Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4641.

Zpráva

výboru ústavně-právního a výboru zemědělského

o usnesení senátu (tisk post. sněm. 4357)

o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1629 a 1720)

o okresních záložnách hospodářských a kontribučenských fondech peněžních v Čechách.

I.

Senát Národního shromáždění přijal ve 179. schůzi dne 4. prosince 1823 osnovu zákona o okresních záložnách hospodářských a kontribučenských fondech peněžních v Čechách.

Základem pro usnesení senátu sloužil vládní návrh, vypracovaný podle osnovy vyšlé ze Svazu okresních hospodářských záložen za souhlasu Svazu německých hospodářských záležen po slyšení zemského správního výboru i Svazu okresů.

Účelem osnovy zákona jest, nahraditi dosavadní již zastaralé zákony o okresních záložnách hospodářských zákonem moderním, který by umožňoval zdravý rozvoj těchto ústavů ku prospěchu celého našeho národního hospodářství a postaviti je na roveň jiným ústavům stejného druhu, zejména spořitelnám a občanským záložnám.

Okresní záložny hospodářské jsou původu velmi starého. Počátky jejich spadají až do první polovice 18. století. Vznikly z veřejných obilních fondů kontribučenských, které dle různých robotních patentů měly zajišťovati rolnictvu v čas nouze obilí pro osivo. Zdokonalením dopravnictví a změnou hospodářských poměrů zmenšovala se potřeba kontribučenských sýpek, až zákonem zemským z 9. června 1863, č. 45, byly zrušeny a zřízeny z nich fondy peněžní. Zákonem zemským ze 6. srpna 1964, č. 28 z. z., byly z nich utvořeny záložny a zákonem z 22. března 1882, č. 26 z. z., bylo stanoveno, že hospodářské záložny v obvodu samosprávného okresu mají býti sloučeny v jedinou okresní záložnu hospodářskou.

Další úpravy dostalo se jim novelou zákona z 30. června 1896, č. 56 z. z., ve smyslu větší volnosti co do výše přípustných vkladů, kterážto volnost byla zákonem z 26. dubna 1900, č. 32 a 33 z. z., a z 13. března 1903, č. 61 z. z., rozšířena na 15násobnou výši závodního jmění.

Než vývoj záložen těch předstihl platná zákony a okresní záložny hospodářské, aby se vyrovnaly spořitelnám a občanským záložnám, musily neustále korigovati své jednací řády, a po případě provozovaly činnost svoji i proti anebo aspoň vedle ustanovení zákonných, jsouce k tomu nuceny svým rozvojem.

To vedlo k tomu, že zemský výbor království Českého vypracoval v r. 1908 osnovu nového zákona, k jejímuž uzákonění pro zastavení činnosti zemského sněmu nedošlo.

Osnova zákona, přijatá senátem Národního shromáždění, provádí reformu zejména v těchto směrech:

1. dává možnost vydatnějšího rozmnožování kmenového jmění a tím uvádí zdravý poměr vlastního jmění ke jmění svěřenému. Kdežto totiž vklady v těchto záložnách vzrostly koncem roku 1922 oproti roka 1894 třicetkráte, vzrůst kmenového jmění při dosavadních zákonných obmezeních byl pouze dvojnásobný.

K opatřením pro toto rozmnožení jmění, navrženým vládou, připojil senát N. S. další, dle kterého k okresní hospodářské záložně mohou přistupovati s novými podíly i ostatní zemědělci z obvodu záložny, aby tak vyhověno bylo modernímu, demokratickému požadavku, by nejen vlastníci kmenových nemovitostí, ale i všichni ostatní zemědělci z obvodu záložny mohli se státi členy a účastníky výhod levnějšího zemědělského úvěru (§ 4, č. 3 a 4).

2. rozšiřuje působnost okresních záložen.

Osnova připouští rozšíření okruhu obchodů aktivních tím způsobem, že se jim povolují nové způsoby úvěru, na příklad eskont směnek a úvěr v účtu běžném a rozšiřuje okruh dlužníků na všechny vrstvy obyvatelstva.

Aby se nestaly záložny immobilními přílišným poskytováním hypotekárního úvěru stanoví osnova, že zápůjčky hypotekární nesmí převyšovati úhrn vlastního jmění a 2/3 vkladů (§ 9, lit. f).

