|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924. |
|
|
I. volební období. |
9. zasedání. |
4496.
Naléhavá interpelace
poslanců J. Kříže, J. Blažka, F. Warmbrunna a soudruhů
vládě
a neprodlené novelisaci zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n.
Zákonem ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n., kterým sníženy byly požitky státních zaměstnanců, byli těžce státní zaměstnanci postiženi. Předpokladem pro boto snížení požitků bylo dle oficielních projevů samotné vlády očekávané trvalé klesání cen všech životních potřeb. Hned při projednávání zmíněného zákona protestoval poslanecký klub komunistické strany v Československu jak v zákonodárných sborech, tak před nejširší veřejností a varoval vládu před vydáním zákona, který sliboval přinésti národohospodářský prospěch snížením životní úrovně státních zaměstnanců.
Již ve své naléhavé interpelaci a dubnové srážce drahotního přídavku státních zaměstnanců jsme zdůraznili, že se neuskutečnily předpoklady vlády, kterými odůvodňovala snížení požitků státních zaměstnanců. Tehdy vládní strany zamítly náš návrh na odvolání 20 srážky drahotního přídavku.
Když v prvních měsících r. 1923 se objevila vzestupná tendence cen životních potřeb, prohlásil zástupce ministerského předsedy ministr vnitra Malypetr, že vláda zamýšlí novelisací zákona odstraniti tvrdosti zákona z 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n. Také zástupci vládních koaličních stran četným deputacím organisací státních zaměstnanců ohlašovali a i v tisku slibovali, že novela zmíněného zákona bude předložena v podzimním zasedání. Tyto sliby měly uklidniti těžce zkoušené státní zaměstnance a jejich rodiny. Leč podzimní zasedání Národního shromáždění bylo ukončeno a vláda novelu k zmíněnému zákonu nepředložila. V řadách státních zaměstnanců vzrůstají nyní obavy, že vláda ani v jarním zasedání novelu nepředloží a že přijde pouze s návrhem na zvýšení místního přídavku o pouhých 20% a nikoliv, jak v době voleb do obcí hlásaly vládní koaliční strany, o 50%.
Tato nedostatečná úprava, neodstraňující tvrdosti zákona čís. 394 z roku 1922, vyvolává v době neustálého stoupání cen životních potřeb a chystaného zvýšení nájemného stále větší a větší rozhořčení širokých vrstev státních zaměstnanců, konejšených dosud planými sliby vlády a vládních stran, které tuto bídu státních zaměstnanců zavinily, připustivše přes náš odpor snížení jejich životní míry.
Již tím, že mluví o tvrdostech zákona čís. 394 z roku 1922 a o jeho opravě, doznávají vláda i vládní koaliční strany omyly, jichž se dopustily vydáním tohoto zákona, doznávají, že se nesplnily předpoklady, z nichž tento zákon vycházel, a jsou proto povinny urychleně odčiniti všechno zlo a všechny křivdy, jež byly zákonem na státních zaměstnancích spáchány. Náprava ovšem musí býti podstatná a nesmí se omeziti jen na malé opravy, nemající pero státní zaměstnance valného významu.
Novela zákona čís. 394 z r. 1922 musí proto obsahovati tyto zásady:
1. Zvýšení služného úřednictva nižších hodnostních tříd a kategorii, podúředníků a zřízenců, jakož i zvýšení mezil dělnictva a pomocných zaměstnanců;
2. zvýšení místního přídavku na 50% služného až do výše 7.500 Kč pro veškeré kategorie státních zaměstnanců;
3. jednotný přídavek na děti 1.500 Kč rožně na každé dítě bez rozdílu počtu dětí a to pro děti manželské i nemanželské aktivních i pensionovaných zaměstnanců, ženatých i ovdovělých;
4. zrušení oddílu II. § 6 a 7 zákona č. 394 z r. 1922;
5. snížení příplatků na ženu a děti jen do poloviny, jež dále zůstává jako sociální příplatek součástí služného nebo mzdy;
6. přípustnost snížení drahotních přídavků aktivních zaměstnanců a pensistů jen po dohodě s odborovými organisacemi státních zaměstnanců;
7. zrovnoprávnění staropensistů s novopensisty dle návrhu klubu poslanců komunistické strany v Československu ze 7. července 1923, tisk č. 4228;
8. účinnost novely zákona č. 394 z roku 1922 od 1. ledna 1924.
Podepsaní se táží vlády:
Jest vláda ochotna uznati stížnosti státních zaměstnanců, že se nesplnily předpoklady, o něž se zákon č. 394 z r. 1922 opíral, a předložiti neprodleně návrh novelisace tohoto zákona, vypracovaný na základě výše uvedených zásad?
V Praze dne 22. března 1924.
J. Kříž, Blažek, Warmbrunn,
Krejčí, Kreibich, dr. Šmeral, Danila, Kučera, Svetlik, Malá, Skalák, Houser, Rouček, Teska, Bubník, Tausik, Kunst, Burian, Mikulíček, Merta, Koutný, Toužil, Haken.