Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.
|
I. volební období. |
9. zasedání. |
4721.
Interpelace:
l. posl. Kučery, Hakena a soudr. min. vnitra o konfiskaci časopisu ťVolnostŤ v Nymburce,
II. posl. Hlinku a spol. min. predsedovi o odňatie poštovej dopravy a o zákazu kolportáže časopisu ťDenný HlasŤ,
III. posl. Beutela, Kirpalové, Grünznera, Schäfera a druhů min. soc. péče o rovnoprávném přikazování práce na nouzových stavbách v Ústí n./L.,
IV. posl. Hausmanna, Schustera a druhů min. soc. péče, že ve stavební živnosti jest porušován zákon o osmihodinné době pracovní,
V posl. inž. Junga a druhů min. železnic o hromadném překládání německých železničářů z Jihlavy.
I./4721.
Interpelace
poslanců Lad. Kučery, Jos. Hakena a soudr.
ministrovi vnitra
o konfiskaci časopisu ťVolnostŤ v Nymburce.
V sobotu dne 29. prosince 1923 v č. 52 časopisu ťVolnostŤ v Nymburce konfiskován celý úvodník: ťMučírna v Kartouzích. Chtějí umořit soudr. Šoupala. Buržoasní bestie zuří pod patronací nár.-sociálního poslance. Žádáme okamžité zatčení kartouzského ředitele Erhardta pro pokus vraždy. Je to hrozné! Vlasy vstávají člověku na hlavě, čteme-li co je možné ve dvacátém století uprostřed Evropy za éry Masarykovy humanity. Scény z Mirbeauovy ťZahrady mukŤ, zvěsti z nejpřísnějších dob inkvisice, hrůzy carských žalářů - hle, to se vynořuje uprostřed červenobílého ráje buržoů. Mluví o svobodě a - trýzní. Mluví o lásce a - mučí! Ne, nesmíme mlčeti. Ne, nesmíme ustat dříve, dokud nesoustředíme kol sebe všechny lidi, jimž zbylo srdce v hrudi.
Kdo je soudruh Šoupal?... To, v čem ve své mladické nezkušenosti chybil, je způsob boje. A právě tuto jeho methodu a jen methodu individuelního teroru - odmítáme z důvodu taktiky, ježto víme, že pracující třídě nebude pomoženo odstraněním Rašína, nýbrž zničením rašínismu, rozdrcením kapitalistického systému vyssávání. K tomu však nepřispěje teror jedince, nýbrž síla, útok, zápas, vítězství mas.
Bylo zvykem ve všech státech, jež vymanily se z pout feudalismu, že revolucionáři, kteří v boji byli zajati, měli v zajetí - či jak tomu buržoové říkají - v žaláři - výhody politických vězňů. Čeští buržoasní politikové..., prohlásili ve své nenasytné mstivosti soudr. Šoupala za sprostého zločince, zatím co dává osvobodit najatého a zaplaceného vraha zemědělského vůdce Daskalova. Bylo zvykem všech států, jež nebyly právě carským Ruskem nebo divokým Siamem, že odstranily trýznění inkvisice a mučírny, jež dávaly ukazovati školním dětem jako důkaz minulého barbarství a své vyspělosti. Ale jiné poměry zavládly ve státě Masarykově! Inkvisice, carské Rusko, Siam se skrývá pod humanitářskými frázemi Slyšte, co vypráví 19letý idealista soudruh Šoupal dne 19. prosince před soudem, kde vypovídá jako svědek:
ťChci říci, jak se se mnou jedná právě pro tento proces. Jsem vězněn v nejhorší žalářní kobce pod zemí, trýzněn rakouským ředitelem Erhardtem, mám 4 posty týdně, 4 tmavé komůrky, 4 tvrdá lůžka. Vězeňský řád pro mne neexistuje, nesmím nikomu psát, ani svému obhájci, ani na ministerstvo. Ředitel mi řekl, že mne přivede na trestanecký hřbitov. Jsem vězněn v podzemí, kde nikdo nikdy nebyl a teprve před třemi dny po prvé přišla inspekce. Jsem mučen tak, že ani Kristus tolik netrpěl a Danteovo peklo není ničím proti mému žaláři. Kdyby to bylo o 14 dní déle, byl bych mrtev. Bylo se mnou nakládáno tak, že po třech nedělích byl jsem dohnán k sebevražednému pokusu. Přeji si, aby mi trest, který mi byl určen, byl změněn v trest smrti a hned proveden. a chci, aby můj obhájce podal takovou žádost. Připomínám, že ředitel Erhardt popřel svoje zacházení se mnou jako šestiletý školák inspekci komisi, které jsem si před třemi dny stěžoval Ť
Ne, to není obrázek ze španělské inkvisice 15. století. Ne, to není carská katorga, ani msta Gallifetova. Není to též zpráva z pašalíku, kde vládne kat Wohlschläger, nýbrž je to pravda o režimu, jehož hlavou je Tomáš Masaryk, a jehož prováděči jsou národně-demokratičtí byrokraté.
