Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.
|
I. volební období. |
9. zasedání. |
4593.
Odpovědi:
l. min. vnitra na interp. posl. Tausika a soudruhů o provokační činnosti policejního ředitele dra Klímy na Slovenském Východě (tisk 4226/XVll),
II. min. vnitra a min. věcí zahraničních na interp. posl. J. Davida, Hrušovského, Jaši, Hvizdáka, Oriška, dra Patejdla, dra Šrobára a spol. ve věci zavraždění správce českosl. finanční stanice v Hymu Jana Sedláčka, maďarskou pohraniční hlídkou (tisk 4085/XI),
III. min. vnitra na interp. posl. dra Budaye a spol. o zneužívání úřední moci na Slovensku (tisk 1041/l),
IV. vlády na interp. posl. dra Kafky a druhů o nezákonném postupu poštovního úřadu šekového v jazykových otázkách (tisk 4178/XVll),
V. min. vnitra na interp. posl. dra Schollicha a druhů o účasti přednosty okresní správy politické v Novém Jičíně na schůzi ve Fulneku (tisk 4115/XVI),
VI. vlády na interp. posl. dra Lodgmana a druhů o nezákonitém postupu okresní politické správy v Rýmařové na Moravě při výslechu obviněných (tisk 4256/lX),
VII. min. vnitra na interp. posl. dra Raddy a druhů o přehmatech mikulovské okresní správy politické na Moravě (tisk 4281/lV),
VIII. předsedy vlády a min. vnitra na interp. posl. Kostky, Böllmanna, Böhra, Stenzla a druhů o zákazu smuteční slavnosti za padlé dne 4. března 1919 v Kadani (tisk 4440),
IX. min. věcí zahraničních na interp. posl. Floriána Tománka a spol., v záležitosti 35miliardového státního dluhu (tisk 4443/VIl),
X. min. soc. péče na interp. posl. dra Körmendy-Ékesa a soudr. o zastavení práce v krompašských železárnách (tisk 3862/II),
XI. mln. vnútra a min. s plnou mocou pre správu Slovenska na interp. posl. dra Lelleyho a súdr. o terore okresných náčelníkov (tisk 4297/lV),
XII. min. vnitra na interp. posl. dra Jabloniczkého a druhů o odmítavém stanovisku županského úřadu ve Velké Sevljuši projeveném vůči zástupcům maďarských stran politických (tisk 4274/XXI),
XIII. min. vnitra na interp. posl. dra Lehnerta a druhů o postupu policejního ředitele Žáka v Liberci (tisk 4462/XII),
XIV. min. financí na interp. posl. dra Lodgmana a druhů, že dvorecký berní úřad svémocně nakládá s obecními přirážkami (tisk 4381/ll),
XV. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Warmbrunna, Housera, Hakena a druhů o odstranění náboženských školních poměrů dnes ještě trvajících v některých českých pohraničních obcích na základě ťHlavní smlouvy pohraniční a územníŤ, sjednané v r. 1848 mezi Čechami a Saskem (tisk 3917/VI),
XVI. min. železnic na interp. posl. J Mayera a druhů o událostech u osobní pokladny státní dráhy v Chebu (tisk 4436/Vl),
XVII. min. věcí zahraničních na interp. posl. dra Czecha, Pohla a druhů o reparačních břemenech (tisk 4448),
XVIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Bubníka a soudr. o konfiskaci ústředního orgánu federovaných tělocvičných jednot československých ťVýbojŤ v Praze (tisk 4443/XXIII),
XIX. min. spravedlnosti na interp. posl. Hlinky a druhů o zabavení č. 41 ťSlovákaŤ z 19. března 1924 (tisk 4462/VI),
XX. min. věcí zahraničních na interp posl. dra Budaye a druhů v záležitosti americké cesty pana dra Šrobára (tisk 4436/Il),
XXI. min. spravedlnosti na interp. posl. Hlinky a druhů o zabavení č 44 časopisu ťSlovákŤ z 22. února 1924 (tisk 4462/VIII),
XXII. min. spravedlnosti na interp. posl. Hlinkv a druhů ve věci zabavení č 52 časopisu ťSlovákŤ z 2 března 1924 (tisk 4462/lX),
XXIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Hlinky a druhů ve věci zabavení č 52 ťSlovákaŤ z 2. března 1924 (tisk 4443/XXl).
