spravedlností
na interpelací poslance dra Budaye a společníků
o protizákonném postupu bratislavského censora (tisk 4617/VIII),
Interpelace dotýká se jedině ministerstva spravedlnosti, ježto přehlídku periodického tiskopisu SlovákŤ provádí státní zastupitelství v Bratislavě. Proto odpovídám sám na tuto interpelaci.
Státní zastupitelství v Bratislavě nezabavilo č. 63. periodického tiskopisu ťSlovákŤ jen pro místo v interpelaci uvedené, nýbrž i pro místa jiná. V místě, o něž jde, spatřovalo státní zastupitelstvo skutkovou podstatu přečinu podle §u 1, 3, II č. 1. a 2. a § 8, č. 2, zák. čl. XLI. z r. 1914 a § 18, č. 2 zákona na ochranu republiky a mělo též právem za to, že veřejný zájem vyžaduje zabavení.
Sedrie v Bratislavě potvrdila zabavení státním zastupitelstvím v Bratislavě nařízené. Jestliže zabavení přes toto rozhodnutí soudu bylo považováno za křivdu, měli ti, kdož jím byli dotčeni, použíti opravných prostředků a umožniti tak přezkoumání rozhodnutí soudem a vyšším. Neučinili-li toho musí sobě samým přičítati, že ve věci zůstalo při rozhodnutí soudním učiněném bez jejich slyšení.
Nemohu pánům interpelantům přisvědčiti, odvozují-li nezákonnost zabavení z té okolnosti, že místo v interpelaci uvedené v témž periodickém tiskopise vícekráte bezzávadně bylo uveřejněno. Poněvadž soud později zabavení potvrdil, bylo by lze spíše tvrditi, že státní zastupitelstvo nehájilo dostatečně veřejného zájmu, když místo závadné v dřívějších číslech ťSlovákaŤ propustilo.
Ostatně bylo státní zastupitelstvo již 5. dubna 1924 na tuto nestejnoměrnost výkonu přehlídky tiskové upozorněno.
Za tohoto stavu věci nemám příčiny k jakémukoliv dalšímu opatření.
V Praze dne 8. června 1924.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
IV/4746
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslanců J. Kříže, Blažka a soudruhů
o dodatečném předpisování daně z příjmu železničním zaměstnancům za minulá léta 1919-1922 (tisk 4462/XIV).
Podle § 2 nařízení bývalého rakouského ministerstva financí ze dne 11. září 1918, č 333 ř. z. jako již před tím podle § 1 nař. téhož min. fin. z 8. prosince 1917, č. 472 ř. z. - převzal stát ku placení pouze daň, služební taxy, poplatky za udělení úřadu a kolkové poplatky z kvitancí a povinné pensijní příspěvky, jež se vybírají srážkou ze předem stanovených (stálých) aktivitních platů státních zřízenců.
Článkem IX, § 1. C zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n. bylo toto ustanovení o převzetí daní, služebních tax, kolkového poplatku z kvitancí a pensijních příspěvků ponecháno až na další v platnosti.
Podle toho nebyla státem ku placení převzata daň z příjmu proměnlivých platů služebních státem vyplácených, tudíž ani ne daň z příjmu připadající na proměnlivé platy (mzdy) vyplácené železničním zaměstnancům, jako výslovně je uvedeno ve výnosu bývalého rakouského ministerstva financí ze dne 18. dubna 1917, č. 4393, vydaném ve shodě s bývalým rakouským ministerstvem železnic a mezi jinými stanovícím:
ťPřevzetí daně z příjmu a daně z vyššího služného ku placení státem nevztahuje se na takové dani podrobené požitky, které se podle ťmanipulačního předpisuŤ mají počítati mezi příjmy proměnlivě; sem náležejí zejména výdělky akordní a za práci přes čas. premie a tantiem. Daň z příjmu na řečené požitky připadající (s válečnou přirážkou) a daň z vyššího služného, dále přirážky předepsané k této dani mají býti proto neseny zaměstnanci a též nadále vybírány srážkou z požitků.Ť
Ježto tudíž stát nepřevzal ku placení daně z příjmu, předepsané železničním zaměstnancům z jejich proměnlivých platů, postupovaly berní správy, zejména berní správy v Hradci Králové, Plzni, Brně a Přerově, o nichž se v interpelaci děje zmínka, předepisujíce ze zmíněných požitků zaměstnancům daň z příjmu, správně podle platných ustanovení a nelze jim v tomto směru činiti žádných výtek.