Kartouzský trýznitel Erhardt je prazbabělý Rakušák, jenž ředitelem se stal jen po intervenci našich soudruhů u tehdejšího ministra Soukupa a jenž po tu dobu, kdy proletariát byl silný choval se patolízalsky až ku zprotivení Nyní, kdy na přechodnou, velmi, velmi krátkou dobu sesílili kapitalisté, odhaluje své katanské ledví.
My voláme, a více než voláme, my křičíme ke všem lidem citlivého srdce: ve střední Evropě ve dvacátém století provozuje se mučení. Případ soudruha Šoupala není ojedinělým. V Kartouzích je trvalá mučírna. Kartouzští dozorci vypravují často svým známým, jak ředitel ťtěžkýmŤ zločincům hrozí ťdírouŤ rozuměj mučírnou..., odkud za 15 dní prý budou na hřbitově. Je to mokrá, černá temnice, kde o hladu jsou drženi až do smrti, jež ovšem přijde, velmi, velmi brzo. My žádáme a pravíme již nyní, že nepopustíme. okamžité zjištění kolik vězňů a za jakých okolností zemřelo a kolik nešťastníků jakým způsobem bylo umučeno. Dále žádáme přímo vězeňského lékaře dra Hornu, aby ihned vyšetřil zdravotní stav Šoupalův a obývací prostor t. j. mučírnu, v níž dosud a snad ještě je držen. Dále: dokud byl v Kartouzích německo-nacionální poslanec Baeran, tu jak státní návladní Pech, tak národně-sociální poslanec Spatný, jejichž dohledu Kartouzy podléhají, byli jeho přečastými hosty a velmi o něho pečovali. Buržoové mají k sobě přec jen vždycky blízko. Nechceme věřit, že by měli vědomí o zločinu, jenž na Šoupalovi byl páchán, avšak rozhodně neprováděli inspekci tak, jak měli Jinak by podobné řádění nebylo možno.
A nyní se obracíme přímo a velice důrazně na jičínského státního návladního:
Pane! Činím Vám trestní udání na kartouzského ředitele Erhardta a Vaší úřední povinností je, abyste učinil vše potřebné. Viním jej: z přečinu porušení úřední pravomoci, a zločinu pokusu vraždy. Jako doklad uvádím výpověď soudruha Šoupala a případné svědectví kartouzských dozorců. Ze ředitel Erhadt znal nezákonnost svého počínání, vyplývá z toho, že před inspekční komisí vše zapřel. Toto svoje udání pokládám za postačitelné k tomu, abyste plnil svoji úřední povinnost Bohuš JílekŤ V témže čísle ťVolnostiŤ zkonfiskována byla lokálka: Vánoční a novoroční komediantství klerikální reakce....
