Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.

I. volební období.

9. zasedání.


 

4470.

Zpráva

rozpočtového výboru

o závěrečném účtu státních výdajů a příjmů republiky Československé za rok 1920 (tisk 4315).

závěrečný účet státní za rok 1920 měl býti podle § 10. zákona z 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n. předložen Národnímu shromáždění do konce června 1922. Příčiny, které zavinily opožděné předložení závěrečného účtu státního za rok 1919, a na něž bylo poukázáno v úvodu k tomuto účtu, nebyly ani v roce 1920, ani v roce 1921, ve který spadají konečné práce, jichž vyžaduje sestavení dílčích závěrečných účtů za rok 1920, odstraněny, spíše ještě zvýšeny pracemi, jež účtárnám poukazovacích úřadů ukládalo účetní provedení četných zákonů - zejména o úpravě poměrů státních zaměstnanců!- vydaných v roce 1920. Nejvyšší účetná kontrolní úřad snažil se častými připomínkami i vysíláním vlastních úředníků k některým úřadům urychliti doplnění potřebného závěrkového materiálu, přes to však byla dodána poslední dílčí závěrka teprve v měsíci září 1923. Dílčí závěrky vyžadovaly pak četných oprav a doplňků, jež bylo nutno opatřovati obsáhlou korespondencí, než mohly býti dotčené dílčí závěrky zpracovány a pojaty do souhrnného účtu. Tím se vysvětluje opožděné předložení tohoto státního závěrečného účtu.

Po stránce formální sestaven jest závěrečný účet za rok 1920 podle těchže norem, jimiž se řídil nejvyšší účetní kontrolní úřad při sestavení závěrečného účtu za rok 1919; jest tolika nutno vysvětliti, jakým způsobem a v jakém rozsahu: byl pojat do účtu rozpočtový dodatek za rok 1920. Rozpočet na rok 1920 byl schválen finančním zákonem ze dne 29. ledna 1920, čís. 104 Sb. z. a n. Veškeré státní výdaje pro rok 1920 byly tu stanoveny částkou 10.416,175.920 Kč a příjmy k úhradě těchto výdajů částkou 7.750,770.773 Kč.

Když se průběhem roku 1920 seznalo, že povolené úvěry nedostačují, naproti tomu že výsledky příjmu jsou příznivější, než bylo očekáváno, a mimo to byl zákonem ze dne 24. června 1920, čís. 418 Sb. z. a n. zřízen úřad pro zahraniční obchod, pro který nebylo dosud učiněno rozpočtové opatření, byl podán na podzim roku 1920 návrh na povolení dodatku k rozpočtu na rok 1920. Projednání návrhu vyžadovalo tolik času, že byl schválen teprve po uplynutí roku 1920 zákonem ze dne 8. února 1921, čís. 81 Sb. z. a n. Tímto dodatkem (§ 1. právě zmíněného zákona) byl stanoven pro rok 1920 další úvěr na výdaje v kap 11. (ministerstvo Národní obrany) v částce 1.152,364.180 Kč a další příjmy v částce 22,456.100 Kč. Dodatečných úvěrů u kapitoly 11. smělo býti podle § 3. citovaného zákona použito po 3 měsíce po vyhlášení tohoto zákona, avšak jen na placení závazků, které byly splatny do konce roku 1920. Zákon čís. 81 Sb. z. a n. z r. 1921 byl vyhlášen dne 2. března 1921 a-bylo tudíž možno použíti úvěrů, jím v kapitole 11. povolených, do 2. června 1921. Již v roce 1920 byly však vydávány a prováděny poukazy na úvěry kapitoly 11., kterými byl překročen úvěr povolený zákonem z 29. ledna 1920, čís. 104 Sb. z. a n. Tyto výplaty byly v závěrečném účtu posuzovány jako výdaje, jimiž byl sice původní rozpočet překročen, jímž se však dostalo schválení zákonem čís. 81 Sb. z. a n. z r. 1921 o dodatku ke státnímu rozpočtu. Další podobné výdaj poukázané v roce 1921 do 2. června 1921 na náležitost roku 1920 jeví se - poněvadž byly vyplaceny teprve v roce 1921 - ve státním účtě za rok 1920 jako konečné nedoplatky.