I./4593.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Tausika a soudruhů
o provokační činnosti policejního ředitele dra KIímy na Slovenském Východě (tisk 4226/XVII).
Události v Levoči, o kterých se interpelace zmiňuje, tvořily předmět interpelace č. XV/4157, která již byla zodpověděna. Dovoluji si tedy na tuto odpověď poukázati.
Pokud v interpelaci uvedený článek se zmiňuje o stycích policejního ředitele dra Klímy za jeho pobytu v Košicích s některými osobnostmi košickými, podotýkám, že policejní ředitel na základě svého úředního postavení musí státi v nepřetržitém styku se svým představeným županem a representanty jiných úřadů. Porada, která se konala dne 16. dubna 1923 večer na župním úřadě až do pozdních hodin, týkala se záležitost čisté úředních.
Číslo 94. periodického tiskopisu ťRudé Právo VečerníkŤ ze dne 24 dubna 1923, bylo zabaveno proto, poněvadž v článku, který jest v interpelaci otištěn, shledalo státní zastupitelství v Praze skutkovou podstatu § 300 tr. z. Zemský trestní jako tiskový soud v Praze zabavení toto z téhož důvodu potvrdil. Strana nepodala proti soudnímu nálezu opravných prostředků a tak výrok nalézacího soudu vešel v moc práva.
Hledíc k tendenci celého článku, dlužno míti za to, že úřad prohlídkou tisku pověřený, právem viděl veřejný zájem na tom, aby článek propuštěn nebyl.
V Praze dne 22. února 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
II./4593.
Odpověď
ministra vnitra a ministra věcí zahraničních
na interpelaci poslanců Jos. Davida, Igora Hrušovského, V. Jaši, Andreje Hvizdáka, M. Oríška, dra Jos. Patejdla, dra Vavro Šrobára a spol.
ve věci zavraždění správce československé finanční stanice v Hymu Jana Sedláčka, maďarskou pohraniční hlídkou (tisk 4085/XI).
Události na hranici československo-maďarské jako i tragické usmrcení strážmistra Sedláka maďarskými orgány jsou vládě zevrubně známy Vláda také s plným důrazem trvala na tom, aby vinníci byli vypátráni, potrestáni a aby poškozeným československým orgánům, resp. pozůstalým po Sedláčkovi dostalo se patřičného odškodněn Záležitost tato byla uspokojivě vyřízena a na hranicí československo-maďarské nedochází již nyní k podobným událostem.
Generální finanční ředitelství v Bratislavě poukazovalo požitky orgánů pohraniční finanční stráže, zajatých při výkonu služby strážemi maďarskými, po dobu zajetí jen tehdy, prokázalo-li se, že svoje zajetí nejen nezavinili, nýbrž také že postupovali přesně dle služebního předpisu.
V opačných případech bylo by zmíněné ředitelství učinilo opatření, aby požitky orgánů pohraniční finanční stráže byly zastaveny.
Opatření tohoto, jež danými poměry plně jest odůvodněno, nebylo však dosud vůbec použito. neboť nenastal ani jediný případ, v kterémž by výplata požitků zajatým zřízencům a příslušníkům jejich rodin byla zastavena a zajatým orgánům pohraniční finanční stráže byly požitky odepřeny.
Arciť bývala na základě platných předpisů výplata požitků dočasně zastavena, poněvadž tu nebylo oprávněného percipienta: avšak takto zadržené požitky byly doposud vždy po návratu zajatého ihned v celku vyplaceny. Od manželek do zajetí upadnuvších zřízenců požadovalo generální finanční ředitelství v Bratislavě vždy písemnou žádost o poukázání části manželových požitků potřebné k výživě rodiny, doloženou stvrzením příslušnosti politického úřadu o nemajetnosti žadatelky. Toto opatření jevilo se nutným, chtěla-li finanční správa zameziti poškození státu případným uplatňováním oprávněných požadavků dotyčných zřízenců o znovu vyplacení požitků přináležejících jim za dobu v zajetí ztrávenou.
V Praze dne 13. března 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
Ministr zahraničních věcí:
Dr. E. Beneš, v. r.
