|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924. |
|
|
I. volební období. |
9. zasedání. |
4455.
Naléhavá interpelace
poslance Jos. Tesky a soudruhů
vládě
o podpoře nezaměstnaného dělnictva stavebního.
Po skončeni podzimního zasedání sněmovny docela poslední den minulého roku bylo uveřejněno ve Sbírce zákonů a nařízení vládní nařízení z 29. prosince 1923, č. 264 Sb. z. a n., o další podpoře nezaměstnaného stavebního dělnictva. Tímto nařízením bylo náhle a neočekávaně proti dosavadnímu stavu stavební dělnictvo úplně zbaveno podpory nezaměstnaných v měsících lednu a únoru, v nichž mohlo dosud podporu aspoň za určitých modalit požívati, a mimo to zkrácena období, po něž lze vůbec podporu požívati, ze 6 po případě až 12 týdnů na pouhé 4 týdny.
Těžko věru rozsouditi, zda v tomto novém ťsociálnímŤ činu vlády je více neporozumění pro životní zájmy dělnictva, či vědomého útoku na jeho existenci. Je třeba již hodné dávky bezohlednosti, jestliže vláda z čista jasna podpory úplně zbaví stavební dělnictvo právě v měsících, jež jsou pro ně nejkritičtější.
S jak vypočítavě nepřátelskou tendencí vláda v tomto případě jednala vůči dělnictvu, svědči, že své nařízení publikovala až po poslední schůzi poslanecké sněmovny v r. 1923, aby nemohla býti ve sněmovně ihned její opatření kritisováno a voláno odtud po okamžité nápravě. Vláda jednala při tom proti výslovnému ustanovení § 19 zák. z 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., nevyslechnuvši dobrého zdání ústředny rudých odborů, Mezinárodního Všeodborového Svazu.
Protestujeme proti tomuto novému krajně nesociálnímu činu vlády, jímž postižen byl tak rozsáhlý odbor, jako je dělnictvo stavební. V době chronických hospodářských krisí není skutečných důvodů, aby byl při podporování nezaměstnaných státem činěn rozdíl mezi dělníky trvale zaměstnanými a dělníky sezonními, poněvadž sezonní dělníci neocitají se v nezaměstnanosti v důsledku sezonního charakteru své práce, nýbrž proto, že pro všeobecnou krisi v druhých oborech nemohou jinde náhradní práci nalézti. Vláda prostě zneužívá zmocnění daného jí zákonem a používá sezonního charakteru určitých oborů pracovních pouze jako záminky, aby ušetřila nákladu na řešení tak důležité otázky, jako jest nezaměstnanost v době poválečné.
Poněvadž doslova stejné ustanoveni o sezonních dělnících - a tudíž i a stavebních - jako v zákoně dosavade platném ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných, jest také v zákoně z 19. července 1921, č. 267 Sb. z. a n., a státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných, čili o tak zv. gentském systému, který hodlá vláda přes náš protest od 1. července t. r. uvésti v účinnost, žádáme napřed od vlády záruky, že tohoto ustanovení na příště podobným způsobem nezneužije.
Tážeme se vlády:
1. Je vláda ochotna okamžitě odvolati nařízení z 29. prosince 1923, čís. 264 Sb. z. a n., a další podpoře nezaměstnaného stavebního dělnictva, a místo něho vydati nařízení, kterým se, pokud jde a podpory nezaměstnaných, staví veškeré dělnictvo sezonní na roveň ostatnímu dělnictvu?
2. Jaké úmysly má vláda v otázce podpor nezaměstnaného sezonního dělnictva vůbec a stavebního zvláště pro nejbližší budoucnost a pro případ, že zaveden bude tak zv. gentský systém?
3. Proč nevyslechla vláda před vydáním svého nařízení čís. 264 z r. 1923 dle § 19 zák. čís. 322 z r. 1921 dobrozdání ústředny rudých odborů, Mezinárodního Všeodborového Svazu?
V Praze dne 14. března 1924.
Teska,
Bubník, Kreibich, J. Kříž, Burian, Houser, Skalák, Svetlik, Warmbrunn, Tausik, Merta, Kunst, Krejčí, Koutný, Blažek, Haken, Darula, Malá, Kučera, Toužil, dr. Šmeral, Mikulíček, Rouček.