Ptáme se pana ministra:
Je mu známo, co všechno jest censory zabavováno?
Co učiní pan ministr, aby podobné očividné zašlapávání pravdy a svobody občanského projevu bylo odstraněno?
V Praze dne 18. ledna 1924.
Kučera, Haken, Bubník, Svetlik, Skalák, Darula, Burian, Malá, dr. Šmeral, Tausik, Kreibich, Houser, J. Kříž, Teska, Merta, Toužil, Kunst, Krejčí, Koutný, Rouček, Mikulíček, Warmbrunn.
II./4721.
Interpellácia
poslanca Andreja Hlinku a spoločníkov
ministerskému predsedovi
o odňatie poštovej dopravy a o zákazu kolportáže časopisu ťDenný HlasŤ.
Ministerstvo Česko-Slovenskej republiky s plnou mocou pre správu Slovenska výnosom zo dňa 20. februára 1924, číslo 2400/24 Adm. Rev. odníma na základe §-u 10. zák. čl. XlV. zákona z roku 1914 na území celého Slovenska poštovú dopravu a zakazuje rozširovanie periodického časopisu ťDenný HlasŤ, vychodiaceho v Clevelande (Ohio) v Spoj. Štátoch Severoameríckych.
Americkí Slováci nezaslúžili si, aby minister slobodnej vlasti a národa, za ktorú toľko pracovali a obetovali, použil zákon, pred ktorým voľakedy opúšťali svoju rodnú zem a proti nemu pracovali počas vojny, aby miesto neho nastúpil nový demokratický zákon slobodu slovenského národa zabezpečujúci, na utlumenie ešte vždy oprávneného slova vo veci Slovenského Národa.
Tento neoprávnený a neprospešný krok pobúril celú slovenskú verejnosť a celkom oprávnene vzbudil veľké pohoršenie aj u ameríckych Slovákov.
Jejich stanovisko, zaujaté k vládnemu opatreniu, prinesené na stľpoch ťSlovákaŤ v čísle 71 zo dňa 25. marca 1924, opatrené kraťučkým úvodom, cenzor bez akéhokoľvek vážneho odôvodnenia zhabal. Zhabaná časť je:
Hrozné pohoršenie v Amerike.
ťDenný HlasŤ píše o odňatí jeho dopravy. - Vyzýva svojich čitateľov vystríhať články a posielať - Bude pokračovať ešte ostrejšie proti tyranom ťDenný HlasŤ v svojom čísle zo dňa 5. marca zaoberá sa svojím vypovedaním z Č-Sl. republiky a medzi iným píše toto:
ťOd toho času ešte húževnatejšie a vytrvalejšie pustili sme sa do práca a naša práca sa zdarila, Česko-Slovenská republika sa utvorila, ale Slovákom sa sloboda nedala a za túto my teraz bojujeme.
Nuž či takto odpláca sa nám tá republika, ktorú sme my pomáhali utvoriť? Či takto odpláca sa nám Česko-Slovenská republika, pre ktorú sme venovali všetko, čo sme mohli?
Porekadlo hovorí, že nečakaj za pomoc odmenu žiadnu od človeka zlého. A je to pravda a tá pravda sa uskutočnila aj na nás teraz.
Ale nechže bude! Tá poštová doprava, ktorá nám bola odňatá, nás nijako nepomýli, ani nás neznechutí v ďalšej práci. Ba naopak, od teraz budeme ešte ostrejšie požadovať pre Slovákov to, čo im právom prislúcha. Dosiaľ jsme mali istý ohľad aj na niektoré osoby, od dnes ani tohoto nebude a povieme otvorene každému po mene, čo si o ňom myslíme, či je to člen vlády, či je to prezident Česko-Slovenskej republiky, alebo ktokoľvek.
Naši priatelia žijúci tu v Amerike nech toto vezmú v známosť, že ako sa nám odmenila československá vláda, vláda tej republiky, ktorá by sa nebola nikdy utvorila bez slovenskej pomoci v Amerike.