III./4593.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dra Buday-ho a spol.
o zneužívání úřední moci na Slovensku (tisk 4041/I).
Státní hospodářský inspektor v Nitře rozeslal notářským úřadům tištěné pozvánky k valné hromadě župní hospodářské a lesnické jednoty, která se konala dne 4. února 1923 a na jejímž denním pořádku byly také časové hospodářské otázky a to bez přípisu jako tiskopis. Ludanický notář při nedělní poradě s obecními starosty svého obvodu upozornil je po vyřízení úředních věcí na tuto valnou hromadu a podotkl, že mohou z každé obce dva občané súčastniti se valného shromáždění, že však nemají nároku na náhradu výloh z obecní pokladny. Jako úřední věc nebyla tato záležitost projednávána.
Martin Gerhart v interpelaci uvedený nebyl o zmíněné valné hromadě vyrozuměn notářem, nýbrž ludanickým starostou.
Ostatně byli do předsednictva valného shromáždění hospodářské a lesnické jednoty zvoleni občané různého náboženského a národnostního smýšlení a příslušníci různých politických stran, i strany ludové.
Pokud jde o článek ťSlov. DeníkuŤ v interpelaci zmíněný prohlašuji, že byl-li skutečně redakci tohoto časopisu zaslán přípis opatřený úředními pečetěmi obcí, učinily tak obce z vlastního rozhodnutí bez jakéhokoliv působení se strany státních úřadů.
V Praze dne 31. března 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
IV./4593 (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance dra Kafky a druhů
o nezákonném postupu poštovního úřadu šekového v jazykových otázkách (tisk 4178/XVII).
Jazyková prakse poštovního úřadu šekového nebyla dosud jednotna a učinil proto ministr pošt opatření, aby poštovní úřad šekový dbal i ve styku se stranami ustanovení zákona z 29. února 1920, č. 122 Sb. z. a n., pokud to arci jeho provoz připouští.
Poštovní úřad šekový se těmito zákonnými předpisy také řídí.
Ale při vyhotovování výpisů z účtů nepřipouští zvláštní povaha jeho přímo továrenského provozu, jak tomu ostatně bylo i v provozu poštovního spořitelního úřadu ve Vídni, aby ty to výpisy vyplňoval jinak, nežli jedním jazykem, t. j. jazykem státním.
Tak zvanou ťPomůcku pro německé majitele účtůŤ, které se interpelace dotýká, vydal poštovní úřad šekový již v roce 1919 v zájmu majitelů účtů národnosti německé, aby neměli snad pochybností o jednotlivých položkách výpisů z účtů.
V Praze dne 27. února 1924.
Předseda vlády:
Švehla, v. r.
Správce ministerstva pošt a telegrafů:
Dr. Franke, v. r.
V./4593 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dra E. Schollicha a druhů
o účasti přednosty okresní správy politické v Novém Jičíně na schůzi ve Fulneku (tisk 4115/XVI).
Ústřední výbor Národní Jednoty v Olomouci oznámil okresní správě politické v Novém Jičíně pořádání okrskové porady v neděli dne 18. března 1923 ve Fulneku s programem národnostním. hospodářským, školským a sociálním. Oznámení toto vzala okresní správa politická na vědomí.
Na tuto okrskovou poradu byla pozvána jak okresní správa politická v Novém Jičíně, tak zemská správa politická v Brně. Tato zmocnila přednostu okresní správy politické v Novém Jičíně, aby ji na poradě zastupoval.
Tento zúčastnil se porady, aby byl o různých stížnostech a požadavcích informován. Debaty se nezúčastnil. Po ukončení porady odpověděl k dvěma dotazům, spadajícím do oboru působnosti politické a školské správy.
V Praze dne 31. března 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
VI./4593 (původní znění).
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance dra R. Lodgmana a druhů
o nezákonitém postupu okresní politické správy v Rýmařově na Moravě při výslechu obviněných (tisk 4256/IX).
