Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.
|
I. volební období. |
9. zasedání. |
4732.
Odpovědi:
I. min. vnitra a spravedlnosti na interp. posl. dra Raddy a druhů o zabavení brožury ťPoslanec dr. Alois Baeran před pražskou porotouŤ (tisk 4436/I),
II. min. vnitra na interp. posl. dra E. Feyerfeila a druhů, že pražská zemská správ a politická zakázala přednášky (tisk 4462/II),
III. min. veř. prací na interp. posl. dra Holitschera, Palmeho, Pohla a spol. min. veř. prací o důlním neštěstí ve Výprtech (tisk 4683).
I./4732 (původní znění).
Odpověď
ministrů vnitra a spravedlnosti
na interpelaci poslance dra Emericha Raddy a druhů
o zabavení brožury ťPoslanec dr. Alois Baeran před pražskou porotouŤ (tisk 4436/I).
Tisková prohlídka brožury ťAbgeordneter Dr. Alois Baeran vor den Prager SchwurgerichteŤ v Brně byla provedena na dvakrát a to dle toho, jak jednotlivé archy z tiskárny docházely. Tiskové prohlídce byly podrobeny nejdříve stránky 1-32 a později str. 33-263. Celkem bylo shledáno státním zastupitelstvím 10 míst závadných a to v první části šest míst pro §§ 65 a) a 305 tr. z., v druhé části čtyři místa pro §§ 300 a 305 tr. zák. Zabavení bylo soudem potvrzeno. Ani proti jednomu, ani proti druhému zabavení nebyly podány námitky.
Teprve po zabavení druhé části tiskopisu dozvědělo se státní zastupitelství v Brně, že ještě jedno místo jest závadným, totiž na str. 256/251 část interpelace senátora Niessnera a druhů, jejíž text v brožuře reprodukovaný nesouhlasil s textem v Národním shromáždění tiskem rozdaným a tedy imunisovaným. Následkem toho bylo přikročeno k zabavení dodatečnému. Zabavení toto bylo potvrzeno na základě § 300 tr. z. a § 24 tiskového zákona; námitky, podané odpovědným redaktorem, byly zamítnuty.
Při výkonu zabavení byly v tiskárně zabaveny všechny vytisknuté, ač ještě nesložené archy této brožury, jednak proto, že nebylo možno v tiskárně provésti roztřídění celého materiálu, jednak že nad to orgánům policejního ředitelství nebyl s počátku ani udán správně skutečný počet vytištěných exemplářů. Po prohlédnutí a roztřídění materiálu na policejním ředitelství byly,Pak redakci vráceny všechny ty archy, jež konfiskaci nepropadly.
Plakáty, upozorňující na brožuru, nebyly připuštěny proto k vylepováni, poněvadž doporučovaly tiskopis zabavený. Když bylo předloženo úřadu ke konfiskaci opravené vydání zmíněné brožury (což se stalo dne 15. března 1923), bylo plakátování povoleno.
Byla učiněna opatření, aby k uvědomování státních zastupitelstev a textech interpelací dle znění tisků Národního shromáždění docházelo zavčas, takže podobná dodatečná zabavení budou podle možnosti vyloučena.
V postupu policejních orgánů nebylo shledáno žádné nesprávnosti.
Pokud pánu interpelanti odvozují neodůvodněnost zabavení některých míst v brožuře okolností, že místa sta jinde byla bez závady uveřejněna, nelze jim přisvědčiti.
Skutečnost, že místa vyšla bez závady v jiných periodických tiskopisch není důkazem, že by šlo o místa nezávadná. Pokud jde o místa na str. 6 až 8 a na str. 15 měla býti i v per. tiskopisech ťBrünner MontagsblattŤ čís. 498 a 535 a ťSüdmährerblattŤ čís. 82 zabavena, ježto obsahují skutkovou podstatu trestných činů z moci úřední stihaných a veřejný zájem vyžadoval, aby rozšiřování jich bylo zabráněno.
Místo označené III. na str. 5. brožury, nebylo v per. tiskopisu ťBrünner MontagsblattŤ otištěno, takže nemohlo tam býti zabaveno, místo na str. 99 brožury neodpovídá článku ťPravda o BaeranoviŤ otištěnému v per. tiskopisu ťNárodní PolitikaŤ č. 21 z 23. ledna 1923.
