Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.

jímž se stanoví mírový počet československého vojska na dobu od 1. října 1924 do 30. září 1927.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Mírový počet československého vojska se stanoví v době od 1. října 1924 do 30. záři 1927 vždy pro období od 1. října do 31. března následujícího roku počtem 150.000 vojenských osob a pro období od 1. dubna do 30. září téhož raku počtem 90.000 vojenských osob.

(2) V době od 1. října do 30. listopadu každého roku je dovaleno překročiti stanovený mírový počet, pokud je toto překročení způsobeno nastoupením nováčků do presenční služby. Dnem 30. listopadu každého roku buďte však přebyteční branci z činné služby vojenské propuštěni; podrobnosti určí vládní nařízení.

§ 2.

Stanovení mírového počtu určitou číslicí má ten význam, že průměr, vyplývající ze skutečných početních stavů v době od 1. ledna do 31.. března, pokud se tyče od 1. dubna do 30. září a od 1. prosince do 31: prosince každého kalendářního roku, nesmí převyšovati příslušnou číslici, stanovenou pro dotčené období v § 1 (1); a období od 1. října do 30. listopadu platí ustanovení § 1 (2).

§ 3.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provésti jej ukládá se ministru národní obrany.

Důvodová zpráva.

Všeobecné poznámky.

Zákon ze dne 19. března 1920, č. 196 Sb. z. a n., jímž se stanoví mírový početní stav československého vojska počtem 150.000 na dobu čtyř let, pozbude dnem 30. září 1924 platnosti; je tudíž třeba, nahraditi tento zákon novým zákonem, který by zajistil další doplňování mírového počtu našeho vojska v potřebné výši.

Jak již bylo při projednávání osnovy branného zákona č. 193 Sb. z. a n. z roku 1920 a zákona ze dne 19. března 1920, č. 196 Sb. z. a n. o mírovém početním stavu československého vojska, vojenskou správou zdůrazněno, je zeměpisná poloha naší republiky velmi nepříznivá a vyžaduje hroty k obraně republiky aktivní armády, takovém mírovém počtu, aby mohla, byla-li by nepřítelem napadena - jej zadržeti, dokud by nedostala posily mobilisovanými příslušníky zálohy.

Při stanovení výše tohoto mírového počtu nutno mimo to míti také zření na přechodnou dobu, v které jest podle § 61 branného zákona zavedena pro všechny osoby, odvedené v letech 1923 až 1925 presenční služba 14měsíční a další činná 14měsíční, tedy celkem 18měsíční presenční (další činná) služba, neboť každoročně nastane v době od 1. dubna do 30. září automaticky snížení mírového početního stavu tím, že bude z činné služby vojenské propuštěn ročník, který dnem 31. března ukončí 18měsíční presenční (další činnou) službu; toto snížení bude odpovídati počtu propuštěných.

Proto navrhuje vojenská správa pro období od 1. října do 31. března příštího roku a pro období od 1. dubna do 30. září téhož roku různé mírové počty, a to pro prvé období ve výši 150.000 a pro druhé období ve výši 90.000 vojenských osob; rozdíl mezi těmito počty (60.000) rovná se přibližně počtu jednoho ročníku, t. j. ročníku, který odchází každoročně po skončení 18měsíční presenční (další činné) služby z činné služby vojenské.

Těchto mírových počtů (150.000, resp. 90.000) je z důvodů nahoře uvedených nevyhnutelně potřebí. Mírového počtu ve výši 150.000 v době od 1. října do 31. března jest kromě toho třeba též proto, že každá nižší číslice znamenala by nutnost k 30. listopadu propouštěti větší počet osob, které odsloužily teprve 14 měsíců, t. j. o 4 měsíce méně, než činí zákonná služební doba. Každé předčasné propouštění zavádí nerovnost v plnění branné povinnosti a má velmi neblahý vliv na výcvik a na morálku armády.

Navržené mírové počty znamenají značné snížení dosavadního mírového počtu, ježto činí průměrný mírový počat pouze 120.000 vojenských osob (proti dosavadnímu mírovému početnímu stavu 150.000 osob). Tento průměr se vrak de facto ještě dále sníží vzhledem k tomu, že se každoročně sníží dnem 1. dubna mírový počet našeho vojska o 4.000 (nejvýše) branců, kteří se propustí po 6měsíční presenční službě na trvalou dovolenou po přiznání výhody v plnění branné povinnosti podle zákona ze dne 7. prosince 1922, č. 310 Sb. z. a n.