Zemská správa politická v Brně vynesením ze dne 6. února 1924, číslo 18057 ad pres. poučila okresní správu politickou v Rýmařově, že spolupůsobení obcí v trestním řízení, pokud zákon v jednotlivých případech jinak neustanovuje, nemá v platných předpisech opory a že nelze proto trestní řízení ohledně žádného procesního úkonu prováděti prostřednictvím obecních úřadů, jestliže zmíněný úřad z jakýchkoliv důvodů tomu odpírá.
K dalšímu opatření neshledala vláda příčiny.
V Praze dne 9. dubna 1924.
Předseda vlády:
Švehla, v. r.
VII./4593 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dra Raddy a druhů
o přehmatech mikulovské okresní správy politické na Moravě (tisk 4281/IV).
Článek uveřejněný pod nadpisem ťFeldsbergŤ v periodickém časopise ťSüdmährerblattŤ (č. 178 ze dne 7. září 1923) vyvolal značné znepokojení u části voličů ve Valčicích a byl s to s ohledem na místní poměry ohroziti svobodný výkon volebního práva. Okresní správa politická v Mikulově učinila proto trestní oznámení pro přestupek zákona na ochranu volební a shromažďovací svobody a zavedla současně pátrání po pisateli článku Tento postup odůvodněn je snahou zajistiti čistotu voleb a nesledoval účelu vykonávati nějaký vliv na jejich výsledek.
V Praze dne 31. března 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
VIII./4593 (původní znění).
Odpověď
předsedy vlády a ministra vnitra
na interpelaci poslanců Kostky, Böllmanna, Böhra, Stenzla a druhů
o zákazu smuteční slavnosti za padlé dne 4. března 1919 v Kadani (tisk 4440).
Okresní správa politická v Kadani zakázala konati smuteční slavnost dne 4. března 1924 v Kadani v tom rozsahu, jak městská rada původně zamýšlela, protože měla za to, že by slavností v původním rozsahu pořádanou ohrožen byl veřejný pořádek a bezpečnost.
Proti výměru okresní politické správy v Kadani bylo podáno odvolání k zemské správě politické v Praze, o němž dosud nebylo rozhodnuto. Za tohoto stavu nemám zákonného podkladu, abych do věci zasahoval.
Okresní správa politická jako úřad bezpečnostní jest za zachování veřejného klidu ve svém okrese zodpovědna a zařídila-li, plníc tento svůj úkol, soustředění četnictva, nelze v tom spatřovati nižádné omezení pořadatelů neb účastníků smuteční slavnosti.
V Praze dne 2. dubna 1924.
Předseda vlády:
Švehla, v. r.
Ministr vnitra
J. Malypetr, v. r.
IX./4593.
Odpověď
ministra zahraničních věcí
na interpelaci poslance Floriána Tománka a spol.
v záležitosti 35miliardového státního dluhu (tisk 4443/VII).
V otázce reparačních dluhů republiky Československé podal jsem výklad v důvěrné schůzi zahraničního výboru, konané dne 19. března 1924. Proto pokládám veřejnou diskusi této záležitosti zejména vzhledem k jednání, která jsou v proudu, pro nynější dobu za nevhodnou.
V Praze dne 2. dubna 1924
Ministr zahraničních věcí:
Dr. E. Beneš, v. r.
X./4593 (původní znění).
Odpověď
ministra sociální péče
na interpelaci poslance dra Körmendy-Ékesa a soudruhů
o zastavení práce v Krompašských železárnách (tisk 3862/II).
Udržení provozu v Krompašských železárnách zaměstnávalo povolané činitele vládní již podelší dobu Tak již dne 7. října 1922 konala se za účasti zástupce ministerstva sociální péče se zástupci Rima-Muraňské společnosti porada, která se měla pokusiti o to, aby další provoz Krompašských železáren byl umožněn. Výsledek porady byl ten, že nemohlo býti utajeno přesvědčení, že následkem finanční tísně další provoz Krompašských železáren není možný. Dne 19. ledna t. r. konala se na podnět pana ministra pro správu Slovenska v ministerstvu unifikačním schůze všech státních ústředních úřadů se zástupci Krompašského dělnictva, kde bylo jednáno o požadavku dělnictva, aby mu byla dána možnost k práci a sice tím způsobem, že by zavedením jiné pracovní methody nebo zavedením jiného oboru průmyslového podniky mohly býti dále využitkovány (navrženy byly ku příkladu opravy lokomotivy a vagonů pro rumunskou vládu) Celkový dojem výsledku této porady byl ten, že Krompašské závody ani náhradními opatřeními nemohou býti prozatím v provozu udrženy.