Konečně místa označená I. a II. na str. 5 brožurky právem byla zabavena, ač v per. tiskopise ťBrünner MontagsblattŤ z 15. ledna 1923 vyšla bez závady. Neleze totiž přehlížeti, že podle § 487 tr. ř. jest zabavení vázáno nejen podmínkou, aby v obsahu místa byla dána skutková podstata trestného činu, nýbrž i další podmínkou, že veřejný zájem vyžaduje zabavení. Ocenění veřejného zájmu při dané skutkové podstatě trestného činu v obsahu místa záleží v první řadě v tendenci zabarveného místa.:Místo I. a II. bylo uveřejněno v časopisu ťBrünner MontagsblattŤ u příležitosti padesátin dra Baerana před jeho odsouzením pro zločin špionáže. Brožura, v niž tato místa byla zabavena, má zřejmě zcela jinou tendenci než oslavovati padesátiny německého politika a to v době, kdy dr. Baeran byl již odsouzen pro umíněný trestný čin. Různý postup státního zastupitelství v Brně jest tedy veřejným zájmem odůvodněn.
K nahrazení škody nedostává se zákonných předpokladů.
V Praze dne 9. května 1924.
Ministr vnitra:
Malypetr, v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
II./4732 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dra E. Feyerfeila a druhů,
že pražská zemská správa politická zakázala přednášky (tisk 4462/II).
Spolek ťDeutscher Akademiker-VerbandŤ Bezirksverband v Budějovicích žádal v měsíci prosinci minulého raku za povolení ku pořádání přednášky dra Autenrieda z Berlína, který přednášeti hodlal o poměrech v Indii.
Poněvadž uvedený spolek zneužil podobného povolení k účelům politickým při pořádání přednášky ťQuer durch die SüdseeŤ, odepřela zemská správa politická povolení k této přednášce, ježto byla obava, aby se takové zneužití neopakovalo.
Učinil jsem zároveň opatření, aby napříště podobná rozhodnutí byla opřena o Lakové důvody, aby nezavdávala příčiny k nesprávným výkladům.
V Praze dne 21. května 1924.
Ministr vnitra:
Malypetr, v. r.
III./4732 (původní znění).
Odpověď
ministra veřejných prací
na interpelaci poslanců dra Holitschera, Palmeho, Pohla a spol.
o důlním neštěstí ve Výprtech (tisk 4683).
Těžařstvo Argenta v Ústí n. L. provádí od listopadu 1923 u Výprt kutační práce na arsenové kyzy, při čemž byla znovuzřízena stará šachta, která částečně prochází rulou, částečně jest v kyzové couku a má průřez obdélníkový 3 m X 1.20 m. Šachta má větrní přehradu, těžní a lezní oddělení, v němž jsou 4 žebříky a jest 18.6 m hluboká. Rozdělení pozůstává dole ze směrné chodby, jež jde směrem od severu k jihu. Na jihu od šachty jest tato chodba 25 m dlouhá, k severu má délku 7 m. V šachtě samé na povale 3 m nad podlahou chodby je umístěna odstředivka (centrifugální pumpa) přímo spojená s benzinovým motorem, která zdvihá 140 litrů vody za minutu; výfuk benzinového motoru jde do rourovodu, jenž vyúsťuje na povrchu jámy. Žumpa jest 5 metrů hluboká.
Poněvadž v dole se občas vyskytovaly plyny, bylo počátkem května dolování těžní v jámě zastaveno a začato hloubení větrné jámy 10 m severněji, která jest t. č. 6 m hluboká. Na jámě bylo zaměstnáno 8 lidí, z nichž 3 pracovali na povrchu; dozor vedl naddůlní Karel Schmidt a závodní inž. Gustav Göttl, jenž byl potvrzen rozhodnutím ministerstva veřejných prací ze dne 12. prosince 1923, č. 8679. Dělníci jsou pojištěni u okresní nemocenské pokladny a u Úrazovny v Praze. V těžní jámě se, jak bylo výše uvedeno, od počátku května nepracovalo. Pouze byla udržována voda pumpou, k jejíž obsluze byl určen vodák Fr. Pöschl.
