Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4521.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ...................................

o účinku žádostí za souhlas sněmoven ku trestnímu stíhání členů Národního shromáždění na běh promlčecí lhůty.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Je-li k zavedení trestního řízení proti členu Národního shromáždění nebo k pokračování v takovém řízení potřebí souhlasu příslušné sněmovny, staví se promlčení trestního stihání ode dne, kdy bylo žádáno za souhlas ku stihání, až do dne, kdy došla soudu neb úřadu, jenž za souhlas žádal, úřední zpráva o tom, že sněmovna o žádosti rozhodla, nebo do dne, kdy jejího souhlasu ku stihání nebylo více zapotřebí.

§ 2.

Tento zákon nabývá účinnosti 14 dnů po vyhlášení.

Důvodová zpráva.

V trestních zákonících Československé republiky chybí ustanovení o tom, že promlčení trestního stihání člena Národního shromáždění staví se po dobu, ve které se rozhoduje o tom, zda dává poslanecká sněmovna nebo senát souhlas k tomu, aby jejich člen byl trestně stihán.

Trestní zákon platný na území Slovenska a Podkarpatské Rusi ustanovuje sice, že se promlčení staví, je-li závislým na úředním rozhodnutí nějaké předchozí otázky až do jejího pravoplatného rozhodnutí. Ustanovení to bylo vykládáno v ten smysl, že i rozhodnutí sněmovny o žádosti za souhlas ku stihání jejího člena jest také takovým rozhodnutím předchozí otázky. Nehledíc však k tomu, že výklad ten není nesporný, nutí skutečnost ta, že v historických zemích není ani podobného ustanovení, k tomu, aby se takové zákonné opatření stalo. Zamezí se tím zejména nyní hojnému zjevu, že trestní stihání se znemožní, protože sněmovna nerozhodla tak dlouho o žádosti za souhlas k trestnímu stihání, že nastalo zatím promlčení, nebo že sice na konec souhlas udělila, mezitím však nastalo promlčení a zmařilo úmysl sněmovny, aby trestnímu řízení dal se průběh.

Vláda projevuje přání, aby tento její návrh zákona byl v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázán ústavně-právnímu výboru ku podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 2. dubna 1924.

Předseda vlády:

Švehla, v. r.