V § 2. zákona o dodatku k rozpočtu na rok 1920 byl pro úřad pro zahraniční obchod, zřízený zákonem ze dne 24. června 1920, čís. 418 Sb. z. a n. a účtující od 1. září 1920, v kapitole 26. povolen úvěr na řádné i mimořádné výdaje částkou 30,550.000 Kč a příjmy byly stanoveny stejnou částkou; tím bylo umožněno pojati účiny tohoto nového správního odvětví v roce 1920 již provedené a finančním zákonem čís. 81 Sb. z. a n. z r. 1921 schválené do státního účtu a srovnati je s posicemi rozpočtovými.

Pouze tyto zákonem čís. 81 Sb. z. a n. z r. 1921 v kapitole 11, a v kapitole 26. povolené úvěry lze pokládati za skutečné dodatečné úvěry, o něž se původní rozpočtové úvěry, povolené zákonem čís. 104 Sb. z. a n. z r. 1920 zvyšují. Úhrn úvěrů oběma finančními zákony na rok 1920 povolených činí tedy 11.599,090.100 Kč.

K úhradě vyšších výdajů přes úvěry schváleného rozpočtu na rok 1920 v ostatních kapitolách až do výše 3.679,336.932 Kč byly v § 4. zákona, čís. 81 Sb. z. a n. z. r. 1921, určeny vyšší příjmy v těchto kapitolách očekávané částkou 2.622,723.921 Kč (viz soubor část 3.) a úspory výdajové v kapitole 7, tit. 1. § 1. (V.) a tit. 1. §. (X., I.), dále v kapitole 21. tit. 4. § 2, pol. 1. a 2. do obnosu 1.217,000.000 Kč. Ustanovení toto nelze jinak než pokládati za schválení výdajů přes úvěry rozpočtu na rok 1920, schváleného zákonem čís. 104 Sb. z. a n. z r. 1920, do výše částek při jednotlivých položkách dodatečného rozpočtu uvedených a za schválení příjmů jako stanovené úhrady na vyrovnání vyšších výdajů. Se zřetelem k tomu jsou do podrobného státního účtu (viz část 4. a 5.) pojaty zvláštní sloupce a vykazuje se:

ve sloupci 6. částka úvěrová dle původního řádného rozpočtu (při ministerstvu Národní obrany a úřadu pro zahraniční obchod s připočtením úvěrů dodatečných a při ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy s připočtením dodatku 5,000.000 Kč, povoleného zákonem ze dne 14. dubna 1920, čís. 307 Sb. z. a n.); ve sloupci 8. vykázán je rozdíl mezi náležitostí (sloupec 7.) a povolenými úvěry, v sloupci 9. vyšší údaje, jež se mají podle § 4. zákona čís. 81 Sb. z. a n. z r. 1921, uhraditi z vyšších příjmů a úspor, pokud se týče vyšší příjmy, jež mají sloužiti podle téhož paragrafu i úhradě vyšších výdajů; sloupec 10. pak obsahuje rozhodující pro státní účet konečný příznivější či nepříznivější výsledek, vyplývající ze srovnání náležitostí s rozpočtem vůbec.

Vyšší výdaje podle § 4. zákona o dodatku k rozpočtu na rok 1920, jež mají býti uhrazeny z vyšších příjmů činí 2.792,450.308,63 Kč a vyšší příjmy 2.527,699.369,28 Kč, kteréžto části přešly jako činitelé do státního účtu (viz soubor část 3.), kdežto zbytky z částek v § 4. - jako meze daného povolení uvedených, zůstávají ve smyslu tohoto paragrafu neupotřebeny a jsou pro státní účet, bez významu.

