Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4614.

Usnesení senátu

Národního shromáždění republiky Československé

o vládním návrhu (tisk 1834),

kterým se předkládá Národnímu shromáždění

dne 1. března 1924 v Římě podepsaná Dodatková úmluva k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a Královstvím Italským, podepsané v Římě dne 23. března 1921 (tisk 1851).

Senát Národního shromáždění republiky Československé učinil ve 202. schůzi dne 25. dubna 1924 toto usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s připojenou Dodatkovou úmluvou z 1. března 1924 k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a Královstvím Italským, podepsané v Římě dne 23, března 1921.

Dr. Soukup, v. r.,

místopředseda.

Důvodová zpráva.

Hospodářské styky Československé republiky s Italií jsou obchodně-politicky upraveny rámcovou obchodní a plavební smlouvou podepsanou v Římě dne 23. března 1921, jež byla uvedena prozatímně v platnost nařízením vlády republiky československé z 9. ledna 1922, č. 4 Sb. z. a n., a po schválení zákonodárnými sbory v obou státech ratifikována dne 1. března 1924 v Římě výměnou ratifikačních listin.

V oboru celním zajišťuje tato obchodní a plavební smlouva výrobkům i plodinám ve vzájemném styku nakládaní podle doložky o nejvyšších výhodách.

V době uzavření této smlouvy byla doložka o nejvyšších výhodách úplně postačitelna pro oba smluvní státy. Ježto však po uzavření smlouvy došlo ke změně cel - v Italii zavedením nového celního tarifu, z 9. června 1921, v Československu pak vedle nové adaptace cel tzv. součiniteli odpadl smluvní tarif bývalé monarchie modifikací smluv s královstvím S. H. S. a Švýcarskem v důsledku zavedení nového celního tarifu v těchto jmenovaných státech - objevila se nutnost smlouvu založenou na pouhé doložce o nejvyšších výhodách doplniti Úmluvou tarifní, která by stanovením smluvních cel pro typické produkty s obou stran umožnila intensivnější rozvinutí vzájemných hospodářských styků.

Jest tudíž nově uzavřená Dodatková úmluva (s přílohami A, B, C, seznamy A až F a závěrečným protokolem) podepsaná dne 1. března 1924 v Římě, doplňkem obchodní a plavební smlouvy z 23. března 1921.

Pro zboží vyjmenované v přílohách A a B cla československá respektive italská se buď snižují anebo aspoň váží; to značí, že ujednané sazby během celého trvání smlouvy nemohou býti měněny.

Příloha A obsahuje seznam celních položek, pro které Československá republika poskytuje slevy se svých celních sazeb nebo aspoň konsolidace cel pro zboží v tomto seznamu vyjmenované; jde především o slevy na jižní ovoce, zvláště pomoranče a citrony, dále na ovoce a zeleninu, zejména ranných druhů, těstoviny, masité droby, konservy, zvláště rybí a z rajských jablíček, italské sýry, konsolidace stávajících celních slev na vím a hedvábí, slevy celních sazeb na klobouky, zboží kamenné, skleněné perly, pneumatiky a jiné gumové zboží, specielní italské stroje jako pro vaření kávy a na výrobu těstovin, ventilátory, káble, některé chemikalie atd.

Příloha B obsahuje seznam celních slev a konsolidací poskytnutých na dovoz československého zboží do Italie; v zemědělství a průmyslu potravinářském jsou to hlavně vedle slevy na slad, bramborový škrob, zelí a okurky, konsolidace smluvních neb stávajících cel na pivo, ječmen, chmel, řepné semeno, čekankový kořen, (poslední tři produkty mají garantovánu bezcelnost po celou dobu trvání smlouvy), dříví a jiné. Pro ostatní obory průmyslové třeba uvésti mimo četné konsolidace zejména slevy na některé textilie (jako ženylkové koberce aj.) a produkty hutnické, řadu speciálních našich strojů jako na př. hospodářské, cukrovarnické, pivovarnické, lihovarnické atd., úlevy pro smaltované nádobí, z oboru keramiky pak zvláště slevy na kameninové roury, hygienickou faience, dlaždice a obkladačky, dále na porculán a sklo všeho druhu, hudební nástroje, některé chemikalie, ohýbaný nábytek, speciální papír, knoflíky, krátké zboží, kartáče atd.