Tvrzení, že české průmyslové závody pracovaly v létech 1919-1920 se zvýšenou výrobou, ježto od státu dostávaly uhlí za levnější cenu, než závody slovenské, neodpovídá skutečnosti Nedostatkem uhlí trpěly české závody právě tak, jako na Slovensku Ceny uhlí byly upravovány ministerstvem veřejných prací dle přezkoušených výrobních nákladů jednotně pro celou oblast republiky Československé bez jakýchkoliv výminek. Jest ovšem přirozeno, že uhlí delší dopravo se zdražilo, ale jedině větším dopravním nákladem.
Ministerstvo železnic sdělilo, že v zájmu průmyslu vycházejí však státní dráhy odůvodněným žádostem o individuelní snížení tarifů s krajní možností vždy vstříc: valnou většinou zúčastněn jest na povolených slevách těch právě průmysl a obchod na Slovensku, jak to ťVěstník pro železnice a plavbuŤ v plné míře dokazuje. Tak samy závody Krompašské, které zavdaly příčinu k této interpelaci, požívaly do konce roku 1922 bojné slevy dovozného z různých stanic do Krompachu pro uhlí kamenné a koks, vápenec, výpalky kyzu železného, železnou rudu, železo surové, železo staré atd. Teprve, když správa závodů v Bratislavě prohlásila, že práci v železárnách Krompašských trvale zastavuje a že nereflektuje více na obnovení dosud platných slev dovozného. neobnovilo ministerstvo železnic platnost úlev v dovozném pro rok 1923. Kromě toho ministerstvo železnic samo snažilo se čeliti nezaměstnanosti v průmyslu železářském objednávkou kolejnic, spojek, podkladnic s dodací lhůtou do konce listopadu 1922. Zboží mělo býti dle podmínek zaplaceno do šesti týdnů po převzetí.
Z této objednávky mělo připadnouti po 300 vagonech (3000 tunách) na železárny na Kladně, ve Vítkovicích, v Třinci a v Krompachách.
Železárny v Krompachách oznámily však dopisem ze dne 5. října 1922, že následkem ztrát nemohou dodávky této uskutečniti.
Dodávka tato byla závodům v Krompachách reservována, až by snad opět zahájily výrobu.
Po uskutečnění této objednávky druhými závody, byla za příčinou zachování provozu železáren zadána dodávka dalších 1.200 vagonů kolejiva s dodací lhůtou do 31. března 1923.
Této dodávky nebyly však Pohernádské železárny v Krompachách účastny, ježto provoz zastavily.
Pokud se týče dluhu v obnosu 2,800.000 Kč. jež prý firma má k požadování od státního eráru jako úhradu podpor v nezaměstnanosti v roku 1919-1920 vyplacených, podotýká se, že byl svého času poskytnut firmě pro různé její podniky na podporu v nezaměstnanosti, jež tato od počátku roku 1919 do konce května 1920 vyplatila, státní příspěvek per 1,441.762 Kč 99 h, jejž svého času firma bez námitek přijala. Ohledně domnělých nedoplatků, jichž se firma domáhala, bylo po dohodě se zástupci firmy, jejího dělnictva a po schválení ministerskou radou ujednáno, že dotyčné závody dají z vlastních prostředků obnos 250.000 Kč a stát 750.000 Kč jako odbytné dělnictvu, při čemž závody tyto zřekly se současně jakéhokoli dalšího nároku v této záležitosti oproti státu.
O výplatě podpor dělnictvu propuštěnému z výše uvedených železáren svědčí tato data:
Z železáren v Krompachu a bání v Niž Slovinkách propustila Pohernádská společnost 3190 dělníků, z těch se o podporu přihlásilo 2380, z nichž byla podpora přiznána 1750 osobám Z odmítnutých 630 dělníků použilo jen 38 práva odvolati se k županskému úřadu, který 21 jich odníti.
Ve Zvoleni z továrny ťUnionŤ z propuštěných 882 dělníků byla podpora přiznána 730 dělníkům, tedy 152 odmítnuto, pro nedostatek zákonných předpokladů.
