Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Původní znění.

4666.

Antrag

des Abgeordneten Windirsch und Genossen

mit welchem das Gesetz vom 8. April 1920, Slg. d. G. u. V. Nr. 309, über die Vermögensabgabe und Vermögenszuwachsabgabe abgeändert wird.

Die Gefertigten stellen folgenden Antrag:

Das Abgeordnetenhaus wolle beschliessen:

Gesetz

vom............

mit welchem das Gesetz vom 8. April 1920, Slg. d. G. u. V. Nr. 309, über die Vermögensabgabe und Vermögenszuwachsabgabe abgeändert wird.

Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:

§ 1.

§ 32, Punkt 2 und der folgende Absatz lauten:

Um je 5% für das dritte, vierte und fünfte und um je 10 für jedes weitere derartige Familienmitglied, falls das abgabepflichtige Vermögen zwar 50.000 Kč, nicht aber 300.000 Kč übersteigt.

Im Fällen, wo das abgabepflichtige Vermögen 400.000 Kč nicht übersteigt, ist die Schätzungskommision berechtigt, nach freien Ermessen besondere, die Steuerkraft eines Abgabepflichtigen im Sinne des § 174, Abs. 2, des Pers. St. Ges. wesentlich beeinträchtigende Verhältnisse, soferne sie nicht schon nach Abs. 1 zur Berücksichtigung gelangt sind, in der Art zu berücksichtigen, dass die Abgabe bis um 15% ermässigt werden kann. Ein derartiger Beschluss erfordert aber die Anwesenheit von zwei Drittel der Kommissionsmitglieder.

§ 2.

Das Gesetz tritt mit dem Tage seiner Kundmachung in Wirksamkeit.

Mit seiner Durchführung wird der Finanzminister betraut.

Begründung.

Das Gesetz über die Vermögensabgabe und Vermögenszuwachsabgabe enthält eine drückende, durch nichts gerechtfertigte Härte gegen alle jene abgabepflichtigen Personen, die eine starke Familie zu erhalten haben, wenn ihr gesamter Vermögensstand 100.000 Kč, bezw. 200.000 Kč übersteigt. Dieses Unrecht, das Personen mit einem grossen Familienstande trifft, wirkt sogar ruinös. Am besten sprechen hiefür Beispiele:

1. A hat ausser der Gattin noch 7 minderjährige Kinder. Er ist Landwirt und besitzt ausser einer 40 Hektar grossen Wirtschaft kein anderes Vermögen. Am 1. Jänner 1914 hatte die Wirtschaft einen Wert von 108.008 K und als Wert für 1. März 1919 wurden bestimmt 240.885 Kč.

Darnach wurden von der Steuerbehörde bemessen:

Vermögensabgabe..... 11.717 Kč

Vermögenszuwachsabgabe.. 18.433 Kč

zusammen... 30.150 Kč

Nach § 2 der Novelle zum Vermögensabgabegesetz vom 21. Dezember 1923, Slg. d. G. u. V. Nr. 6 ex 1924, wird ein 40%iger Nachlass von der Vermögenszuwachsabgabe im Betrage von 7373 Kč zugebilligt, sodass 22.777 Kč zur Zahlung verbleiben.

2. B, der auch Landwirt ist, hat ausser seiner Gattin nur ein Kind. Seine Vermögensverhältnisse gleichen dem de A, somit wurden auch ihm die Vermögensabgaben in derselben Höhe vorgeschrieben, obwohl er bloss ein Kind, A dagegen 7 Kinder hat. Daran ändert auch nichts in günstigem Sinne die Novelle des Vermögensabgabegesetzes.