Ježto se povolení žádaných dodatečných úvěrů opozdilo, byly poukazovací úřady nuceny poukazovati neodkladné výdaj e namnoze bez předchozího stanovaní úhrady, o niž ve smyslu § 7. zákona ze dne 20. března 1919, čís. 175 Sb. z. a n., z největší části včas žádaly. V § 5. zákona o dodatku k rozpočtu na rok 1920, který byl již před uplynutím správního roku 1920 připraven, ale teprve dne 8. února 1921 schválen a dne 2. března 1921 vyhlášen, bylo stanoveno, že výdaje dle § 4. tohoto zákona mohou býti poukázány jen po provedeném řízení dle § 7. zákona ze dne 20 března 1919, čis. 175 Sb. z. a n. Tomuto ustanovení nemohlo býti vyhověno, poněvadž po ukončení správního roku 1920 nebyly již (mimo kap. 11.) poukazy vydávány. Nejvyšší účetní kontrolní úřad má za to, že ve smyslu článku 2. finančního zákona čís. 104 Sb. z. a n. z r. 1920 řízení podle § 7. citovaného zákona bylo nutné jen tehdy, děly-li se přesuny úvěrové mezi položkami uvedenými v rozpočtu připojeném k finančnímu zákonu a ve Sbírce zákonů a nařízení uveřejněném anebo staly-li se výdaje, jimiž se překročil povolený úvěr a nebylo pro ně úhrady z úspor. Případy tahových budgetárních infrakcí nejvyšší účetní kontrolní úřad zaznamenával podle § 7., odst. 2. zákona z 20. března 1919, čís. 175 Sb. z. a n., pokud ho došly příslušné spisy; výše bylo již poznamenáno, že zaslání spisů bylo jen v nemnohých případech opomenuto nepochybně při neustálené posud praxi v předpokladu, že bude dodatek k rozpočtu v roce 1920 schválen a vyhlášen. Ježto pak - mimo kap. 26., tit. 2., § 1. (úřad pro zahraniční obchod), jak v odůvodnění poznamenáno - nedošlo k dalším výdajům proti námitkám nejvyššího účetního kontrolního úřadu a pokud spisy nejvyššího účetního kontrolního úřadu nedošly k nahlédnutí, byly výdaje přes původní rozpočet schváleny dodatkem k tomuto rozpočtu, nevykazují se jednotlivé případy v závěrečném účtu. Pokud jde o kapitolu 17. (ministerstvo železnic) obsaženo jest zvláštní vysvětlení ve sloupci 11.

Podle obou finančních zákonů a zákona ze 14. dubna 1920 čís. 307 Sb. z. a n., jimiž byl stanoven rozpočet na rok 1920, byly přípustny výdaje do výše

15.283,427.032,-- Kč,

příjmy k úhradě těchto výdajů byly stanoveny částkou

10.426,500.794,-- Kč;

činil tedy rozpočtový schodek

4.856,926.238,-- Kč.

   

Vláda byla zmocněna, aby rozpočtový schodek hradila úvěrními operacemi do výše

3.795,908.080,-- Kč.

   

K úhradě výdajů nekrytých měly mimo to dle § 4. zákona čís. 81 Sb. z. a n. z r. 1921 sloužiti úspory v kapitolách v tomto paragrafu uvedených až do výše

1.217,000.000,-- Kč.

   

Skutečné výdaje činily na rozpočet

13.538,402.828,09 Kč,

mimo rozpočet

1.244,685.355,20 Kč,

úhrnem

14.783,088.183,29 Kč.

   

Skutečné příjmy činily na rozpočet

12.735,729.281,88 Kč

 

mimo rozpočet

325.941,69 Kč

 

úhrnem

 

12.736,055.223,57 Kč.

     

Skutečný schodek činí tedy

2.047,032.959,72 Kč.

   

Proti schodku rozpočtovému

4.856,926.238,-- Kč,

jeví se výsledek příznivější o

2.809,893.278,28 Kč.

   

K úhradě skutečného schodku

2.047,032.959,72 Kč,

bylo použito výtěžku úvěrních operací

2.969,254.571,69 Kč,

z nichž tedy zbyla pokladní hotovost

922,221.611,97 Kč.

   

Připočte-li se k tomu počáteční pokladní hotovost

503,905.077,43 Kč,

a přírůstek převzatých pokladních hotovostí v roce 1920

231.188,13 Kč,

vyplývá konečná pokladní hotovost reelního hospodaření

1.426,357.877,53 Kč.