3. poskytuje okresním hospodářským záložnám možnost individuelního rozvoje.

Tomu vyhovuje osnova tím, že ponechává bližší podmínky pro jednotlivá odvětví úvěru jednacímu řádu záložny, a že také ředitelstvu se ponechává možnost usnášeti se případně i o jiných způsobech úvěru, než které jsou v zákoně uvedeny s podmínkou schválení zemského správního výboru.

4. odstraňuje ustanovení rozvoji záložen překážející a podporuje vhodnými ustanoveními jich rozvoj.

Proto odstraněno obmezení, že vklady nemají přesahovati 15násobnou sumu kmenového jmění.

Nehledě k tomu, že jiné peněžní ústavy, jako občanské záložny a spořitelní a záložní spolky, nejsou v tom směru nijak obmezeny, obmezuje osnova volnost přijímání vkladů přece tak, že vklady musí býti zajištěny vlastním jměním aspoň do 10% a pro případ, že by tomu tak nebylo, zavádí se do této výše obligatorní ručení okresu, které ostatně v Čechách jest již obvyklé (§ 8).

5. dává možnost zřizovati okresní hospodářské záložny v okresech, ve kterých dosud nejsou zřízeny.

Okresní hospodářské záložny stávají dosud pouze v Čechách. Osnovou poskytuje se možnost zřizování záložen těch ve všech okresech, kde jich dosud není a určuje se způsob jejich tvoření (§§ 45 a 46).

6. osnova upravuje také otázku úřednictva okres. hosp. záložen, žádá úřednictvo odborně vzdělané a stanoví povinnost úřednictva i pro menší záložny, jakmile dostoupí výše jejich vkladů určité hranice (§ 36).

Po způsobu Svazu spořitelen zřizuje se na ochranu zájmů okresních záložen hospodářských pro české i německé záložny společný Svaz okresních záložen hospodářských, který jest pro záložny obligatorní (§ 37).

O kontrolu postaráno jest vedle revidujícího výboru záložny (§§ 34 a 35) zákonným zřízením dohlédacích úřadů, jimiž jsou okresní výbor a okresní zastupitelstvo (okresní úřad, okresní výbor) a zemský správní výbor (po provedení župního zřízení úřad, určený nařízením vlády).

Ustanovení o úřadech dohlédacích (§§ 38-46) jsou podrobná a vyhovují plně všem požadavkům.

Výbor ústavně-právní, jednaje o osnově zákona, přijaté senátem, vzal v úvahu to, že osnova vyhovuje všeobecně z kruhů okresních hospodářských záložen pociťované potřebě, že rozšíření působnosti záložen a utvoření nových, kde jich dosud není, bude vyvíjeti blahodárný účinek na prospěch zemědělství, že v úpravě poměru jmění kmenového ku jmění svěřenému, v ustanoveních o ukládání jmění a v dozorčím právu zákonných dohlédacích orgánů dána jest záruka jejich hospodářské stability a umožněním členství všem zemědělcům obvodu záložny staví se záložny na širokou demokratickou základnu.

Po stránce právní řeší osnova problém okresních hospodářských záložen podrobně, účelně a jasně. Možno vysloviti naděj, že zákonnou reformou okresních hospodářských záložen bude jich činnost podepřena tak, že tyto ústavy, působící již přes 40 let, budou moci splniti zcela úkoly, kterým mají sloužiti a působiti pro povznesení nejen našeho zemědělství, ale celého národního hospodářství.

Proto ústavně-právní výbor neshledal nutným přičiniti nějaké změny nebo doplňky, usnesl se na resoluci stejného znění s resolucí senátní a navrhuje slavné poslanecké sněmovně, aby návrh zákona byl poslaneckou sněmovou přijat ve znění usneseném senátem beze změny.

V Praze dno 27. května 1924.

Resoluce.

Vláda se vyzývá, aby pečovala o to, aby do jednacího řádu okresních záložen hospodářských, jenž bude schválen zemským výborem správním, byla pojata ustanovení, jež zaručují bezpečné uložení cenných papíru a cenných hodnot, jakož i přijímání školeného personálu za účelem bezvadného provádění agendy těchto záložen.

II.