Pokud jde o otázku onerosity uvedených příjmů poukazuji na § 168 zákona o osobních daních, podle něhož pouze náhrady výdajů služebních nejsou příjmem dani podrobeným. Pokud přídavky funkční, paušály cestovní, diety a podobné platy úředníků státních pokládati dlužno za výdaje služební, ponecháno bylo zákonem prováděcímu nařízení. Podle toho bylo také v čl. 25, č. 2. prov. nař. ke IV. hlavě zák. o os. d. stanoveno, že určitá odškodnění státních úředníků jako diety, cestovní paušály, poplatky stěhovací a substituční atd. nejsou dani podrobeny.
V jiných případech přísluší však podle uvedeného § 168 a čl. 25 prov. nař. IV. rozhodnutí o tom, zda a pokud má se plat posuzovati jako náhrada služebních výdajů, komisi, jíž jest třeba prokázati, že a jakou měrou bylo poskytnutého platu nebo odškodnění upotřebeno na služební výdaje a jest tudíž věcí poplatníků, aby sami v přiznání uplatňovali v každém případě zvláště onerositu, je-li tu jaká. Podle toho tudíž, co bylo uvedeno, nelze příjmy, jen proto že jsou vedlejší, pokládati za onerosní, není-li tu zároveň zvláštního, onerositu zakládajícího důvodu t. j. určení, aby - třebas částečně - hradily náklad, jehož služba vyžaduje.
Co se týká vymáhání daní, byly v poslední době vydány výnosy ze dne 12. listopadu 1923, čís 124665/16.421 (uveřejněný ve Věstníku ministerstva financí, ročník 1923 č. 12) a ze dne 10. března 1924, čl. 21.709/16.009-23 (uveřejněný svého času v denních a jiných listech, na př. plným zněním v časopisu ťObchodní KomoraŤ, věstníku ústředny československých obchodních a živnostenských komor ročník VI. č. 21, jimiž se vyšlo přáním zaměstnanců co do poskytnutí úlev při placení daní největší měrou vstříc. Prvním výnosem bylo zejména dovoleno, aby u poplatníků s pevnými služebními požitky, případně ve spojení s proměnlivými požitky, kteří jsou podrobení zatímní srážce daně podle § 234 z. o os. d., byl po případné dohodě s nimi rozdíl mezi daní jim zatímně sraženou a daní definitivně platebním rozkazem předepsanou rozdělen na dobu jednoho roku (12 lhůt) poté, když došlo zaměstnavatele platební vyzvání na daň definitivně předepsanou. Druhým výnosem pak bylo mezi jiným povoleno, aby u poplatníků s proměnlivýma požitky, kterým se daň zatímně podle § 234 z. o os, d. nesráží, nýbrž předpisuje ku přímému placeni, na nichž se však v případě nezaplacení vymáhá srážkou podle § 237 a z. o os. d. (ve znění novely ze dne 12. srpna 1921, č. 336 Sb. z. a n.), činily zpravidla jednotlivé srážky toliko 5% z vyplacené mzdy a aby úroky z prodlení nebyly vymáhány.
Konečně podotýkám, že podle zpráv zemských finančních ředitelství v Praze a v Brně, které byly u příležitosti této interpelace vyžádány, nedošly berních správ, o nichž v interpelací se děje zmínka; žádné stížnosti do postupu berních správ u věcí výše uvedené.
V Praze dne 10. června 1924.
Ministr financí:
Inž. Bečka, v. r.
V./4746 (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelací poslance dra E. Schollicha a druhů,
aby staniční budovy byly označeny také německým jazykem (tisk 4281/XIII),
Státní železniční správa snaží se pokud možná vyhověti tomu, aby tam, kde národnostní poměry to vyžadují, byly veškeré nápisy na železničních budovách dvojjazyčné. Přirozeně, že nelze tak učiniti najednou, nýbrž pouze příležitostně, jak to přikazují ohledy úsporné.
Nutno však upozorniti, že státní železniční správa jedná takto z ochoty, ježto není dosud definitivně rozhodnuto, které předpisy jazykového zákona v tomto směru vztahují se na státní dráhy.
