Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.

o účinku žádosti za souhlas sněmoven k trestnímu stíhání členů Národního shromáždění na běh promlčecí lhůty.

Účelem návrhu zákona jest, aby stavěno bylo promlčení trestního stihání při žádostech o svolení k trestnímu Nebo disciplinárnímu stihání člena Národního shromáždění po dobu, kdy bylo žádáno za souhlas k stihání, až do dne, kdy došlo příslušnému soudu nebo úřadu rozhodnutí příslušné sněmovny, nebo kily jejího souhlasu nebylo již potřebí.

Účel zákona vyhovuje všeobecně pociťované potřebě a vyplňuje mezeru v trestních zákonících Československé republiky.

Zamezí se tím zejména až dosud častým zjevům, že trestní stihání bylo znemožněno, protože sněmovna rozhodovala o podané žádosti za souhlas k trestnímu stihání až tehdy, když mezi tím nastalo promlčení, a tak byl zmařen úmysl sněmovny v těch případech, kdy tu byly závažné důvody, aby trestnímu řízení dán byl průběh.

Při projednávání ve výboru ústavněprávním byla dotčena otázka, zdali návrh zákona neznamená změnu ústavní listiny (§ 24 a 25) nebo zda není jinak v odporu s ústavní listinou. Otázku tu sluší zodpověděti záporně, neboť stavěním trestního stíhání po dobu shora uvedenou nemění se nic na zásadě ústavy, že potřebí jest souhlasu příslušné sněmovny k jakémukoli trestnímu nebo disciplinárnímu stíhání člena Národního shromáždění pro jiné činy nebo opomenutí, nežli pro hlasování ve sněmovně a jejích výborech a pro výroky tam učiněné při výkonu mandátu.

Výbor obíral se také podněty a návrhy, směřujícími k tomu, aby účinek stavění promlčení nebyl přiznán určitý m deliktům, zejména deliktům politickým.

Výbor nemohl se přikloniti k výjimkám ze všeobecné zásady stavění promlčení proto, že jednak pojem deliktů politických není v zákonodárství našem přesně vymezen, jednak i proto, že při deliktech politických jest zájem státu dotčen a to tak, že je závažnější nežli soukromé zájmy jednotlivců; kromě toho má příslušná sněmovna vždy možnost v takových případech meritorně rozhodnouti a odepře-li souhlas k stihání, má to dle § 24 ústavní listiny za následek, že stihání jest na vždy vyloučeno.

Výbor ústavně-právní přičinil k vládnímu návrhu dodatek připojením druhé věty v § 2: ťProvedou jej (zákon) všichni členové vlády.Ť Jinak nepřičinil žádných změn ani dodatků, považuje návrh zákona za plně vyhovující potřebě a nemá za to, že by odporoval ústavě.

Proto navrhuje slavné poslanecké sněmovně, aby přijala návrh zákona ve znění vládou navrženém s dodatkem o prováděcí klausuli, výborem usneseným.

Zákon

ze dne...............

o účinku žádostí za souhlas sněmoven ku trestním stíhání členů Národního shromáždění na běh promlčení lhůty.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Je-li k zavedení trestního řízení proti členu Národního shromáždění nebo k pokračování v takovém řízení potřebí souhlasu příslušné sněmovny, staví se promlčení trestního stíhání ode dne, kdy bylo žádáno za souhlas ku stihání, až do dne, kdy došla soudu neb úřada, jenž za souhlas žádal, úřední zpráva o tom, že sněmovna o žádosti rozhodla, nebo do dne, kdy jejího souhlasu ku stihání nebylo více zapotřebí.

§ 2.

Tento zákon nabývá účinnosti 14 dnů po vyhlášení. Provedou jej všichni členové vlády.

V Praze dne 7. dubna 1924.