Zemědělský výbor Národního shromáždění projednal ve schůzi své dne 4. června 1924 "Usnesení senátu Národního shromáždění ze dne 4. prosince 1923, týkající se vládního návrhu zákona o okresních záložnách hospodářských a kontribučenských fondech peněžních v Čechách" a usnesl se doporučiti slavné sněmovně návrh tohoto zákona ku přijetí v tom znění, jak usneseno bylo senátem Národního shromáždění a jak doporučeno bylo ústavně právním výborem sněmovním.

Zemědělský výbor vycházel z té zásady, že dosavadní zákonná úprava poměrů okresních hospodářských záložen jest naprosto nedostatečná, nevhodná a zastaralá a, že není možno více trpěti, aby tak důležitý národohospodářský činitel, jakým okresní hospodářské záložny jsou, byl ve svém rozvoji znemožňován.

Okresní hospodářské záložny staly se z nepatrných celkem počátků silným činitelem finančním nejen v okresích, kde jsou zřízeny, ale i ve státě samém. Soustřeďuje se v nich okrouhle na 1 3/4 miliardy Kč vkladů a jsou nejvyhledávanějšími místy úvěrovými nejen pro zemědělce, ale i pro družstva, obce a okresy. Nejsou vedeny výdělečnými a zištnými snahami a pod dohledem a kontrolou okresní i zemské samosprávy dávají záruku bezpečnosti a jistoty. Zemědělský výbor uznal zásady v návrhu zákona obsažen, dle nichž jest nutno nejen rozšířiti základnu finanční, vyjádřenou vlastními podíly, vlastním jměním a ručením okresů, ale rozšířiti i obor působ hosti tak, aby vyhovovaly okresní hospodářské záložny zvýšeným požadavkům hospodářským, jež nynější i budoucí doba sebou přináší. Přes to však zemědělský výbor považoval za nutné zdůrazniti, že nebylo by vhodným ani zdravým, kdyby volným vyložením zákona činnost okresních hospodářských záložen minula se se svým pravým posláním finančních a úvěrových činitelů a proto žádá, aby v prováděcím nařízení a jednacích řádech okresních hospodářských záložen byl vyložen § 7, odstavce 5., 6. a tak, že okresní hospodářské záložny smí se na činnosti, v odstavcích jmenovaných uvedené, zúčastňovati jen jako činitel finanční a úvěrový, nikoliv však jako samostatný podnikatel.

Dále bylo vysloveno přání, aby se přihlíželo při volbách delegátů a ředitelstva na zájmové a jinaké rozvrstvení členstva.

Jest nesporno, že okresní hospodářské záložny, majíce bezpečnou oporu v záruce celého okresu, stanou se ve směru hospodářském jedním z nejdůležitějších činitelů, a proto jest si jen přáti, aby vedeny byly tak, by nedoznaly žádných otřesů. Proto nejen řádné hospodaření, ale i řádná kontrola; jak v návrhu zákona jest obsaženo, bude ústavům těmto jen ku prospěchu. Zároveň i svědomitý výběr kvalifikovaného, svých povinností dbalého personálu jest nutností. Zemědělský výbor proto usnesl se doporučiti i resoluci, přijatou senátem, na schválení. Bylo však vysloveno přání, aby vzhledem k § 36 navrhovaného zákona bylo šetřeno práv definitivních úředníků, kteří tímto zákonem požadované kvalifikace nemají a stali se definitivními před účinností tohoto zákona.

V Praze dne 4. června 1924.

Zákon

ze dne......

o okresních záložnách hospodářských a kontribučenských fondech peněžních v Čechách.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

Účel a firma.

§ 1.

Okresní záložny hospodářské zřízené z bývalých kontribučenských fondů obilních a kontribučenských fondů peněžních jsou samostatnými ústavy veřejnými. Účelem jejich jest, aby obyvatelstvu svého obvodu, především zemědělskému, poskytovaly levný úvěr, sloužily k ukládání úspor a opatřovaly po případě jiné potřeby hospodářské (§ 7).

Firma těchto záložen zní: Okresní záložna hospodářská v..........................

Okresním záložnám hospodářským jest dovoleno užívati v pečeti i v zevním označení českého znaku, jak pojat jest do velkého znaku republiky československé.

Obvod a sídlo.

§ 2.

