Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4519.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ..................................,

kterým se doplňuje s mění zákon o volebním soudě.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Článek I.

Zákon o volebním soudě ze dne 29. února 1920, č. 125 Sb. z. a n., doplní a změní se takto:

V § 1. v odst. 1. za slova "přísedících" vsune se "a stejného počtu náhradníků".

§ 2. odst. 1. bude zníti:

Přísedící a náhradníky volebního soudu volí poslanecká sněmovna na své volební období. Uplynulo-li volební období poslanecké sněmovny nebo byla-li rozpuštěna, zůstávají přísedící (náhradníci) v úřadě do té doby, až nová sněmovna zvolí nové přísedící (náhradníky).

Odst. 3. tamže bude zníti:

Nejméně čtyři přísedící a všichni náhradníci musí býti ze sídla soudu.

Za § 2. vsune se nový § 2 a tohoto znění:

Náhradník volí se vždy za určitého přísedícího a nastupuje na jeho místo ve schůzi plenární nebo v senátě volebního soudu, jestliže onen přísedící přechodně nebo trvale nemůže vykonávati své funkce.

Jinak platí o náhradnících volených poslaneckou sněmovnou vše, co zákon tento stanoví o přísedících.

§ 3. posl. odst. bude zníti:

Ubude-li některý přísedící, povolá president na jeho místo náhradníka za něj zvoleného a požádá poslaneckou sněmovnu, aby zvolila nového náhradníka.

V § 5. odst. 3. ve větě 1, odpadá v závorce citace § 13.

Do § 5. odst. 3. za větu prvou vsune se tato nová věta druhá:

Má-li se učiniti usnesení, které se odchyluje od právního názoru vysloveného v dřívějším usnesení volebního soudu, jest třeba, aby bylo přítomno alespoň o jednoho přísedícího (náhradníka) více, než bylo přítomno při tomto usnesení dřívějším - leč že bylo přítomno všech dvanáct přísedících (náhradníků) - a aby pro nové usnesení odevzdáno bylo alespoň o jeden hlas více, nežli pro usnesení dřívější, vždy však alespoň tři pětiny hlasů všech přítomných.

V § 6. odst. 1. za slova "stálí referenti" vsune se "i votanti (§ 9, odst. 2.)".

§ 8. odst. 1. doplní se takto:

5. rozhoduje podle zákona ze dne ........ o tom, zdali u určitého člena Národního shromáždění nastal případ neslučitelnosti.

V § 9. v odst. 1. za slova "podle § 13" vsune se "o neslučitelnosti podle zákona ze dne ...........................".

Za odst. 1. tamže vsune se nový odst. 2. tohoto znění:

Má-li se rozhodnouti o ztrátě mandátu podle § 13. písm, b) nebo o neslučitelnosti podle zákona ze dne ............, rozšíří se plenem přibráním stejného počtu votantů počítajíc v to stálého referenta, kolik je přítomno přísedících (náhradníků). Votanty tyto i pořadí, ve kterém nastupují, určí vždy počátkem kalendářního roku president.

§ 13. v odst. 1. písm. b) vynechají se slova "nízkých a".

V odst. 2. tamže vynechá se konec od slov "a jest k němu vždy třeba" a místo toho připojí se nový odst. 3. tohoto znění:

K platnosti rozhodnutí podle odst. 1. písm. b) jest třeba, aby byla přítomna nadpoloviční většina všech přísedících (náhradníků) a stejný počet votantů (§ 9. odst. 2.), a aby pro rozhodnutí hlasovaly tři pětiny přítomných; při tom se předseda nepočítá.

Za § 21. vsunou se tato nová ustanovení:

§ 21 a.

Dojde-li návrh předsednictva některé sněmovny podle §u 14. zákona ze dne .........., provede volební soud z úřední moci potřebná šetření; zejména může si vyžádati prostřednictvím předsedy vlády podrobnější vysvětlení od vlády nebo od příslušného ministerstva nebo opatřiti si vyjádření zájmových nebo stavovských korporací neb organisací a pod.

Členovi Národního shromáždění, o kterého jde, budiž dána příležitost, aby se vyjádřil do lhůty soudem stanovené.

§ 21 b.

lři rozhodnutí podle § 15. zákona ze dne ............, jest volební soud vázán zásadním usnesením inkompatibilitního výboru. Vyžaduje se k němu náležitostí uvedených v § 13. odst. 3.

Jednání podle §§ 14. a 15. uvedeného zákona má právo zúčastniti se předseda příslušné sněmovny a přibrati si nebo za sebe vyslati plnomocníka.

§ 21 c.

Volební soud může v nálezu podle § 15. zákona ze dne .................., vysloviti, že částka, o kterou se člen Národního shromáždění obohatil, připadá ve prospěch chudinského fondu jeho domovské obce.

§ 21 d.

Náklady řízení podle §§ 21 a a 21 d nese stát. Volební soud může však náhradu jich zcela nebo z části uložiti dotčenému členu Národního shromáždění.

Nález podle §§ 21 c a 21 d vykoná se exekucí soudní.

§ 21 e.

Pokud se týče projednávání tiskem, vztahuje se zákaz platný pro řízení trestní též na řízení volebního soudu o neslučitelnosti.

Článek II.

Jakmile poslanecká sněmovna zvolí nové přísedící a náhradníky volebního soudu podle tohoto zákona, pomine členství přísedících zvolených podle zákona ze dne 29. února 1920, č. 125 Sb. z. a n.

Tímto dnem nabudou účinnosti §§ 2. a a 3. tohoto zákona.

Jinak nabývá zákon účinnosti dnem vyhlášení.

Provede jej ministr vnitra v dohodě s ministry spravedlnosti a financí.

Důvodová správa.

Osnovou zákona o neslučitelnosti funkce poslanecké (senátorské) s určitými činnostmi přiděluje se volebnímu soudu nová kompetence. Příležitosti této používá se i tomu, alfy se současně provedly některé změny v organisaci, kompetenci a řízení volebního soudu, které se podle dosavadních zkušeností jeví nutnými a žádoucími.

Pokud se týče organisace volebního soudu, zavádějí se nově náhradníci ve stejném počtu jako přísedící, kteří mají zastupovati přísedící přechodně nebo trvale zaneprázdněné a nastupovati na místa uprázdněná (§ 1 a g 2 a osnovy). Jinak mají stejná práva a povinnosti jako přísedící (odst. 2. tamže), zejména platí tedy i pro ně důvody neslučitelnosti, uvedené v §u 3 zákona.

Volební období desetileté stanovené pro volbu přísedících volebního soudu uvádí se ve shodu s volebním obdobím poslanecké sněmovny (§ 2, odst. 1. osnovy), ježto volební soud přece jenom příliš úzce souvisí s politickými poměry, které vyžadují, aby bylo možno častější obnovování přísedících; samozřejmě nemá tím býti vyloučeno, aby přísedící, kteří se zapracovali a osvědčili, nemohli býti znovu voleni.

Podstatná jest další novota, že plénum volebního soudu rozhodující o ztrátě mandátu podle §u 13, písm. b) a o neslučitelnosti má býti rozšířeno a utvořeno podle zásady parity, má v něm totiž zasedati vedle přísedících volených vždy stejný počet referentů a votantů z řady radů Nejvyššího správního soudu (§ 9, odst. 2. a § 21 b, odst. 1. osnovy); tím má býti pro tyto závažné otázky zvýšena a co nejvíce zabezpečena nestrannost volebního soudu. Nastává tím ovšem možnost, že plénum bude se po případě skládati z plného počtu dvanácti přísedících (event. náhradníků) a vedle toho z dalších dvanácti členů Nejvyššího správního soudu za předsedání presidenta tohoto soudu (nebo jeho náměstka), bude tedy tvořiti sbor o 25 členech. Zmenšiti početnost sboru tohoto vyloučením určitého počtu přísedících není možno, poněvadž by se tím porušilo celkové složení, charakterisované právě tím, že přísedící se volí podle zásady poměrného zastoupení. Uváží-li se vrak, že rozšířenému plenu náleží rozhodovati jen o uvedených věcech zásadního významu, nutno zajisté smířiti se s nevýhodou, spojenou s ovládáním tak velikého sboru a shledati v ní naopak zvýšenou ochranu členů Národního shromáždění, pokud jde o zbavení mandátu. Další ochrana v tomto směru pak jest, že k usnesení žádá se většiny tří pětin přítomných. (§ 13, odst. 3. a § 21 b osnovy). Při tom se předseda nepočítá; bude tudíž činiti třípětinová většina při 14 členech (7 přísedících a 7 votantech 9, při 16 členech 10, při 18 členech 11, při 20 členech 12, při 22 členech 14, při 24 členech 15.

Pokud se týče kompetence volebního soudu, zavádí se formálně jednoduchá, ale věcně významná změna v tom, že podle §u 13., písm. b), má býti napříště možnost zbaviti mandátu člena N. S., který přestal býti příslušníkem strany, z jejíž kandidátní listiny byl zvolen, z důvodů nečestných, kdežto dosud žádalo se, aby se tak stalo z důvodů nízkých a nečestných. Jsou totiž možny případy, že určité jednání jest zřejmě nečestné, avšak přes to nelze je shledávati nízkým, a přece jest tak závažným, že jeví se potřeba učiniti je ve smyslu § 13. písm. b) důvodem pro zbavení mandátu. Spadá sem zejména případ, kdy poslanec nebo senátor poruší vědomě čestný závazek, dobrovolně své straně daný, což jest zajisté jednání nečestné, nemusí však býti vždy zároveň jednáním nízkým.

K podrobnostem - pokud vyžadují po drobnějšího vysvětlení - budiž uvedeno:

§ 5. doplňuje se novým ustanovením, jež má za účel předepsati zvýšené kautely pro změnu judikatury volebního soudu.

§ 21 a a následující jsou pouhým doplňkem zákona o neslučitelnosti; vedeny jsou snahou zaručiti co nejúčelnější účast jednak členovi Národního shromáždění, o kterého jde a který podle okolností může býti zbaven i svého mandátu, jednak předsednictvu příslušné sněmovny jako orgánu povolanému hájiti čest sněmovny a jejích členů.

Vláda projevuje přání, aby tento její návrh zákona byl v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázán výboru ústavně-právnímu k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 2. dubna 1924.

Předseda vlády:

Švehla, v. r.