Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.

4567.

Zpráva

výboru ústavně-právního

o vládním návrhu zákona (tisk 4518)

o inkompatibilitě (neslučitelnosti).

Zákon

ze dne....................................................1924

o inkompatibilitě (neslučitelnosti).

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

S členstvím v Národním shromáždění není slučitelno ani vlastnictví podniků výdělečných ani účast na vedení nebo správě jejich, ani účast ve vedení nebo správě jakéhokoliv sdružení na zisk zřízeného, jsou-li ony podniky nebo sdružení v poměru dodavatele nebo odběratele, pachtýře nebo propachtovatele ke státu, ústavu, podniku nebo fondu státnímu nebo státem spravovanému, nebo poskytují-li jim po živnostensku úvěr nebo domáhají-li se, aby některý z poměrů zde uvedených byl založen. Neslučitelnosti není, kde zákon nebo podmínky obecně platné nebo napřed vyhlášené umožňují i jiným zájemníkům, aby za stejných podmínek vstoupili v poměr v 1. odst. uvedený, nebo jde-li o podniky obcí nebo ústavy, které podle zákona nebo svých stanov požívají záruky obce.

§ 2.

S členstvím v Národním shromáždění není slučitelno poskytovati stranám právní porady nebo právní zastoupení nebo účinkovati jako odborný poradce (technický, obchodní a pod.), jde-li o dodávky, odběr, pacht neb úvěr po živnostensku poskytovaný státu, ústavu, podniku nebo fondu státnímu nebo státem spravovanému, leč by šlo o případy podle § 1. odst. 2.

§ 3.

S členstvím v Národním shromáždění není slučitelno vlastnictví nebo účast ve vedení nebo správě jakéhokoli podniku nebo sdružení, jestliže se při tom zneužívá mandátu k svár dění nebo k nepřípustnému vlivu u činitelů, kteří jsou mimo podnik nebo sdružení, ale mají v daném případě na zájmy jeho rozhodující nebo podstatný vliv, nebo jestliže člen Národního shromáždění vědomě trpí, aby osoba třetí zneužívala jeho mandátu způsobem zde uvedeným.

§ 4.

Účastí ve vedení a správě podle §§ 1 a 3 rozumí se zejména též členství v ředitelství, představenstvu, správní radě, jednatelském sboru, dozorčí radě, sboru revisorů a místo vedoucího úředníka, nikoli však členství v ředitelství obecních podniků nebo ústavů, které podle zákona nebo svých stanov požívají záruky obce.

§ 5.

S členstvím v Národním shromáždění není slučitelno zprostředkovati za přímý nebo nepřímý hmotný prospěch obchodní styk se státem, ústavem, podnikem nebo fondem státním nebo od státu spravovaným.

§ 6.

S členstvím v Národním shromáždění není slučitelno vykonávati povolání nebo zaměstnání, ať hlavní, af vedlejší, způsobem, jímž se zneužívá mandátu k získání odměn jinak za obdobný výkon v onom povolání neobvyklých.

Nařízením může býti ustanoveno, které orgány určí obvyklost odměn, a to takovým způsobem, aby člen Národního shromáždění mohl se o obvyklosti odměn přesvědčiti dříve, než za odměnu požádá.

§ 7.

S členstvím v Národním shromáždění není slučitelno vykonávati mandát způsobem, který odporuje § 22, odst. 2. ústavní listiny, provádí-li se zakročení ve prospěch třetí osoby s úmyslem opatřiti někomu jinému nebo sobě zvláštní a nepřiměřené osobní výhody.

§ 8.

Předsedové sněmoven nesmějí býti členy představenstva nebo dozorčí rady ani zástupci akciových společností a společností s ručením obmezeným, pokud tyto společnosti se zabývají činností výdělkovou.

§ 9.

Ve věcech neslučitelnosti podle tohoto zákona rozhodují:

a) inkompatibilitní výbor,

b) volební soud,

§ 10.

Inkompatibilitní výbor rozhoduje zásadním usnesením o tom, zdali určité skutečnosti spadají pod předpisy §§ 1 až 8 tohoto zákona.

Inkompatibilitní výbor jedná k vyzvání učiněnému předsedou té neb oné sněmovny na základě usnesení plné schůze předsednictva. Zavdal-li k usnesení předsednictva podnět případ určitého člena Národního shromáždění, budiž tomuto napřed poskytnuta možnost, aby se o věci vyslovil. Předsednictvo může si též vyžádati vyjádření příslušného ministerstva nebo zájmových korporaci a pod.

