|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924. |
|
|
I. volební období. |
9. zasedání. |
Původní znění.
4469.
Antrag
des Abg. Windirsch und Genossen
mit welchem das Gesetz vom 19. Dezember 1918, Slg. d. G. u. V. Nr. 91 betreffend die achtstündige Arbeitszeit abgeändert wird.
Die Gefertigten stellen folgenden Antrag:
Das Abgeordnetenhaus wolle beschließen:
Gesetz
vom .........................
mit welchem das Gesetz vom 19. Dezember 1918, Slg. d. G. u. V. Nr. 91 betreffend die achtstündige Arbeitszeit abgeändert wird.
Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat nachstehendes Gesetz beschlossen:
§ 1.
§ 1, Absatz 4, lautet:
Die Bestimmung des Absatzes 1 gilt nicht für die in Land- und forstwirtschaftlichen Unternehmungen beschäftigten Personen.
§ 1, Absatz 5, lautet:
Der Minister für soziale Fürsorge kann im Einvernehmen mit den beteiligten Ministern einzelnen Gruppen von Unternehmungen, namentlich Transportunternehmungen, auch eine andere als die in Absatze 1 genannte Regelung der Arbeitszeit bewilligen, wenn sie in einem Zeitraume von 4 Wochen im Ganzen 192 Stunden nicht übersteigt.
§ 2.
Das Gesetz tritt mit dem Tage seiner Kundmachung in Wirksamkeit. Mit seiner Durchführung wird der Minister für soziale Fürsorge beauftragt.
Begründung.
Die Gesetzliche Einführung des achtstündigen Arbeitstages m der Landwirtschaft hat stellenweise verheerende Wirkungen gezeitigt, weil manche Arbeiter, gestützt auf das ihnen zustehende Recht, trotz reichlicher Honorierung von Ueberstunden, nicht für eine über 8 Stunden Dauer hinausreichende Arbeitsleistung zu gewinnen waren kam es, daß beispielsweise auf der Meierhofpachtung in Grottau, Bezirk Leichenberg, gut bestandene Weizenschläge nicht abgeerntet werden konnten und durch ungünstige Witterung gänzlich verdorben wurden. In diesem Falle waren nur wenige Stunden entscheidend. Solche Fälle ereigneten sich übrigens auch in anderen Gegenden.
Andererseits hat die achtstündige Arbeitszeit in einem großen Teile landwirtschaftlicher Betriebe niemals die praktische Bedeutung erlangt, welche ihr rechtlich eingeräumt war. Die mit den landwirtschaftlichen Verhältnissen wirklich vertrauten Arbeiter leisteten ohne besondere Aufforderung und ohne behördliche Bewilligung aus eigenem jene Arbeiten, die zu erledigen waren. So kam es, daß ein Zustand, der gesetzlich festgelegt war, faktisch keine allgemeine Anwendung gefunden hat. Es liegt deshalb nahe, in dieser Beziehung auch die notwendige gesetzliche Regelung herbeizuführen. Diese Regelung ist aber auch notwendig im Interesse der Erhaltung und Stützung der Landwirtschaft, die mit immer größer werdenden Betriebsdefiziten ringen muß .
Prag, am 6. März 1924.
Windirsch,
Dr. Spina, Křepek, Kostka, Pittinger, Schubert, Heller, Zierhut, Böllmann, Kaiser, Stenzl, Scharnagl, J. Mayer, Matzner, Dr. Schollich, Dr. Brunar, Dr. Lodgman, J. Fischer, Bullig, Dr. Hanreich, Dr. Lehnert.
|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924. |
|
|
I. volební období. |
9. zasedání. |
Překlad.
4469.
Návrh
poslance Windirsche a druhů
na změnu zákona ze dne 19. prosince 1918, č. 91 Sb. z. a n., o osmihodinné pracovní době.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne .......................,
jímž se mění zákon ze dne 19. prosince 1918, č. 91 Sb. z. a n., o osmihodinné pracovní době.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
§ 1, odstavec 4, zní:
Ustanovení odstavce 1 neplatí pro osoby zaměstnané v zemědělských a lesních podnicích.
§ 1, odstavec 5, zní:
Ministr sociální péče může ve shodě se súčastněnými ministry dovoliti jednotlivým skupinám podniků, zejména podnikům dopravním, i jinou úpravu pracovní doby než v odstavci 1 uvedenou, nepřesahuje-li úhrnem v období čtyřnedělním 92 hodiny.
§ 2.
Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedením se pověřuje ministr sociální péče.
Odůvodnění.
Zákonné zavedení osmihodinné doby pracovní v zemědělství mělo místy zhoubné účinky, poněvadž mnozí dělníci, opírající se o právo jim příslušející, přes vysoké placení hodin přes čas se nedali získati pro práci trvající nad 8 hodin. Tak došlo k tomu, že na příklad u pronajatého dvora v Hrádku, v okrese libereckém, dobře dozrálé lány pšenice nemohly býti sklizeny a nepohodou byly úplně zničeny. V tomto případě rozhodovalo jen několik hodin. Takové případy se ostatně udály i v jiných krajinách.
Naopak osmihodinná doba pracovní ve většině zemědělských podniků nedosáhla nikdy praktického významu, jenž jí byl právně přiznán. Dělníci skutečně obeznámení se zemědělskými poměry konali bez zvláštního vyzvání a bez úředního povolení z vlastního popudu práce, které měli býti vykonány. Tak došlo k tomu, že stav zákonně stanovený ve skutečnosti nedošel všeobecného použití. Jest tedy nasnadě po této stránce také provésti nutnou zákonnou úpravu. Tato úprava jest však také nutná v zájmu udržení a podporování zemědělství, jež musí zápasiti s provozními schodky stále se zvětšujícími.
V Praze dne 6. března 1924.
Windirsch,
dr. Spina, Křepek, Kostka, Pittinger, Schubert, Heller, Zierhut, Böllmann, Kaiser, Stenzl, Scharnagl, J. Mayer, Matzner, dr. Schollich, dr. Brunar, dr. Lodgman, J. Fischer, Budig, dr. Hanreich, dr. Lehnert.