Obvody okresních záložen hospodářských jsou zpravidla totožny s obvody okresních zastupitelstev a může v každém zastupitelském okresu býti zřízena zpravidla toliko jedna okresní záložna hospodářská.

Stane-li se změna v hranicích okresu zastupitelského, změní se tím také obvod okresních záložen hospodářských a buďtež podíly, jichž se to tkne, s poměrnou částí fondu pro rozmnožení kmenového jmění přikázány dle místa, ve kterém okresu leží berní předměty, na nichž se zakládá právo účastenství, a pokud jde o podíly osad, dle toho, kam osady ty byly přikázány. Spory rozhoduje po vyslechnutí Svazu zemský správní výbor.

Změna však nenastává, není-li v okresu, kam by podíly měly býti přikázány, záložny podléhající ustanovením tohoto zákona.

Zřídí-li se nový zastupitelský okres, rozhodne o tom, má-li se zříditi také nová okresní záložna hospodářská, zemský správní výbor, vyslechna dříve okresní záložny hospodářské, jakož i dotčené okresní výbory.

Spory týkající se přikázání podílů v případě změny v hranicích okresů zastupitelských rozhoduje, nedohodnou-li se zúčastněné okresní záložny hospodářské, zemský správní výbor, jemuž náleží též v případě odst. 4. rozhodnouti o přikázání poměrné části ostatního jmění záložny, přihlížejíc k závazkům s podíly zároveň přejímaným.

Zřízením Velké Prahy nemění se ničeho na obvodech a sídlech dosavadních Okresních záložen hospodářských na Smíchově, v Karlíně a v Hostivaři. Dohled na Okresní hospodářskou záložnu v Karlíně a na Smíchově vedou svým zástupcem podle §u 39 příslušná okresní zastupitelstva, obci pražské však se vyhrožuje jedno místo v revidujícím výboru, začež obec pražská přejímá polovinu zákonné záruky dle § 8. Obec pražská, jíž valná hromada delegátů záložny musí býti oznámena, jmenuje jednoho člena revidujícího výboru (§ 34).

Na Okresní hospodářskou záložnu v Hostivaři vede svým zástupcem dohled obec pražská, na ni vztahují se veškerá práva i povinnosti tímto zákonem okresu přiřčené a přejímá za záložnu též zákonné ručení dle §u 8.

Obec pražská je oprávněna, aby buď sama nebo společně s příslušným okresem uzavřela úmluvu o převzetí dobrovolné záruky nad míru zákonnou za vklady Okresních hospodářských záložen karlínské a smíchovské ve smyslu §u 8.

§ 3.

Sídlem okresní záložny hospodářské jest zpravidla sídlo okresního zastupitelstva. Výjimkou může býti stanoveno sídlem jiné místo v obvodu záložny dle toho, co nařizují §§ 24 m) a 43 tohoto zákona.

Kmenové jmění, podíly účastníků.

§ 4.

Kmenové jmění okresních záložen hospodářských jest povahy veřejnoprávní. Jmění to budiž neztenčeně zachováno; nesmí býti děleno nebo zrušeno, mimo případy v zákoně tomto výslovně uvedené.

Původní kmenové jmění okresní záložny hospodářské, skládající se ze souhrnu podílů všech účastníků okresní záložny hospodářské na jmění, z něhož tato povstala, budiž rozmnožováno:

a) každoročním připisováním 5 procent čistého výtěžku záložny ke kmenovému jmění, činí-li vklady záložnou přijaté více jež pětinásobný obnos vlastního jmění, nebo

b) každoročním připsáním 10 procent čistého výtěžku ke kmenovému jmění, překročí-li vklady záložnou přijaté dvacateronásobnou výši vlastního jmění;

c) připisováním čistého výtěžku, připadajícího na podíly 10 Kč nedělitelné k podílům těmto, až každý z podílů těch dosáhne obnosu 10 dělitelného (§ 15 a 24 g).

