Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4479.

Zpráva

výboru zahraničního a výboru rozpočtového

o vládním návrhu zákona (tisk 4415),

kterým se provádějí úmluva a dohoda o poštovní spořitelně uherské ze dne 7. listopadu 1922.

I.

Tento vládní návrh zákona vyplynul z mezistátní úmluvy o poštovní spořitelně uherské, která byla poslanecké sněmovně předložena vládním návrhem č. t. 4416 společně s dohodou o rozdělení úhrady dané Maďarskem podle čl. 10. a 11. této úmluvy. Je to obdobná úmluva a dohoda, jaká byla ujednána o poštovní spořitelně rakouské ze dne 6. dubna 1921. Provedení úmluvy o této poštovní spořitelně nebylo ještě možno pro překážky, které se objevily při desekvestraci pohledávek v cizích valutách. V Maďarsku byla tato otázka předem vyřešena, což bylo možno proto, že těchto pohledávek v cizích valutách bylo málo a nepadala tedy tato věc při jednání na váhu. Posouzení finanční materie zákona přísluší výboru rozpočtovému, jemuž byla současně tato předloha přikázána. Výbor zahraniční doporučuje předlohu tu poslanecké sněmovně ku přijetí.

V Praze dne 19. března 1924.

II.

Projednávaný zákon jest prováděcím zákonem ke smlouvě, která byla uzavřena mezi republikou Československou, Rakouskou, Maďarskem, Polskem, Rumunskem a královstvím S. H. S. o převodu pohledávek a deposit, které mají příslušníci postoupených území býv. království uherského respektive býv. císařství rakouského u královské uherské poštovní spořitelny. Účelem jeho jest, aby zabezpečeno bylo úspěšné provedení této smlouvy, pokud se týče příslušníků československého státu.

Předložená zákonná osnova nezabezpečuje vyplacení vkladů a deposit čsl. příslušníků u poštovní spořitelny uherské plnou paritou v korunách československých, nýbrž zaručuje pouze, že pohledávky jejich vyrovnány budou do výše celkové úhrady, kterou od uherské poštovní spořitelny podle smlouvy ze dne 7. listopadu 1922 a dle dohody o rozdělení úhrady, dané Maďarskem, sjednané mezi Rumunskem, královstvím S. H. S. a Čsl. republikou přijímací ústav ku provedení úkonů z úmluvy obdrží.

Zákon stanoví, že převod vkladů a deposit proveden bude dle podrobných ustanovení smlouvy. Pohledávky musí býti přihlášeny ve lhůtě jež vyhláškou bude ustanovena. Kdo v této lhůtě přihlášku neučiní, ponechá svůj vklad u poštovní spořitelny uherské v korunách maďarských.

Veškeré úhrady a všechna aktiva na Čsl. republiku připadající převezme přejímací ústav, jímž jest poštovní šekový úřad v Praze. Pohledávky příslušníků Čsl. republiky uhrazeny budou (dle §u 4 osnovy), až do výše celkové úhrady, která dle ujednání ze 7. listopadu 1922 a dle dohody s Rumunskem a SHS bude uherskou poštovní spořitelnou poskytnuta.

Vklady budou uhrazeny poměrně. Podíl na každou rakousko-uherskou korunu určí ministr financí po dohodě s ministrem pošt a telegrafů, podle poměru úhrnu převedených pohledávek k celkové úhradě.

Uherská poštovní spořitelna jest dle úmluvy povinna poskytnouti z hlavní části úhradu rentami uherského státního dluhu předválečného. Renty tyto převzaty budou v kursu, který ustanoví ministr financí po dohodě s ministrem pošt a telegrafů s ohledem na jejich tržní hodnotu. Další částí úhrady jsou pohledávky poštovní spořitelny uherské, za československou poštovní správou a za československými lombardními dlužníky, kteří mají své stálé bydliště mimo Maďarsko. Pohledávky poštovní spořitelny uherské, nalézající se u dlužníků, kteří v den vyhlášení tohoto zákona sídlí na území republiky, splatny jsou v korunách československých v kursu 1 : 1. V témž poměru splatny jsou pohledávky proti československým příslušníkům, majícím bydliště mimo území bývalého mocnářství Rakouského. Dlužníci, mající bydliště na území bývalé říše rakousko-uherské, vyjma Československo, Maďarsko a území připadnuvší Italii, budou své lombardní dluhy platiti v nynější měně státu, v němž nyní mají své bydliště, a to podle směnného kursu, v němž tento stát provedl první výměnu papírových korun rakousko-uherských za svou vlastní měnu. To jest v Rakousku 1 : 1, v Rumunsku 1 : 2, v království SHS 1 : 4 a v Polsku 1 : 0,7. Pokud se týče dlužníků československých státních příslušníků, majících bydliště v území, které připadlo z říše rakousko-uherské Italii, bylo použito zásad, obsažených v československo-italské úmluvě finančně-právní, uzavřené v Římě dne 23. března 1921.

Pohledávky vkladů úsporných a šekových budou dosavadním věřitelům královské uherské poštovní spořitelny připsány k dobru v hodnotě v jaké připadne na ně úhrada podle ustanovení §u 4 tohoto zákona. Ode dne připsání budou pohledávky z úsporných vkladů zúročeny 3% a pohledávky z vkladů šekových podle platných předpisů.

Poštovní šekový úřad je oprávněn k uhrazení prováděcích výloh vybírati manipulační poplatek, jehož výši určí ministr pošt a telegrafů v dohodě s ministrem financí. Tyto prováděcí poplatky vybrány budou srážkou z pohledávky.

Výše pohledávek československých státních příslušníků proti pošt. spořitelně uherské není dosud známa. Odhaduje se přibližně na 75 - 85 milionů. Úhrada sestává z pohledávky uherské poštovní spořitelny proti československé poštovní správě, která vznikla po převratu tím, že československé poštovní úřady přijímaly vklady pro poštovní spořitelnu uherskou, přijaté peníze však neodváděly. Podle prozatímních výpočtů poštovní spořitelny uherské činí tato pohledávka asi 10 milionů rakouskouherských korun. Přesná její výše bude zjištěna podrobným vyúčtováním podle zvláštní úmluvy ze dne 15. prosince 1922. Úhrnný obnos těchto pohledávek bude odúčtován od pohledávek československých příslušníků za uherskou poštovní spořitelnou.

Hlavní úhrada poštovní spořitelnou uherskou poskytnutá, na které participovati má stát československý, spočívá v nekolkovaných rentách předválečného dluhu uherského, v nominální částce 135 mil. K rakouských, v relaci 1 : 1. těmito rentami, jež převezme poštovní šekový úřad, má býti docíleno uhrazení nedoplatku až do výše obnosu, který na základě dohody o rozdělení úhrady dané Maďarskem na republiku Československou připadne. Úhrada rentami předválečného dluhu uherského jest ve skutečnosti risiko československého státu, neboť jimi zatěžuje se náš státní dluh. Pokud týče se lombardních pohledávek poštovní spořitelny vůči dlužníkům československé státní příslušnosti, bydlícím mimo Maďarsko, nutno konstatovati, že jedná se o obnos asi 150.000 korun, tedy celkem bezvýznamný. Vedle toho nárok na tuto úhradu vznikne teprve tehdy, nestačí-li pro úhradu úhrnného bloku pohledávek československých, rumunských a král. S. H. S, titry předválečného dluhu v částce 135 mil. rak. korun, jak již výše bylo řečeno.

Přejímá tudíž stát tímto zákonem povinnost vlastními prostředky z největší části uhraditi pohledávky svých příslušníků za král. poštovní spořitelnou uherskou.

Výbor zahraniční pojednal o předloze ve schůzi dne 19. března 1924 a doporučil poslanecké sněmovně přijetí této předlohy. Rozpočtový výbor k tomuto usnesení se připojuje.

V Praze dne 20. března 1924.

Zákon

ze dne ...............................................,

kterým se provádějí úmluva a dohoda o poštovní spojitelně uherské ze dne 7. listopadu 1922 č. ...................Sb. z. n. z r. 19..........

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Převod pohledávek z úsporných vkladů, ze šekových účtů a z účtů v hotovosti, jakož i deposit u poštovní spořitelny uherské na československý přejímající ústav provede se podle ustanovení úmluvy o poštovní spořitelně uherské, sjednané v Budapešti dne 7. listopadu 1922 mezi Rakouskem, Maďarskem, Polskem, Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem a uveřejněné dne ................... č...... Sb. z. a n.

Osoby fysické a právnické, jichž se týče, jsou povinny dbáti ustanovení této úmluvy jakož i předpisů k jejímu provedení podle tohoto zákona vydaných, ježto by je jinak stihly újmy v úmluvě uvedené.

§ 2.

Přejímajícím ústavem ku provedení úkonů z úmluvy o poštovní spořitelně uherské vyplývajících (čl. 2., odst. 3. úmluvy) ustanovuje se Poštovní úřad šekový v Praze, který podle ustanovení této úmluvy jakož i dohody o rozdělení úhrady dané Maďarskem, sjednané rovněž v Budapešti dne 7. listopadu 1922 mezi Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem a uveřejněné téhož dne pod čís. .... Sb. z. a n., převezme od poštovní spořitelny uherské veškery úhrady a všecka aktiva do svého vlastnictví.

Poštovní úřad šekový je povinen z převzatých úhrad uspokojiti rovnoměrně podle ustanovení § 4. tohoto zákona oprávněné pohledávky naň převedené.

Poštovní úřad šekový je oprávněn k uhrazení výloh, prováděním těchto úkonů vzešlých, vybírati přiměřený manipulační poplatek, jehož výši určí ministr pošt a telegrafů v dohodě s ministrem financí. Tento poplatek, jakož i výlohy uvedené v čl. 14., odst. 2. úmluvy, vyberou se srážkou s pohledávek.

§ 3.

Převzaté renty předválečného dluhu uherského budou pojaty do československého územního bloku a budou do úhrady započítány v korunách československých kursem, který ustanoví ministr financí v dohodě s ministrem pošt a telegrafů, přihlížeje k jejich tržní hodnotě.

Pohledávky poštovní spořitelny uherské, které podle ustanovení čl. 10. a 11. úmluvy a podle § 2. tohoto zákona přejdou ve vlastnictví Poštovního úřadu šekového, jsou, pokud dlužníci mají v den účinnosti tohoto zákona bydliště (sídlo, čl. 3., odst. 3. úmluvy) na území Československé republiky, splatny v korunách československých, při čemž se počítá 1 koruna československá za 1 korunu rakousko-uherskou. V témže poměru jsou splatny tyto pohledávky za československými státními příslušníky, majícími bydliště (sídlo) mimo území bývalého mocnářství Rakousko-Uherského.

Pohledávky za československými příslušníky, kteří mají bydliště (sídlo) na území bývalého mocnářství Rakousko-Uherského mimo území Československé republiky, nynějšího Maďarska a mimo území připojené Italii, jsou splatny ve měně státu jejich bydliště (sídla) podle směnného kursu, v němž stát tento provedl první výměnu papírových korun rakousko-uherských na svou vlastní měnu.

Dlužníci, českoslovenští příslušníci, mající bydliště (sídlo) na území připojeném Italií, zaplatí za každou korunu rakousko-uherskou u dluhu do 3. listopadu 1918 vzniklého 0,568 liry italské, u dluhu pak po tomto dni vzniklého jednu korunu československou.

Pohledávky Poštovnímu úřadu šekovému takto splacené budou započítány do úhrady:

§ 4.

Pohledávky za poštovní spořitelnou uherskou, které podle ustanovení této úmluvy budou převedeny na československý přeji mající ústav a které dosud zněly na koruny rakousko-uherské, jsou splatny v korunách československých až do výše celkové úhrady, kterou Poštovní úřad šekový obdrží od poštovní spořitelny uherské k uspokojení pohledávek. Podíl na každou rakousko-uherskou korunu vypadající určí závazně ministr financí v dohodě s ministrem pošt a telegrafů podle poměru úhrnu převedených pohledávek k celkové úhradě, vyjádřené v korunách československých po rozumu § 3. tohoto zákona a vyhlásí jej ve Sbírce zákonů a nařízení. Majitelé převedených pohledávek mají právo žádati uspokojení těchto svých pohledávek jedině na Poštovním úřadu šekovém a to výhradně v rámci zmíněných úhrad.

§ 5.

Převedené pohledávky ze vkladů úsporných a šekových budou oprávněným osobám připsány k dobru u Poštovního úřadu šekového v Praze částkou vypočtenou podle ustanovení § 4. tohoto zákona. Ode dne připsání budou zúročeny pohledávky ze vkladů úsporných 3% a pohledávky ze vkladů šekových podle platných předpisů.

Převedené pohledávky z účtů v hotovosti (§ 4.) budou po převzetí příslušných deposit hotově vyplaceny; má-li však majitel takové pohledávky též pohledávku z úsporných vkladů, bude pohledávka z účtu v hotovosti připsána k jeho pohledávce z úsporných vkladů a rovněž 3% zúročena.

§ 6.

Provedením úmluvy bude rozluka poštovní spořitelny uherské skončena za podmínek v úmluvě vyznačených.

Majitelé pohledávek, které podle ustanovení této úmluvy nebudou převedeny na československý přejímající ústav, nemají žádných nároků ani vůči tomuto ústavu ani vůči Československé republice.

§ 7.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej ministr financí v dohodě s ministrem pošt a telegrafů.