Obwohl sich das Gesetz über die Vermögensabgabe und Vermögenszuwachsabgabe fast gänzlich auf die Bestimmungen der Personalsteuergesetze aufbaut und ihm so alle Merkmale der Personalsteuergesetze anhaften, sollte man glauben, dass Erleichterungen, die das Personalsteuergesetz gewährt, auch im Vermögensabgabegesetze analoger Weise geregelt sein müssten. Es ist dass jedoch keineswegs der Fall. Im Gegenteile, die im Personalsteuergesetze und Vermögensabgabegesetze enthaltenen Erleichterungen weisen solche ungeheure Kontraste auf, dass dieselben aus sozialen Gründen einfach unverständlich sind. Das bestehende Unrecht gegen Familienerhalter mit grosser Kinderzahl ist besonders empfindsam und fordert äusserst dringend eine Aenderung des § 32 des Vermögensabgabegesetzes, zumal § 5 der Novelle in solchen Fällen praktisch fast niemals eine Erleichterung bringen wird. § 5 der Novelle zum Vermögensabgabegesetz ist unbestimmt gehalten und gibt den Parteien keinen gesetzlichen Anspruch auf die Beseitigung von Ungerechtigkeiten, sondern überlässt alle Verfügungen dem freien Ermessen der Behörde. Am besten ist, wenn nochmals Beispiele weitersprechen:

Die oben erwähnten Landwirte A und B haben bei Berücksichtigung ihrer Bleichen Vermögensverhältnisse auch gleich hohe Einkommen. Dasselbe beträgt in einem jeden Falle 30.000 Kč im Jahre, was einer Einkommensteuer von 1820 Kč 70 h gleich kommt.

Nach § 173 des P. St. G. in der Fassung des Gesetzes vom 12. August 1921. Slg. d. G. u. V. Nr. 336, hat aber A, weil ausser der Gattin noch 7 Kinder zu versorgen sind, Anspruch auf eine Steuerermässigung um 7 Stufen, d. h. er zahlt statt 1820 Kč 70 h bloss 765 Kč an Einkommensteuer, das sind um rund 42% weniger als B, der neben seiner Gattin für ein Kind u sorgen hat, an Einkommensteuer zahlen muss.

Der mit dem Gesetze vom 12. August 1921, Slg. d. G. u. V. Nr. 336, geschaffene Ausgleich der Höhe der Personaleinkommensteuer, bestehend in stufenweisen Erleichterungen je nach der Zahl der zu erhaltenden Familienmiglieder ist in dem Motivenberichte zu diesem Gesetze genau begründet und ist derselbe vom sozialen Standpunkte aus als gerecht anzusehen. Die Bestimmungen des 32 des Vermögensabgabegeseztes halten damit aber nicht gleichen Schritt und hat die Novelle zu diesem Gesetze vom 21. Dezember 1923, Slg. d. G. u. V. Nr. 6 ex 1924, auch nicht den fühlbaren Mangel beseitigt. Es ist deswegen unbedingt notwendig, den 32 des Vermögensabgabegesetzes in dem oben vorgeschlagenen Sinne zu erweitern.

Prag, am 20. Mai 1924.

Windirsch,

Dr. Medinger, Dr. Lehner, Křepek, Dr. Spina, Schubert, Heller, Kraus, Bobek, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Schollich, Stenzl, Dr W. Feierfeil, Dr. Radda, Budig, Mark, Patzel, Ing. Jung, Simm, Wenzel, Dr. Lodgman, Ing. Kallina.

Překlad.

4666.

Návrh

poslance Windirsche a druhů

na změnu zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n. o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne...............,

jímž se mění zákon ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n. o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

§ 32, bod 2 a následující odstavec zní:

O 5% a třetího, čtvrtého a pátého a o 10% za každého další o takového člena rodiny, jestliže dávkou povinné jmění přesahuje sice 50.000 Kč, ale nepřesahuje 300.000 Kč.

V případech, kde jmění dávkou povinné nepřesahuje 400.000 Kč, jest odhadní komise oprávněna podle volného uvážení přihlížeti ke zvláštním poměrům, které vážně ohrožují berní způsobilost poplatníkovu ve smyslu § 174, odst. 2 zák. o os. daních, pokud již na ně nebyl vzat zřetel podle odst. 1, v ten způsob, že dávka může býti snížena až a 15. Usnesení takové vyžaduje však přitom nos-ti dvou třetin členů komise.

§ 2.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Provedením jeho se pověřuje ministr financí.

Odůvodnění.

Zákon o dávce z majetku a o dávce z přírůstku na majetku obsahuje tísnivou, ničím neodůvodněnou krutost vůči všem osobám dávkou povinným, které musí vydržovati četnou rodinu, přesahuje-li stav veškerého jejich jmění 100.000 Kč nebo 200.000 Kč. Tato křivda, jež postihuje osoby s četnou rodinou, působí dokonce ničivě.

