Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.
|
I. volební období. |
9. zasedání. |
Původní znění.
4739.
Antrag
der Abgeordneten Dr. Czech, Schweichhart, Jokl und Genossen
auf Abänderung der gesetzlichen Bestimmungen über die Beschlagnahme von Druckschriften.
Die Gefertigten stellen folgenden Antrag:
Das Abgeordnetenhaus wolle beschliessen:
Gesetz
vom..............
womit das 27. Hauptstück der Strafprozessordnung abgeändert wird.
Die Nationalversammlung den Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:
Artikel I.
Das 27. Hauptstück des Gesetzes vorn 23. Mai 1873, R. G. Bl. Nr. 119 wird in nachstehender Weise abgeändert:
§ 1.
§ 487, 1. Absatz hat zu lauten:
ťDruckschriften, welche gegen die Vorschrift des Pressgesetzes ausgegeben oder verbreitet werden oder deren Inhalt ein Vergehen gegen die öffentliche Sittlichkeit begründet oder eine Aufforderung, Aneiferung oder Verleitung zur Begehung eines Verbrechens enthält, wobei eine unmittelbare Gefahr besteht, dass die Verbreitung der Druckschrift zur Ausführung dieses Verbrechens führen würde, können vom Staatsanwalt und an Orten, wo keine Staatsanwaltschaft besteht, von der Sicherheitsbehörde vorläufig beschlagnahmt werden.Ť
§ 487, Absatz 2 wird aufgehoben.
§ 2.
Im § 489 haben die Worte ťwenn nicht eine von dem StaatsanwalteŤ.... bis...... ťim Zuge befindetŤ zu entfallen.
§ 3.
§ 493 hat zu entfallen.
Artikel II.
Bei jeder Beschlagnahme einer Druckschrift ist anzugeben, wegen welcher Stelle der betreffenden Druckschrift sie erfolgte und welche strafbare Handlung durch diese Stelle begangen wurde.
Artikel III.
Dieses Gesetz tritt am Tage der Kundmachung in Kraft.
Jede Beschlagnahme, welche noch nicht rechtskräftig bestätigt wurde, erlischt an diesem Tage, wofern sie nach den Bestimmungen dieses Gesetzes nicht zulässig gewesen wäre. Ein Schadenersatz gebührt in diesem Falle dem Beschädigten nicht, woferne die Beschlagnahme nach den bisherigen Bestimmungen gerechtfertigt war.
Artikel IV.
Dieses Gesetz wird vom Justizminister und vom Minister des Innern durchgeführt.
Begründung.
Die Zulässigkeit der Beschlagnahme von Druckschriften in dem bisherigen weiten Umfange bedeutet eine empfindliche Einschränkung der Pressfreiheit. Insbesondere die gegenwärtig gehandhabte Konfiskationspraxis hat unerträgliche Zustände geschaffen, durch welche die Freiheit der Meinungsäusserung ernstlich bedroht wird. Es erscheint daher als unumgängliche Notwendigkeit die Zulässigkeit der Beschlagnahme auf jene Fälle einzuschränken, in denen durch Verbreitung der Druckschrift wirklich ein öffentliches Interesse gefährdet werden kann. Das ist aber nur dann der Fall wenn die Druckschrift die öffentliche Sittlichkeit verletzt, oder die öffentliche Sicherheit gefährdet. Es liegt auf der Hand, dass das letztere nur dann der Fall ist, wenn die Gefahr besteht, dass durch eine Druckschrift die tatsächliche Ausübung eines Verbrechens herbeigeführt wird. Die Konfiskation soll daher auf jene Fälle beschränkt werden, in denen durch die Druckschrift ein Vergehen regen die öffentliche Sittlichkeit begangen wird oder in denen eine Verleitung zur Begehung strafbarer Handlungen tatsächlich gefährlich werden kauen. Alle übrigen Konfiskationen sind im öffentlichen Interesse überflüssig und vom Standpunkte der Meinungsfreiheit unzulässig.
Da für jede Druckschrift eine physische Person strafrechtlich verantwortlich ist, entfällt die Notwendigkeit eines objektiven Verfahrens überhaupt.