 

Ani pro rozpočet na rok 1920, který byl sestavován počátkem druhé poloviny roku 1919, nebylo spolehlivých základů, které by se opíraly o delší zkušenost. Poměry hospodářské, jak se vyvíjely v první polovici roku 1919, neposkytovaly takových základů pro odhad potřeby v budoucnosti. Skutečnost však, že bylo vydáno na rozpočet i mimo rozpočet o 495,338.849 Kč méně, než podle finančních zákonů o hospodaření v roce 1920 bylo přípustno vydati, svědčí o tom, že i v tomto roce, ve který spadají četná zákonná a správní opatření, vyžadující značného finančního nákladu a ve kterém nastal citelný vzestup cen všech věcných potřeb, jevila se snaha po úsporném hospodaření. Vzestup výdajů nastal ve všech oborech státní správy, naproti tomu vzrostly i příjmy.

Značnější překročení povolených úvěrů nastalo v kap. 11. (ministerstvo Národní obrny) o 215,212.753 Kč 87 h, jež je odůvodněno tím, že bylo nutno nakoupiti nutné výzbrojní potřeby pro armádu k doplnění zásob ztenčených v roce 1919 vojenskými operacemi na Slovensku a že v roce 1920 byly hrazeny výlohy za dopravu osob, potravin a válečného materiálu, vzniklé z téhož důvodu v roce 1919; v kap, 14. (ministerstvo financí) o 184,504.836 Kč 38 h, a to hlavně u odvětví "Tabák" z důvodu zvýšeného nákupu surovin v důsledku vzestupu spotřeby tabákových výrobků; v kap. 17. (ministerstvo železnic) o 402,200.456 Kč 59 h, zejména v důsledku úpravy požitků zaměstnanců a zdražení všech provozních hmotin; a v kap. 20. (ministerstvo veřejných prací) o 172,322.146 Kč 76 h, hlavně u tit. 1.1. "Státní báňské závody" následkem zvýšení a rozšíření provozu. Naproti tomu zaznamenati dlužno značné úspory v kap. 7. (státní dluh) 759,555.747 Kč 51 h, zejména u tit. 1., 3. - Předválečný dluh - ježto byly placeny pouze úroky z vinkulovaných dluhopisů podle vlád. nař. z 15. března 1919, čís. 132 Sb. z. a n. a v kap. 21. (ministerstvo sociální péče) u tit. 4., ježto nemohly býci zpracovány veškeré přihlášky o invalidní důchod podle zákona z 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n. a při sdělávání rozpočtu nebylo spolehlivých podkladů pro stanovení výše potřeby.

Značnější vzestup příjmů nad preliminované částky vykazuje kap. 14. (ministerstvo financí) v tit. 2., § 1. (daně přímé) důsledku plateb na předpisy daní za léta minulá, v tit. 2., § 2. (cla) následkem většího dovozu a stanovením valutních příplatků podle vládního nařízení z 26. dubna 1920, čís. 291 Sb. z. a n. a ze 6. listopadu 1920, čís. 610 Sb. z. a n., dále ze zvýšeného výnosu daní spotřebních (nově zavedená dávka z uhlí), poplatků (dopravní daně železniční) a monopolů (tabáková výroba); kap. 16. (ministerstvo pošt a telegrafů) v důsledku nové úpravy poštovních sazeb, (nařízení vlády ze dne 17. února 1920, čís. 110 Sb. z. a n., z 13. července 1920, čís. 433 Sb. z. a n. a ze 17. září 1920, čís. 531 Sb. z. a n.); kap. 17. (ministerstvo železnic) ze zvýšení dopravních tarifů; v kap. 20 (ministerstvo veřejných prací) zvýšil se příjem z manipulačního příspěvku uhelného a příjem ze státních báňských závodů následkem příznivé konjunktury; konečně následkem nepředvídaného rozvoje obchodních styků s cizinou vzrostl příjem v kap. 26. (úřad pro zahraniční obchod) na dovozních a vývozních poplatcích. Úhrnné srovnání náležitosti jednotlivých kapitol jak ve vydání tak v příjmu jest obsažena v části 3.

V části 2. "Úhrnný účet srovnávající" vykázána jest náležitost státních výdajů

13.931,782.326,63 Kč,

proti náležitosti z roku 1919

7.449,273.885,68 Kč,

větší o

6.482,508.440,95 Kč,

tj. více než o 86%;

 

náležitost státních příjmů

13.455,089.727,34 Kč,

proti náležitosti z roku 1919

7.555,245.389,34 Kč,

větší o

5.899,844.338,-- Kč,

t j. více než o 78%.