Mimo to může býti kmenové jmění rozmnožováno:

1. připsáním celého výtěžku záložny nebo jeho části nad míru výše stanovenou,

2. dobrovolnými příplatky účastníků; příplatky ty mají stejnou povahu s původními podíly, s nimiž tvoří jeden celek;

3. neomezeným počtem nových, nevypověditelných a nepostupitelných podílů v nejmenší výši 40 Kč, jimiž osady (katastrální obce) a zastupitelské okresy v obvodu záložny k této přistoupí;

4. dobrovolným přistoupením a přijetím vlastníků půdy zemědělské v obvodu záložny za účastníky záložny s podílem nevypověditelným a nepostupitelným nejvýše 40 Kč a s podmínkou, že nový účastník přispěje k reservnímu a pensijnímu fondu záložny v poměru kmenového jmění k výši těchto fondů v době přihlášky. Je-li přihlášený vlastníkem aspoň jednoho ha zemědělské půdy, má právo proti zamítavému rozhodnutí ředitelství odvolati se k okresnímu event. zemskému správnímu výboru. Forma přihlášky stanoví se jednacím řádem záložny. I tento podíl je vázán na vlastnictví berního předmětu.

Ku rozmnožování kmenového jmění ad 1 jest, potřebí souhlasu valné hromady, ad 2, 3, 4, souhlasu ředitelství.

Kmenové jmění kontribučenských peněžních fondů v obvodu záložny dosud trvajících slučuje se s kmenovým jměním okresní záložny hospodářské. Praestační fondy, fondy viniční a jiné podobné fondy v obvodu záložny, dosud obcím neodevzdané, slučují se i se závazky na nich váznoucími s kmenovým jměním této záložny jakožto podíl příslušné katastrální obce.

Bylo-li již před platností zákona tohoto s kmenovým jměním okresní záložny hospodářské jmění některého kontribučenského fondu peněžního nebo podobného fondu spojeno, sluší je pokládati bez každého řízení za část kmenového jmění záložny.

Kontribučenské peněžní fondy připadnou ke kmenovému jmění okresních záložen hospodářských, v jichž obvodu se nalézají pozemky, s nimiž spojeno jest právo účastenství na kontribučenských fondech peněžních. Není-li možno podílníky kontribučenských peněžních fondů nebo jich podíly zjistiti, připadnou fondy ty reservnímu fondu záložny.

§ 5.

Podíl v okresní záložně hospodářské, nehledíc k podílům osad, obcí a okresů, vázán jest na vlastnictví předmětu berního, s nímž spojeno jest účastenství k záložně, a bez tohoto předmětu nemůže býti podíl, mimo případy v tomto zákoně vytčené, ani převeden, ani při postupu předmětu podržen, nýbrž zároveň s tímto postupem přejde na nabyvatele.

Nabyvatel má u ředitelství okresní záložny hospodářské bez odkladu vykázati, že předmětu knihovně nabyl, načež záložna upraví matriku. Záložna je povinna provésti sama úpravu matriky i bez přihlášky nabyvatele podle zápisů v pozemkových knihách nebo úředních výtahů z nich. V obou případech zpraví záložna o změně dřívějšího i nového majitele.

Při dělení usedlostí nebo pozemků, s nimž spojeno jest právo účastenství k záložně, rozděleny buďtež podíly dle poměru katastrálního výnosu.

Je-li však pozemek, jenž od oprávněného předmětu se odděluje, určen k zastavení, k účelům komunikace nebo pro podniky průmyslové, horní, nebo vojenské (cvičiště, tábor atd.) a pod., zůstává podíl dosavadnímu majiteli v tom případě, že zbude jemu berní jednotka; kdyby však berní jednotka tímto způsobem zanikla, přiroste příslušný podíl všem podílníkům dotčené obce. Okresní záložna hospodářská může, odporuje-li v té příčině dosavadní zápis v matrice správnému znění, provésti ve své matrice příslušnou změnu z vlastní moci.

Veškeré podíly osad, obcí a okresů, jež mají povahu podílů dle § 4, odst. 1. tohoto zákona, jsou nedělitelny a nelze je vypověděti; postupovati, ani dáti v zástavu.

Spojí-li se s kmenovým jměním okresní záložny hospodářské jmění kontribučenských peněžních, praestačních a jiných fondů, platí od doby spojení o podílech těchto fondů, o jejich držení, nabývání a dělení vše, co ustanoveno o podílech okresní záložny hospodářské (§ 4).

Záložna má o podílech vésti zevrubnou matriku. Dosavadní matriky jsou v platnosti a toliko doplňování matriky prováděti se má dle ustanovení zde vytčených.

Matrika dle oznámení nových držitelů podílů nebo z vlastní moci záložny (odst. 2., 4.) upravená jest základem pra výplatu čistého výtěžku podílníků a pra volby delegátů.

Každému účastníku a zájemníku budiž dovoleno v matriku nahlédnouti.

Obor působnosti.

§ 6.

Prostředky okresní záložny hospodářské záležejí:

a) ze jmění kmenového,

b) z reservních fondů, po případě jiných fondů,

c) z peněžních vkladů,

d) z peněz opatřených výpůjčkami.

§ 7.

Okresní záložny hospodářské jsou oprávněny:

1. přijímati vklady na vkladní knížky a běžné účty,

2. se svolením zemského správního výboru přijímati v úschovu a ve správu cenné papíry neb jiné cenné předměty všeho druhu,

3. eskontovati a reeskontovati směnky, eskontovati účty za zboží a práce,

4. poskytovati zápůjčky,

5. prováděti a opatřovati na cizí účet zcelování a zaokrouhlování, dělení, jakož i meliorování všeho druhu nemovitostí,

6. zprostředkovati koupi a prodej, pacht a nájem nemovitostí všeho druhu za hotové a na úvěr,

7. zprostředkovati a financovati dodávky veřejné,

8. Spolupůsobiti úvěrem při provozu zemědělských podniků průmyslových, pokud tyto jsou provozovány hospodářskými družstvy nebo akciovými společnostmi,

9. zprostředkovati všechny druhy dobrovolného pojištění, jakož i zaopatřovati dobrovolné pojišťování nemocenské, invalidní a starobní u domácích ústavů pojišťovacích,

10. obstarávati se svolením zemského správního výboru pokladní věci zastupitelského okresu a obcí svého okresu a pokladnu hospodářských, výrobních, prodejních a nákupních společenstev a zemědělských pokladen nemocenských,

11. zprostředkovati koupi a prodej cenných papírů druhu naznačeného v § 12, odst. 2., obstarávati výplatu kuponů takových papírů a slosovatelných hodnot.

§ 8.

Okresním záložnám hospodářským jest dovoleno přijímati vklady peněžní na knížky vkladní, běžné účty a s povolením ministerstva financí na pokladniční poukázky (§ 30) za podmínek v tomto zákoně vytčených, a to až do šedesátinásobné výše vlastního jmění. Ministerstvo financí schvaluje vzorce pokladničních poukázek.

Vlastní jmění záložny tvoří kmenové jmění, reservní fondy, po případě jiné fondy včetně pensijního fondu, pokud na něm neváznou zvláštní závazky.

Nejméně 10% všech vkladů musí býti zajištěno vlastním jměním záložny. Nestačí-li vlastní jmění k zajištění vkladů, ručí za takto nezajištěnou jednu desetinu vkladů záložny příslušny zastupitelský okres. Zastupitelský okres může smlouvou převzíti záruku i nad tuto výši.

§ 9.

Okresní záložny hospodářské mohou poskytovati zápůjčky:

a) na směnky, opatřené podpisy dlužníka ručitele; případy, ve kterých by od požadavku podpisu ručitele v úvěru osobním moulo býti výjimkou upuštěno, buďtež výslovně uvedeny v jednacím řádě záložny; eskont směnek, jichž příjemce nebo ručitel bydlí v obvodu záložny, jest dovolen a posuzuje se dle pravidel úvěru směnečného;

b) na dlužní úpisy způsobilé ke knihovnímu vkladu na nemovitém majetku dlužníka i ručitele, a to v obvodu záložny neb v sousedních okresech (§ 11) ležícím, s podmínkou, že na původní dluh splaceno bude nejméně 5% ročně;

c) v běžném účtu, podloženém buď směnkou opatřenou podpisem dlužníka a ručitele, dluhopisem, cennými papíry nebo jinými hodnotami plnou bezpečnost zapůjčeného kapitálu poskytujícími;

d) na domácí cenné papíry, požívající sirotčí, jistoty neb záruky země nebo státu, do tří čtvrtin ceny kursovní; na ostatní cenné papíry na burse znamenané do tří pětin ceny kursovní a na cenné papíry na burse neznamenané do tří pětin ceny ředitelstvím vyšetřené, v obou posledních případech však se směnečnou nebo jinou zárukou dlužníka a na dobu šest měsíců nepřevyšující;

e) v úvěru hrazeném kaucí hypotekárně zjištěnou, a to buď na směnku nebo v účtě běžném na dobu ne delší deseti let; při zkoumání hypotéky budiž šetřeno předpisů pro úvěr hypotekární (odst. f);

f) na hypotéky, s podmínkami uvedenými pod b), avšak s tou změnou, že zápůjčka splacena bude annuitami, činícími vedle úroků nejméně 1/2% ročně, a to do 30násobné sumy katastrálního výnosu neb do dvou třetin odhadní ceny pozemků a do polovice odhadní ceny budov ředitelstvím vyšetřené, počítaje v to i dosavadní závady.

Suma zápůjček, poskytnutých na hypotéky dohromady, nesmí převyšovati úhrn vlastního jmění záložny a dvou třetin všech vkladů záložnou přijatých;

g) na hospodářské plodiny uložené ve veřejných skladištích do 50% tržní ceny.

§ 10.

Bližší podmínky, za kterých záložna poskytuje zápůjčky v jednotlivých druzích úvěru, pojaty buďtež do jednacího řádu záložny.

Ředitelství přísluší usnášeti se o tom, mají-li kromě druhů v zákoně tomto uvedených, pěstovány býti ještě jiné způsoby úvěru a za kterých podmínek. Usnesení takové podléhá schválení zemského správního výboru (§ 30).

§ 11.

Zápůjčky poskytovati sluší především účastníkům okresních záložen hospodářských a zemědělcům v obvodu záložny usedlým, vůbec. Je-li poptávka po úvěru těchto osob v rámci tohoto zákona uspokojena, mohou okresní záložny hospodářské poskytovati úvěr všem úvěru schopným osobám v obvodu jejich usedlým, dále obcím, zastupitelským okresům a jiným veřejnoprávním korporacím v zemi, které podle zákona jsou nadány právem k vybírání přirážek pro uhrazení svých potřeb, a se souhlasem zemského správního výboru vodním a melioračním družstvům; jakož i společenstvům, zřízeným padle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z.

Okresům, obcím a jiným veřejnoprávním korporacím, které podle zákona jsou nadány právem k vybírání přirážek, lze úvěr poskytnouti jen tehdy, jsou-li zachovány náležitosti zákonem stanovené pro platnost dluhů těchto korporací. Zápůjčky korporacím těm poskytovati lze bez záruk pro jiné zápůjčky zákonem tímto stanovených a platí o pravidelném umořování zápůjček takových učiněné dohodnutí.

Výjimkou může okresní záložna hospodářská poskytovati úvěr též osobám v okresech sousedních, avšak jen takovým, které mají tam nemovité jmění; dále obcím a okresům, není-li v okresích těch okresní záložny hospodářské, jinak jen se souhlasem zemského správního výboru.

Žádosti za poskytnutí úvěru mohou býti zamítnuty bez udání příčiny a nelze se z toho odvolati.

§ 12.

Výdajné hotové peníze, jež rozpůjčiti nelze, buďtež uloženy bezpečně, výhodně a na způsob takový, aby se snadno mohly opět učiniti výplatnými.

Také smějí za peníze takové kupovány býti cenné papíry, za něž ručí země nebo stát, aneb v nichž po zákonu ukládány býti mohou peníze poručencův.

Tímto způsobem budiž uloženo aspoň 10% všech prostředků záložny.

Ukládání hotovostí záložny v papírech jiných vyžaduje schválení zemského správního výboru (§ 30 h).

§ 13.

Okresním záložnám hospodářským není dovoleno zakládati podniky průmyslové a v nich se zúčastniti, cenné papíry na spekulaci kupovati nebo prodávati, bankovní obchody přes meze tohoto zákona provozovati aneb jich se zúčastniti.

Rovněž se okresním záložnám hospodářským zakazuje, kupovati na vlastní účet statky nemovité, leč by šlo o koupi nebo stavbu domu pro vlastní závod, anebo k tomu konci, aby byly uhrazeny pohledávky záložny; v případě posléze vytčeném budiž však úsilovně pečováno o to, aby nabytý předmět co nejdříve byl opět vhodně prodán.

Knihy účetní. Účet výroční. Čistý výtěžek. Ztráty. Reservní fond a jiné fondy.

§ 14.

Okresní záložna hospodářská je povinna vésti nejméně tyto knihy účetní: deník pokladní a kontrolní, dále hlavní knihu dlužníkův, a přijímá-li záložna vklady, hlavní knihu vkladatelů. Jaké jiné knihy vésti se mají, stanoví řád jednací.

Ke konci správního roku, který je totožný s rokem kalendářním, sdělán budiž podrobný účet výroční, jenž obsahovati má účet pokladniční, účet ztráty a zisku, rozvahu a účet fondu reservního.

§ 15.

Cožkoli z ročních užitků okresní záložny hospodářské zbude po uhrazení všeho nákladu a ztrát po případě vzešlých, činí čistý výtěžek její.

O tam, jak čistého výtěžku užíti jest, rozhodne valná hromada, šetříc ustanovení tohoto zákona o příspěvcích na rozmnožení kmenového jmění, k fondu reservnímu, po případě pensijnímu, a k nákladům zemské revise, jakož i ustanovení následujících:

Čistého výtěžku záložny lze užíti ke společným účelům zemědělství, k účelům obecně prospěšným, humanitním a osvětovým, valná hromada může se též usnésti na zúrokování podílů, avšak nejvíce o 1% více, než zúročí většinu vkladu u ní uložených.

Nepřijímá-li okresní záložna hospodářská vkladů peněžních, řídí se míra toho, co podle předchozího ustanovení nejvýše může býti rozděleno mezi účastníky, podle nejbližší okresní záložny hospodářské vklady přijímající. V případě pochybnosti, podle které okresní záložny hospodářské říditi se nutno, rozhodne zemský správní výbor.

Úroky z podílů menších 10 Kč se nevyplácejí, nýbrž připisují se k podílům těmto, právě tak připisují se úroky k podílům do zaokrouhlení jich na dělitelnost deseti.

Způsob vyplácení úroků účastníkům budiž ustanoven v jednacím řádě.

§ 16.

Ztráty, jež by v některém roce převyšovaly výtěžek a k jichž uhrazení nejsou povinni členové ředitelstva a revidujícího výboru (§ 35), uhradí se, neusnesla-li se valná hromada delegátů, aby ztráty uhradily se z čistých výtěžků let příštích, ze zvláštních fondů záložny, mimo fond pensijní, pokud na něm váznou zvláštní závazky, a kdyby zvláštních fondů nebylo nebo nestačily, z fondu reservního (§ 24 f, § 25).

§ 17.

Reservní fond zřízen budiž u každé okresní záložny hospodářské a zřizuje se:

a) nejméně z 10% čistého výtěžku, jež se mu každého roku přikáží,

b) připočtením vlastního svého užitku.

Reservního fondu smí býti užito ke koupi nebo stavbě budovy pro vlastní závod, jinak budiž uložen v cenných papírech, požívajících záruky státu nebo zemí nebo jistoty sirotčí.

Jiný způsob uložení fondu reservního, jakož i užívání jeho v obchodě vyžaduje schválení zemského správního výboru (§ 30 g, h).

Okresním záložnám hospodářským dovoleno jest po usnesení valné hromady delegáta (§ 21 e) tvořiti též jiné fandy (fond zajišťovací a pod.), jež nejsou vázány ustanoveními o reservním fondu. Jsou však povinny tvořiti pensijní fond s příspěvky nejméně 5% čistého výtěžku, a to až do takové výše, aby z něho mohly býti uhrazovány doplatky, k nimž záložna jest povinna podle zákona o pensijním pojišťování zaměstnanců ve službách soukromých, po případě platy zaopatřovací nad míru zákonnou, pokud se k nim záložna smlouvou zavázala. Smlouvou (§ 36) může býti také stanoveno, zdali a jakou měrou k pensijním fondům přispívají úředníci.

§ 18.

Nestačí-li ani reservní fond k uhrazení ztrát, budiž v příslušném poměru užito kmenového jmění záložny, toto pak budiž z čistého výtěžku nejblíže příštích let především na původní výši doplněno.

Kdyby ani kmenové jmění k úhradě ztráty nestačilo, nastupuje ručení okresu (§ 8).