Nejlépe to dokazují příklady:

I. A má kromě manželky ještě 7 nezletilých dítek. Jest rolníkem a kromě hospodářství 40 ha nemá jiného jmění. Dne 1. ledna 1914 mělo hospodářství cenu 108.008 K a za cenu dne 1. března 919 bylo označeno 240.885 Kč.

Podle toho berani úřad vyměřil:

na dávce z majetku. 11.717 Kč

na dávce z přírůstku na majetku. 18.433 Kč

úhrnem 30.150 Kč.

Podle § 2 novely k zákonu o dávce z majetku ze dne 21. prosince 1923, čís. 6 Sb. z. a n. ex 1924, poskytuje se 40%ní snížení dávky z přírůstku na majetku v částce 7373 Kč, takže zbývá zaplatiti 22.777 Kč.

2. B, jenž jest také rolníkem, má mimo své manželky jen jedno dítko. Jeho majetkové poměry se rovnají poměrům A, byly mu tedy předepsány dávky z majetku v téže výši, ačkoliv má pouze jedno dítě a A proti tomu má 7 dětí. Na tom také v příznivém smyslu ničeho nezmění novela k zákonu o dávce z majetku.

Ačkoliv zákon o dávce z majetku a o dávce z přírůstku na majetku jest skorem úplně vybudován na ustanoveních zákonů a osobních daních a má tedy všechny význačné vlastnosti zákonů a osobních daních, myslila by se, že úlevy poskytované zákonem a osobních daních musejí býti obdobně upraveny také v zákoně o dávce z majetku. Avšak není tomu tak. Naopak, úlevy obsažené v zákoně a osobních daních a v zákoně a dávce z majetku vykazují tak ohromné protivy, že ze sociálních důvodů jsou tyto protivy přímo nesrozumitelné. Křivda vůči osobám vydržujícím rodiny s velkým počtem dětí jest zvlášť citelná a vybízí nanejvýš naléhavě ke změně § 32 zákona o dávce z majetku, zvláště že § 5 novely v takových případech prakticky skorem nikdy neposkytne úlevy.

§ 5 novely k zákonu o dávce z majetku jest sepsán neurčitě a neposkytuje stranám zákonitého nároku na odstranění nespravedlnosti, nýbrž přenechává všechna opatření volnému uvážení úřadu. Bude nejlépe, budou-li dále mluviti příklady:

Výše zmínění rolníci A a B mají, přihlížíme-Dli k jejich stejným majetkovým poměrům, také stejně vysoký příjem. Činí v každém případě 30.000 Kč ročně, což se rovná dani z příjmu 1820 Kč 70 hal.

Podle § 173 z. o d. z př. ve znění zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 336 Sb. z. a n. má však A, poněvadž se musí kromě o manželku starati ještě o 7 dětí, nárok na snížení domě o 7 stupňů, t. j. on platí na dani z příjmu místo 1820.70 Kč pouze 765 Kč, t. j. asi o 42% méně než musí platiti daní z přijmu B, jenž kromě o svou manželku musí pečovati a jedno dítě.

Zákonem ze dne 12. srpna 1921, č. 336 Sb. z. a n. utvořené vyrovnání výše osobní daně z příjmu zakládající se na postupných úlevách podle počtu členů rodiny, jež dlužno vydržovati, jest podrobně odůvodněno v důvodové zprávě k tomuto zákonu a se sociálního stanoviska dlužno je považovati za spravedlivé. Avšak ustanovení § 32 zákona o dávce z majetku zůstávají v této věci pozadu a také novela k tomuto zákonu ze dne 21. prosince 1923, č. 6 Sb. z. a m. ex 1924 neodstranila tohoto citelného nedostatku. Jest proto naléhavě třeba, aby § 32 zákona o dávce z majetku by-1 rozšířen ve výše navrženém smyslu.

V Praze dne 20. května 1924.

Windirsch,

dr. Medinger, dr. Lehnert, Křepek, dr. Spina, Schubert, Heller, Kraus, Bobek, dr. E. Feyerfeil, dr. Schollich, Stenzl, dr. W. Feierfeil, dr. Radda, Budig, Mark, inž. Jung, Patzel, Simm, Wenzel, dr. Lodgman, inž. Kallina.