Z podniků Hnúšťa-Likier podalo přihlášky o podpory v nezaměstnanosti 396 osob. z nichž bylo jen 68 zamítnuto. Ze zamítnutých apelovalo jen osm osob. Z toho jest zřejmo, že slovenské úřady. pověřené výplatou podpory v nezaměstnanosti, postupují liberálně a s plným pochopením pro zájmy nezaměstnaností krutě postiženého dělnictva.
Žádosti o podporu v nezaměstnanosti vyřizuje ve smyslu prvního odstavce § 7 zákona ze dne 12. srpna 1921, cís. 322 Sb z a n. administrativní vrchnost první stolice, tedy služnovské, resp magistrátní úřady a nyní okresní úřady Není proto třeba v žádném případě, aby se žádost o podporu v nezaměstnanosti dostala až k županovi, ke kterému jde pouze odvolání do zamítavého rozhodnutí. Konaným šetřením nemohlo však býti zjištěno, na co se má stížnost o 208 županovi nedoručených žádostí vztahovati, poněvadž ani o apelace se v daném případě podle šetření toho nejedná.
Poněvadž, jak všeobecně jest již známo, Krompašské železárny Rimamuraňské-Pohernádské společnosti do provozu uvedeny nebudou, jest nutno, aby dělnictvo, které nemůže doma býti zaměstnáno, ucházelo se o pracovní příležitost v podnicích, které provoz budou rozšiřovati, což pravděpodobně nastane až snížení cen uhlí a dopravních tarifů, které vláda provedla, plně se projeví v průmyslové výrobě, jíž bude umožněno snížením výrobních nákladů překonati krisi, v níž se nalézá.
V Praze dne 8. dubna 1924.
Ministr sociální péče:
G. Habrman, v. r.
XI./4593 (původní znění).
Odpoveď
ministra vnútra a ministra s plnou mocou pre správu Slovenska
na interpelláciu poslanca dra Lelleyho a súdruhov
o terore okresných náčelníkov (tisk 4297/IV).
Politické strany oznamujú takmer pravideľne administratívnym úradom utvorenie miestných svojich organizácií a ména vedúcich osob v týchto organizáciach. Deje se tak hlavne za tým účelom, aby správne úrady boly riadne orientované o tom, na ktoré politické činitele sa majú obrátiť vo veľmi četných prípadoch, kde je nezbytne nutná alebo dokonca zákonom predpísaná súčinnosť administratívnych úradov so stranami politickými.
Nakoľko niektoré okresné úrady v župe bratislavskej nemaly riadneho prehľadu o tom, ktoré osoby sú oprávnené zastupovať miestné organizácie kresťansko-sociálnej strany pred úrady, zadovážily si potrebné informácie od notárov.
Opatrenie to previedené výlučne z dôvodu horespomenutého nesleduje iných účelov, menovite nie oných, ktoré páni interpellanti uvádzajú.
V Prahe, dňa 31. brezna 1924.
Minister vnútra:
J. Malypetr, v. r.
Minister s plnou mocou pre správu Slovenska:
Dr. Kállay, v. r.
XII./4593 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dra Jabloniczkého a druhů
o odmítavém stanovisku županského úřadu ve Velké Sevljuši projeveném vůči zástupcům maďarských stran politických (tisk 4274/XXI).
Podle zprávy viceguvernéra Podkarpatské Rusi županský úřad ve Velké Sevljuši, jako i ostatní politické úřady na Podkarpatské Rusi, ochotně vyslýchá oprávněné žádosti občanů bez rozdílu národnosti a náboženství: že by tento úřad důsledně odmítal intervence tajemníků a jiných zástupců politických stran, neodpovídá skutečnosti.
Předpokladem je ovšem, že tyto intervence jsou věcně i formelně nezávadné. Odmítl-li županský úřad intervence, u nichž tento předpoklad nebyl dán, nelze mu proto činiti výtek.
V Praze dne 31. března 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
XIII./4593 (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dra Lehnerta a druhů
o postupu policejního ředitele Žáka v Liberci (tisk 4462/XII).