V Praze dne 31. května 1924.
Ministr železnic:
Stříbrný, v. r.
VI./4746 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelací poslanců Jokla, dra Haase, Heegera a druhů,
že úřady a jejích činitelé porušili zákony při volbách do obecních zastupitelstev v hlučínském okrese (tisk 4281/V).
Pří volbách do obecních zastupitelstev na Hlučínsku měly státní úřady politické, které podle příslušných předpisů fungují jako dohlédací úřady volební snahu, aby akt volební proveden byl svobodně a volně. Zakročovaly tudíž jen tam, kde k tomu byl dán zákonný předpoklad. Služebního automobilu zemské správy politické užívá se jen k cestám služebním.
Pokud pak interpelace uvádí jednotlivé konkrétní případy zdánlivě nesprávného postupu, sdělují po vyšetření toto:
Německá sociálně-demokratická strana dělnická pořádala v době vypsání voleb na Hlučínsku řadu schůzí, které nebyly policejnímu ředitelství v Moravské Ostravě hlášeny.
Schůze ty však namnoze nebyly schůzemi voličů ve smyslu §u 4, zák. z 15. listopadu 1867, čís. 135 ř. z., nýbrž schůzemi veřejnými, tak že jim nebylo lze přiznati zvláštní výhody platící pro schůze voličů. Tak na př. svolána byla na středu dne 12. září 1923 na 2 hod, odpolední do hostince Hrdinova ve Lhotce na Hlučínsku ťveřejná, volná, každému přístupn፠schůze voličská. Schůze tato nebyla tedy, jak už ve znění plakátů patrno, schůzí pouze na voliče omezenou, a tím z povinností oznamovací vyňatou. Také schůze na den 31. srpna 1923 do Ludgéřovic pod označením ťvoličskéŤ schůze svolaná a úřadu neohlášená nebyla legální, což uznal i soud, který předsedu schůze v trestním řízení pro přestupek shromažďovacího zákona odsoudil.
Na schůzí dne 12. září 1923 ve Lhotce u Hlučím konané, úředník policejního ředitelství v Moravské Ostravě upozornil svolavatele, že dle jeho přesvědčení osoby ke schůzi se dostavující nejsou voliči. V tomto všeobecném připomenutí předsedy schůze na povinnost jemu příslušející nespatřuji překročení úřední povinností. Názor pánů interpelantů, že se schůze voličů mohou zúčastniti i nevoliči, není správný, jak jíž rozhodl bývalý nejvyšší soudní a kasační dvůr svým nálezem ze dne 12. července 1894, čís. 6450.
Dne 14. září 1923 o 11. hod. noční přistižen byl stolařský mistr Jindřich Kubný v Benešově u Hlučína, jak rozhazoval po obci té letáky, závadné podle zákona o tisku, k jichž rozšiřování neměl povolení.
Byl proto zatčen a dodán do vazby k okresnímu soudu v Hlučíně, jenž ho však dopoledne o 10. hod. propustil z vazby.
Není proto správné, že byl Kubný zatčen v noci 15. září v postelí, nýbrž byv dopaden při činu trestném, za nějž byl také okresním soudem v Opavě rozsudkem z 28. listopadu 1923 U 1069/23 pravoplatně odsouzen a oněch několik hodin vazby bylo mu započteno.
Pokud se interpelace týká rozehnání komunistické voličské schůze v Ludgéřovících četnictvem, bylo zjištěno, že komunistická strana svolala na den 14. září 1923 do hostince Pohálkova v Ludgéřovících ťvoličskouŤ schůzi, která ale ve skutečnosti nebyla schůzí voličskou ve smyslu §u 4 shrom. Zákona, neboť se jí súčastnili nevoliči, cizí státní příslušníci a dokonce i děti; proto zakázal orgán policejního ředitelství v Mor. Ostravě odbývání této schůze podle §u 13. shrom. zákona jako neohlášené. Poněvadž však přítomni nechtěli místnost opustiti, byla přivolanými četníky vyklízena.
Ohledně deputace z Darkovic jde nepochybně o omyl, jelikož inženýr Kesac u zemské správy politické v Opavě neexistuje a nebylo proto lze tento případ vyšetřiti.
