Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.

4568.

Zpráva

výboru ústavně-právního

o vládním návrhu zákona (tisk 4519),

kterým se doplňuje a mění zákon o volebním soudě.

Zákon

ze dne.....................................,

kterým se doplňuje a mění zákon o volebním soudě.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Zákon o volebním soudě ze dne 29. února 1920, č. 125 Sb. z. a n., doplní a změní se takto:

V § 1. v odst. 1. za slova "přísedících," vsune se "stejného počtu náhradníků".

V § 2. odst. 1. bude zníti:

Přísedící a náhradníky volebního soudu voli poslanecká sněmovna na své volební období. Uplynulo-li volební období poslanecké sněmovny nebo byla-li rozpuštěna, zůstávají přísedící (náhradníci) v úřadě do té doby, až nová sněmovna zvolí nové přísedící (náhradníky).

Odst. 3. tamže bude zníti:

Nejméně čtyři přísedící a všichni náhradníci musí býti ze sídla soudu.

Za § 2. vsune se nový § 2 a tohoto znění: Náhradník voli se vždy za určitého přísedícího a nastupuje na jeho místo ve schůzi plenární nebo v senátě volebního soudu, jestliže onen přísedící přechodně nebo trvale nemůže vykonávati své funkce.

Jinak platí o náhradnících volených poslaneckou sněmovnou vše, co zákon tento stanoví o přísedících.

§ 3. posl. odst. bude zníti:

Ubude-li některý přísedící, povolá president na jeho místo náhradníka za něj zvoleného a požádá poslaneckou sněmovnu, aby zvolila nového náhradníka.

V § 5. odst. 3. ve větě 1. odpadá v závorce citace § 13.

Do § 5. odst. 3. za větu prvou vsune se tato nová věta druhá:

Má-li se učiniti usnesení, které se odchyluje od právního názoru vysloveného v dřívějším usnesení volebního soudu, jest třeba, aby bylo přítomno alespoň o jednoho přísedícího (náhradníka) více, než bylo přítomno při tomto usnesení dřívějším - leč že bylo přítomno všech dvanáct přísedících (náhradníků) - a aby pro nové usnesení odevzdáno bylo alespoň o jeden hlas více, nežli pro usnesení dřívější, vždy však alespoň tři pětiny hlasů všech přítomných.

V § 6. odst. 1. za slova "stálí referenti" vsune se "i votanti (§ 9. odst. 2.)".

§ 8. odst. 1, doplní se takto:

5. rozhoduje podle zákona ze dne........ o tom, zdali u určitého člena Národního shromáždění nastal případ neslučitelnosti.

V § 9. v odst. 1. za slova: "podle § 13," vsune se "o neslučitelnosti podle zákona ze dne............".

Za odst. 1. tamže vsune se nový odst. 2. tohoto znění:

Má-li se rozhodnouti o ztrátě mandátu podle § 13. pístu, b) nebo o neslučitelnosti podle zákona ze dne............, rozšíří se plenum přibráním čtyř votantů počítajíc v to stálého referenta. Votanty tyto i pořadí, ve kterém nastupují, urči vždy počátkem kalendářního roku president.

§ 13. v odst. 1. písm. b) místo "z důvodů nízkých a nečestných" bude státi "z důvodů nízkých nebo nečestných".

V odst. 2. tamže vynechá se konec od slov "a jest k němu vždy třeba" a místo toho připojí se nový odst. 3. tohoto znění:

K platnosti rozhodnutí podle odst. 1. písm. b) jest třeba, aby byla přítomna nadpoloviční většina všech přísedících (náhradníků) a všichni votanti (§ 9. odst. 2.).

Za § 21. vsunou se tato nová ustanovení:

§ 21 a.

Dojde-li návrh předsednictva některé sněmovny podle §u 14. zákona ze dne..., provede volební soud z úřední moci potřebná šetření; zejména může si vyžádati prostřednictvím předsedy vlády podrobnější vysvětlení od vlády nebo od příslušného ministerstva nebo opatřiti si vyjádření zájmových nebo stavovských korporací neb organisací a pod.

Členovi Národního shromáždění, o kterého jde, budiž dána příležitost, aby se vyjádřil do lhůty soudem stanovené.

§ 21 b.

K rozhodnutí podlé § 15. zákona ze dne..........vyžaduje se náležitostí uvedených v § 13. odst. 3.

Jednání podle § § 14: a 15. uvedeného zákona má právo zúčastniti se předseda příslušné sněmovny a přibrati si nebo za sebe vyslati plnomocníka.

§ 21 c.

Volební soud může v nálezu podle § 15. zákona ze dne......... vysloviti, že částka, o kterou se člen Národního shromáždění obohatil, připadá ve prospěch chudinského fondu jeho domovské obce.

§ 21 d.