Budou tudíž podle této osnovy mírové početní stavy činiti fakticky:

a) v době od 1./X. do 30./XI.150.000, (při čemž nastane event. v měsíci říjnu a listopadu mírné překročení tohoto stavu nastoupením nováčků)

b) v době od 1./XII. do 31./III. 150.000,

c) v době od 1./IV. do 30./XI. 90.000 - 4.000, t. j. 86.000.

Pokud se týče případného překročení mírového počtu v době od 1. října do 30. listopadu nastoupením nováčků do presenční služby (§ 1, odstavec (2) osnovy zákona), může takové překročení dosáhnouti podle dosud nabytých zkušeností jen nepatrné výše, takže nezpůsobí podstatně zvýšených výdajů; ostatně není vyloučeno, že takové překročení vůbec ani nenastane; (v roce 1923 nebylo na př. též žádných přebytečných). Tohoto ustanovení je však třeba k tomu, aby bylo zajištěno dosažení stanoveného mírového počtu dnem 1. prosince, protože v Babě od nastoupení nováčku do presenční služby až do zmíněného dne odchází velmi mnoha branců z činné služby vojenské pro neschopnost k vojenské službě (zjištěnou po nastoupení do služby), a kteréžto brance by se mírový počet na trvalo snížil, kdyby již dne 1. října nesměl býti stanovený početní stav ani přechodně překročen.

Vojenská správa, která má odpovědnost za pohotovost našeho vojska, činí návrh na stanovení mírového počtu československého vojska zmíněnými počty po zralém uvážení; tento návrh odpovídá skutečné potřebě branné moci a tudíž i celého státu, k čemuž se ještě poznamenává, že navržené početní stavy jsou zcela přiměřené, i když se srovnají branné síly jiných států. O tom svědí tato data:

Naše republika:

Celkový mírový početní stav jest tudíž 1,1% obyvatelstva, mírový početní stav mužstva 0,3% obyvatelstva.

Jugoslavie:

Celkový mírový početní stav jest tudíž 1-2% obyvatelstva.

Podle nového branného zákona s platností od 1./1. 1924 bude aktivní služba 18 měsíců (jako u nás),

Poznamenává se, že početní stav 120.000 mužstva vlastní armády jest toliko budžetární a průměrný. Poněvadž nováčci budou nastupovati 1. února a druhý ročník bude propuštěn 1. srpna každého roku, bude početní stav tento:

Průměrný stav početní 141.000 mužů, což činí 1,17% obyvatelstva (tedy větší rozsah než u nás).

Rumunsko:

t. j. asi 1,6% veškerého obyvatelstva.

Podle nového branného zákona má býti aktivní služba u všech zbraní 2 léta. Kontingent nováčků a mírový početní stav se celkem nemá změniti, zákon pak dovoluje ministru války bez dalšího povolení povolati 1 ročník zálohy k zesílení mírového početního stavu.

Polsko:

K zvýšení početního stavu vojska povolalo Polsko letos cd 1. března počínaje 3 záložní ročníky vždy na 8měsíční cvičení, takže početní stav v letním období 1963 jest skutečně asi 400.000 mužů.

Normální početní stav vojska činí 1,1% obyvatelstva (jako u nás).

Početní stav armády v letní době jest 1,46% obyvatelstva.

Italie:

Tento stát, který výsledkem světové války rozmnožil své obyvatelstvo pres 40,000.000, snažil se využíti své celkem chráněné zeměpisné polohy k tomu, aby snížil náklady na armádu snížením aktivní služby. Roku 1920 byla dekretována, toliko 8měsíční služba, která však každý rok byla valně překročena. Tento pokus se nezdařil, a proto počátkem roku 1923 královským dekretem nařízena reorganisace italské armády. Aktivní služba činí nyní 18 měsíců. Nováčkové nastupují 1. března, takže od 1./3. do 1./9, slouží 2 ročníky.

Průměrný početní stav ozbrojené moci jest 1 % obyvatelstva, průměrný početní stav pozemní armády 0,75% veškerého obyvatelstva. Toto poměrné menší využití národa v míru dovoluje ovšem jen zvláště chráněná zeměpisná poloha Italie.

Sovětské Rusko:

Branná povinnost platí jen pro pracující třídu. Příslušníci "buržoasie" mohou však býti povoláni k vykonávání, pomocných prací v armádě.

