Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4621.

Zpráva

výboru zemědělského a rozpočtového

o návrzích poslanců Blažka a spol. (tisk 3583), Fr. Matznera a spol. (tisk 3632), Šamalíka a spol. (tisk 3639), R. Bergmana a spol. (tisk 3656), Chlebounavé a spol. (tisk 3663), Zierhuta a spol. (tisk 3864 a 4369), Staňka a spol. (tisk 3876, 3919 a 4207), V. Štolby a spol. (tisk 3895 a 4180), J. Ulricha a spol. (tisk 4030), Ad. Křemena a spol. (tisk 4079), Nejezchleba-Marchy a spol. (tisk 4176), Koutného a spol. (tisk 4177), Schuberta a spol. (tisk 4183), Kunsta a spol. (tisk 4187), dra Spiny a spol. (tisk 4193), Sajdla a spol. (tisk 4212), Boboka a spol. (tisk 4213), Budiga a spol. (tisk 4219), Kaisera a spol. (tisk 4220), Schälzkyho a spol. (tis k 4222) a Kolomana Füssyho a spol. (tisk 4227)

na poskytnutí podpory obyvatelstvu a obcím, postiženým živelními pohromami.

I.

Všech 25 výše vzpomenutých návrhů členů poslanecké sněmovny, jak v pořadí byly podány a následují, vyslovuje se v principu a s četnými obměnami pro podporu obyvatelstva a obcí, postižených živelními pohromami. Jak zkušenost učí, považovati dlužno za živelní pohromy:

1. škody způsobené na úrodách, rolích, lukách, majetku nemovitém, silnicích, cestách, vinicích, mostech a komunikacích, přívaly, povodněmi a průtržemi mračen a zátopami;

2. škody způsobené na úrodách rolí, vinic, zahrad, luk atd. krupobitím a abnormálními lijavci;

3. škody způsobené na těchže úrodách abnormálním suchem, záplavou myší, hrabošů a j. příživníky.

Všech 25 návrhů, které zemědělský výbor shrnuje pod jedenu společnou otázku výpomoci krajům živelními pohromami postiženým, svědčí o tom, že v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku letošním rokem byly způsobeny škody živelními pohromami, jdoucí do závratných cifer.

V některých oblastech byli zemědělci úplně připraveni o majetek a vláda samotná byla nucena provésti několik tzv. nouzových akcí, aby nejnuznější opatřila osivem, šatstvem i podporami obcím, pak aby poskytla podpory na opravu obecních cest, silnic, znovuzřízení mostů. To samé byly nuceny učiniti i zemské správní komise (zemské výbory) a zemské správy politické dokonce vedle těchto nedostatečných podpor zahájily sbírky veřejné, vedle četných jiných lidumilných a hospodářských korporací.

Živelní pohromy letošního roku příkladně na Moravě byly velkého rozsahu. Krupobití a povodně dne 31. května a 1. června zasáhly 25 politických okresů, v nichž ve 225 obcích byla úroda z velké části zničena. Místní krupobití dne 19. června zničilo úrodu v 6 obcích, dne 25. června v 5 obcích a dne 23. července ve 3 obcích a dne 29. července ve 3 obcích.

V měsíci září a říjnu t. r. ve více politických okresích objevila se velká záplava myší, které podzimní osev z velké části zničily.

K těmto pohromám přidružilo se ještě měknutí kostí, které na počátku r. 1923 po celé Moravě řádilo a ohromné škody na dobytku moravským zemědělcům způsobilo.

Tyto pohromy, které po podprůměrné úrodě roku 1922 způsobené katastrofálním suchem dvojnásob těžce dolehly na postižené zemědělce, způsobily, že většina těchto zemědělců neměla potřebného osiva ani pro podzimní ani pro jarní zasetí 1924 a též neměla prostředků, aby si potřebné osivo a krmivo zakoupila. Jest tedy státní podpora v takových případech nanejvýš nutná a také ministr financí spolu s ministrem zemědělství byli nuceni vydati nařízení a pokyn úřadům a správám berním, aby se dostalo postiženým úlev daňových.

Zkušenost ze všech nouzových akcí jistě teoreticky dobře míněných však svědčí a četných nedostatcích takové podpory a zemědělský výbor právě má na zřeteli je odstraniti.

Nedostatky a omyly jsou následující:

1. Není stálého fondu opatřeného rozpočtem státním, z něhož by mohly býti udělovány vydatné podpory v případech uvedených a jednotlivé ministerské resorty nemají k těmto účelům řádných a spolehlivých prostředků.

2. Dosavadní nouzové akce pro úřední zdlouhavost jsou nedostatečné, poněvadž dodávají osiva v každém případě za celé měsíce po zasetí, jsouce tak příčinou stížností, sporů a rozmrzelosti.

3. Politické úřady nedbají často výzev obcí, postižených a nevysílají komisí na místo zhouby. Stává se, že obec je třikráte po sobě postižena živelní pohromou, ale ani jednou se komise prvé instance na místo nedostaví.

4. Politické úřady, i když komisi v takovém případě zařídí, neuvědomí o tom berních správ a tak se stává, že tyto přes výslovná nařízení ministerstva financí a zemědělství a po dohodě i presidia finančního ředitelství žádosti o poshovění placení daní hrubě odmítají, pronásledujíce postižené obce exekucemi. Stalo se letos, že celá obec krupobitím postižená byla exekuována.

5. Dosavadní úlevy daňové a úlevy poshověním placení daní jsou nedostatečné. Je nedostatečná sleva na dani pozemkové, jestliže nebyla a není povolena také sleva na přirážkách k dani předepsaných.

6. Opatřování krmiva, osiva, steliva a hnojiva je výsměchem vládního opatření, dostane-li se dle úředního prováděcího nařízení jednotlivcům 10 - 20 kg slámy, osiva, krmiva či hnojiva.

7. Místo skutečného osiva dodává se často zboží merkantilní, které pozdě dodané se mele a neseje.

8. Dosavadní pokyny, aby se zemědělci pojišťovali, nepostačují, poněvadž přípustné sazby i nejvyšší nenahradí ani jedné třetiny škod.

Zemědělský výbor pojednav o této nadmíru důležité otázce usnesl se doporučiti vládě následující:

1. Nechť ministerstvo zemědělství z obnosu 50 mil., který byl určen k těm účelům, uvolní obnos nejméně 5 mil. korun ku podporování postižených krajů živelními pohromami. Z toho obnosu budiž pamatováno na ty r. 1923 postižené kraje, které z loňské nouzové akce ničeho neobdržely. Dále budiž pamatováno na kraje, z nichž došly zprávy, že byly letos jarními povodněmi na úrodách poškozeny nebo poškozeny na ozimé úrodě v sezoně 1923/24.

Ministerstvu zemědělství se ukládá, předložiti Národnímu shromáždění výkaz všech podpor, povolených a vyplacených na nouzové akce za rok 1922 a 1923 jednotlivým zemím a okresům, zejména buďtež předloženy výkazy o akci osivové a podporám jednotlivým korporacím zemědělským, které za účelem nouzové akce dodávaly originální osiva nebo přesevy do obcí pohromami postižených.

2. Poněvadž zamýšlené státní pojištění proti živelním pohromám není s to nahraditi postiženým ztráty, nechť vláda povolí každoročně k těm účelům ministerstvu zemědělství potřebný obnos. Osnova zákona o krupobitním a dobytčím pojištění budiž Národnímu shromáždění co nejdříve předložena.

3. Ministerstvo vnitra nechť nařídí, aby okresní politické správy byly povinny komisionelně vyšetřiti škody, způsobené ve své oblasti, ať jsou o to žádány nebo nikoliv. K těmto komisím buďtež přibíráni místní přísežní znalci a zástupci obce po jednom ze skupin, z nichž se obecní zastupitelstvo skládá.

4. Dosavadní způsob odpisu daně pozemkové budiž změněn ve prospěch postižených tak, aby tito nebyli nuceni k 31. prosinci podávati tamní správě výkazů o stavu úrody, žádali-li o odpis daně pozemkové. Budiž provedena také sleva na přirážkách vyjma obecní.

5. Ministerstvo financí nechť vyzve všechny berní správy, aby od okresních politických správ daly si předložiti úřední zprávy o škodách vyšetřených a dle nich postupovaly při slevách a úlevách daňových.

6. Postiženým budiž z povolených obnosů opatřováno osivo, stelivo, krmivo a hnojivo a za postižené kraje buďtež považovány obce postižené ať krupobitím či zátopami, suchem nebo záplavami příživníků.

7. Pro rozdílení osiva, steliva, krmiva a hnojiva buďtež vypracována příslušným ministerstvem řádná prováděcí nařízení a normy, aby se podpor nedostávalo těm, kteří na úrodách poškozeni nebyli, jak se často dálo.

8. V případech náhlých katastrof buďtež i peněžité podpory vypláceny, toliko však tam, kde neštěstí je takové povahy, že toho poškození potřebují.

9. Stát v dohodě se zeměmi nechť podporuje výstavbu poškozených obecních cest, silnic a jiných komunikací, regulací i meliorací tím způsobem, že zaměstná ony pracovní síly, beroucí podporu v nezaměstnanosti.

10. Tam, kde škody dostoupily značné výše, jsouce namnoze zvyšovány ještě měknutím kostí dobytka, nyní se hojně vyskytujícím, nechť jsou až do doby hospodářského zotavení se obyvatelstva poshověny všechny daně včetně dávky z majetku. Nechť jsou učiněna opatření, aby poškození mohli podávati žádosti o slevy kolektivně obecním úřadem na jeho úřední zodpovědnost a nikoliv individuelně.

11. Postiženým budiž na kolektivní žádost odpuštěn 7% úrok z prodlení po čas povoleného odkladu.

12. Ministerstvu železnic se ukládá, aby obyvatelstvu postižených krajů poskytlo slevu na dovoz osiva, krmiv, slámy, hnojiv a chovného dobytka.

13. Z prostředků min. veřejných prací a min. sociální péče buďtež povoleny odpovídající obnosy jako příspěvek obcím a okresům na úpravu cest, silnic a mostů a na odstranění nezaměstnanosti.

14. Ministerstvo sociální péče nechť poskytne kromě jiného státní záruku v přiměřené výši na znovupostavení budov zničených požárem v obcích, jichž týkají se některé návrhy.

15. Ministerstvu zemědělství se ukládá v krajích živelními pohromami postižených vyzvati správy velkostatků lesních, aby poskytly hrabání steliva pokud to připouští předpisy o lesním hospodaření a to na cestách, alejích a parcelách, určených k vykácení (vymýcení) téhož roku.

V Praze dne 2. dubna 1924.

II.

Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny připojil se ve své schůzi dne 21. května 1924 ku zprávě výboru zemědělského v plném znění.

V Praze dne 27. května 1924.