 

 

Značný vzestup výdajů proti roku 1919 jeví se u těchto kapitol (v milionech):

kapitola 3.

Národní shromáždění

ze

6 mil.

na

16 mil.,

kapitola 7.

Státní dluh

ze

112 mil.

na

398 mil.,

kapitola 9.

Předsednictvo min. rady

z

9 mil.

na

46 mil.,

kapitola 12.

Min. vnitra

ze

77 mil.

na

197 mil.,

kapitola 13.

Min. školství a národní osvěty

ze

118 mil.

na

273 mil.,

           

kapitola 14.

Min. financí

ze

463 mil.

na

1318 mil.;

 

a to: (tit. 1, ministerstvo

z

9 mil.

na

17 mil.,

 

tit. 2. podřízené úřady

z

52 mil.

na

134 mil.,

 

tit. 3. veřejné dávky

z

13 mil.

na

39 mil.,

 

tit. 4. monopoly

ze

160 mil.

na

652 mil.,

 

tit. 5. mincovnictví

ze

6 mil.

na

12 mil.,

 

tit. 6. pokladniční správa

ze

220 mil.

na

462 mil.;

 

v tom úprava platů stát. zaměstnanců

ze

75 mil.

na

235 mil.,

 

a Bank. úřad.

z

15 mil.

na

64 mil.)

           

kapitola 15.

Ministerstvo obchodu

ze

4 mil.

na

8 mil.,

kapitola 16.

Min. pošt a tel.

z

188 mil.

na

448 mil.,

kapitola 17.

Min. železnic

z

1325 mil.

na

3700 mil.)

kapitola 19.

Min. spravedlnosti

z

53 mil.

na

115 mil.,

kapitola 20.

Min. veř. prací

z

222 mil.

na

749 mil.,

kapitola 21.

Min. soc. péče

z

28 mil.

na

260 mil.,

kapitola 22.

Min. pro zásob. lidu

z

9 mil.

na

22 mil.,

kapitola 23.

Min. zdravotnictví

z

18 mil.

na

48 mil.,

           

Vzestup příjmů nastal zejména u:

       

kapitoly 8.

Pensijní a zaopatřovací požitky (pensijní příspěvky stát. zaměstnanců)

z

6 mil.

na

30 mil.,

           

kapitola 9.

předsednictvo min. rady

z

6 mil.

na

36 mil.,

 

(Státní statist. úřad

ze

1/4 mil.

na

9 mil.,

 
 

Státní tiskárny

z

5 mil.

na

22 mil.,

 
 

Pozemkový úřad

ze

3/4 mil.

na

3 mil.)

 
           

kapitola 10.

Min. zahraničních věcí (konsulární poplatky

ze

2 mil.

na

18 mil.,

kapitola 11.

Min. Národní obrany

ze

3 mil.

na

128 mil.;

kapitola 12.

Min. vnitra

ze

2 mil.

na

6 mil.,

           

kapitola 14.

Min. financí

z

5.469 mil.

na

7.665 mil.

 

[v tom veřejné dávky (přímé daně)

z

998 mil.

na

1.350 mil.,

 
 

cla

ze

161 mil.

na

422 mil.,

 
 

daně spotřební (dávka z uhlí nově zavedená 1.058 mil.)

ze

424 mil.

na

1.885 mil.,

 
 

poplatky (daň z obratu nově zavedená 570 mil., dopravní daně železniční ze 197 na 539 mil.)

ze

407 mil.

na

1.562 mil.,

 
             

kapitola 16.

Min. pošt a tel.

ze

202 mil.

na

532 mil.,

kapitola 17.

Min. železnic

z

1.212 mil.

na

3.274 mil.,

kapitola 18.

Min. zemědělství (hlavně lesy a statky)

ze

43 mil.

na

100 mil.,

kapitola 19.

Min. spravedlnosti (hlavně trestnice)

ze

2 mil.

na

14 mil.;

           

kapitola 20.