Pokud interpelace mluví o tom, že prý bylo nestoudným způsobem přes kazatelnicový paragraf zneužíváno kazatelny a zpovědnice k volební agitaci v Boleticích, dlužno připomenouti, že podkladem interpelace v tomto bodě jest toliko jediná výpověď udavatelky, neboť farář boletický udánlivé výroky popírá.
Přes to jest tato věc předmětem trestního řízení. Podotýká se, že nelze za to míti, že farář boletický zasahoval svým udánlivým výrokem do volebního zápasu, neboť tehdy, kdy domnělý výrok měl býti pronesen, bylo již po volbách.
K opatření vůči úředním orgánům není příčiny.
V Praze dne 16. dubna 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
VII./4746 (původní znění).
Odpověď
vlády na interpelací poslanců dra Kafky, Kostky a druhů
o zabavení časopisu ťBrünner TagesboteŤ ze dne 4. března 1924 (tisk 4525/X).
Státní zastupitelství v Brně zabavilo č. 106 periodického tiskopisu ťTagesboteŤ z 4. března 1924 pro místa v interpelací uvedená, ježto v nich spatřovalo skutkovou podstatu přečinu § 16. č. 1, zákona na ochranu republiky a čl. IV; zákona z 17. prosince 1862, č. 8 z r. 1863, a mělo za to, že veřejný zájem žádá nutně, aby rozšiřování tiskopisu bylo zabráněno.
Zabavení bylo soudem potvrzeno a tím uznáno, že byly tu pro ně zákonné podmínky. Bylo-li zabavení i po rozhodnutí soudu považováno za křivdu, bylo věcí těch, kdož zabavením cítili se dotčení, aby podáním opravných prostředků umožnili přezkoumání rozhodnutí konfiskaci potvrzujícího, soudem vyšším. To se nestalo.
Zmiňuje-li se interpelace o okolnosti, že podobné články byly zabaveny i v jiných periodických tiskopisech různými státními zastupitelstvy, a odvozují-li páni interpelanti z této okolnosti, že byly dány úřadům přehlídku tisku vykonávajícím určitě pokyny, prohlašuje vláda, že ani sama, ani ministerstva spravedlnosti a vnitra, jako nadřízené instance úřadů tiskovou přehlídku vykonávajících nějakého pokynu nevydala. Z toho, že zabaveni ta byla soudy potvrzena, vysvítá, že státní zastupitelstva i úřady bezpečnostní při zabavení podobných článků řídily se jedině zákonem.
V Praze dne 7. května 1924.
Předseda vlády:
Švehla v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský v. r.
VIII./4746 (původní znění).
Odpoveď
ministra školstva a národnej osvety a ministra vnútra
na interpelláciu poslanca Kolomana Füssyho a súdruhov
o odnárodňovaní maďarskej ľudovej školy v Malé Máni (Kismánya) a o neoprávnenom zasahovaní nitrianskeho župana do školských záležitostí (tisk 3954/VII).
Podľa popisu ľudu z roku 1921 je v obcí Malá Máňa (Kismanya) 767 obyvateľov, z nich 330 Slovákov (43.03%), 430 Maďarov (56.06%) a 7 iných (0.91%), Neide tedy o čiročiste maďarskú obec. Preto bolo tiež celkom odôvodnené, keď pre 32 slovenské deti (nie pre 20, ako sa praví v interpellácii) bola roku 1922 sriadená jednotriedna štátna ľudová škola s vyučovacou rečou slovenskou a nelze z toho dôvodu hovoriť o protizákonnom opatrení školských úradov, ako sa zmiňuje interpellácia. Nakoľko v Malé Máni zostala jednotriedna štátna Pudová škola s vyučovacou rečou maďarskou pre detí maďarské, nie je zdôvodnené ani tvrdzenie interpellácie, že školské úrady odnárodňujú a utláčajú občanov maďarskej národností.
V obci Malá Máňa neide vôbec o školskú stolicu podľa uhorského zákonného článku XXXVIII z roku 1868, ale o kuratorium školy štátnej podľa zákonného článku XXVI z roku 1907.