K usnesení inkompatibilitního výboru podle odst. 1. jest třeba, aby byla přítomna nadpoloviční většina členů obou skupin (§ 11) a aby pro usnesení hlasovala nadpoloviční většina přítomných; jde-li však o změnu zásadního usnesení, je třeba třípětinové většiny přítomných.

§ 11.

Inkompatibilitní výbor skládá se z 24 členů, 16 členů voli sněmovna poslanecká, 8 členů voli senát. Za každého člena voli se zároveň první a druhý náhradník. Volba koná se vždy na dvě léta. Členové předsednictva v obou sněmovnách hlasují při volbě, nemohou však býti voleni. Voli se podle zásady poměrného zastoupení. Sdružování stran jest přípustné. Dohodnou-li se všechny strany, koná se volba výboru z plena. Odpor takového počtu poslanců nebo senátorů, který nedosahuje volebního čísla, není tomu na překážku.

Členové výboru - pokud zůstávají členy Národního shromáždění - podrží své funkce až noví budou zvoleni. První náhradník nastupuje za člena, který trvale nebo přechodně nemůže vykonávati své funkce. Je-li i první náhradník zaneprázdněn, zastupuje jej druhý náhradník. Ubude-li ve volebním období výboru některý člen nebo náhradník, vykoná se na zbytek období volba doplňovací. Nově zvolený člen nebo náhradník musí náležeti k téže skupině jako člen nebo náhradník ubytý, leč by skupina ta buď nenavrhla kandidáta nebo odepřela volby se zúčastniti.

Jakmile výbor byl zvolen, voli předsedu a druhého místopředsedu ze členů zvolených sněmovnou poslaneckou a prvního místopředsedu ze členů zvolených senátem.

§ 12.

Pokud a tohoto zákona neplyne jinak, platí pro jednání výboru obdobně pravidla platná pro jednání výborová, po případě pravidla pro plnou schůzi sněmovny.

Členové výboru jsou vázáni k úplné mlčelivosti o jednáních, jež prohlášena byla za důvěrná (§ 27, odst. 3. jedn. řádů). Pro porušení této povinnosti může předsednictvo sněmovny, jíž provinilý člen výboru náleží, k návrhu výboru zbaviti tohoto člena členství ve výboru.

§ 13.

Volební soud rozhoduje nálezem o tom, zdali u určitého člena Národního shromáždění nastal případ neslučitelnosti podle tohoto zákona čili nic.

§ 14.

Volební soud rozhoduje jenom k návrhu podanému předsedou té neb oné sněmovny na základě usnesení plné schůze předsednictva. Předsednictvo má dotčenému členovi sněmovny napřed poskytnouti možnost, aby se o věci vyjádřil. K návrhu je třeba souhlasu příslušné sněmovny; usnesení o tom stane se bez rozpravy prostým hlasováním.

Podle okolností případu může si předsednictvo vyžádati napřed zásadní usnesení inkompatibilitního výboru.

§ 15.

Uznal-li volební soud, že u určitého člena Národního shromáždění nastal případ neslučitelnosti podle tohoto zákona, vysloví nálezem, že dotčený člen jest povinen do 14 dnů ode dne doručení nálezu - pro které platí obdobně předpisy civilního řádu soudního o doručování žalob - zanechati činnosti, která byla uznána neslučitelnou s členstvím v Národním shromáždění. Zjistí-li se, že dotčený člen Národního shromáždění byl veden pohnutkami nečestnými a při tom buď vážně poškodil zájem státní nebo se obohatil, zbaví jej volební soud mandátu.

Nepodá-li dotčený člen Národního shromáždění ve lhůtě uvedené v odst. 1. předsednictvu příslušné sněmovny písemného prohlášení o tom, že nálezu volebního soudu vyhověl, pokládá se za to, že se vzdává mandátu. Pokračuje-li člen Národního shromáždění i po svém písemném prohlášení v neslučitelné činnosti, zbaví jej volební soud k novému návrhu předsednictva sněmovny mandátu.

§ 16.

Další podrobnosti řízení upravuje zákon o volebním soudě.

§ 17.

Za obnovu řízení u volebního soudu může žádati předsednictvo sněmovny nebo člen, o kterého jde, jestliže vyšly na jevo skutečnosti nebo průvody, které jsou s to, aby měly podstatný vliv na výrok volebního soudu a které nemohly býti uplatněny v řízení původním.

Novým nálezem volebního soudu vysloví se, zdali a pokud se mění nález původní. Uzná-li se, že neslučitelnosti v původním náleze vyslovené nebylo, obnoví volební soud novým nálezem stav, jaký by byl, kdyby původní nález nebyl býval vydán.

§ 18.