Náklady řízení podle §§ 21. a a 21. b nese stát.

Nález podle § 21. c vykoná se exekucí soudní.

§ 21 e.

Pokud se týče projednávání tiskem, vztahuje se zákaz platný pro řízení trestní též na řízení volebního soudu o neslučitelnosti.

Článek II.

Jakmile poslanecká sněmovna zvolí nové přísedící a náhradníky volebního soudu podle tohoto zákona, pomine členství přísedících zvolených podle zákona ze dne 29. února 1920, č. 125 Sb. z. a n.

Tímto: dnem nabudou účinnosti §§ 2. a 3. tohoto zákona.

Jinak nabývá zákon účinnosti dnem vyhlášení.

Provede jej ministr vnitra v dohodě s ministry spravedlnosti a financí.

Dle § 13. osnovy zákona o inkompatibilitě rozhoduje volební soud nálezem o tom, zdali u určitého člena Národního shromáždění nastal případ neslučitelnosti. Logickým důsledkem přijetí tohoto ustanovení jeví se býti doplnění zákona o volebním soudě ze dne 29. února 1920 v ustanoveních o věcné příslušnosti, a sice tak, že se § 8, odst. 1., zákona o volebním soudě doplňuje odstavcem 5. toho znění, že volební soud "rozhoduje podle zákona ze dne............ o tom, zdali u určitého člena Národního shromáždění nastal případ neslučitelnosti".

Stejně nutným důsledkem jeví se upravení organisace volebního soudu a jeho řízení v případech neslučitelnosti.

Sem spadá: vsunutí v § 9, odst. 1., za slova podle § 13 slov "o neslučitelnosti podle zákona ze dne.............. ", takže rozhodování volebního soudu o neslučitelnosti bude vyhrazeno schůzi plenární.

Složení volebního soudu upravuje se pro případ neslučitelnosti a při rozhodování o ztrátě mandátu podle § 13, písm. b), odlišným způsobem od dosavadní organisace volebního soudu, a sice tak, že se pro tyto dva případy a pouze pro ně rozšíří plenum přibráním čtyř votantů z řady radů Nejvyššího správního soudu, počítajíc v to i stálého referenta.

Tomu odpovídá vsuvka v §u 9 za odst. 1. nového odstavce druhého, upravující rozšíření plena volebního soudu způsobem shora uvedeným a stanovící, že votanty i pořadí, ve kterém nastupují, určí vždy na počátku roku kalendářního president volebního soudu.

Řízení pro případ rozhodování o neslučitelnosti upraveno jest vsunutými novými §§ 21 a), 21 b), 21 c), 21 d) a 21 e).

Z nich § 21 a) ustanovuje, že volební soud po předložení návrhu podle §u 14 zákona o neslučitelnosti provede z úřední moci potřebná šetřen(a dá členu Národního shromáždění, o kterého se jedná, příležitost, aby se vyjádřil.

§ 21 b) stanoví zásadu, že k rozhodnutí podle § 15 zákona o neslučitelnosti vyžaduje se náležitostí § 13, odst. 3., totiž přítomnosti nadpoloviční většiny všech přísedících (náhradníků) a všech 4 votantů a dává předsedovi příslušné sněmovny právo, zúčastniti se jednání a přibrati si nebo za sebe vyslati plnomocníka.

§ 21 c) připouští možnost nálezu podle §u 15 zákona o neslučitelnosti o propadnutí částky obohacení ve prospěch chudinského fondu domovské obce.

§ 21 d) stanoví, že náklady řízení podle §u 21 a) a 21 b) nese stát a stanoví vykonatelnost nálezu podle §u 21 c).

§ 21 e) rozšiřuje zákaz projednávání tiskem, platný pro trestní řízení, též na řízení volebního soudu o neslučitelnosti. Kromě doplňků nutných v důsledku zákona o neslučitelnosti provádí vládní osnova některé změny v organisaci, kompetenci a řízení volebního soudu, které se podle dosavadních zkušeností jeví potřebnými.

Sem patří zavedení náhradníků za přísedící, přechodně nebo trvale zaneprázdněné. Náhradník voli se vždy za určitého přísedícího příslušnou sněmovnou.

Změna ta provedena jest vsuvkou v §u 1, odst. 1., za slova přísedících slov "stejného počtu náhradníků", novou úpravou odst. 1. § 2, vsunutím za § 2 nového odstavce § 2 a), novou úpravou § 3, posl. odst., v tom smyslu, že ubude-li některý přísedící, povolá president na jeho místo náhradníka za něj zvoleného a požádá poslaneckou sněmovnu, aby zvolila nového náhradníka.

Pro náhradníky platí vše, co zákon stanoví o přísedících; platí tedy i pro ně důvody neslučitelnosti podle § 3 zákona o volebním soudu.