Úraz stal se takto:
Dne 10. června t. r. o 1. hodině odpolední hlásil vodák Pöschl naddůlnímu Schmidtovi, ze jsou dole v jámě plyny; že však musí doplniti benzin pro čerpadlový motor. Naddůlní upozornil Pöschla, že není dovoleno sestupovati do jámy, dokud jsou tam plyny. Výskyt plynů byl dle hlášení sporadický. Plyny se vyskytovaly ve dne za teplého počasí a k večeru po ochlazení vzduchu se ztrácely. Vodák však samovolně sestoupil s dělníkem Alexandrem Thomasem do šachty, ale již za 10 minut volal o pomoc. Naddůlní Schmidt vzal záchranný pas a sestoupil s dělníky Ant. Roscherem a Vincencem Loosem do jámy a vytáhl ručním rumpálem nejdříve vodáka a omdlelého Loose, kdežto Roscher a Thomas zůstali v jámě. Naddůlní vystoupiv z jámy, upadl v bezvědomí as na 20 minut, mezi kterou dobou slezli dělníci Karel Šťastný a Arnošt Thomas, Fr. Pleidl a Josef Rimpl k pumpě, aby pomohli omámeným dvěma dělníkům, kteří v šachtě zůstali, při čemž však byvše sami omámeni, zůstali dole ležeti. Ke druhé hodině dostavil se na závod závodní inž. Göttl, jenž byl od naddůlního o výskytu plynu ihned po ohlášení vodákově vyrozuměn a přinesl nádoby se ztlačeným kyslíkem z Jöhstadtu v Sasku. Vypuštěním kyslíku v jámě byla tato vyvětrána a všech 6 omámených dělníků vytaženo; avšak vzdor pomoci dvou ihned na místo povolaných lékařů nebylo možno je již vzkřísiti.
Zpráva o úrazu byla Podána revírnímu báňskému úřadu druhého dne ráno, který týž den na místě úraz vyšetřil. Při tom vyšetřující úředník sestoupil k čerpadlovému lešení a konstatoval, že jáma jest již prosta plynů. Na dole užívalo se otevřeného světla karbidového, mimo to pro indikaci plynů olejových lamp a svíček. Otravné plyny nemohly obsahovati větší procento kyseliny uhličité, poněvadž otevřená světla hořela. Plyny byly chuti nasládlé, způsobovaly svírání prsou a silné bolení hlavy, což ukazuje na přítomnost kysličníku uhelnatého, o čem svědčí též obdukční nález, při němž konstatována krev jasně červená. Z plynů byla vzata zkouška, jež bude analysována.
Poraněn byl při zachraňování Vincenc Loos, jenž pádem utrpěl zlomení dolejšího žebra, naddůlní Schmidt jest již zdráv, rovněž tank vodák Pöschl.
Z mrtvých jsou 3 ženatí a 3 svobodní.
Na místo byl vyslán ještě úředník báňského hejtmanství v Praze, jenž podal ministerstvu podrobné informace.
Úraz ubyl vyšetřen co nejrychleji a nejdůkladněji. Zatím bylo nařízeno: umělé větrání ventilátorem a nasazení komína na jedno oddělení těžné jámy, opatření půlmotoru, dvou dýchacích přístrojů a barografu. Další opatření budou učiněna až na základě výsledku analysy plynů.
Pozůstalým bude z prostředků ministerstva veřejných prací dána výpomoc v rozsahu obvyklém při podobných úrazech.
V Praze dne 17. června 1924.
Za ministra veřejných prací:
G. Habrman, v. r.
Překlad ad I./4732.
Antwort
des Ministers des Innern und der Justiz
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. Emmerich Radda und Genossen
betreffend die Beschlagnahme der Broschüre ťAbgeordneter Dr. Alois Baeran
vor dem Prager SchwurgerichteŤ (Druck 4436/I).
Die pressbehördliche Durchsicht der Broschüre ťAbgeordneter Dr. Alois Baeran vor dem Prager SchwurgerichteŤ in Brünn wurde auf zweimal vorgenommen, und zwar darnach, wie die einzelnen Bogen aus der Druckerei kamen. Der Pressedurchsicht wurden zunächst die Seiten 132 und später die Seiten 33-263 unterzogen. Im ganzen wurden von der Staatsanwaltschaft 10 bedenkliche Stellen festgestellt, und zwar im ersten Teile 6 Stellen wegen §§ 65 a) und 305 Str. G., im zweiten Teile 4 Stellen wegen §§ 300 und 305 Str. G. Die Beschlagnahme wurde vom Gerichte bestätigt. Weder gegen die erste noch gegen die zweite Beschlagnahme wurden Einwendungen eingebracht.
Erst nach Beschlagnahme des zweiten Teiles der Druckschrift erfuhr die Staatsanwaltschaft in Brünn, dass noch eine Stelle zu beanständen ist, nämlich auf Seite 256/257 ein Teil der Interpellation des Senators Niessner und Genossen, deren in der Broschüre wiedergegebener Text nicht mit dem Texte übereinstimmte, der in der Nationalversammlung im Druck ausgegeben und daher immunisiert wurde. Infolgedessen wurde zu einer nachträglichen Beschlagnahme geschritten. Diese Beschlagnahme wurde auf Grund des § 300 Str. G und § 24 des Pressegesetzes bestätigt: die vom verantwortlichen Redakteuer eingebrachte Berufung wurde verworfen.
Beim Vollzuge der Beschlagnahme wurden in der Druckerei alle ausgedruckten, wenn auch noch nicht gefalteten Bogen dieser Broschüre beschlagnahmt, einerseits deshalb, weil es nicht möglich war, in der Druckerei die Sortierung des gesamten Materiales durchzuführen, anderseits, weil überdies den Organen der Polizeidirektion von Anfang an nicht einmal die wirkliche Zahl der ausgedruckten Exemplare richtig angegeben wurde. Nach Durchsicht und Sortierung des Materiales bei der Polizeidirektion wurden sodann der Redaktion alle jene Bogen zurückgestellt, welche der Konfiskation nicht verfallen waren. Die auf die Broschüre aufmerksam machenden Plakate wurden zum Aushängen nicht zugelassen, weil sie eine beschlagnahmte Druckschrift empfahlen Als der zur Konfiskation berufenen Behörde eine berichtigte Ausgabe der erwähnten Broschüre vorgelegt wurde (was am 15. März 1923) erfolgte, wurde die Plakatierung bewilligt.
Es wurde Verfügung getroffen, dass zur Information der Staatsanwaltschaften über die Texte der Interpellationen nach dem Wortlaute der Drucke der Nationalversammlung ihnen dieselbe rechtzeitig zukommen, so dass eine solche nachträgliche Beschlagnahme nach Möglichkeit ausgeschaltet werde. In dem Vorgehen der Polizeiorgane wurde keine Inkorrektheit gefunden.
Insoweit die Herren Interpellanten die Unbegründetheit der Beschlagnahme einiger Stellen der Broschüre aus dem Umstande ableiten, dass diese Stellen anderswo anstandslos veröffentlicht worden sind, kann nicht zugestimmt werden.
Die Tatsache, dass gewisse Stellen m anderen periodischen Druckschriften unbeanständet geblieben sind, ist kein Beweis, dass dieselben einwandfreie Stellen sind. Was die Stellen auf Seite 6 bis 8 und auf Seite 15 betrifft, so hätten dieselben auch in den periodischen Druckschriften ťBrünner MontagsblattŤ Nr. 498 und 535 und ťSüdmährerblattŤ Nr. 82 beschlagnahmt werden sollen, weil sie den Tatbestand strafbarer, von Amts wegen zu verfolgender Handlungen beinhalten und das öffentliche Interesse erforderte, dass die Verbreitung derselben hintangehalten werde
Die mit III auf Seite 5 der Broschüre bezeichnete Stelle war in der periodischen Druckschrift ťBrünner MontagsblattŤ nicht abgedruckt, so dass dieselbe dort nicht beschlagnahmt werden konnte, die auf Seite 99 der Broschüre befindliche Stelle entspricht nicht dem in der periodische Druckschrift ťNárodní PolitikaŤ Nr. 21 vom 23 Jänner 1923 abgedruckten Artikel ťDie Wahrheit über BaeranŤ.
Endlich wurden die mit I und ll auf Seite 5 der Broschüre bezeichneten Stellen mit Recht beschlagnahmt, obgleich sie in der periodischen Druckschrift ťBrünner MontagsblattŤ vom 15. Jänner 1923 anstandslos erschienen sind. Es kann nämlich nicht übersehen werden, dass nach § 487 Str. P. O eine Beschlagnahme nicht nur an die Bedingung gebunden ist, dass in dem Inhalt der Stelle der Tatbestand einer strafbaren Handlung gegeben sei, sondern auch an die weitere Bedingung, dass das öffentliche Interesse die Beschlagnahme erfordert. Die Würdigung des öffentlichen Interesses bei dem gegebenen Tatbestand einer strafbaren Handlung in dem Inhalte einer Stelle beruht in erster Reihe auf der Tendenz der beschlagnahmten Stelle. Die Stelle I und ll wurde in der Zeitschrift ťBrünner MontagsblattŤ bei Gelegenheit des 50 Geburtstags des Dr. Baeran vor seiner Verurteilung wegen des Verbrechens der Ausspähung veröffentlicht. Die Broschüre, in welcher diese Stellen beschlagnahmt worden sind, hat sichtlich eine ganz andere Tendenz, als die Feier des 50. Geburtstages eines deutschen Politikers, und zwar zu einer Zeit, als Dr. Baeran wegen der erwähnten strafbaren Handlung bereits verurteilt war. Das verschiedene Vorgehen der Staatsanwaltschaft in Brünn ist nach durch das öffentliche Interesse begründet für den Ersatz eines Schadens sind keine gesetzlichen Voraussetzungen gegeben.