Nás takýto pidimužícky spôsob pomsty nepomýli.
Keby bolo čo chváliť, iste by sme chválou neskrblil. Ale nieto čo! Násilie, aké vláda a Čechoslováci páchajú na Slovákoch je predsa nie hodné chvály. Keby sme toto robili, neboli by nám poštovú dopravu odňali. Ale my nemôžeme chváliť zločiny čechoslováckych vodcov, ani ich vlády! Dajte Slovákom to, čo im patrí a uvidíte, že sa aj od nás chvály dožijete, ale inak nie. My nečakáme od nikoho žiadnu odmenu, ani by sme ju neprijali za žiadnych okolností, lebo slovenská sloboda nám je milšia, ako osobný úspech, ako osobné výhody.
Takto robia len zradcovia slovenského národa a my zradcami nebudeme, ani slovenským tyranom liškať sa nebudeme. Ba naopak, budeme stále hlásať, že ich všetkých treba odstrániť.
Slovák je trpezlivý, ale aj trpezlivosť má hranice. Ale pravda naša zvíťazí, to vieme iste, lebo keby ona nezvíťazila, násilníci by sa nebáli ťDenného HlasuŤ.
Teraz presvědčte sa všetcia, vy skutoční Slováci, že ako sa pravdy boja násilnícki Čechoslováci a grafteri vládni, ale presvedčte sa teraz aj o tom, že ťDenný HlasŤ je skutočne čisto a národným slovenským časopisom a takým ostane až kým Slováci nebudú mať to, čo im patrí, dľa práva božieho i ľudského.
Že sa Čechoslováci obávajú našej práce, je isté! Znaky hovoria: Odňali poštovú dopravu otvorenému listu na Masaryka, ktorý poslalo SSK., odňali dopravu ťBožskému Srdcu JežišaŤ a teraz ťDennému HlasuŤ. Ba, ktorý časopis stane sa nasledujúcou obeťou násilia čechoslováckeho!?
Ale nič to za to! My pojdeme ďalej a ešte smelšie svojou cestou.
Hrozby nás nepomýlia, ba naopak, ešte zaoceľujú!
Týmto sa štátutvárajúcej čiastke národa odoprelo to, čo sa doprava tým najnebezpečnejším nepriateľom našej republiky, že jejich časopisy môžu byť beztrestne na území celého Slovenska rozšírované a že časopisom tuzemským je dovolené z nich rozné state citovať.
Proti tomuto kroku ministra pre správu Slovenska čo najrozhodnejšie protestujeme a pýtame sa p. ministerského predsedu,
1. či vie o tomto kroku bratislavského ministra,
2. či je ochotný pán minister. predseda postarať sa, aby nariadenie spomenutého ministerstva bolo zrušené?
V Prahe, dňa 27. mája 1924.
Hlinka, Tomik, Tománek, Onderčo, dr. Kubiš, dr. Labay, dr. Gažík, Mark, Budig, Scharnagl, dr. Juriga, Hancko, Anděl, Horák, Mlčoch, dr. Buday, Bobok, Kurťak, Böhr, dr. Luschka, Vávra, Najman, Pastyřík, Bobek.
III./4721 (překlad).
Interpelace
poslanců Beutela, Kirpalové, Grünznera, Schäfera a druhů
ministrovi sociální péče
o rovnoprávném přikazování práce na nouzových stavbách v Ústí nad Labem.
Ústecká městská rada provádějíc obecní práce požádala kdysi ministerstvo sociální péče, aby ji povolilo státní příspěvek pro osoby požívající státní podpory v nezaměstnanosti, o něž jde při těchto pracích.