Podřízené úřady byly jako každého roku, tak i letos upozorněny na projevy, pořádané na památku osob, usmrcených při výtržnostech dne 4. března 1919 s poukazem, aby dbaly toho, aby zmíněných oslav nebylo zneužito k protistátním projevům a akcím.
Zakázalo-li policejní ředitelství v Liberci troubení smutečních písní s věže kostela, učinilo tak ve své vlastnosti jako bezpečnostní úřad. zodpovědný za zachování veřejného klidu a pořádku. Přezkoumání tohoto rozhodnutí mohou pořadatelé dosíci obvyklou cestou instancí správních.
Český národní výbor v Liberci neexistuje: nemohl tedy udíleti pokyny při tomto rozhodnutí policejního ředitelství.
V Praze dne 12. dubna 1924.
Ministr vnitra:
J. Malypetr, v. r.
XIV./4593 (původní znění).
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance dra R. Lodgmana a druhů,
že dvorecký berní úřad svémocně nakládá s obecními přirážkami (tisk 4381/II).
Provedeným šetřením bylo zjištěno toto: Berní úřad ve Dvorci srazil z výnosu obecních přirážek města Dvorce na pouhé požádání moravského zemského výběrčího úřadu v Brně na dlužnou část 1/3 ošetřovacích útrat, které město na základě mor. zem. zákona z 20. května 1914, č. 19 z. z. m. je povinno nésti, částku celkem 22656.28 Kč.
Zemské finanční ředitelství v Brně, vyřizujíc stížnost města Dvorce z 29. února 1923, toto opatření berního úřadu naříkající, u ministerstva financí podanou a jmenovanému zemskému finančnímu ředitelství k vyřízení postoupenou, nařídilo jmenovanému bernímu úřadu, aby další srážení obecních přirážek - ježto není dle zákona přípustným - ihned zastavil a za účelem vyrovnání dlužných ošetřovacích útrat vyzval městskou radu ve Dvorci, by dala písemný souhlas se srážením jich z výnosu obecních přirážek, protože jinak bude moravský zemský výběrčí úřad vymáhati dlužnou částku exekučně, čímž by vznikly zbytečně obci velké výdaje.
Odpověď města Dvorce však vyzněla zamítavě: byla Zemským finančním ředitelstvím zaslána k nahlédnutí moravskému zemskému výběrčímu úřadu s pokynem, aby si dlužný obnos vymohl jinou cestou. Bylo tedy stížnosti města Dvorce plně vyhověno. Vzhledem k častěji se opakujícím stížnostem obcí nařídilo zemské finanční ředitelství v Brně vynesením ze 14. ledna 1924, č. 2241/V všem berním úřadům na Moravě, aby v takových případech postupovaly jak naznačeno v obou předchozích odstavcích.
V Praze dne 12. dubna 1924.
Ministr financí:
Inž. Bečka, v. r.
XV./4593 (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslanců Warmbrunna, Housera, Hakena a druhů
o odstranění náboženských školních poměrů dnes ještě trvajících v některých českých pohraničních obcích na základě ťHlavní smlouvy pohraniční a územníŤ, sjednané v r. 1848 mezi Čechami a Saskem (tisk 3917/VI).
Ministerstvo školství a národní osvěty zahájilo již příslušné jednání, aby školská ustanovení státní smlouvy mezi vládou rakouskou a saskou ze dne 5. března 1848, t. zv. ťHaupt Grenz- und TerritorialrezessŤ, byla zrušena, ale jednání toto nemohlo býti dosud skončeno.
V Praze dne 7. dubna 1924.
Ministr školství a národní osvěty:
Rud. Bechyně, v. r.
XVI./4593 (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance Josefa Mayera a druhů
o událostech u osobní pokladny státní dráhy v Chebu (tisk 4436/VI).
Pověsti o defraudaci u osobní pokladny v Chebu odpovídají skutečnosti: zpronevěřená částka činí 19.206 Kč. Zpronevěra byla provede na velmi rafinovaným způsobem, takže zůstala 4 měsíce utajena. Úředník, který se zpronevěry dopustil, jménem Matěj Beneš, národnosti české, byl již 4 měsíce před odhalením zpronevěry přeložen ke službě do skladiště u dopravního úřadu v Chebu.