Prag, am 9. Mai 1924
Der Minister des Innern:
J. Malypetr, m. p
Der Justizminister:
Dr. Dolanský, m. p.
Překlad ad II./4732.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten Dr. E. Feyerfeil und Genossen
wegen eines Vortragsverbotes seitens der politischen Landesverwaltung Prag (Druck 4462/II).
Der Verein ťDeutscher AkademikerverbandŤ, Bezirksverband Budweis hat im Dezember des vorigen Jahres um die Bewilligung zur Veranstaltung eines Vortrages von Dr. Autenried aus Berlin angesucht, der über die Verhältnisse in Indien zu sprechen beabsichtigte.
Da der genannte Verein eine derartige Bewilligung bei Veranstaltung des Vortrages ťQuer durch die SüdseeŤ zu politischen Zwecken missbraucht hat, verweigerte die politische Landesverwaltung die Bewilligung zu diesem Vortrage, weil die Befürchtung bestand, dass ein solcher Missbrauch sich wiederholen könnte. Ich habe auch zugleich die Verfügung getroffen, dass in Hinkunft Entscheidungen dieser Art auf solche Gründe gestützt werden, die nicht Anlass zur unrichtigen Auslegungen geben.
Prag, den 21. Mai 1924.
Der Minister des Innern:
J. Malypetr, m. p
Překlad ad III./4732.
Antwort
des Ministers für öffentliche Arbeiten
auf die Interpellation der Abgeordneten Dr. Holitscher, Palme, Pohl und Genossen
wegen des Bergwerksunglücks in Weipert (Druck 4683).
Die Gewerkschaft Argenta in Aussig a./E. nimmt seit November 1923 bei Weipert Schurfarbeiten auf Arsenkiese vor, bei welchen ein alter Schacht neu hergestellt wurde, der teils durch Gneiss geht, teils in einem Kiesgang liegt. und einen rechteckigen Durchschnitt 3 m × 120 m besitzt. Der Schacht hat einen Luftscheider, eine Förderung Fahrabteilung, in welcher 4 Leitern sind, und ist 18.6 m tief. Die Einteilung besteht unten aus einer streichenden Strecke, die in der Richtung von Norden nach Süden geht. Südlich vom Schacht ist diese Strecke 25 m lang, nördlich 7 m lang. Im Schacht selbst, auf der Schachtbühne, 3 m über dem Boden des Ganges ist eine Zentrifugalpumpe untergebracht, direkt mit einem Benzinmotor verbunden, der 140 Liter Wasser in der Minute hebt; der Auspuff des Benzinmotors geht in ein Leitungsrohr, welches an der Oberfläche der Grube mündet. Die Senkgrube ist 5 m tief.
Da in der Grube sich zu Zeiten Gas zeigte, wurde zu Anfang Mai die Förderung in der Grube eingestellt und damit begonnen die Luftgrube 10 m nördlicher abzutäufen, welche derzeit 6 m tief ist. Auf der Grube waren 8 Leute beschäftigt, von denen 3 obertags arbeiteten; die Aufsicht führte der Obersteiger Karl Schmidt und der Betriebsleiter Ing. Gustav Göttl, der mit Entscheidung des Ministeriums für öffentliche Arbeit n vom 12. Dezember 1923, Zahl 8679, bestätigt worden ist. Die Arbeiter sind bei der Bezirkskrankenkassa und bei der Unfallversicherungsanstalt in Prag versichert. In der Förderungsgrube wurde, wie oben gesagt, vom Anfang Mai nicht gearbeitet. Nur das Wasser wurde durch eine Pumpe in Fluss erhalten, zu deren Bedienung der Pumpenwärter Fr. Pöschl bestimmt war.