Činná služba byla stanovena dekretem ze dne 28. září 1922, povoláváni jsou branci 20letí a slouží

V budoucnu má se udržovati menší stálá armáda (síla není dosud stanovena) a vycvičiti co největší počet branců přípravným výcvikem a každoročně opakovanými cvičeními jednotlivých ročníků. Projekt cení dosud vypracován.

Roční kontingent nováčků není přesně určen.

Ozbrojené síly Ruska rovnají se 0,67% celého obyvatelstva, proti 0,7% býv. carského Ruska.

Anglie:

Jedinečná zeměpisná poloha Anglie umožnila jí vrátiti se po světové válce opět k předválečnému systému svého pozemního vojska. Tento stát, jehož mateřská země má 45¹/₄ milionu obyvatelstva, zrušil ve válce zavedenou všeobecnou brannou povinnost a zavedl opět systém dobrovolnický.

Pozemní síly se dělí na:

a) pravidelnou armádu,

b) speciální zálohu (milici),

c) teritoriální armádu.

V pravidelné armádě zavazují se dobrovolníci ke 12leté službě a slouží podle druhu zbraní aktivně 3-8 let a ostatek v záloze.

Speciální záloha jest vlastní organisace, v které se dobrovolníci zavazují na 6 let. První vojenský výcvik trvá 6 měsíců, pak jsou roční cvičení 15denní.

Teritoriální armáda (pro přímou obranu země) má dobrovolníky s 4letým závazkem, prvním 40denním výcvikem a ročně 10denní cvičení.

Síla pravidelné armády jest nyní 215.000 mužů.

Tato zvláštní organisace pozemních sil nesnese srovnání s kontinentálními armádami. Anglie světovou válkou si vojensky vycvičila téměř ¹/₄ veškerého mužského obyvatelstva a může pod ochranou svého válečného loďstva rychle mobilisovati svou pravidelnou armádu i se speciální zálohou. Teritoriální armáda pak jest schopna ve spojení s válečným loďstvem a letectvem zabezpečiti; mateřskou zemi i po odchodu mobilních složek branných sil.

O státech, jimž byla cesta vývoje jejich branných sil předepsána mírovými smlouvami (Německo 100.000, Maďarsko 35.000, Rakousko 30.000 a Bulharsko 20.000); netřeba při tomto srovnání uvažovati.

Zvláštní poznámky.

§ 2 osnovy obsahuje důležité vykládací pravidlo, ježto za platnosti zákona č. 196; 1920 Sb. z. a n. vyskytovaly se tu a tam pochybnosti o tom, jak vykládati ustanovení, že mírový početní stav činí 150.000. zda v tom smyslu, že žádný den v roce nesmí býti tato číslice překročena (což de facto nebylo by možno, pokud se týče znamenalo by celkové značné zeslabení početních stavů), nebo v tom smyslu, že úhrnné faktické mírové početní stavy za všechny dny v jednom rozpočtovém roce mohou dosáhnouti nejvýše takové výše, aby průměr, na každý den připadající, nepřevyšoval 150.000. Tento poslední výklad umožňuje v jistých dobách přechodné zvýšení početních stavů, předpokládáme-li, že se toto zvýšení vyrovná v téže rozpočtové periodě snížením početních stavů (přirozeným anebo nařízeným). Prakse se rozhodla pro tento druhý výklad, jak patrno z prov. nař. č. 363/1921 Sb. z. a n. k zákonu č. 196/1920 Sb. z. a n.; tento výklad lze jedině uznati za správný. Aby však v tom směru nebylo žádných pochybností, navrhuje osnova pojmouti o tom výslovné ustanovení do zákona.

K vysvětlení ustanovení § 2:osnovy sluší uvésti, že budou v každém kalendářním roce 4 období, a to:

a) od 1. ledna do 31. března,

b) od 1. dubna do 30. září,

c) od 1. října do 30. listopadu a

d) od 1. do 31. prosince.

Podle ustanovení § 2 osnovy nesmí v období sub a) a d) přesahovati průměr faktických početních stavů na jeden den připadající 150.000 a v případě sub b) 90.000, kdežto v případě sub c) platí ustanovení § 1.(2) osnovy.

Vláda projevuje přání, aby tato její předloha byla v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázána brannému výboru k, podání zprávy ve lhůtě nejkratší.

V Praze dne 17. dubna 1924.

Předseda vlády:

Ant. Švehla, v. r.