Poté zaslala ťZájemnická rada státotvorných stran pro politický okres Ústí nad LabemŤ prostřednictvím svého ťpředsedyŤ dra J. Kubišty z Ústí n L. ministerstvu sociální péče dne 11. dubna 1924 podání, v němž se žádá, aby ťbude-li žádost vyřízena příznivěŤ, bylo uloženo ústeckému úřadu pro zprostředkování práce, aby při těchto pracích umístil nejméně 20% českých dělníků a dovolil, aby mezi jiným také čeští sezonní dělníci, kteří byli propuštěni z cukrovarů, byli zaměstnáváni při těchto pracích, poněvadž by se to jinak na tyto dělníky nevztahovalo, jelikož by jim úřad pro zprostředkování práce odepřel pracovní lístky. Potom přišlo od ministerstva sociální péče na ústeckou okresní politickou správu toto vyřízení:
Ministerstvo sociální péče
Č. 13973-24 IIl-E.
V Praze dne 26. dubna 1924.
Rovnoprávné přikazování práce českým dělníkům na nouzových pracích v Ústí nad Labem.
Okresní politické správě
v Ústí n. L.
Se zřetelem na přiložený dopis Zájemnické rady v Ústí nad Labem vyzývá ministerstvo sociální péče tamější úřad, aby dozíral na tamější úřad pro zprostředkování práce, aby dohazuje dělníky na nouzové práce vždy spravedlivě přihlížel k tamějším českým příslušníkům. Kdyby se některému z těchto českých dělníků nespravedlivě práce nepřiřkla, nechť tamější okresní politická správa případ sem ihned oznámí. Ovšem při nouzových pracích lze také zprostředkovati práci lidem, kteří nemají nároku na podporu.v nezaměstnaností (tak také sezonním dělníkům) v případech, kde se zjistí, že jejich výživa jest bez výdělku ohrožena.
Za ministra:
Klíma, v. r.
Tedy aniž se konala šetření, zda někdy okresní úřad pro bezplatné zprostředkování práce a služeb zkrátil při přikazování práce české nezaměstnané, vyzývá ministerstvo okresní politickou správu, aby dohlížela na úřad pro zprostředkování práce, aby ťspravedlivě přihlížel k českým příslušníkům.Ť Při tom jest přec všeobecně známo, že politické úřady skoro bez výjimky ze strachu před denunciací českých zájemnických rad, které, jak se zdá, požívají u ministerstev přednostního postavení, a jinými štváčskými apoštoly, dává přednost příslušníkům české menšiny v německém území. Tak tomu jest také v Ústí nad Labem a při všech pracích, které provádějí čeští podnikatelé, a především také při stavbě přehrady ve Střekově jsou zaměstnáni téměř bez výjimky jen čeští dělníci, kdežto němečtí dělníci jsou bez práce a dávno bez podpory.
Dodnes ještě nebylo lze ani v jednom případu dokázati úřadu pro zprostředkování práce v Ústi n. L., který jest ústavem zřízeným a vydržovaným samosprávnou okresní správou, že přikazuje volná pracovní místa nezaměstnaným řídil se při tom národními hledisky a každé opačné tvrzení lze jistě jako nesprávné vyvrátiti zápisem o zprostředkování práce.
Druhý odstavec uvedeného výnosu obsahuje předpis, jehož nelze provésti. Neboť osoby, které nedostávají podpory v nezaměstnanosti (sezonní dělníci) nejsou přihlášeny u úřadu pro zprostředkování práce a proto jich tedy ani nemůže zprostředkovati na nouzové stavby. Tato část výnosu musila by tedy býti doplněna v tom směru, že se ukládá za povinnost podnikatelům, aby přihlašovali sezonní dělníky vystupující z práce u úřadu pro zprostředkování práce, aby se tímto způsobem opatřila také nutná podmínka, aby bylo lze tyto osoby vůbec zprostředkovati na nouzové práce.
Podepsaní se tedy táží pana ministra:
1. Jest ochoten podati vysvětlení, z jakých důvodů pokládalo ministerstvo za nutné, aby z podnětu soukromého sboru vydalo takovéto zbytečné dohlédací předpisy?