Učiní-li člen některé sněmovny sdělení, které může dáti podnět k řízení podle tohoto zákona, a zjistí-li se, že mělo pouze za účel zlehčiti jiného člena této sněmovny nebo dotknouti se jeho cti, bude potrestán předsednictvem na základě usnesení jeho plné schůze odnětím náhrady nejdéle na šest měsíců.

Dojde-li předsednictva sněmovny od někoho jiného sdělení nedostatečně doložené nebo mající pouze za účel zlehčiti člena sněmovny nebo dotknouti se jeho cti, nebude k takovému sdělení přihlíženo.

Právo člena Národního shromáždění, proti kterému sdělení směřuje, aby stihal oznamovatele podle trestního zákona, zůstává nedotčeno.

§ 19.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provede jej vláda.

Ústavně-právní výbor zvolil pro zevrubné projednání osnovy subkomitét, podle jehož návrhu setrvala většina výboru při zásadách vládní osnovy, připojivši jenom některé doplňky. Tak na konci druhého odstavce §u prvého vytknuto výslovně, že neslučitelnosti není, jde-li o ústavy, při nich obec jako taková není podnikajícím subjektem (jako je tomu při obec. elektrárnách, plynárnách a pod.), nýbrž jenom v určité právní a hospodářské souvislosti ač tyto ústavy jsou samostatnými právnickými osobami (na př. městské spořitelny). - Prostým důsledkem stanoviska zde zaujatého je pak: příslušná modifikace §u 4.

Při §u 2 dávali zejména slovenští členové výboru v úvahu, zdar by se nemělo výslovně prohlásiti za neslučitelno, poskytovati stranám právní porady nebo právní zastoupení, jde-li o získání licence pro výčep lihových nápojů nebo koncese kominické, lékárnické, biografické nebo koncese ku provozování dopravního podniku. Než výbor uvážil, že takovýto výpočet, který ostatně nikdy nemůže býti úplný, není nikterak nutný vzhledem k tomu, že vůbec každé udělování právních porad a každé právní zastupování, závadné podle tohoto zákona jest již dostatečně postiženo všeobecnou normou §u 6. Výbor však doufá, že povolaní činitelé věnují zvýšenou pozornost případům výše zmíněným, aby zjistili, do jaké míry skutečně snad v naznačeném směru panuje nějaká nepřípustná prakse.

Doplněním §u 3 pamatováno zejména na ony případy, kdy by snad buď spoluvlastník nebo spolučlen ve správě podniku anebo vedoucí úředník snažili se dosíci určitých úspěchů využíváním politické váhy člena N. S., s podnikem úzce spjatého, vědouce, že dotčený je informován o jejich postupu a tiše s ním souhlasí.

Počet členů inkompatibilitního výboru (§ 12) zvýšen na 24, aby při poměrném zastoupení jednotlivé politické skupiny N. S. mohly spíše dojíti zastoupení.

V §u 14 zařaděním třetí věty do prvního odstávce vyslovena nezbytnost souhlasu sněmovny k stíhání člena N. S. pro neslučitelnost před volebním soudem. Výboru je sice jasno, že nejde ani o stíhání trestní ani disciplinární, při kterém je podle ústavy třeba souhlasu sněmovny, nýbrž že jde o řízení docela zvláštní, přes to však pojata zmíněná vložka do textu osnovy, aby jakékoli pochybnosti se stanoviska ústavního byly vyloučeny.

Závěr §u 1 změněn v tom uvážení, že se mohou vyskytnouti takové případy, že volebnímu soudu nebude již možno pro vésti rehabilitaci člena N. S., zbaveného mandátu pro neslučitelnost, také v tom směru, aby mandátu znovu nabyl, jako když na př. již uplynulo volební období dotčené sněmovny.

Jediná podstatná změna výborem předsevzatá spočívá v tom, že druhý a třetí odstavec §u 10 a druhý odstavec §u 13 vládní osnovy škrtnut, takže podle návrhu výboru ústavně-právního nebude míti výbor inkompatibilitní povahu soudu a volební soud nebude při svém rozhodování vázán zásadními usneseními výboru inkompatibilitního. Na konec výbor zdůrazňuje; že účelem tohoto zákona zůstává jedině jednak odvrátiti, jednak přiměřeně postihnouti takovou činnost členů N. S. která s čestným jejich postavením je neslučitelna, že se však tímto zákonem naprosto nemá a nemůže brániti členům N. S. v tom, aby podle svého práva i povinnosti bděli účinným způsobem nad správným chodem státní správy v mezích zákonných předpisů.

V Praze dne 12. dubna 1924.