Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.
|
I. volební období. |
9. zasedání. |
Původní znění.
4582.
Antrag
der Abgeordneten Grünzner, Taub, Hoffmann und Genossen
betreffend die Wiederherstellung des Verfügungsrechtes der Gemeinden über ihren landtäflichen Grundbesitz.
Die Gefertigten stellen folgenden Antrag:
Das Abgeordnetenhaus wolle beschliessen:
Gesetz
vom.................,
mit welchem das Gesetz vom 9. November 1918, Slg. d. G. u. V. Nr. 32 über den landtäflichen Grundbesitz teilweise aufgehoben wird.
Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat nachstehendes Gesetz beschlossen:
§ 1.
Das Gesetz vom 9. November 1918, Slg. d. G. u. V. Nr. 32 wird aufgehoben, sofern es sich um landtäfliche Besitzungen der Bezirke und Gemeinden handelt.
§ 2.
Dieses Gesetz tritt mit dem Tage der Kundmachung in Wirksamkeit und bezieht sich auch auf diejenigen Fälle von Verfügungen über landtäfliche Güter der erwähnten Art, welche vor seiner Wirksamkeit getroffen werden sind.
§ 3.
Mit der Durchführung werden der Minister des Innern und der Justizminister beauftragt.
Begründung.
Durch das Gesetz vorn 9. November 1918, Slg. d. G. u. V. Nr. 32 betreffend Beschränkung des Grossgrundbesitzes, ist laut § 1 jede Veräusserung unter Leben den, sowie Verpfändung, vertragsmässige oder exekutive Realbelastung der in der Landtafel verzeichneten Güter ahne Einwilligung des Amtes für die Verwaltung der Landwirtschaft (jetzt staatliches Bodenamt) ungiltig. Die Folge dieses Gesetzes ist die, dass jeder Abverkauf landtäflichen Besitzes, auch Gemeindebesitzes von der Genehmigung des staatlichen Bodenamtes abhängig ist und dass jeder Kauf und Tauschvertrag, ferner jedes Ansuchen einer Gemeinde um Belehnung, insoweit es sich um in der Landtafel eingetragenen Besitz handelt, was bei Gemeindebesitz oft der Fall ist, dem Bodenamte zur Genehmigung vorgelegt werden muss.
Obwohl diese Zustimmung des staatlichen Bodenamtes nur als Formsache aufzufassen ist, so ist dies doch insoferne Eine, insbesondere bei Baustellenabverkäufen störende und hemmende Bestimmung, als es gewöhnlich mehrere Monate dauert, bevor ein solcher Kaufvertrag mit der Genehmigungsklausel vom Bodenamte wieder einfangt und zur bücherlichen Durchführung weitergeleitet werden kann.
Zufolge der hierhaus sich ergebender Verschleppung ergibt sich geradezu eine Behinderung der Bautätigkeit.
Der 3 des Gesetzes vom 1. April 1919, Slg. d. G. u. V. Nr. 215 hat nun den Landes-, Bezirks- und Gemeindebesitz von der Beschlagnahme ausgenommen die Bestimmungen des Gesetz vom 9. November 1918, Slg. d. G. u. V. Nr. Bereit Beziehung auf diesen Besitz jedoch nicht aufgehoben, was offenbar auf ein Versehen der Gesetzgebung zurückzuführen ist, da ja beide Gesetze nur im Zusammenhang mit der Bodenreform erlassen worden sind. Aus diesen Gründen wird der obige Antrag gestellt.
Eine finanzielle Belastung des Staatshaushaltes findet durch diesen Antrag nicht statt.
In formaler Beziehung wird die Zuweisung an den Rechts- und Verfassungsausschuss beantragt.
Prag, den 18. März 1924.
Grünzner, Taub, Hoffmann, Dr. Czech, Schäfer, Kaufmann, R. Fischer, Heeger, Uhl, Schuster, Deutsch, Kirpal, Hackenberg, Pohl, Leibl, Jokl, Hausmann, Dr. Haas, Dr. Holitscher, Dietl, Häusler, Palme, Beutel.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.
|
I. volební období. |
9. zasedání. |
Překlad.
4582.
Návrh
poslanců Grünznera, Tauba, Hoffmanna a druhů
na obnovení práva obcí valné nakládati se svými statky zapsanými do zemských desk.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne.............,
jímž se částečně ruší zákon ze dne 9. listopadu 1918, č. 32 Sb. z. a n., o obstavení velkostatků.
Národní shromáždění republiky Československé usnesla se na tomto zákoně:
§ 1.
Zákon ze dne 9. listopadu 1918, č. 32 Sb. z. a n., o obstavení velkostatků se ruší, pokud jde o statky, zapsané do zemských desk, patřící okresům a obcím.
§ 2.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a vztahuje se také na ony případy jednání týkajících se statků, zapsaných do zemských desk, zmíněného druhu, k nimž došlo ještě před jeho účinností.
§ 3.
Provedením se pověřují ministr vnitra a ministr spravedlnosti.
Odůvodnění.
Podle zákona ze dne 9. listopadu 1918, č. 32 Sb. z. a n., o obstavení velkostatků, a sto podle § 1 jest každé zcizení mezi živými, jakož i zastavení a reální zatížení smluvní a exekuční, statků zapsaných do desek zemských bez svolení úřadu pro správu zemědělskou (nyní státního pozemkového úřadu) neplatné. Následek toho zákona jest, že každý odprodej statků zapsaných do zemských desek, také statků obecních závisí na schválení státního pozemkového úřadu a že každá smlouva kupní a záměnná, dále každá žádost obce o zápůjčku, pokud jde o statky zapsané do zemských desk, což u obcí jest častým případem, musí býti předložena ke schválení pozemkovému úřadu.
Ačkoliv tento souhlas státního pozemkového úřadu lze považovati jen za formální věc, jest to přec, zvláště při prodejích stavebních míst, ustanovení rušivé a zdržující, ježto trvá obyčejně několik měsíců, než se taková kulí smlouva se schvalovací doložkou vrátí od pozemkového úřadu a může býti dále podána ke knihovnímu provedení.
Pro protahování z toho vyplývající jest to přímo překážkou stavební činnosti.
§ 3 zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n. vyňal nyní ze záboru statky zemské, okresní a obecní, nezrušil však ustanovení zákona ze dne 9. listopadu 1918, č. 32 Sb. z. a n., stran těchto statků, což zřejmě lze posuzovati jako nedopatření zákonodárství, ježto oba zákony byly vydány v souvislosti s pozemkovou reformou. Z těchto důvodů byl podán výše uvedený návrh.
Státní rozpočet nebude tímto návrhem finančně zatížen.
Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán výboru ústavně-právnímu.
V Praze dne 18. března 1924.
Grünzner, Taub, Hoffmann, dr. Czech, Schäfer, Kaufmann, R. Fischer, Heeger, Uhl, Schuster, Deutsch, Kirpal, Hackenberg, Pohl, Leibl, Jokl, Hausmann, dr. Haas, dr. Holitscher, Dietl, Häusler, Palme, Beutel.