Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924. |
|
I. volební období. |
9. zasedání. |
4616.
Naléhavá interpelace
poslanců Housera, Warmbrunna a soudruhů
vládě
o zákonné úpravě dovolené učňům a mladistvým dělníkům.
Od samých počátků dělnického hnutí domáhá se dělnická mládež, aby vydán byl zákon, který by zajišťoval učňům a mladistvým dělníkům právní nárok na pravidelnou dovolenou, nezávislou na blahovůli zaměstnavatele. Válka a zřízení samostatného státu tím více posunuly tento požadavek do popředí boje o požadavky denního života, jichž splnění pokládá dělnická třída ještě za dnešních společenských řádů za nevyhnutelné. Zdálo by se také docela přirozeno, že právě v nově zřízeném státě a po útrapách válečných, jež nejtíživěji postihly právě dělnickou třídu, vynaloží každá vlála všechno úsilí, aby zajistila budoucnost nového státu i národů v něm usedlých tím, že se v prvé řadě a ve všech směrech postará o zdárný životní vývoj dorostu pracující třídy.
Z nejdůležitějších těchto otázek jest právě úprava dovolené pro mladé dělníky, poněvadž nedostatek odpočinku vysiluje mládež nejen tělesně, avšak působí i těžké duševní únavy a znemožňuje zdárný kulturní vývoj právě ve věku pro něj nejvhodnějším a tak ohrožuje dorost národa i mravně. Proto je otázka dovolené pro mladé dělníky životní otázkou desetitisíce učňů a mladistvých dělníků, kteří dnes trpí nejen všeobecnými neutěšenými poměry poválečnými jako ostatní třída dělnická, nýbrž mimo to zvláště těžkou prací, která v jejich věku tím nepříznivěji působí na jejich tělesný organismus, oslabený válečnými a poválečnými poměry. Všeliké instituce pro všeobecné zlepšení zdravotního stavu národa a pro boj proti tuberkulose jsou dílem polovičatým, jestliže stát nedbá o řádnou zákonnou úprav u všech otázek, týkajících se práce mladých dělníků, a o zdravý vývoj dělnické mládeže.
Když jedna vláda za druhou opomíjela důsledně zákonnou úpravu dovolené pro mladé dělníky, podal poslanecký klub komunistické strany v Československu 30. května 1922 návrh zákona, jímž se poskytují učňům a mladistvým dělníkům dovolené (tisk 3587). Ani tento návrh, který až dosud jest sociálně-politickým výborem nevyřízen, ani jiné iniciativní návrhy nepřiměly vládu, aby podala v Národním shromáždění vlastní návrh zákona o dovolené učňům a mladistvým dělníkům. Vláda však nechala nepovšimnuty i vekšery vnější podněty, které vycházely z nejširších vrstev dělnických a volaly po úpravě této otázky. Dělnická mládež bez rozdílu politické příslušnosti shodla se na tomto požadavku, ve větších místech republiky byly pořádány nesčetné projevy, příslušným orgánům státním zasílány resoluce, domáhající se uzákonění dovolené pro mládež, k povolaným činitelům vládním vysílány deputace, avšak vše marně. Vláda a její zástupci odbývají všechny tyto tužby jen sliby.
Dnes se stává otázka dovolené učňů a mladistvých dělníků den ze dne palčivější. Již i řada obcí chápe se sama praktické iniciativy (ku př. prázdninová péče města Prahy), odborové organisace sahají ke svépomoci (pekařští dělníci) a to vše dosud nepohnulo vládou, aby ukázala náležité porozumění pro tak důležitou otázku pracující mládeže.
Touto svou netečností dokazuje vláda znovu, že se dala úplné do služeb kapitalistů a podnikatelů.
Stav dnešní, který činí dovolenou závislou na libovůli zaměstnavatelů je neudržitelný.
V červenci t. r. bude se konati v Praze mezinárodní kongres pro vědeckou organisaci práce. Tento kongres bude se jistě zabývati i otázkami oddechu a odpočinku, avšak všechna tato rozjímání budou bezcenná, jestliže při tom zůstane dovolená dělnické mládeže pouhým snem. V říjnu rovněž letošního roku bude konán v Praze mezinárodní sjezd pro sociální politiku, na kterém budou jistě oficielní zástupcové Československa poukazovati na pokrok, jehož se Československo dodělalo na poli sociální politiky. I tyto výklady budou jen prázdnými chvalozpěvy u porovnání se vším tím, co v dnešních společenských řádech nebylo ještě na poli sociální politiky vykonáno. A mezi těmito velkými dluhy, jež by snadno splniti mohla vláda opravdu sociálně pokroková, je z prvních úprava dovolené mladistvým dělníkům.
Podepsaní se táží:
1.. Jest vláda ochotna, neprodleně ještě v jarním zasedání podati návrh zákona o dovolené učňům a mladistvým dělníkům?
2. Chce vláda o tom učiniti závazné prohlášení sněmovně?
V Praze dne 24. května 1924.
Houser, Warmbrunn,
Blažek, Mondok, Sedorjak, Haken, Kunst, Darula, Mikulíček, Bubník, Burian, Malá, Krejčí, Koutný, Rouček, dr. Gáti, Svetlik, dr. Šmeral, Kučera, J. Kříž, Merta, Tausik, Šafranko, Skalák, Kreibich, Teska, Toužil.