Jakmile bylo provedeno příslušné vyšetřování, bylo zavedeno proti Benešovi disciplinární řízení a zároveň učiněno trestní oznámení pro zpronevěru u státního zastupitelství v Chebu. Tato řízení nejsou dosud skončena.
Pokládám za nutné výslovně zdůrazniti, že tento ojedinělý případ úřední nesprávnosti nemůže býti nikterak přičítán za vinu státní správě železniční a že nemůže býti také v žádné souvislosti s organisací služby u osobních pokladen v Chebu.
Tím spíše musím přirozeně a zároveň co nejdůrazněji odmítnouti jakékoliv podezření, že by zpronevěra byla v nějakém vztahu k národní příslušnosti.
V Praze dne 4. dubna 1924.
Ministr železnic:
Stříbrný, v. r.
XVII./4593 (původní znění).
Odpověď
ministra věcí zahraničních
na interpelaci poslanců dra Czecha, Pohla a druhů
o reparačních břemenech (tisk 4448).
V otázce reparačních dluhů republiky Československé podal jsem výklad v důvěrné schůzi zahraničního výboru, konané dne 19. března 1924. Proto pokládám veřejnou diskusi této záležitosti, vzhledem k jednání, která jsou v proudu, pro nynější dobu za nevhodnou.
V Praze dne 2. dubna 1924.
Ministr věcí zahraničních:
Dr. E. Beneš, v. r.
XVIII./4593.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Josefa Bubníka a soudruhů
o konfiskaci ústředního orgánu federovaných tělocvičných jednot československých ťVýbojŤ v Praze (tisk 4443/XXllI).
Přehlídku periodického tiskopisu ťVýbojŤ vykonává státní zastupitelství v Praze, úřad podřízený ministerstvu spravedlnosti. Proto přísluší mně samotnému, abych na interpelaci odpověděl.
Periodický tiskopis ťVýbojŤ č. 2 z 15 ledna 1924 zabavilo státní zastupitelství v Praze pro místa v interpelaci uvedená, ježto v nich spatřovalo skutkovou podstatu přečinu podle §u 300 tr. z. a ježto mělo i za to, že veřejný zájem nutně vyžaduje, aby rozšiřován tiskopisu bylo zabráněno.
Zabavení bylo soudem potvrzeno a tím uznáno, že byly tu pro ně zákonné podmínky. Bylo zabavení přes to považováno za křivdu, bylo věcí těch, kdož tak soudili, aby podáním námitek umožnili přezkoumání potvrzení konfiskace soudem ve veřejném sedění a po případě soudem vyšším. To se nestalo.
Za tohoto stavu nelze přisvědčiti pánům interpelantům, že by zabavení bylo zákonem neodůvodněno, takže k nějakému opatření nemám příčiny.
V Praze dne 22. dubna 1924.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
XIX./4593.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Andreje Hlinky a druhů
o zabavení č. 41 ťSlovákaŤ z 19. března 1924 (tisk 4462/VI).
Státní zastupitelství v Bratislavě nařídilo zabavení č. 41 periodického tiskopisu ťSlovákaŤ mimo jiné též z důvodu, že ve větě v interpelaci doslovně citované shledalo skutkovou podstatu přečinu podle § 14 č. 3 zákona na ochranu republiky a důvodně mělo za to, že veřejný zájem žádá, aby obsah místa toho nebyl rozšiřován
Soud zabavení potvrdil a tím uznal, že byly tu zákonné podmínky pro ně.
Nelze proto mluviti o tom, že by zabavení bylo neodůvodněné, tím méně, že by státní zastupitelství v Bratislavě při přehlídce tisku vedlo si nesvědomitě, takže nemám příčiny k opatření, jež v interpelaci jsou na mně žádána. Bylo ostatně na těch, již konfiskací cítili se postiženými, aby podáním námitek způsobili přezkoumání její ve veřejném sedění po jejich slyšení, a po případě, kdyby úspěchu zde nedošli, stěžovati si na soudní tabuli.
Interpelaci bylo zodpověděti výhradně mně a ne i ministru vnitra proto, že přehlídku tisku v Bratislavě vykonává státní zastupitelství, úřad podřízený jen ministerstvu spravedlnosti
V Praze dne 22. dubna 1924.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.