Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4664.

Zpráva

výboru imunitního

o žádosti soudní stolice v Užhorodě k jedn. čís. Vr 599/22 ze dne 12. srpna 1922 za souhlas k trestnímu stihání poslance Heřmana Tausika pro zločin dle § 4 odst. 1 čl. zák. XL z r. 1914, přečin dle § 172 odst. II; § 174 čl. zák. V. z r. 1877, přečin dle §§ 1, 2, 3, odst. II bod 1, 2, čl. zák. XLI z r. 1914 a přestupek dle §§ 46 a 66 zák. přest. čl. zák. XL z r. 1879.

Soudní stolice v Užhorodě žádá právě citovaným přípisem za souhlas ke stíhání poslance Tausika pro výše uvedené trestné činy, kterých prý se dopustil dne 21. května 1922 na veřejné schůzi ve Svaljavě, dne 1. června 1922 dopoledne při nedovoleném a téhož dne večer při jiném dovoleném táboru lidu v Užhorodě jednak výroky, na př. že všichni Češi přišli do Podkarpatské Rusi nažrat se a obohatit, že všichni úředníci státní jsou aparátem nemravné a shnilé buržoasie a že jsou v Podkarpatské Rusi od policajta přes četníky, služné, župany, zloději, kteří přišli na úkor tamního lidu se obohatiti, že vláda postavila do Podkarpatské Rusi cizince, že četnictvo je hrubým výkonným orgánem kapitálu a buržoasie a že jmenovaný aparát provádí na dělnictvu teror, na který má dělnictvo vystupovati rovněž terorem a každého stávkokaze zbíti jako psa, že praktický výklad pozemkové reformy spočívá hlavně v odstranění všech českých úředníků na schönborských velkostatcích, neboť tito přišli jako všichni Češi chránit buržoasii a na úkor zdejšího lidu se obohatiti; proto prý ťoko za okoŤ; mluvě o janovské konferenci, žádal, aby republika Československá zaplatila Rusku, co tam legionáři nakradli, - jednak činy, tím, že vyzýval dav na nedovoleném táboru veřejně, aby neuposlechl úředního vyzvání k rozchodu a že sám se zúčastnil na odporu proti úřednímu příkazu, násilím a ozbrojeně se vzpíraje policejním orgánům při výkonu úřední povinnosti, při čemž bylo několik strážníků udeřeno kameny a rozbita výkladní okna v pěti obchodech, což prý posl. Tausik schvaloval. Službu konajícího policejního úředníka nazval katovým pacholkem najatým buržoasií, policejního agenta Cermana čpiclem a policejní úředníky i strážníky mizernou pakáží, vesměs veřejně.

Imunitní výbor jednal o této žádosti ve své schůzi dne 11. dubna t. r. a pokládaje uvedené výroky i činy, jestliže byly skutečně posl. Tausikem spáchány, za skutky, které přesahují přípustnou kritiku politických poměrů a normální výraz politického přesvědčeni i výkon poslaneckého mandátu a které jsou schopny ohroziti veřejný řád a pokoj právě vzhledem k poslanecké funkci pachatelově co nejvážněji, navrhuje poslanecké sněmovně, aby k trestnímu stíhání poslanče Heřmana Tausika pro důvodné podezření ze spáchání dříve uvedených trestných činů svolila.

V Praze dne 11. dubna 1924.