2. Zamýšlí vydati pokyny, aby také sezonní dělníci byli přihlašováni u úřadu pro zprostředkování práce?
V Praze dne 13. června 1924.
Beutel, Kirpal, Grünzner, Schäfer, Hoffmann, Häusler, Taub, Hackenberg, Palme, Jokl, Leibl, Hausmann, dr. Czech, Uhl, Schuster, dr. Holitscher, Dietl, R. Fischer, Wittich, Blatny, Deutsch, Heeger.
IV./4721 (překlad).
Interpelace
poslanců Hausmanna, Schustera a druhů
ministrovi sociální péče,
že ve stavební živnosti jest porušován zákon o osmihodinné době pracovní.
Podle článku I nařízení ministra sociální péče ve srozumění se zúčastněnými ministry ze dne 11. ledna 1919, č. 11 Sb. z a n. jest stavební živnost při práci na staveništích zařazena mezi podniky, při nichž lze rozděliti dobu pracovní na místě úpravy, která jo předepsána v § 1, odst 1 zákona ze dne 19. prosince 1918, č. 91 Sb. z. a n. v období 4 týdnů s podmínkou, že v tomto období nesmí celková pracovní doba přesahovat 192 hodiny. Výjimečného postavení při rozdělování zákonité osmihodinné doby pracovní, jehož se dostalo stavební živnosti uvedeným nařízením, mnoho stavebních podniků zneužívá k porušování zákona ze dne 19. prosince 1918, č. 91 Sb. z. a n
Desetihodinná doba pracovní denně a ještě vícehodinná nejsou ve stavební živnosti žádnou zvláštností. Vedle tohoto pravidelného porušování zákonité pracovní doby nejsou ani zachovávány přestávky předepsané v § 3 ani pro mladistvé dělníky, ani pro dělníky přes 18 let.
Z množství porušení tohoto zákona na důkaz několik konkrétních případů:
Na stavbách obytných domů a stájí dělostřeleckých kasáren v Liberci, stavitel J. Pokorný z Králové Hradce: na stavbách českého stavebního a bytového družstva v Liberci, ulice Gustava Schirmera v Liberci, stavitel Karel Čapičar z Chotěboře; na stavbách českého stavebního a bytového družstva v Liberci na Kasárním náměstí Bedřich Němec, stavitel z Růžodolu l; na stavbách fy J. Möller a spol. z Růžodolu I, v Horním Růžodolu: na stavbách fy Josef Schäfer, stavitel z Vísky v Rochlici; na stavbách stavitele Beckerta z Liberce, mezi ulicemi Theodora Körnera a Ruprechtickou: na stavbách fy Hiebel & synové z Vratislavic n./N. v Jestřábí ul. v Liberci; u stavebních firem Brückner, Faifar & Rella, Lang a spol., Hering, Herlt & Glaser v Podmoklech u stavitele Kleina v Děčíně: u firmy Steidl v Duchcově; u zednického mistra Knoblocha v Hrobech; u firmy Gampe v Oseku: u stavitele Christla ve Falknově; u stavitele Nekvasila z Prahy na stavbách cukrovaru ve Štětí, jest osmihodinná doba pracovní neznámým pojmem U těchto firem se téměř denně pracuje 10-14 a ještě více hodin. Na stavbách firmy Nekvasil ve Štětí až 14 hodin denně bez přerušení Ve zvláštním rozsahu lze zjistiti porušování zákona v okrese jabloneckém. Avšak i v okresech, které zde uvedeny nebyly, lze zaznamenati nesčetné případy překročení osmihodinné doby pracovní. Proti tomuto nezákonitému stavu učinili němečtí stavební dělníci se sídlem v Liberci několikráte udání u příslušných okresních politických správ a živnostenských inspektorátů Ke změně dosud ještě nedošlo.
