Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.
|
I. volební období. |
9. zasedání. |
4566.
Naléhavá interpelace
poslanců dra Gátiho, Mondoka, Sedorjáka, Šafranka a soudruhů
vládě
o odpovědi ministra vnitra na naléhavou interpelaci klubu poslanců komunistické strany o správních poměrech a volbách v Podkarpatské Rusi.
Klub poslanců komunistické strany v Československu podal dne 7. dubna t. r. ministru vnitra naléhavou interpelaci o správních poměrech a volbách v Podkarpatské Rusi. Jejím účelem bylo přiměti zástupce vlády, aby při příležitosti vstupu zvolených zástupců podkarpatoruského lidu do poslanecké sněmovny Národního shromáždění prohlásila, jaké úmysly má nadále s Podkarpatskou Rusí a je-li ochotna změniti tamní protilidový správní a vládní režim a plniti oprávněné požadavky a vyhověti potřebám podkarpatoruského lidu. Tento účel jasně vyjadřovaly závěrečné otázky interpelace, řízené ministru vnitra, je-li ochoten při vstupu poslanců do sněmovny učiniti prohlášení o Podkarpatské Rusi a jaké výsledky podlá vláda vyvoditi z projevu vůle lidu, učiněného hlasováním při volbách do Národního shromáždění na Podkarpatské Rusi.
Na tuto naléhavou interpelaci dal ministr vnitra Malypetr stručnou, třicetiřádkovou odpověď, která jak formou, tak obsahem prozrazuje těžko utajovanou a bezmocnou zlobu vlády proti podkarpatoruskému lidu za to, že ve volbách odsoudil její protilidový, persekuční a koloniální režim.,Ministr vnitra dal se svou
bezmocnou zlobou strhnouti do té míry, že místo jasné odpovědi o budoucím správním a vládním režimu odpověděl provokací a urážkou všeho podkarpatského lidu. Ministr, který jest osobně odpověden zva persekuční režim a volební podvody.,které páchaly úřady jemu podbízené v Podkarpatské Rusi, má troufalost tvrdl-ti potměšile ve své odpovědi, že ťnení vinou lidu, že bylo mu velmi těžko se správným pochopením a uvědomělou rozvahou vykonati volební akt.Ť Ministr, jehož politická vyspělost režná jiných prostředků vládnutí, než persekuci lidu, korupce a volebních podvodů, troufá si ve své odpovědi poukazovati na ťobrovské, procento analfabetůŤ v Podkarpatské Rusi.
Odmítáme tuto provokaci a urážku vrženou ministrem republiky ve tvář podkarpatoruského lilo, jenž se v tak velikém počtu vyslovil pro komunistickou stranu. Svou volbou dokázal tento lid, že má právě velmi dobré pochopení pro potřeby země, kterou jste den ode dne svým vládním režimem hnali do zkázy. On do kázal, že je daleko více politicky vyspělý, nežli všichni jeho dosavadní samozvaní vládcové.
Odmítajíce neuvěřitelnou odpověď ministra vnitra, které není jistě rovno v dějinách parlamentarismu, pravíme klidně vládě:
Nedáme se vyprovokovati sebe hloupějšími kousky vašeho politického umění. My jsme vítězi a vědomi si své síly, my, v dohodě s proletariátem československým, budeme určovati prostředky a taktiku boje, který se vší houževnatostí s vámi a s vašim režimem povedeme. Na vašich vlastních činech budeme odhalovati podkarpatoruskému lidu schátralost vašeho režimu. Uznáváte-li za nutné pád svého režimu urychlovati novými nepředloženými činy, nalezneme také my vhodných prostředků, které svou silou vyrovnají se docela tempu rychlosti vašeho pádu.
Pro to pro všechno si nemůžeme odepříti, abychom vás znovu nevyzvali k jasnému prohlášení:
1. Hodlá vláda okamžitě změniti protilidový persekuční a koloniální systém vládní v Podkarpatské Rusi?
2. Hodlá o svých úmyslech učiniti jasné prohlášení poslanecké sněmovně, abychom jí tváří v tvář i na tomto foru pověděli mínění podkarpatoruského lidu o jejím dosavadním režimu?
V Praze dne 9. dubna 1924.
Dr. Gáti, Mondok, Sedorják, Šafranko, Blažek, Bubník, Burian, Haken, Darula, Kučera, Merta, Malá, Rouček, dr. Šmeral, Houser, Krejčí, J. Kříž, Kreibich, Kunst, Koutný, Mikulíček, Skalák, Tausik, Teska, Svetlik, Toužil, Warmbrunn.