Der Unfall geschah auf folgende Weise:
Am 10. Juni dieses Jahres um 1 Uhr nachmittag meldete der Pumpenwärter Pöschl dem Obersteiger Schmidt, dass unten in der Grube Gase seien, dass er aber das Benzin für Schöpfmotor nachfüllen muss. Der Obersteiger machte Pöschl darauf aufmerksam, dass es nicht erlaubt ist in die Grube abzusteigen, solange dort Gase sind. Das Aufsteigen der Gase war nach der Meldung sporadisch Die Gase zeigten sich bei Tag bei warmen Wetter und gegen den Abend zu bei Abkühlung der Luft verloren sie sich. Der Pumpenwärter aber ging eigenmächtig mit dem Arbeiter Alexander Thomas in den Schacht hinunter, aber schon nach 10 Minuten rief er um Hilfe. Der Obersteiger Schmidt nahm den Schutzgürtel und stieg mit den Arbeitern Anton Roscher und Vinzenz Loos in die Grube hinunter und zog mit einer Handwinde erst den Pumpenwärter und den ohnmächtig gewordenen Loos herauf, während Roscher und Thomas in der Grube blieben. Als der Obersteiger aus der Grube herausstieg, wurde er auf etwa 20 Minuten bewusstlos, während welcher Zeit die Arbeiter Karl Štastný und Ernst Thomas, Fr. Pleidl und Josef Rimpl zur Pumpe hinabstiegen, um den betäubten zwei Arbeitern, die im Schacht geblieben waren, zu helfen, wobei sie aber selbst betäubt wurden und unten liegen blieben. Gegen 2 Uhr erschien auf dem Betrieb der Betriebsleiter Ing. Göttl, welcher von dem Obersteiger gleich nach Meldung des Pumpenwärters von dem Aufsteigen des Gases verständigt worden war und brachte Gefässe mit komprimiertem Sauerstoff aus Jöhstadt in Sachsen. Durch das Auslassen des Sauerstoffes in der Grube wurde diese ausgelüftet und alle 6 betäubten Arbeiter herausgezogen, aber trotz der Hilfe zweier sofort herbeigerufener Aerzte war es schon nicht mehr möglich, sie ins Leben zurückzurufen.
Der Bericht über den Unfall wurde dem Revierbergamt am zweiten Tage morgens erstattet, das noch am selben Tage den Unfall an Ort und Stelle untersuchte. Hiebei stieg der untersuchende Beamte zum Schöpfgerüst herunter und konstatierte, dass die Grube bereits gasfrei ist. In der Grube wurde offenes Karbidlicht verwendet, ausserdem wegen der Indikation von Gasen Oellampen und Kerzen. Die giftigen Gase konnten kein grösseres Prozent an Kohlensäure enthalten, da das offene Licht brannte. Die Gase hatten einen süsslichen Geschmack, verursachten Brustbeklemmung und heftige Kopfschmerzen, was auf das Vorkommen von Kohlenoxid hinweist, wovon auch der Obduktionsbefund Zeugnis ablegt, bei welchem das Blut hellrot konstatiert wurde. Von den Gasen wunde eine Probe genommen, die analysiert werden wird.
Verwundet wurde bei den Bergarbeiten Vinzenz Loos, der durch einen Fall einen Bruch der unteren Rippe erlitt, der Obersteiger Schmidt ist schon gesund, ebenso der Pumpenwärter Pöschl.
Von den Toten sind drei verheiratet und drei ledig.
An den Ort des Unfalls wurde auch noch der Beamte der Berghauptmannschaft in Prag entsendet, der dem Ministerium genaue Information erstattete.
Der Unfall wurde aufs rascheste und gründlichste untersucht. Inzwischen wurde angeordnet: künstliche Lüftung durch einen Ventilator und Aufsetzen eines Rauchfangs auf eine Abteilung der Fördergrube, die Anschaffung von Halbmotoren, zweier Athmungsapparate und Barographen Weitere Massnahmen werden bis auf Grund des Ergebnisses der Gasanalyse getroffen werden.
Den Hinterbliebenen wird aus den Mitteln des Ministeriums für öffentliche Arbeiten eine Aushilfe in dem bei solchen Unfällen üblichen Ausmasse erteilt wenden.
Prag, den 17. Juni 1924.
Für den Minister für öffentliche Arbeiten:
Der Minister:
G. Habrman, m. p.