Podepsaní se tedy táží:
1. Ví pan ministr sociální péče o těchto nesčetných porušeních zákona?
2 Jest pan ministr ochoten ihned naříditi, aby toto porušování zákona bylo ihned zastaveno a rušitelé zákona pohnáni k odpovědnosti?
3. Jest pan ministr ochoten postarati se, aby pokud ještě jsou lidé bez práce, ani živnostenské inspektoráty ani zemské politické správy nepovolovaly pro stavební živnost hodiny přes čas?
V Praze dne 13. června 1924.
Hausmann, Schuster, dr. Czech, Deutsch, Jokl, Taub, Heeger, Schäfer, Dietl, Palme, Beutel, Leibl, Pohl, Schweichhart, Hoffmann, Hackenberg, Uhl, Kirpal, Grünzner, Blatny, Häusler, R. Fischer.
V./4721 (překlad).
Interpelace
poslance inž. R. Junga a druhů
ministru železnic
o hromadném překládání německých železničářů z Jihlavy.
Po několik týdnů překládá brněnské ředitelství státních drah hromadně německé železničáře z Jihlavy do rozličných služebních míst svého obvodu. Níže následují jména oněch 47 zaměstnanců. jejichž přeložení bylo dosud v úředním listě ohlášeno:
1. Lesina František, popisovač vozů, přeložen do Uherského Hradiště.
2. Neubauer Karel, dělník, do České Třebové.
3. Franz Jakub, topič, do České Třebové.
4. Pavlik Albín, staniční dozorce, Zastávky.
5. Stingel Karel, oficiál, do Nové Vsi.
6. Soušek Josef I, výp. staniční dozorce, do Nemšové.
7. Fixel Jan, úřednický aspirant, do Veselí.
8. Krump Josef, staniční příručí, do Hodonína.
9. Gleixner František II, zámečník, do České Třebové.
10. Hauptmann František II, průvodčí, do Přerova.
11. Hayer Oskar, dělník, do České Třebové.
12. Polivka František, výp. kanc. výpravčí, do Veselí.
13. Meixnerová Štěpánka, úřed. aspirantka IIl a, do Skalice-Boskovic.
14. Havel František I, výhybkář, do Mor. Budějovic.
15. Frühauf Jan, skladištní dozorce, do Mor. Budějovic.
16. Dwořak František II, popisovač vozů, do Hodonína.
17. Nowosaková Marie, výp. kanc. výpravčí, do Nezamyslic.
18. Verchinová Irma, úř. aspirantka III a, do Uher. Hradiště.
19. Pissová Marie, oficiálka, do Hulína.
20. Weinhofer Karel, vrchní revident, do Mor. Budějovic.
21. Andratschke Josef, vrchní revident, do Skalice-Boskovice.
22. Telscher Rudolf II, dělník, do Brna.
23. Werbik Antonín, staniční dozorce, do Brna.
24. Horr František, kancelář. pomocník, do Brna.
25 Wondre Jan do Okříšek.
26. Lang František VII, zámečník, do České Třebové.
27. Roll Jan, vrchní oficiál, do České Třebové.
28. Reichelt František, vrchní oficiál, do České Třebové.
29. Mach František II, oficiál, do České Třebové.
30. Kampe Josef, topič. do České Třebové.
31. Lang Josef, dělník, do České Třebové.
32. Weiss František, výp. průvodčí, do Rohatce.
33 Winkler František I, vrchní oficiál, do Veselí.
34. Hornik Leopold, staniční dělník, do Kyjova.
35. Schwommer Antonín ll, staniční dělník, do Kyjova.
36. Kratkv František, oficiál, do Brna.
37. Kinzel Karel, dozorce při posunování, do Brna.
38. Langhans František, průvodčí, do Brna.
39. Wesely Josef, popisovač vozů, do Brna.
40. Wittek Jan II, popisovač vozů, do Brna.
41. Neuwirth Jan, strojník, do České Třebové.
42. Teltscher Gustav, dělník, do České Třebové.