Ein Bedeckungsantrag entfällt, da eine Belastung des Staates durch den vorliegenden Entwurf nicht begründet wird.
In formeller Beziehung wird die Zuweisung an den Verfassung- und Rechtsausschuss beantragt.
Prag, am 4. Juni 124.
Dr. Czech, Schweichhart, Jokl, Taub, R. Fischer, Uhl, Schäfer, Hackenberg, Dr. Holitscher, Dr. Haas, Schuster, Blatny, Roscher, Kirpal, Wittich, Leibl, Dietl, Beutel, Heeger, Hoffmann, Häusler.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.
|
I. volební období. |
9. zasedání. |
Překlad.
4739.
Návrh
poslanců dra Czecha, Schweichharta, Jokla a druhů
na změnu zákonných předpisu o zabavování tiskopisů.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne.............,
jímž se mění 27. hlava trestního soudního řádu.
Národní shromážděni republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
27. hlava zákona ze dne 23. května 1873, č. 119 ř. z. mění se takto:
§ 487, 1. odstavec zní:
ťTiskopisy vydávané nebo rozšiřované proti zákonu tiskovému nebo jejichž obsah zakládá přečin proti veřejné mravnosti nebo obsahuje vyzvání, pobídku nebo svádění k spáchání zločinu, při čemž jest přímé nebezpečí, že rozšiřování tiskopisů povede ke spáchání tohoto zločinu, mohou býti předběžně zabaveny státním zástupcem, a v místech, kde není státního zastupitelství, bezpečnostním úřadem.Ť
§ 487, 2. odstavec se ruší.
§ 2.
V § 489 se škrtají slova ť a nepadal-li by státní zástupceŤ až ťstížnost.Ť
§ 3.
§ 493 se ruší.
Článek II.
Při zabavení tiskopisu dlužno uvésti, pro jaké místa onoho tiskopisu se provedlo a jaký trestný čin byl tímto místem spáchán.
Článek III.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Každé zabavení, které nebylo ještě pravomocně potvrzeno, pomíjí tímto dnem, pokud by nebylo bývalo přípustné podle ustanovení tohoto zákona. Poškozenému, pokud zabavení byla odůvodněna dosavadními ustanoveními, nepřísluší v tomto případě náhrada škody.
Článek IV.
Tento zákon provede ministr spravedlnosti a ministr vnitra.
Odůvodnění.
Přípustnost zabavovati tiskopisy v dosavadním širokém rozsahu jest citelným omezením tiskové svobody. Zvláště konfiskační pralese, jak se nyní provádí, vytvořila nesnesitelné poměry, jimiž jest vážně ohrožena svoboda projevu mínění Jest tedy nevyhnutelně nutno omeziti přípustnost zabavování, na ony případy, v nichž rozšiřováním tisk opisů skutečně může býti ohrožen veřejný zájem. Jest tomu tak však jen tehdy, uráží-li tiskopis veřejnou mravnost nebo ohrožuje-li veřejnou bezpečnost. Jest zřejmé, že to poslední platí jen tehdy, je-li nebezpečí, že tiskopisem bude způsobeno skutečné spáchání zločinu. Zabavení má tedy přestati jen na oněch případech, v nichž se tiskopisem páše přečin prost-i veřejné mravnosti nebo v nichž sváděni k spáchání trestných činů skutečně může býti nebezpečné. Všechny jiné konfiskace jsou ve veřejném zájmu zbytečné a se stanoviska svobody mínění nepřípustné.
Jelikož za každý tiskopis jest podle trestního práva odpovědnou fysická osoba, vůbec není nutno, aby se provádělo objektivní řízení.
Návrhu na úhradu není potřebí, ježto stát tímto návrhem nebude zatížen.
Po stránce formální se navrhuje, aby tento návrh byl přikázán výboru ústavně-právnímu.
V Praze dne 4. června 1924.
Dr. Czech, Schweichhart, Jokl, Taub, R. Fischer, Uhl, Schäfer, Hackenberg, dr. Holitscher, dr. Haas, Schuster, Blatny, Roscher, Kirpal, Wittich, Leibl, Dietl, Beutel, Heeger, Hoffmann, Häusler.