Min. veř. prací

ze

129 mil.

na

544 mil.,

           
 

(v tom: uhelná a manipulační dávka

z

8 mil.

na

10 mil.,

 
 

Státní báňské závody

ze

115 mil.

na

430 mil.)

 
             

kapitola 24.

Opatření přechodné doby poválečné

ze

456 mil.

na

1.688 mil.;

 

(v tom: věcná demobilisace

ze

1/4 mil.

na

20 mil.,

 
 

příjem z přeplatkového fondu lihové komise

ze

250 mil.

na

346 mil.,

 
 

příjem z přeplatkového fondu cukerní komise

ze

200 mil.

na

1.296 mil.)

 
             

kapitola 26.

Úřad pro zahraniční obchod

z

-

na

173 mil.;


 

Pro povšechné porovnání náležitosti běžné s náležitostí roku 1919 byla náležitost roku 1919 vykázána v souboru část třetí, ve zvláštním sloupci.

V rozvaze příjmů a výdajů (část 1.) jest v oddílu "Hospodaření hotovostmi" ve vydání, podle výkladu daného již v úvodu k účtu za rok 1919, od pokladního zbytku koncem prosince 1920 odečteno pasivní saldo nedoúčtovaných položek v částce 10.149,258.113,32 Kč. Toto saldo jest rozdíl mezi stavem nedoúčtovaných položek aktivních 16.142,941.508,50 Kč a položek pasivních 26.292,199.620.82 Kč, jež jsou vykázány v části 12. "nedoúčtované položky".

Ve stavu aktivních položek jsou obsaženy zejména aktivní položky rozvážného účtu z bilance Bankovního úřadu ministerstva financí částkou 7.394,208.753,11 Kč, aktiva poštovního úřadu šekového částkou 2.925,421.544,69 Kč a aktiva železničního provozu částkou 1.286,896.274,35 Kč. Mimo to jsou tu zahrnuty různé zálohy do konce roku 1920 poskytnuté, jichž vyúčtování nemohlo býti do konce téhož roku provedena; na některé z nich byla již poukázáno v úvodu k závěrečnému účtu za rok 1919.

Ve vykázaném stavu nedoúčtovaných položek pasivních jsou obsažena pasiva Bankovního úřadu ministerstva financí částkou 17.548,176.866,80 Kč, Poštovního úřadu šekového částkou 2.931,186.921,30 Kč, pokladen železničního provozu částkou 816,257.539,98 Kč a různé splátky a odvody peněz, jichž definitivní vyúčtován i nemohlo býti provedeno do konce roku 1920.

O depurování nedoúčtovaných položek aktivních a pasivních přechodné povahy se jedná. Některé z nich týkají se dosud likvidujících ústavů poválečného hospodaření a budou definitivně súčtovány, jakmile budu skončeno vyúčtování těchto ústavů.

Účiny mimo rozpočet.

Příjmy mimo rozpočet tvoří platby, které byly přijaty jednak k úhradě výdajů, jež se zakládají na zvláštních zákonných ustanoveních a nejsou pojaty ve státní rozpočet, jednak k rozmnožení pokladních hotovostí, aby se získaly prostředky k úhradě obdobných výdajů v příštích letech. V těchto příjmech se vykazují také výtěžky státních půjček uzavřených k úhradě schodku z hospodaření na rozpočet.

Výdaje mimo rozpočet obsahují jednak platby zakládající se na zvláštních zákonných ustanoveních, jež se hradí z příjmů mimo rozpočet buď v běžném roce nebo již v dřívějších letech docílených, jednak výdaje z pokladních hotovostí, jež nejsou věnovány určitým účelům (tak zv. volných). Do první skupiny těchto výdajů náležejí v tomto účtě vykázané zálohy Obilnímu ústavu, a to z úvěru sjednaného v Americe na nákup mouky v částce 143,661.912,50 Kč, uhrazená příjmem vykázaným pod položkou A/2, a z úvěru sjednaného se Sdružením československých bank v Berlíně v částce 84,352.500 Kč, uhrazená příjmem vykázaným pod položkou A/3, dále náklad na nákup vojenské výzbroje ze zásob americké armády v částce 191,638.744 Kč 65 hal., který jest uhrazen příjmem; vykázaným pod položkou A/1.