Další změna spočívá ve volebním období přísedících a náhradníků volebního soudu na místě původního období 10 let stanoví se, že volební období spadá v jedna s volebním obdobím poslanecké sněmovny § 2, odst. 1. osnovy. Změna ta odůvodněna jest tím, že volební soud souvisí úzce s politickými poměry, které vyžadují, aby změny způsobené novým složením poslanecké sněmovny připouštěly potřebné změny ve složení volebního soudu, což ovšem nevylučuje opětnou volbu přísedících nebo náhradníků.

Podstatnou novotou jest rozšíření plena volebního soudu pro 2 případy, a sice a) při rozhodování o ztrátě mandátu dle §u 13 b), a b) při rozhodování o neslučitelnosti. Přibráním 4 votantů z řady radů Nejvyššího správního soudu (§ 9, odst. 2. a § 21 b) má býti pro tyto závažné otázky zvýšena a co nejvíce zabezpečena nestrannost volebního soudu. K řadě přísedících, osob s právnickou zdatností ale politicky určitě vyhraněných, jež jeví se představiteli určitých politických stran, řadí se vysoká právnicky kvalifikace radů Nejvyššího správního soudu bez politické vyhraněnosti, čímž zvýšen jest požadavek nestrannosti soudu.

Požadavku zvýšené kautely pro změnu judikatury volebního soudu vyhovuje nové znění § 5 odst. 3. do kterého se vsune nová věta, obsahující ustanovení, že má-li se učiniti usnesení odchylné od právního názoru dřívějšího usnesení, jest třeba, aby bylo přítomno aspoň o 1 přísedícího (náhradníka) více, než při dřívějším usnesení, a aby pro nové usnesení bylo odevzdáno o 1 hlas více, než pro dřívější usnesení, vždy však aspoň 3/5 hlasů všech přítomných.

Zásadní změnou jeví se změna v §u 13 lit. b) při rozhodování o pozbytí mandátu, přestal-li býti člen Národního shromáždění nebo župního zastupitelstva příslušníkem strany, z jejíž kandidátní listiny byl zvolen, z důvodů nízkých a nečestných.

Změna záleží v tom, že místo znění "z důvodů nízkých a nečestných" dává se nové znění "z důvodů nízkých nebo nečestných".

Disjunktivní formulací má býti zabráněno slučování pojmu nízkosti s nečestností; chce se vyjádřiti, že jsou to pojmy různé a že určité důvody nečestnosti, vyskytnou-li se u některého člena nemusí se považovati ještě za důvody nízké, kterážto poslední kvalifikace snižuje dobrou pověst dotčeného způsobem velice úhonným.

Námitku, že se tím zmenšuje samostatnost a neodvislost poslanecké funkce, možno vyvrátiti jednak s poukazem na shora uvedené, a dále s poukazem na to, že při dosavadním systému volebním vázaných kandidátních listin jsou nositeli politického vlivu a politické zodpovědnosti jednotlivé politické strany. Výbor ústavně-právní provedl ve vládní osnově tyto změny:

1. V čl. I. připojením čárky za slovo přísedících a škrtnutím spojky "a" ve vsuvce "a stejného počtu náhradníků";

2. V čl. I. ve vsuvce nového odstavce 2. v §u 9 škrtnutím slov "stejného počtu votantů" a nahrazením slovy "čtyř votantů" a škrtnutím slov "kolik je přítomno přísedících (náhradníků) ".

Tímto škrtnutím byl zaměněn navrhovaný osnovou požadavek parity votantů s přísedícími požadavkem čtyř votantů, kterýžto počet byl shledán dostatečným a vyhovujícím účelu.

3. Změna § 13, odst. 1. písm. b) o vynechání slov "nízkých" byla škrtnuta a nahrazena slovy: místo "z důvodů nízkých a nečestných" obrat "z důvodů nízkých nebo a nečestných".

4. V navrhovaném novém odst. 3. §u 13 škrtnutím slov "stejný počet votantů" a nahrazením slovy "všichni votanti"; dále škrtnuta věta "a aby pro rozhodnutí hlasovaly tři pětiny přítomných; při tom se předseda nepočítá".

5. V § 21 b) škrtnuta byla v důsledku změny v osnově zákona o neslučitelnosti slova "jest volební soud vázán zásadním usnesením inkompatibilitního výboru" a dle toho dotyčný paragraf upraven.

6. V § 21 d) škrtnuta celá druhá věta odst. 1. a citace §u 21 d) v odst. 2., čímž vyslovena zásada, že náklady řízení o neslučitelnosti nese vždy stát.

Výbor ústavně-právní doporučuje poslanecké sněmovně, aby s těmito změnami, výborem provedenými vládní osnovu přijala.

V Praze dne 12. dubna 1924.