43. Watzinger Karel, dělník, do České Třebové.
44. Hache Karel, oficiál, do Veselí.
45. Bier Josef, dělník ve výtopně, do Veselí.
46. Juna Emanuel, strojvedoucí, do Veselí.
47. Kratochwil Karel VI, výp. stan. dozorce, do Uher. Hradiště.
Všechna tato přeložení byla provedena prý ze ťslužebních důvodůŤ. Jmenovaní většinou vykonali jazykovou zkoušku s dobrým výsledkem. Za ně přichází do Jihlavy stejný počet českých zaměstnanců, a jsou to tací, kteří se dobrovolně hlásí. Výměna ta jest pro ně dobrá potud, že dostanou lepší byty. Jde tedy prozatím o stěhování 94 rodin. Jak se však určitě proslýchá, lze očekávati ještě asi dvakráte tolik přeložení, takže úhrnem jde asi o 300 rodin. Vidíme tedy před sebou přímo stěhování národů. Příčina pro to uvedená, ťslužební důvodyŤ, nemůže býti rozhodující, což vyplývá již z výše uvedené poznámky, že dotčení jsou jazykově kvalifikovaní. Spíše rozhodovaly při tomto hromadném překládání čistě politické úvahy.
Poslední obecní volby provedené roku 1920 dokázaly totiž, že přes všechna počešťovací opatření od převratu provedená 62% jihlavského obyvatelstva jsou stále ještě Němci. Tato německá většina ve městě, vyhlédnutém za sídlo župy, jest jak zřejmo, Čechům trnem v oku. Aby byla odstraněna, přikročuje se také ke spojení obce Dřevěných Mlýnů s Jihlavou Proto bylo asi před půl rokem rozpuštěno obecní zastupitelstvo a jmenován vládní komisař. Jak se zdá, nejsou si však jisti, že spojení povede k české většině. Proto - a jedině proto - se nyní provádějí tato přeložení.
Nepovažujeme za nutné podrobněji poukazovati, že přeložení zaměstnanci jsou vytrháváni z poměrů, na něž si po léta zvykli, že se jim často nechává sotva 8 dní k přestěhování, že jsou nuceni své staré dobré byty vyměňovati za horší, že musejí své děti náhle - uprostřed školního roku - vzíti ze škol atd., neboť takové věci podle zkušenosti vládu nepohnou. Tážeme se však, kde zůstávají tak často jmenovaná úsporná opatření, když se na tento účel vyhazují statisíce Přeložení jednoho zaměstnance stojí na přímých vydáních nejméně kolem 500.- Kč. Tento peníz. se zvyšuje ještě značně o volnou dopravu a výdaje, které povstávají při zaučování všech přeložených. Nehledě k tomu, jest ztraceno tisíce pracovních dní, ježto čas ten jest věnován přestěhování.
Kdežto se na všech výdajích na sociální účely skrblí se stálým poukazem na nedostatek peněz a nutnost úspor, jest, jak tento příklad ukazuje, s dostatek peněz pro počešťování.
Podepsaní se táží pana ministra:
1. Jak může ospravedlniti tato hromadná přeložení, jež byla prý provedena ze ťslužebních důvodůŤ a jež těžce zatěžují státní pokladnu?
2. Jest ochoten - pokud tato přeložení nebyla již provedena - ještě je zrušiti a dále ihned učiniti přítrž přímé překládací manii brněnského ředitelství státních drah, za kterou zřejmě stojí jisté jihlavské české osoby?
V Praze dne 13. června 1924.
Inž. Jung, dr. Lodgman, inž. Kallina, dr. Brunar, Matzner, dr. Keibl, dr. Radda, J. Mayer, Kraus, dr. Hanreich, Böllmann, Schubert, J. Fischer, Windirsch, Kaiser, dr. Lehnert, dr. E. Feyerfeil, dr. Schollich, Wenzel, Patzel, Simm.