Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4620.

Zpráva

výboru branného a

výboru rozpočtového

o vládním návrhu zákona (tisk 4411)

o zcizení státního nemovitého majetku užívaného Zbrojovkou v Brně.

I.

Vládní návrh zákona č. 4411 o zcizení státního nemovitého majetku, užívaného Zbrojovkou v Brně, svědčí o způsobu, jakým možno státní podniky upraviti, aby zachován byl vliv státu a na druhé straně, aby ostatní výrobní činitelé měli možnost býti účastni na účelném zařízení výroby v takovémto podniku.

Zbrojovka sama, sledujeme-li její vývoj, vyrostla v prvotřídní podnik toho druhu v celé střední Evropě. Zásluhu ovšem o to má porozumění nynějšího ministra N. O., vedení podniku a celá správní rada. Bylo dokázáno, že i státní podnik, je-li správně veden, prosperuje. Z důvodové zprávy zřejmo, že čistý zisk v roce

Zcizuje-li stát objekt tak vysoké ceny a tak dalekosáhlého významu, nemůže mu býti lhostejno jak bude podnik veden, jak bude stát jako objednatel obsluhován a jak se podnik event. účastní na zahraničním trhu. Stát musí si zajistiti možnost, aby vedle této kontroly mohl se co nejbezprostředněji a nejvlivněji účastniti ve vedení podniku.

Přihlížeje k názorům, na nichž je stát sám zbudován i k okolnostem, jež provázely vývoj podniku, má stát vysoký zájem o to, aby ve správě a vedení závodu byly uplatněny sociální principy poměru mezi podnikem a jeho zaměstnanci. V tomto případě tím spíše, že jednak jde o výrobu pro stát dosahu velmi závažného a že byl to právě poměr zaměstnanectva závodu na počátku závodu vytvořený a stále udržovaný, který umožnil vývoj až k dnešnímu stupni.

Akcionování podniku jest nutné nikoli z ohledů finančních, nýbrž z důvodů hospodářských. Stát může zaměstnávat Zbrojovku vlastními objednávkami pouze po určitou řadu příštích let a má-li závod býti pro budoucnost zabezpečen, musí míti objednávky z cizozemska a musí i dnes k udržení určitého, nezbytně nutného počtu dělnictva míti výrobu vedlejší. Oboje jest možno pro tubo dobu pouze ve formě soukromohospodářského podniku. Nejlépe vyhovující forma pro tuto dobu je akc. spol. - ovšem v tomto případě, kde jde převážně o výrobu státních potřeb - za zabezpečení majority státní.

Vedlejší výroba jest pro průmysl zbraňový nevyhnutelná. Potřeby státní správy, jimiž řídí se objednávky a rozpočtová možnost těchto objednávek, jsou tak kolísavé, že podnik, který by racionelně měl pracovati a zabýval se jedině výrobou zbraňovou, musel by několikráte do roka měniti počet dělnictva i úřednictva, což není ani závodu na prospěch, ani s hlediska sociálního dobře proveditelné. Skutečnost, že veškeré zbraňové závody světové mimo zbraně vyrábějí ještě předměty z oborů jiných, dokazuje pravdivost předchozího tvrzení. Jest zajímavým zjevem, že firmy světové, belgická továrna v Herrstallu, štýrská továrna na zbraně, jakožto vedlejší výrobek vyvolily sobě výrobu motorových vozidel a výbušných motorů.

Aby stát zachoval si vždy rozhodný vliv, bude třeba, aby bylo do zákona vsunuto za § 3 osnovy: "dle potřeby podniku, nikoliv však do té míry, aby účast státu klesla pod 51% akciového kapitálu. Ku změně tohoto poměru pod 51% jest třeba zákona." Pro začátek však bude stát vlastniti 75% akcií, 20% ostatní průmysl, 5% zřízenci a dělníci.

Stanovami akciové společnosti "Zbrojovka v Brně", které budou předloženy ku posouzení brannému výboru, bude míti tři pětiny zástupců stát, 2 zástupce zřízenci a dělníci a zbytek ostatní akcionáři, i v tomu případě, když by stát zcizil akciový kapitál až na 51%.

V stanovách těchto bude zaručen podíl na čistém zisku dělnictvu a zřízenectvu ve výši 10% z čistého zisku.

Prováděcím nařízením bude přesně stanoven způsob jmenování vykonávání funkce, povolání a odvolání zástupců státu ve správní radě i dozorčí společnosti, jakož i vyměřeny odměny jim příslušející. Jmenování tato provede ministr N. O. se zřetelem na osvědčené pracovníky.

V Praze dne 9. dubna 1924.

II.

Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny připojuje se k návrhu i k motivaci výboru branného v záležitosti akcionování Zbrojovky v Brně na podkladě navrženého zákona.

V Praze dne 27. května 1924.

Zákon

ze dne ..............................

o zcizení státního nemovitého majetku užívaného Zbrojovkou v Brně.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ministr financí se zmocňuje, aby nemovitosti, zapsané v pozemkové knize katastrální obce Zábrdovice I. díl v Brně ve vložce č. 709 jako "Zbrojovka v Brně" čp. 1, a to pozemkové parcely č. 79, 80/6, 82, 84, 532, dále stavební parcely č. 612, 453, 454, 455, 456, 457, 458, 459, 460, 461, 462, 463, 464, 465, 466, 467, 468, 469, 470, 471, 476, 477, 478 a 479, v celkové výměře 16 ha, 3 a, 74 m², s veškerým příbytkem a příslušenstvím, se všemi právy a závazky zapsanými v pozemkové knize vnesl jako přínos nebo jako zakladatelské nabytí do majetku akciové společnosti, která se utvoří k převzetí nynějších Čs. závodů na výrobu zbraní v Brně.

§ 2.

Přejímací cena může býti zaplacena úplně nebo částečně akciemi této společnosti.

§ 3.

Ministr financí může v příhodné době za souhlasu vlády tyto akcie zciziti dle potřeby podniku, nikoliv však do té míry, aby účast státu klesla pod 51% akciového kapitálu. Ku změně tohoto poměru jest třeba zákona.

§ 4.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedením jeho pověřuje se ministr financí a ministr národní obrany.

Resoluce rozpočtového výboru

I.

Vláda se vyzývá, aby při převodu majetkových hodnot státní Zbrojovky na novou společnost akciovou domáhala se zabezpečení takové majority ve správě nové, aby zájem státní plně byl respektován.

Nechť se dostane náležitého zastoupení zaměstnancům Zbrojovky a modality podílu dělnictva na zisku buďtež se zástupci dělnictva určitě smluveny a stanovami zajištěny.

II.

Stanovy akc. společnosti na výrobu zbraní buďtež předloženy rozpočtovému výboru poslanecké sněmovny.