Z tak zvaných volných pokladních hotovostí byly vyplaceny zadržené vklady při okolkování bankovek v částce 156,929.249 Kč 48 hal., jež budou nahrazeny z výnosu dávky z majetku, zálohy zemským správním výborům v letech 1919 a 1920 na úpravu učitelských platů podle zákona z 23. května 1919, č. 274 Sb. z. a n., v částce 855,767.605,92 Kč, pro něž nebyla dosud opatřena úhrada, a výdaje vzniklé správou zemských pensijních a zaopatřovacích ústavů (fondů) na Slovensku a v Podkarpatské Rusi v částce 3,974.087,30 Kč; také pro tento výdaj nebyla dosud opatřena úhrada.

Pasiva a aktiva koncem roku 1920.

Výklad podstaty těchto závazků a pohledávek státu teprve v příštích letech splatných podán byl v úvodu k účtu za rok 1919.

V roce 1920, jak z výkazu vidno, vyskytují se pasiva - mimo státní dluh - skoro jen v oboru ministerstva veřejných prací a týkají se hlavně anuitních splátek, jež dluhuje stát na kupní cenu a stavební výlohy státních objektů. Aktiva naproti tomu vyskytují se téměř ve všech oborech státní správy a podstata jejich jest vzhledem k tomu různá. Jsou to - mimo jiné - přeplatky na osobních platech a jiných požitcích státních zaměstnanců, předepsané k náhradě ve lhůtách sahajících do následujícího roku, uvěřené spotřební daně, některé dosud nesplatné právní poplatky, v určitých lhůtách splatné příspěvky interesentů na veřejné práce a náhrady záloh poskytnutých zejména veřejným korporacím z důvodů hospodářských a sociálních. Vzrůst aktiv v oboru ministerstva financí vysvětluje se tím, že prosincová kvota dávky z uhlí (146,217.260,94 Kč) jest splatná teprve 31. ledna roku následujícího, že se zvýšila aktiva u daně z kořalky (+ 13,179.368,69 Kč) následkem větší výroby, zvýšené daňové sazby a z většího počtu žádostí o uvěření daňových obnosů, u tabáku (10,164.670,90 Kč) propůjčováním hlavních tabákových skladů legionářům a invalidům, jimž pro nedostatek nutných prostředků k provozu byly poskytnuty přiměřené úvěry, konečně u "pokladniční správy" přírůstkem na aktivech dávky z katastrálního výnosu půdy teprve 1. dubna 1921 splatné (50,078.763,32 Kč).

Státní dluh.

Stav státního dluhu činil koncem r. 1919 celkem 3.745951.6.476,35 Kč. V této částce jsou obsaženy dluhy, které byly kontrahovány podle zmocnění finančního zákona pro rok 1919 ve výši 2.495,51.6.476,35 Kč, podle zákonného zmocnění ze dne 5. listopadu 1918, čís. 27 Sb. z. a n., 1.000,000.000 Kč a podle zákonného zmocnění ze dne 25. února r. 1919, čís. 88 Sb. z. a n., 250,000.000 Kč k tomu účelu, aby byly opatřeny prostředky k úhradě rozpočtového schodku a další základna pro úpravu měny. Nejsou tu vykázány dluhy kontrahované v Americe, Anglii, Francii a Italii, ježto nebylo možno je vyúčtovati a stanoviti tak konečnou číslici dluhu. Neukázala se potřeba uzavírati úvěrní operace do plné výše 4.906,000.000 Kč, jak k tomu zmocňoval finanční zákon pro rok 1919, ježto hospodaření toho nevyžadovalo.