Vzhledem k podrobné specialisaci italského celního tarifu byla do smlouvy pojata řada ustanovení týkajících se tarifikace, kteréžto poznámky zpravidla znamenají slevy celní. Článek druhý dodatkové smlouvy směřuje k úplné stabilisaci hodnoty smluvených cel, která v Italii jsou stanovena ve zlatých lirách. Československo analogicky se zavazuje, že kdyby kurs Kč v poměru k průměru dolaru neb anglické libře neb k jich průměru za rok 1923 během měsíčního období se zvýšil neb snížil o 10%, zavede valutní koeficient. Směrodatnými: jsou v tomto směru záznamy bursy v Praze neb New Yorku neb Londýně dle volby československé vlády, právě tak jako zůstává vyhrazeno československé vládě voliti poměr buď k dolaru nebo libře neb jich průměru za rok 1923.

Příloha C obsahuje protokol, který nahrazuje obchodní úmluvu podepsanou v Římě z 23. března 1921, jež upravovala otázky, týkající se povolovacího řízení.

Vzhledem k tomu, že hospodářské poměry se od uzavření zmíněné obchodní úmluvy změnily a Československo značně pokročilo na cestě k postupnému uvolnění obchodu, bylo třeba tehdejší úmluvu přizpůsobiti nynější situaci, což se stalo protokolem C, k němuž připojeny jsou seznamy A až F.

Seznam A vypočítává italské zboží, jehož dovoz do československo je úplně volný, v seznamu B je uvedeno italské zboží podléhající při dovozu do Československa pouhé předchozí ohlášce, v seznamu C pak zboží kontingentované.

Seznam D uvádí opět československé zboží, jemuž zaručen je volný dovoz do Italie výjimkou z platných italských dovozních zákazů a v seznamu C vypočteno jest československé zboží, jež možno do Italie dovážeti v mezích kontingentů.

Pro zboží uvedené v seznamu F fixují se manipulační poplatky při dovozu do Československa.

Nová úmluva tudíž znamená, že dovozní omezení, pokud by za trvání jejího ještě v obou státech byla nutno, nebudou ztěžovati vzájemný obchod u smluvních stran.

Dodatková úmluva s Italií, která byla projednávána za stálého styku s příslušnými domácími hospodářskými činiteli, zajišťuje stabilisaci našich hospodářských styků v poměru k Italii, jak patrno rovněž z ustanovení o výpovědní lhůtě dle čl. 4.

Tato nová úmluva, vedle úlev, které přináší československému vývozu do Italie, je také důležitým krokem ve smyslu našeho vnitro-hospodářského programu vůči konsumu, při čemž je brán zároveň zřetel i na budoucí definitivní československý celní tarif.

V ostatním poukazuje se k příslušným ustanovením smlouvy samotné.

Po stránce formální projevuje vláda přání, aby tato předloha byla projednána ve zkráceném řízení podle §§ 55 jednacích řádů obou sněmoven a to nejdříve senátem a v něm výbory zahraničním a národohospodářským a - po schválení jejím poslaneckou sněmovnou - a v ní výbory zahraničním a živnostenským. Navrhované zkrácené řízení dle §§ 55 jedn. řádů obou sněmoven odůvodňuje se exportními zájmy zúčastněných odvětví výrobních, aby sjednaných výhod co nejdříve prakticky mohlo býti použito.

Smlouva předkládá se ve zvláštním exempláři.

V Praze, dne 27. března 1924.

Předseda vlády:

Švehla, v. r.