Pokiaľ ide ó opatrenie správce župy nitrianskej bolo konaným šetrením zistené, že neprestúpil v záležitosti maďarskej ľudovej školy v Malé Máni pravomoc vyhrazenú mu uhorským zákonom XXVI z roku 1907, takže není dôvodu; aby proti nemu bolo zakročené.
V Prahe dňa 7. dubňa 1924.
Minister vnútra:
Malypetr v. r.
Minister školstva a národnej osvety:
Rud. Bechyně v. r.
IX./4746 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dra Lodgmana a druhů
o protizákonném používání peněžních pokut (tisk 4443/XIII).
Tvrzení pánů interpelantů, že okresní politické správy ve Šternberku a v Mor. Krumlově neodvedly příslušným místním fondům chudinským peněžité pokuty per 7,250 Kč, pokud se týče 6,000 Kč, uložené podle zákona o sčítání lidu, není ničím doloženo, zejména se neuvádí ani jméno obce, jejíž chudinskému fondu pokuta nebyla odvedena, ani jméno osoby, o jejíž pokutu jde. Vzhledem k tomu nemohu správnost tohoto tvrzení vůbec přezkoumati.
Dle výsledku konaného šetření neodpovídá tvrzení to skutečnosti.
Obě uvedené okresní správy politické odvedly řádně všecky zaplacené pokuty příslušným chudinským fondům. Interpelace spočívá as na mylné informaci, která má svůj původ patrně v tom, že mnohé obce výši pokut původně uložených srovnávaly s výší pokut chudinským fondům ve skutečností poukázaných a nebraly při tom zřetele na okolnost, že mnohé pokuty byly později v cestě milostí značně sníženy, anebo nebyly tehdy ještě zaplaceny.
Za toho stavu věci nemám tedy k nějakému opatření pražádné příčiny.
V Praze dne 7. června 1924.
Ministr vnitra:
Malypetr v. r.
X./4746 (původní znění).
Odpověd
ministra vnitra a ministra obchodu
na interpelací poslance, Krause a druhů
o opatřeních okresních politických správ v České Lípě a Německém Jablonném, jimiž byla nařízena živnostensko-policejní úprava hostinské živnosti po stránce jazykové (tisk 4385/V).
Živnostensko-policejní úpravy v hostinských živnostech, o nichž jedni interpelace, nařízeny byly jmenovanými okresními správami politickými z důvodů, ze kterých byly jíž dříve nařízeny v jiných okresích v Čechách i na Moravě. V tem směru odkazujeme na zodpověděné interpelace poslance dra R. Lodgmana a druhů o vyhláškách okresních správ politických v Trutnově a Jilemnici, tisk č. 4231/XXIII., poslance Símma a soudruhů o výměru okresní správy politické v Jablonci n. Nis., týž tisk 4231/XXIII a poslance dra Luschky o hostinských u výčepních živnostech v okrese Novojičínském na Moravě, tisk čís. 4607/XIl. V uvedených odpovědích byla učiněná opatření po stránce právní podrobně odůvodněna.
V Praze dne 21. května 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr v. r.
Ministr obchodu:
Inž. L. Novák, v. r.
XI./4746 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance inž. O. Kalliny a druhů,
jak kadaňská okresní politická správa neodpovědně postupovala, při slavností na paměť občanů padlých v březnu 1919; která se měla konati dne 4. března t. r. (tisk 4462/XI).
V téže záležitosti byla podána jíž dne 6. března 1924 pod č. 4440, interpelace poslanců Kostky, Böllmanna, Böhra, Stenzla a druhů, která zodpověděná byla dne 2. dubna 1924.
Dovoluji si tedy na tuto odpověď poukázati.
V Praze dne 5. června 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr v. r.
XII./4746 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelací posl. F. Matznera a druhů
o vzmáhajícím se sužování cikány (tisk 4551/XII).
Ministerstvo vnitra pilně sleduje otázku cikánskou a připravuje řešení cestou zákonodárnou, poněvadž právní řád nyní platný neposkytuje ve všech směrech dostatečného podkladu k tomu, aby bylo možno upraviti ji pouze nařízením. Vzhledem však k obtížím, jež se zákonnou úpravou otázky této jsou spojeny, jest nutno prozatím používati proti cikánům dosavadních předpisů, jež byly podřízeným úřadům po převratě opětně na paměť uvedeny.
V Praze, dne 11. června 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr v. r.