V roce 1920 činí přírůstek, na státním dluhu celkem 4.597,917.163,57 Kč. Naproti tomu zmenšil se dluh, vykázaný koncem roku 1919, o splátku zbytku první kontokorentní zálohy poštovní správy v částce 76,025.391 Kč a nastala změna tím, že pasivní salda kontokorentních záloh peněžních ústavů v úhrnné částce 982,317.204,72 Kč, počítajíc v to další kontokorentní zálohu peněžních ústavů v zůstatku 53,867.795,28 Kč, byla kryta dle úmluvy s těmito ústavy ze dne 14. května 1920 státními pokladničními poukázkami 6 procentními, splatnými 15. května, 15. srpna a 15. listopadu 1921; takže stav státního dluhu koncem roku 1920 činí 7.285,091.044,20 Kč. Z částky 4.597,917.163,57 Kč vykázané jako přírůstek státního dluhu v roce 1920, připadá na dluhy, jež byly kontrahovány podle zmocnění finančního zákona pro rok 1920 částka 1.820,230.308,73 Kč, a na dluh kontrahovaný podle zmocnění zákona ze dne 24. června 1920, čís. 417 Sb. z. a n., částka 1.651,707.737,62 Kč. Výtěžek těchto úvěrů byl určen k úhradě rozpočtového schodku pro rok 1920 aneb ke konversi úvěrních operací uzavřených k úhradě rozpočtových schodků pro rok 1919 a 1920. Dále jest v částce 4.597,917.163,57 Kč zahrnut úvěr 143,661.912,50 Kč, kontrahovaný v Americe na nákup mouky dle zmocnění zákona ze dne 19. prosince 1919, čís. 6 Sb. z. a n. z roku 1920 a zmíněná záměna kontokorentních záloh peněžních ústavů za 6 procentní pokladniční poukázky, splatné dne 15. května; 15. srpna a 15. listopadu 1921 v částce 982,317.204,72 Kč.

Pokud jde o úhradu rozpočtového schodku pro rok 1920 úvěrními operacemi, zmocňoval finanční zákon pro toto období k uzavření úvěrních operací do výše 3.795,908.080 Kč.

Z důvodů svrchu uvedených nebylo možno ani v roce 1920 vykázati všechny dluhy kontrahované v cizině.

Úvěry na plnění závazků ze státních dluhů mají býti pojaty do státního rozpočtu podle skutečného stavu dluhů a stanovených podmínek zúročení a umořování. Tomuto požadavku rozpočet na rok 1920 nevyhovuje. Nemohla býti ještě vyšetřena výše závazků, ježto nemohlo býti provedeno vyúčtování některých dluhů, a tak zjištěn podklad pro správné preliminování úvěrů, jež by měly býti zároveň náležitostí.

Podle § 8. zákona z 20. března 1919, čís. 175 Sb. z. a n., má býti o výtkách, týkajících se účtů, a vadách, nalezených při dohlídkách, konaných nejvyšším účetním kontrolním úřadem, jednáno s příslušným ústředním úřadem, a nedojde-li k dohodě, s ministerskou radou. Nedojde-li ani v ministerské radě k dohodě, má se předložiti věc se závěrečným účtem k rozhodnutí Národnímu shromáždění. Od počátku působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu do konce roku 1920 byly provedeny 44 dohlídky, jichž výsledky byly sděleny s příslušnými ústředními úřady. Ve 22 případech jest řízení a vadách, nalezených při dohlídkách, skončeno, takže není rozporů, jež by měly býti předloženy Národnímu shromáždění k rozhodnutí. I výsledky ostatních dohlídek, v naznačeném období provedených, jsou z největší části již projednány; jednotlivosti o nichž se dosud jedná, jsou spíše opravné náměty, jež nejvyšší účetní kontrolní úřad na podkladě dohlídek příslušným ústředním úřadům učinil. Nenastal tedy ještě případ citovaného § 8., dle něhož jest věc, o které by nedošlo k dohodě, předložiti se závěrečným účtem Národnímu shromáždění k rozhodnutí.

Státnímu závěrečnému účtu za r. 1920 jest připojen jako příloha samostatný účet dávky z majetku a přírůstku na majetku podle zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n.

Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny se usnesl navrhnouti toto:

Slavná poslanecká sněmovno, račiž schváliti:

1. závěrečný účet státních výdajů a příjmu republiky Československé za r. 1920 (tisk 4315),

2. připojenou resoluci.

Resoluce.

Vláda se žádá, aby zařídila čeho třeba, aby Národnímu shromáždění byly také předkládány účetní závěrky zemských fondů a fondů zeměmi spravovaných.

V Praze dne 20, března 1924.

Místopředseda:

Zpravodaj:

R. Chalupa, v r.

Dr. O. Srdínko, v. r.


 

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP